Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance: Porovnání verzí

m
(Není zobrazeno 45 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
'''Pojem relevance''' se objevuje v několika oborech - např. v oblasti  práva, ekonomie,  lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v  [[informační věda|informační vědě]], ve které hraje klíčovou roli ve [[vyhledávání informací]].   
  
 +
Teorie relevance v oblasti [[Lingvistika|lingvistiky]] se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem [[komunikace]]. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.     
  
 +
"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."<ref>HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.</ref>
  
= '''Relevance, její druhy a vyhodnocování''' =
 
  
=== Pojem relevance ===
+
==Relevance v informační vědě==
Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti  práva, ekonomie,  lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v  informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.   
 
 
 
Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény ''Sperbera a Wilsonové''. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.     
 
 
 
"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní." <ref name=":0" />     
 
 
 
 
 
== '''Relevance v informační vědě''' ==
 
 
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu  můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.             
 
V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu  můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.             
  
''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref name=":4">JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. , undefined [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21358</ref>                      
+
''"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." ''<ref>JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358. </ref>
  
Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997) <ref name=":0">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>  
+
Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)<ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.</ref>
  
Steffano Mizzaro    
+
Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.     
 
 
sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.     
 
 
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
 
[[Soubor:Rel.JPG|thumb|right|Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)]]
 
Do první skupiny jsou zařazeny:     
 
Do první skupiny jsou zařazeny:     
* dokument    
+
 
* zástupce    
+
*dokument
* informace    
+
*zástupce
 +
*[[informace]]
  
 
Do druhé řadíme:     
 
Do druhé řadíme:     
* problém    
+
 
* informační potřebu    
+
*problém
* požadavek  
+
*[[informační potřeba|informační potřebu]]
* dotaz <ref name=":2">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>  
+
*požadavek
Na obr. na modelu S. Mizzara <ref name=":5">MIZZARO, Stefano. Relevance: The Whole History. 1997.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou. <ref name=":3">KASÍK, Josef. Problémy vyhledávání informací v Internetu ?: relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací. Praha, 2007. Dostupné také z: https://vskp.vse.cz/id/1331263</ref>  
+
*dotaz <ref name="boldis">BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf</ref>
 +
 
 +
Na obr. na modelu S. Mizzara<ref>MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.</ref> jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.<ref> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola  ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan. </ref>
  
  
 +
===[[Vyhledávání informací]]===
  
== Vyhledávání informací ==
+
*podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému
* podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému
 
  
* podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou  vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name=":2" />
+
*podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou  vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.<ref name="boldis" />
  
 
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]
 
[[Soubor:rel222.jpg|thumb|center|Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)]]
 
   
 
   
A=počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku
+
A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku
  
B=počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral
+
B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral
  
C=počet dokumentů irelevantních i informačnímu,ale systém je při vyheldávání vybral
+
C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledávání vybral
  
D=počet irelevantních a nevybraných dokumentů
+
D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů
  
* '''koeficient''' '''přesnosti'''
+
*'''koeficient''' '''přesnosti'''
  
 
- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
 
- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní
  
p = A
+
<math>p=\frac{A}{A+C}</math><ref name="sklenak">SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0</ref>
÷(A+C)
 
  
* '''koeficient''' '''úplnosti '''
 
  
-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument
+
*'''koeficient''' '''úplnosti '''
  
r = A÷(A+B) <ref name=":7">SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001.</ref>
+
-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument 
  
 +
<math>r=\frac{A}{A+B}</math><ref name="sklenak" />
  
Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r=1 a p=1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému  tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref name=":6">PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. 2011. Dostupné také z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Rešeršní-strategie-a-informační-systémy-pro-vědu-a-výzkum_Papík.pdf</ref>
+
==Druhy relevance==
  
== Druhy relevance ==
+
*'''formální''' - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.
* formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.
 
  
* věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal <ref name=":7" />
+
*'''věcná''' - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu,''' pertinence''' = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal<ref name="sklenak" />
  
== Vyhodnocování relevance ==
+
==[[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách|Vyhodnocování relevance]]==
 
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.     
 
Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.     
  
