Pojednejte o studii „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“; v jakém směru studie ovlivňuje katalogizační teorii i praxi?: Porovnání verzí

Řádek 95: Řádek 95:
  
 
Pro příklad: v románu Na západní frontě klid jsou Themata - První světová válka, Německo, Zoufalství. První světová válka se jako Thema objeví například v jejích encyklopediích, životopisech přeživších atp. Co se týče Nomenu, je mnoho označení první světové války (počítají se i jazykové proměny v jednotlivých jazycích).  
 
Pro příklad: v románu Na západní frontě klid jsou Themata - První světová válka, Německo, Zoufalství. První světová válka se jako Thema objeví například v jejích encyklopediích, životopisech přeživších atp. Co se týče Nomenu, je mnoho označení první světové války (počítají se i jazykové proměny v jednotlivých jazycích).  
FRSAD popsal i vztahy mezi Thematy a mezi Nomeny. Dva Nomeny jsou ekvivalentní, jsou-li o stejném Thematu.
+
FRSAD popsal i vztahy mezi Thematy a mezi Nomeny. Dva Nomeny jsou ekvivalentní, jsou-li o stejném Thematu.<ref>FRSAD. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/FRSAD</ref>
  
 
===FRBRoo===
 
===FRBRoo===

Verze z 29. 1. 2017, 16:59

FRBR = Functional Requirements for Bibliographic Records, 1998 publikováno jako IFLA doporučení, studie, katalogizační koncept pro nově vznikající pravidla RDA. FRBR vymezuje informační entity, atributy (znaky entit) a vazby mezi entitami. [1]

Historie

První kroky pro nějaký mezinárodní systém bibliografie byly podniknuty už v roce 1961 na mezinárodní konferenci pořádané v Paříži(tzv Pařížské principy). Roku 1969 na Mezinárodní poradé katalogizačních expertů v Kodaní se rozhodlo o vytvoření mezinárodního standardu pro formu a obsah bibliografického popisu. Díky tomu vzniklo v roce 1971 ISBD - Mezinárodní bibliografický popis pro monografie. V následujících letech byly ISBD a Pařížské principy základem pro další verze katalogizačních pravidel. Vznik a rozšiřování nových automatizovaných systémů, rozšiřování požadavků uživatelů, zvýšený růst databází a potřeba snížení nákladů na katalogizaci vedla k semináři o bibliografických záznamech roku 1990 ve Stokholmu. Bylo rozhodnuto, že se musí prověřit vztahy mezi záznamovými prvky a potřebami uživatelů. Zároveň se účastníci semináře shodli na tom, že pro mezinárodní funkčnost se musí dohodnout i základní úroveň nebo jádro záznamu.

Mimo jiných záležitostí byl zadán úkol na vytvoření studie funkčních požadavků na bibliografické záznamy. Cílem studie bylo vytvořit pevně daný rámec, co jaká informace v bibl. záznamu znamená a co se od takového záznamu očekává. Po různých jednáních, rozeslání studie do světa na posouzení, zpracování připomínek a po dalších jednáních byla 5. září 1997 na 63. konferenci International Federation of Library association studie schválena.[2]

Základní myšlenka

Pro účely studie jsou funkční požadavky pro bibliografické záznamy definovány ve vztahu k následujícím uživatelským zájmům podle základních způsobů využití dat:

  1. Najít entitu, která koresponduje s vyhledávacími kritérii stanovenými uživatelem.
  2. Určit entitu (potvrdit, že popsaná entita koresponduje s nalezenou entitou, nebo rozlišit mezi dvěma a více entitami s podobnými charakteristikami).
  3. Vybrat entitu, která odpovídá uživatelským potřebám (vybrat entitu, která souhlasí s uživatelským požadavkem s přihlédnutím k obsahu, nebo pro nevhodnost entitu odmítnout).
  4. Zpřístupnit entitu (koupí, výpůjčkou apod., nebo získat přístup k entitě online)[2]

Entity

Stěžejní část studie tvoří detailní popis modelu, kterému se dle studie též říká model FRBR. Základ modelu tvoří entity. Ty představují klíčové objekty zájmu uživatelů. Entity jsou rozděleny do tří skupin:[2]

