Pojednejte o časovém plánu projektu a základních principech jeho tvorby

Verze z 7. 8. 2016, 16:58, kterou vytvořil Michal.Bily (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Časový plán projektu představuje plánovaná data provedení činností a stanovení milníků (časový moment, ve kterém je završen určitý pracovní celek) projektu. Je postaven na WBS (Work Breakdown Structure – hierarchický rozpad cíle projektu na jednotlivé produkty a podprodukty až na úroveň jednotlivých činností a úloh které musí být v průběhu projektu realizovány). Vytváří se provázáním vazeb mezi WBS aktivitami.

  • FS (Finish-Start) – stavba budovy – elekřina,
  • FF (Finish-Finish) – obě musí skončit společně: zábava cirkus
  • SS (Start-Start) – obě začínají společně: kosmický program
  • LAG TIME – u stavby dovezení materiálu a pak až stavba
  • Lead Time – navrhování designu může začít dřív než programování, jsem nemocný a začnu léky brát později

Mezi hlavní důvody vytváření časového plánu patří: kontrola a komunikace postupu projektu a jeho statutu, simulace, jak může potencionální změna ovlivnit projekt a časový rozpis zapojení do projektu.

Nejznámnější metody

Přednostní diagramová metoda (Precedence Diagram Method)

Uzlově definovaný síťový graf. Činnost (aktivita, úkol) je reprezentována uzlem, uzel je znázorněn zpravidla obdélníkem, velikost obdélníku (šířka) nemá žádný významový obsah (např. čekávaná doba realizace činnosti), šipky zachycují závislosti mezi činnostmi.

Metoda kritické cesty (Critical Path Method)

Kritická cesta je sekvence činností, na nichž závisí datum dokončení projektu, určuje nejkratší možnou dobu realizace projektu. Každý projekt má alespoň jednu kritickou cestu. Kritické cesty se mohou během realizace projektu měnit. Zrychlené řešení činností mimo kritickou cestu nezkrátí dobu realizace projektu, činnosti mimo kritickou cestu mají jistou časovou rezervu. Tato metoda slouží k určení doby trvání projektu na základě nalezení sekvence činností bez časové rezervy. Činnost je popsána dobou trvání a dále odvozenými charakteristikami nejdříve možného začátku a konce, nejpozději přípustného začátku a konce a časovou rezervou. Nejdříve možné začátky a konce činností jsou určeny při předním průchodu, nejpozději přípustné začátky a konce činností jsou určeny při zpětném průchodu.

Zkrácení cesty:

  • Najmout víc lidí
  • Dělat více věcí najednou

PERT (Program Evaluation and Review Technique)

Vychází z myšlenky, že časové odhady jsou obvykle nepřesné. Využívá stochastické (nahodilé) vyjádření časových odhadů (intervalový odhad a pravděpodobnost překročení).

Využívá tři odhady pro každou činnost:

  • Optimistický (trvání činnosti, které je možno dosáhnout v 1% případů)
  • Nejpravděpodobnější
  • Pesimistický (trvání činnosti, které je možno dosáhnout v 1% případů)

Metoda kritického řetězce (Critical Chain Method)

Nadstandardní technika síťové analýzy, která navazuje na metodu CPM a navíc zahrnuje i dostupnost a disponibilitu zdrojů. Jejím cílem je stanovení doby trvání projektu na základě délky tzv. Kritického řetězce, což je sled vzájemně závislých činností s nejmenší časovou rezervou, který navíc bere v úvahu omezení daná zdroji a přesunuje část implicitních rezerv činností do tzv. Nárazníkových činnosti (buffers).

Zdroje

Reference


Související články

Klíčová slova

časový plán projektu, přednostní diagramová metoda, metoda kritické cesty, PERT, metoda kritického řetězce