Pojednejte o bibliografických rešeršních službách a uveďte typologii rešerší.

Verze z 5. 4. 2017, 10:55, kterou vytvořil Tereza.Hrychová (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Rešerše

Rešerše je sekundární dokument, který obsahuje soupis záznamů dokumentů, popř. soupis jejich části. Součástí definice je i podmínka, že záznamy nebo jejich části musí být vybrány podle věcných a formálních hledisek odpovídajících rešeršnímu dotazu. Jako příklad takových hledisek se uvádějí nejčastěji používané: tematika, časové vymezení, jazyk a druh dokumentu. [1]

Rešeršní služby

Rešeršní služby jsou jednou z nejcílenějších informačních služeb, které jsou v informačně-knihovnických institucích poskytovány. Jde o náročnou informační službu spojenou často se službami referenčními (aspoň tak to bývá častý model v zahraničí), a to z důvodu vazby na informační zdroje (dnes tedy převažující elektronické informační zdroje) a znalost navazujících informačních služeb spojených např. se zajištěním primárních dokumentů.[2]

Rešeršní proces

1) Analýza informačního požadavku

  • První etapou rešeršního procesu je analýza informačního požadavku. Tato etapa probíhá zejména tehdy, podílí-li se na rešerši informační specialista (knihovník), který koncovému uživateli zprostředkovává informace.
  • Zadávání požadavku by mělo ideálně probíhat prostřednictvím tzv. řízeného interview mezi informačním specialistou a uživatelem.
  • Cílem dialogu je pochopit informační potřebu uživatele, která se formuluje do tzv. informačního (rešeršního) požadavku. Informační požadavek se posléze rozpadá do jednoho nebo více informačních (rešeršních) dotazů.
  • Na základě těchto dotazů informační specialista volí rešeršní strategii.

2) Výběr informačního zdroje (databázového centra, databáze, digitální knihovny)

  • Výběr informačního zdroje je doslova strategickou záležitostí, která ovlivní konečnou relevanci a pertinenci vyhledaných dokumentů, a tím i spokojenost uživatele.
  • Důležité je určit tzv. jádro informačních zdrojů, tj. najít zdroje, které pojednávají dostatečně kvalitativně i kvantitativně o daném problému - tématu, s kterým uživatel přichází.

3) Rešeršní strategie a taktika

  • Rešeršní strategie (search strategy) je metodický postup, jak pomocí jednotlivých cílených kroků získat relevantní dokument. V době rozšíření online systémů je používán termín online rešeršní strategie (online search strategy).
  • Pojem rešeršní strategie může být chápán v širším pojetí tj. včetně výběru informačního zdroje.
  • Většinou je rešeršní strategie chápána v užším smyslu, tj. jako způsob vedení dialogu s konkrétním informačním systémem.

4) Výstup výsledků

  • Výsledkem rešeršního procesu je zobrazení dokumentu v různém rozsahu, v tzv. zobrazovacích formátech. Množství a konkrétní podoba zobrazovacích formátů záleží na producentech a poskytovatelích informačních zdrojů. V této fázi také dochází k hodnocení výsledků rešerše.
  • K hodnocení výsledků rešerše (rešeršního výstupu) se váží následující pojmy: relevance, pertinence, úplnost a přesnost.

5) Dodání primárního dokumentu

  • V rámci procesu vyhledávání informací má koncový uživatel zájem získat primární dokumenty. Jsou-li výstupem rešerše pouze bibliografické záznamy, je nutné učinit další krok – získat primární dokumenty, resp. kopie primárních dokumentů.
  • Primární dokument může koncový uživatel získat buď samostatně, či s pomocí informačního profesionála – zprostředkovatele či zprostředkovatelské organizace, kterou bývá nejčastěji knihovna.
  • Tyto služby byly a jsou většinou zpoplatněny a uživateli nejsou v rámci rešeršního procesu poskytnuty automaticky, pokud neexistuje nějaká licence či dohoda o poskytování primárních dokumentů.

Rešeršní strategie

Rešeršní strategie možno rozčlenit do následujících základních typů:.[3]

Rešeršní strategie
Strategie stavebních kamenů Je provedena tzv. dekompozice informační potřeby/požadavku do logických substematických celků, se kterými se dále jednotlivě pracuje
Strategie rostoucí perly Z předešlé nebo aktuální rešeršní strategie je získán vzorový dokument, který je pro uživatele obsahově relevantní, a je z něj vytěžena terminologie, klíčová slova, předmětová hesla nebo deskriptory.

Takto získaná terminologie je následně použita pro další vyhledávání s cílem rozšířit počet dokumentů.

Strategie omezení Snížení počtu dokumentů na přijatelnou míru na základě omezujících podmínek (omezení časové, jazykové, regionální aj.).

Fáze rešerše

Zpracování rešerše se děje ve třech po sobě jdoucích etapách.

1. etapa přípravy

  • Formulace a analýza rešeršního požadavku
  • Výběr vhodného zdroje pro vyhledávání informací
  • Vhodná kombinace klíčových slov
  • Volba rešeršní strategie

2. etapa vyhledávání

  • Samotné vyhledávání v námi zvolených informačních zdrojích
  • Ladění rešeršního dotazu dle vyhledaných záznamů (tzn. zobecnění/zúžení dotazu)

3. etapa zpracování

  • Představení rešerše v přehledné a srozumitelné formě uživateli (tato etapa má tedy význam především pro rešerše zpracovávané knihovnou)

Klasifikace rešerší

Rešerše lze rozdělit do několika skupin.

Klasifikace z hlediska formy dokumentu:

  • textové
  • multimediální
  • hybridní (kombinace předešlých forem)

Klasifikace dle vztahu k získané cílové informaci:

  • referenční (odkazové) – odkazují na další zdroje informací, uživatel musí učinit další kroky k získání primární informace
  • zdrojové – obsahují cílovou – primární informaci

Klasifikace dle podle typu poskytovaných informací:

  • bibliografické
  • faktografické
  • plnotextové
  • databáze typu rejstříků, adresářů a seznamů

Klasifikace podle oborového zamerení:

  • univerzální
  • víceoborové (polytematické)
  • oborově zaměřené

Klasifikace podle počtu záznamů:

  • velké (stovky tisíc záznamů, dokumentů)
  • střední (desítky tisíc záznamů, dokumentů)
  • malé (tisíce dokumentuů)

Klasifikace dle přístupnosti:

  • volné a zdarma přístupné
  • placené
  • přístupné na základě registrace či členství
  • veřejně nepřístupné (přístupné jen v institucích, např. firmách)[4]

Odkazy

Použitá literatura

  1. Matoušová, Miroslava. Rešerše: Úvod do teorie a organizace rešeršních služeb. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1988, 227 s.
  2. Papík, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby I. 2013. Dostupné také z: http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-i
  3. Papík, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. Praha: Velryba, 2011, 192 s. ISBN 978-80-85860-22-1.
  4. Papík, Richard. Rešeršní činnost. Dostupné také z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129

Literatura

  • Matoušová, Miroslava. Rešerše: Úvod do teorie a organizace rešeršních služeb. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1988, 227 s.
  • Papík, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. Praha: Velryba, 2011, 192 s. ISBN 978-80-85860-22-1.

Souvisejíci články

Klíčová slova

Rešerše, rešeršní strategie, fáze rešerše, typologie rešerše, rešeršní proces