  1. Skupina zahrnuje produkty intelektuálního a uměleckého snažení, které se vyskytují v bibliografickém záznamu: dílo, vyjádření, provedení a jednotka.
  2. Skupina zahrnuje entity zodpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, výrobu a distribuci nebo dozor nad takovými produkty: osoba nebo korporace (agenti).
  3. Skupina obsahuje doplňkovou sadu entit, které slouží jako předmět intelektuálního nebo uměleckého snažení, tedy co je předmětem díla: pojem (matematika), objekt (chrám Sv. Víta), místo (ČR) a akce (bitva u Stalingradu).

1. skupina:

Dílo je intelektuální abstraktní výtvor. Dílo je vždy abstraktní a dá se rozeznat jedině skrze jeho různá vyjádření. Hranice, kde jedno dílo končí a začíná druhé, není přesně daná a liší se v různých systémech. Překlad, menší úprava, předabování filmu, to vše je jen jiným vyjádřením díla, ne dílem novým.

Vyjádření je realizace díla pomocí určité soustavy znaků, zápisů, záznamů či objektů. Stále se však jedná o abstraktní pojem. Jedná se jen o to, jak se dané dílo zrealizuje, tedy jak se stane sdělitelným od jedné osoby k druhé. Zde platí, že jakákoliv formová úprava původního vyjádření ústí va vyjádření nové. Zde je překlad novým výjádřením díla.

Provedeníje už fyzické vyjádření díla. Entita zahrnuje širokou škálu dokumentů. Např. rukopisy, knihy, periodika, mapy, plakáty, zvukové záznamy, filmy atp. Jde o hmotné objekty, jež mají stejné vlastnosti obsahu a fyzické formy. Jakákoliv změna formy (změna formátu, písma, přebalu, papíru) znamená nové provedení. Pokud se ale v průběhu změní nejen forma ale i intelektuální obsah, jde o nové provedení nového vyjádření.

Jednotka je už jedna konkrétní entita. Většinou jde o jeden objekt, ale může jich být i víc, např. monografie vydaná jako dva samostatné svazky. Většinou se takové provedení a jednotka berou jako totéž, ale jednotlivé jednotky se mohou lišit. Na tyto změny nemá výrobce vliv; převázání v knihovně, poškození vzniklé po výrobě atp.

2. skupina:

Osoba i korporace jsou zodpovědné za dílo (překladatel, nakladatel, výrobce, autor atd.). Počítají se jak žijící osoby a existující korporace, tak i osoby mrtvé a zaniklé korporace.

3. skupina je dostatečně vysvětlena už při výčtu. Nic složitějšího zde není. Více se jí pak zabývá přídavný model FRSAD.

Příklady:
Dílo: Jak se dělá kniha - Vyjádření: text - Provedení: svazek(kniha) - Jednotka: Kniha, již držím v ruce.
Dílo: Já, písnička - Vyjádření: text, notový zápis - Provedení: svazek - Jednotka: Kniha, již držím v ruce.
Dílo: Zlatá šedesátá - Vyjádření: MP3 - Provedení: CD - Jednotka: CD na pultu v obchodě.

Atributy (znaky) entit

Atributy jsou navzájem propojené soubory vlastností u jednotlivých entit, které jsou ve studii určené. Atributy se dělí na vnitřní a vnější. Vnitří atributy jsou jak fyzické aspekty díla, tak znaky, které by mohly k dílu vést(údaje na titulní stránce, přebalu atp.). Vnější atributy jsou většinou data související s dílem. Počítá se sem například kontext doby, myšlení, místa, kultury... Vnější atributy většinou potřebují externí odkaz.

Zde jsou nejčastější atributy u jednotlivých entit.

