Peter Ingwersen: Porovnání verzí

(Doplnění odkazů na další hesla)
Řádek 25: Řádek 25:
 
* [[infometrie]]
 
* [[infometrie]]
 
** [[webometrie]]
 
** [[webometrie]]
** [[scientometrie]]
+
*** Definice celého pojmu [[webometrie]] a [[Web inpact fator]]
** [[kybermetrie]]
+
*** [[scientometrie]]
** [[bibliometrie]]
+
*** [[kybermetrie]]
 +
*** [[bibliometrie]]
 
* experimentální výzkum kognitivních procesů
 
* experimentální výzkum kognitivních procesů
 
* ESPRIT Long Term Research Workshop
 
* ESPRIT Long Term Research Workshop
Řádek 55: Řádek 56:
  
 
Zdroj informací: [http://wiki.knihovna.cz/ wiki.knihovna.cz]<ref><i>Peter Ingwersen</i>. 2015. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Peter_Ingwersen</ref> a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Peter_Ingwersen Wikipedia.org]<ref><i>Peter Ingwersen</i>. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Peter_Ingwersen</ref>
 
Zdroj informací: [http://wiki.knihovna.cz/ wiki.knihovna.cz]<ref><i>Peter Ingwersen</i>. 2015. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Peter_Ingwersen</ref> a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Peter_Ingwersen Wikipedia.org]<ref><i>Peter Ingwersen</i>. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Peter_Ingwersen</ref>
 +
 +
== Webometrie ==
 +
Poměrně mladý vědní obor, který se zabývá novým pohledem na měření kvality vědeckých prací pomocí citací. [[Webometrie]] však neužívá přímo citace jako takové, zaměřuje se hlavně na měření kvality vědeckých prací publikovaných v prostředí [[World Wide Web|World Wide Webu]]. K měření kvality používá webový ekvivalent citací, tedy hypertextové odkazy. Do [[webometrie]] spadá [[infometrie]], [[bibliometrie]] a [[scientometrie]]. Velkou výhodou [[webometrie]] je užitečnost při odhalování aktuálních trendů a jejich následného využití. Bohužel, díky tomu o jak mladý obor se jedná, je [[webometrie]] poměrně nepřesná. <ref><i>Webometrie</i> [online]. 2016 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/vld8tqlq2k7iuu5r94kt47u19ug36824k7mugtxq3u1i1uijc2-24090?func=full-set-set</ref>
 +
 +
[[Peter Ingwersen]] v roce 1998 definoval i hodnotu [[Web impact factor]] (dále jen WIF). Což je hodnota, určující kvalitu webového příspěvku/vědecké práce pomocí hypertextových odkazů. Funguje podobně jako [[PageRank]] či [[S-Rank]].
  
 
== Další zdroje ==
 
== Další zdroje ==

Verze z 20. 1. 2016, 14:51

Celým jménem: Peter Emil Rerup Ingwersen

Informační vědec a profesor na Royal School of Library and Information Science v Kodani. Peter Ingwersen je světově uznávaným specialistou na Information Retrieval – vyhledávání informací (kognitivními a teoretickými aspekty vyhledávání informací). Aktuálně se zaměřil na webometrii(tento termín společně s Tomasem C. Almindem definoval v roce 1997) a získávání informací. Definoval také web impakt faktor, který slouží k výpočtu důležitosti webové stránky.

V současné době je jedním z nejcitovanějších, tedy i nevýznamnějších, informačních vědců. Za jeho největší přínos informační vědě je považován výzkum v oblasti kognitivního přístupu k interaktivnímu vyhledávání informací a webometrie.

Jako profesor se může pyšnit velkým respektem svých studentů a to hlavně díky jeho schopnosti fascinovat a inspirovat.