* '''přesnost (precision)'''
+
*'''přesnost (precision)'''
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní 
 
  
p = |REL NAL|÷|NAL|  
+
- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní <br />
 +
 +
<math>p=\frac{|REL \cap NAL|}{|NAL|}</math>
  
* '''úplnost (recall''')  
+
*'''úplnost (recall''')
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla
 
  
r = |REL NAL|÷|REL|      
+
-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla <br />
 +
 
 +
<math>
 +
r=\frac{|REL \cap NAL|}{|REL|}</math>
 +
   
  
 
REL- množina všech relevantních dokumentů  
 
REL- množina všech relevantních dokumentů  
  
NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name=":7" />  
+
NAL- množina všech nalezených dokumentů <ref name="sklenak" />
[[Soubor:obrazek3.jpg|thumb|center|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)]]
 
[[Soubor:obrazek4.jpg|thumb|center|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)]]
 
[[Soubor:obrazek5.jpg|thumb|center|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)]]
 
== <br>'''Použitá  literatura a odkazy''' ==
 
<ref name=":0" />  BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.
 
  
<ref name=":4" />JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology'' [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.
+
Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.<ref>PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>
 +
 +
Grafy
 +
<gallery>
 +
Soubor:Obrazek3.jpg|Relevance vyhledávání (Papík, 2011)
 +
Soubor:Obrazek5.jpg|Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání (Papík, 2011)
 +
Soubor:Obrazek4.jpg|Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností (Papík, 2011)
 +
</gallery>
  
<ref name=":2" />  BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: [http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n %C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf]
+
==Odkazy==
  
<ref name=":5" /> MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.
+
===Reference===
 +
<references />
  
<ref name=":3" /> KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola 
+
<br>
 
+
===Doporučená literatura===
ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.
+
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
 
 
<ref name=":7" />  SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0
 
 
 
<ref name=":6" />  PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf
 
 
 
<ref name=":1">HIRSCHOVÁ, Milada. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum, 2013.</ref>  HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.
 
  
Externí odkazy
+
===Související články===
  
NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.
+
*[[Rešerše]]
==== Související články ====
+
*[[Rešeršní strategie]]
[[Rešerše]], [[Rešeršní strategie]], [[Zpětná vazba v rešeršních službách]], [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]
+
*[[Zpětná vazba v rešeršních službách]]
 +
*[[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]]
  
==== Klíčová slova ====
+
===Klíčová slova===
 
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
 
rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]

Verze z 31. 1. 2020, 16:26

Pojem relevance se objevuje v několika oborech - např. v oblasti práva, ekonomie, lingvistiky, filozofie, psychologie,....a také v informační vědě, ve které hraje klíčovou roli ve vyhledávání informací.

Teorie relevance v oblasti lingvistiky se pojí se jmény Sperbera a Wilsonové. Podle nich je princip relevance základním prvkem komunikace. Každý výrok, který mluvčí vysloví, vytváří u adresáta očekávání, že je relevantní, tzn. má vztah k dané situaci. Úspěšná komunikace je taková, kdy každý z účastníků je schopen přispět do ní svou relevantní informací.

"Komunikativnost znamená dožadovat se něčí pozornosti a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní."[1]


Relevance v informační vědě

V oblasti informační vědy je pojem relevance chápán jako vztah mezi dotazem uživatele a jedním dokumentem z velké množiny dokumentů. V užším slova smyslu můžeme pojmenovat jako číselné seřazení výsledků vyhledávání podle toho, jak odpovídá informační potřebě uživatele, vyjádřené dotazem.

"Těžko bychom našli pojem, který je předmětem tolika debat nebo který by měl takový dopad na obory informačního průzkumu a vyhledávání informací, jako relevance. Relevance hraje jednu z nejdůležitějších, základních a ústředních rolí ve všech aspektech informačního průzkumu a vyhledávání informací, včetně teorie, implementace a vyhodnocování." [2]

Pojmem relevance se zabývalo již mnoho vědců - např. Nolin (2009), Saracevic (1975, 2007), Bawden (1990), Buckland (1983), Borlund (2003) a Mizzaro (1997)[3]

Steffano Mizzaro sepsal na toto téma několik studií. Podle něho je relevance definována jako “vztah mezi dvěma entitami ze dvou skupin“.