  • Atributy díla = název, forma, datum, rozlišující vlastnost, ukončení, uživatelské určení, souvislosti s datem, obsazení, číselné označení, tónina, souřadnice.
  • Atributy vyjádření = název, forma, datum, jazyk, rozlišující vlastnost, rozšiřitelnost, možnost revize, rozsah, sumarizace obsahu, souvislosti, kritická reakce, uživatelské omezení.
  • Atributy provedení = název, odpovědnost, vydání, místo vydání, nakladatel, datum vydání, výrobce edice, nosič, identifikátor, dostupnost, písmo.
  • Atributy jednotky = identifikátor, fingerprint (standardní číslo pro staré tisky), původ, značky/zápisy, historie výstav, stav jednotky, historie ošetření, plánované ošetření, omezení přístupu.
  • Atributy osoby = identifikátor, jméno, data, titul, jiné označení.
  • Atributy korporace = identifikátor, jméno, číslo, místo, datum, jiné označení.
  • Atributy pojmu, předmětu, akce, místa = identifikátor, výraz[3]

Vztahy mezi entitami

Vztahy reflektované v bibliografickém záznamu poskytují dodatečné informace, které uživateli slouží k pochopení vazeb mezi nalezenými entitami a jinými příbuznými entitami. Vztahy existují na vyšší úrovni, obecné úrovni a nižší úrovni. Vyšší úroveň – primární vazby mezi dílem, vyjádřením, provedením a jednotkou a entitami druhé a třetí skupiny.

  • Vztahy mezi entitami základní skupiny

DÍLO (vytváří osoba, korporace) je realizováno pomocí VYJÁDŘENÍ (realizuje osoba, korporace), je ztělesněno ve ZHMOTNĚNÍ (vyrábí osoba, korporace), je ilustrováno JEDNOTKOU (vlastní osoba, korporace)[3]

  • Vztahy entit první a druhé skupiny

Do druhé skupiny patři entity osoba a korporace. Tyto entity nesou vztah odpovědnosti za dílo (např. autor), vyjádření (např. autor, překladatel), provedení (např. nakladatel) a jednotku (např. knihovna).[3]

  • Entity třetí skupiny bývají označovány jako věcné entity, které umožňují vyjádřit předmět díla: pojem, objekt, akce, místo. [3]

Dílo může mít jako předmět:

  • Dílo
  • Osobu, korporaci
  • Pojem, objekt, akci, místo[3]

Dopady modelu FRBR

Model FRBR přinesl zcela nové hierarchické vnímání bibliografického záznamu v linii dílo-vyjádření-provedení-jednotka. Dosavadní katalogizační postupy v sobě tuto hierarchii neobsahují. Současná katalogizační praxe probíhá na úrovni provedení. Katalogizátor se zabývá dílem až v té chvílí, kdy bylo vydáno, tzn. existuje jeho provedení, a neuvažuje při tom v intencích hierarchie. V ideálním případě obsahuje bibliografický záznam provedení všechny důležité údaje předchozích dvou entit: dílo (unifikovaný název díla, původce díla aj.) a vyjádření (název, odpovědnost za vyjádření aj.) Pak z něj lze vytvořit hierarchicky uspořádanou strukturu údajů odpovídající modelu FRBR. Procesu transformace stávajících katalogizačních záznamů na model FRBR se říká frbrizace. Frbrizovat se mohou data nebo až jejich zobrazení, přičemž je doporučována druhá možnost. Frbrizace spočívá v určení algoritmu, podle nějž je ze záznamů generována hierarchie FRBR.[3]

Z modelu FRBR vycházejí nová katalogizační pravidla Resource Description and Access (RDA), která jsou v současnosti testována ve vybraných knihovnách USA a mají v nejbližší době nahradit stávající pravidla AACR2R.

V ČR v provozu od května 2015 (RDA)

  • Nejsou používány žádné zkratky.
  • Pouze v MARC 21 (ne UNIMARC) – v UNIMARC bude NK přijímat záznamy zhruba ještě půl roku, spolu s RDA se doporučuje přejít na MARC21.
  • Nakladatelské údaje – místo pole 260 bude pole 264.
  • Nahrazení podpole h v poli 245 speciálními poli 336, 337 a 338 (typologie dokumentů).