Studium

  • V roce 1968 ukončil maturitní zkouškou obor Matematika a fyzika na škole St. Jørgens Gymnasium v Frederiksbergu
  • V roce 1973 získal titul Ph.D. na škole Danmarks Biblioteksskole v oboru Library Information Science

Profesní život

  • 1982 - 1984, výzkumný pracovník v oddělení pro vyhledávání informací v ESA (European Space Agency, Evropská vesmírná agentura). Zabýval se zde vylepšováním uživatelského rozhraní vyhledávacích nástrojů a manažerských systémů. Věnoval se i práci s databázemi (design a implementace)
  • 1984 až do současnosti se věnuje výuce na Royal School of Library and Information Science, Oslo University College a Åbo Akademi University

Vyučuje scientometrii a hodnocení výzkumu. Aktivně se podílel v roce 1990 na založení a rozvoji magisterských programů Master of Science na Royal School of LIS. Později navázal rozvoj programu pro Ph.D, do roku 1993 působil i jako vedoucí obou programů. Od července 1993 se stal vedoucím ústavu Information Retrieval Theory (Teorie získávání informací), který se později sloučil s Department of Information Studies (Katedrou informačních studií).

Aktivně také organizuje mezinárodní konference a kurzy pro studenty doktorských programů.

Zdroj informací: LinkedIn [1]

Výzkum a objevy

  • vyhledávání informací
  • infometrie
  • experimentální výzkum kognitivních procesů
  • ESPRIT Long Term Research Workshop
  • partner a zakladatel Centre for Informetric Studies (Centrum pro informační studie)
  • TAPIR (Text Access Potentials for Interactive IR)
  • modely kognitivního vyhledávání informací
  • Interactive Information Retrieval (IIR)

Další aktivity

  • člen rady NORSLIS (Výkonné rady Severské výzkumné školy)
  • člen institutu informačních vědců (Institute of Information Scientists)
  • přispěvatel pro časopis The Journal of American Society for Information Science & Technology
  • přispěvatel pro časopis Information Processing and Management
  • přispěvatel pro časopis The Scientometrics
  • přispěvatel pro časopis The Journal of Informetrics
  • předsedal 15. konferenci ACM-SIGIR Conference on Research and Development in Information Retrieval (1992)
  • v letech 1995 až 2000 byl předsedou programového výboru ACM-SIGIR Conference on Research and Development in Information Retrieval

Získaná ocenění

  • 1993, Jason Farradane Award
  • 1994, ASIS, New Jersey Chapter Distinguish Lectureship Award - za příspěvky ke kognitivnímu přístupu v oblasti získávání informací
  • 2003, ASIST Research Award za práci v kognitivních perspektivách získávání informací
  • 2005, Thomson Award za mezinárodně nejuznávanějšího a nejvíce citovaného dánského výzkumného pracovníka v sociálních vědách
  • 2005, Derek de Solla Price Medal za výzkum v scientometrii a webometrii
  • 2007, ASIST Outstanding Teacher Award za jeho pedagogické schopnosti a dovednosti v informační vědě
  • 2009, cena ASIST LA Chapter CISTA Award za příspěvky do informační vědy a technologií

Zdroj informací: wiki.knihovna.cz[2] a Wikipedia.org[3]

Webometrie

Poměrně mladý vědní obor, který se zabývá novým pohledem na měření kvality vědeckých prací pomocí citací. Webometrie však neužívá přímo citace jako takové, zaměřuje se hlavně na měření kvality vědeckých prací publikovaných v prostředí World Wide Webu. K měření kvality používá webový ekvivalent citací, tedy hypertextové odkazy. Do webometrie spadá infometrie, bibliometrie a scientometrie. Velkou výhodou webometrie je užitečnost při odhalování aktuálních trendů a jejich následného využití. Bohužel, díky tomu o jak mladý obor se jedná, je webometrie poměrně nepřesná. [4]

Peter Ingwersen v roce 1998 definoval i hodnotu Web impact factor (dále jen WIF). Což je hodnota, určující kvalitu webového příspěvku/vědecké práce pomocí hypertextových odkazů. Funguje podobně jako PageRank či S-Rank.

Další zdroje


  1. PETER, Ingwersen. Peter Ingwersen: Professor Emeritus, Dr. Ph., h.c. LinkedIn: Peter Ingwersen, 2015. Dostupné také z: https://goo.gl/fpTGyG
  2. Peter Ingwersen. 2015. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Peter_Ingwersen
  3. Peter Ingwersen. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Peter_Ingwersen
  4. Webometrie [online]. 2016 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/vld8tqlq2k7iuu5r94kt47u19ug36824k7mugtxq3u1i1uijc2-24090?func=full-set-set