Model relevance podle S.Mizzara (Mizzaro, 1997)

Do první skupiny jsou zařazeny:

Do druhé řadíme:

Na obr. na modelu S. Mizzara[5] jsou zástupci první skupiny nalevo a druhé skupiny napravo. Relevancí pak rozumíme vztah mezi dvěma prvky z každé skupiny, např. mezi dokumentem a požadavkem, nebo mezi informací a informační potřebou.[6]


Vyhledávání informací

  • podle jmenného popisu dokumentu - př. jméno autora, rok vydání,.. sytém vyhledá tuto informaci bez problému
  • podle obsahu dokumentu - nelze jednoznačně a beze zbytku vyjádřit obsah dokumentu. Ke zkreslení může dojít nejen při popisu dokumentu, ale i při formulaci dotazu (hlavně z důvodu zjednodušení). Tím pak dochází k tomu, že některé relevantní dokumenty nejsou vybrány a naopak, jsou vybrány dokumenty irelevantní. K určení míry úspěšnosti vyhledávání podle obsahu systémem měříme pomocí koeficientu přesnosti a úplnosti.[4]
Počty dokumentů pro hodnocení_úspěšnosti vyhledávání (Sklenák, 2001)

A = počet vybraných dokumentů relevantních k informačnímu požadavku

B = počet relevantních dokumentů k informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledání nevybral

C = počet dokumentů irelevantních i informačnímu požadavku, ale systém je při vyhledávání vybral

D = počet irelevantních a nevybraných dokumentů

  • koeficient přesnosti

- vyjadřuje, jaká je šance, že nalezený dokument je relevantní

[7]


  • koeficient úplnosti

-vyjadřuje, jaká je možnost, že bude vybrán relevantní dokument

[7]

Druhy relevance

  • formální - shoda formulace rešeršního dotazu a výsledku, hodnotí se.
  • věcná - shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu, pertinence = v informačním systému jsou nalezeny informace, které vyhovují informační potřebě uživatele, tedy uživatel našel přesně to, co hledal[7]

Vyhodnocování relevance

Při vyhledávání informací systémem měříme efektivnost vyhledávání pomocí přesnosti a úplnosti.

  • přesnost (precision)

- vyjadřuje, jak velká část nalezených dokumentů je relevantní

  • úplnost (recall)

-vyjadřuje, jak velká část relevantních dokumentů (ze všech možných) se našla


REL- množina všech relevantních dokumentů

NAL- množina všech nalezených dokumentů [7]

Ideální by byla co nejvyšší úplnost i přesnost, tedy že by r = 1 a p = 1, což je však nereálné. Přesnost a úplnost jsou si nepřímo úměrné, tedy protichůdné. Chceme-li získat co nejvíce výsledků k danému tématu, bude pro nás důležitá úplnost. Naopak, máme-li jeden konkrétní specifický dotaz, je pro nás důležitá přesnost.[8]

Grafy

Odkazy

Reference

  1. HIRSCHOVÁ, Milada, 2013. Pragmatika v češtině. Vyd. 2., V Karolinu 1., dopl. V Praze: Karolinum. ISBN 978-80-246-2233-0.
  2. JANSEN, Bernard J. a Soo Young RIEH. The seventeen theoretical constructs of information searching and information retrieval. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. [cit. 2018-05-05]. DOI: 10.1002/asi.21358.
  3. BAWDEN, David a Lyn ROBINSON, 2017. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow. ISBN 978-80-88123-10-1.
  4. 4,0 4,1 BOLDIŠ, Petr, 2008. Pořádání informací a znalostí na internetu: analýza a trendy [online]. Verze 1.0. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-znalost%C3%AD-na-internetu-anal%C3%BDza-a-trendy_Boldi%C5%A1.pdf
  5. MIZZARO, Stefano, 1997. Relevance: The Whole History. Journal of The American Society For Information Science [online]. 1997, 48(9), 810-815.
  6. KASÍK, Josef, 2007. Problémy vyhledávání informací v Internetu ? relevance, důvěryhodnost a aktuálnost vyhledaných informací [online]. Praha [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/id/1331263. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Vedoucí práce Mach, Jan.
  7. 7,0 7,1 7,2 7,3 SKLENÁK, Vilém, 2001. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0
  8. PAPÍK, Richard, Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum [online]. Praha, 2011, (Verze 1.0) [cit. 2018-04-19]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf


Doporučená literatura

NEBESKÁ, Iva, 1991. Relevance jako hlavní princip komunikace. Slovo a slovesnost. Praha, 52(1), 74-76.

Související články

Klíčová slova

rešerše, relevance, vyhodnocování relevance, kritéria relevance