Daší modely

FRAD

FRAD (Functional Requirements for Authority Data/Funkční požadavky na autoritní data) je přídavný modul pro entity 1., 2. a 3. skupiny. Přidává nové entity: jméno, identifikátor, selekční údaj, katalogizační pravidla a katalogizační agentura. Entity první a druhé skupiny jsou známy podle jména a jsou jim přiřazeny identifikátory. Na jejich kombinaci se přidělí selekční údaj řízený katalogizačními pravidly, které aplikuje katalogizační agentura.[4]

FRSAD

FRSAD (Functional Requirements for Subject Authority Data/Funkční požadavky na předmětová autoritní data) je navazující model, který se zabývá entitami třetí skupiny, tedy pojmem, objektem, místem a akcí.

Přidává pojem Thema a Nomen. Thema je jakýkoliv předmět díla. Může se pokládat za superentitu pod níž se mohou (coby předmět) zařadit všechny entity. Nomen je jakýkoliv znak, či jejich soustava označující Themu. Platí vztah:

Vztahy FRSAD

Dílo může mít několik Themat a naopak jedno Thema může být v několika dílech. Stejné je to i Nomenem. Jedno Themá a několik Nomenů a jeden nomen znamenající několik Themat.

Pro příklad: v románu Na západní frontě klid jsou Themata - První světová válka, Německo, Zoufalství. První světová válka se jako Thema objeví například v jejích encyklopediích, životopisech přeživších atp. Co se týče Nomenu, je mnoho označení první světové války (počítají se i jazykové proměny v jednotlivých jazycích). FRSAD popsal i vztahy mezi Thematy a mezi Nomeny. Dva Nomeny jsou ekvivalentní, jsou-li o stejném Thematu.[5]

FRBRoo

FRBRoo(FRBR-object oriented/objektově orientované FRBR)další přídavný modul vytvořený pro archivy a muzea. Model je zasazen do rámce CRM - Conceptual Reference Model od Mezinárodní rady muzeí. Model má celkem 33 tříd a k nim 48 vlastností. Snaží se o interoperabilitu (vzájemnou spolupráci) dat v paměťových institutcích. Jedná se o určitou interpretaci FRBR, tedy její zpřesnění v určitých věcech jako vztahy, více druhů provedení a díla nebo rozdíl mezi autorským a publikačním přístupem k dílu.

RDA

Resource Description and Access - dál jen RDA - jsou katalogizační pravidla a využívají se pro tvorbu bibliografických popisů. Jsou vytvořená pro knihovny, ale díky přídavným modelům jsou použitelná i pro muzea a archivy. Jsou následníkem AACR2R (angloamerická katalogizační pravidla). V USA, Kanadě, Velké Británii, Austrálii a Německu jsou zavedena od roku 2013 a v ČR od roku 2015. Jsou vytvořena na základě studie FRBR, jež vznikla v roce 1997. Tato pravidla jsou na rozdíl od AACR2R kompatibilní se všemi systémy a jsou vytvořena pro digitální prostředí. S tím souvisí i zrušení zkratek, protože ty byly nutností kvůli omezenému místu na katalogizačních lístcích. Navíc RDA vytvořila tzv. RDA-TOOLKIT online sady nástrojů, kde jsou dána všechna pravidla, slovníky, elementy, tedy vše souvisejíci s RDA. Jsou zde definovány minimální požadavky na bibliografický popis.

Zdroje

Reference

  1. AALBERG, Troul. Formats and FRBR catalogues - Where's our focus? [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: www.oclc.org/research/events/frbr-workshop/presentations/aalberg/FRBR_workshop_Aalberg.ppt#279,23,FRB ontology.
  2. 2,0 2,1 2,2 Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha : Národní knihovna, 2002. 115 s. 1. ISBN 80-7050-400-5 Dostupné těž ze :http://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frbr/frbr-cs.pdf
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 KOVÁŘOVÁ, Dana. Model FRBR a jeho aplikace. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 118 s. Vedoucí práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr.
  4. Functional Requirements for Authority Data. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Functional_Requirements_for_Authority_Data
  5. FRSAD. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/FRSAD

Použitá literatura

AALBERG, Troul. Formats and FRBR catalogues - Where's our focus? [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: www.oclc.org/research/events/frbr-workshop/presentations/aalberg/FRBR_workshop_Aalberg.ppt#279,23,FRB. ontology.

Související články

Klíčová slova

FRBR, Marc, Marc 21,Functional Requirements for Bibliographic Records, informační entity, RDA