Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu: Porovnání verzí

Řádek 17: Řádek 17:
 
* '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref>
 
* '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref>
 
=== 4 FIGURY ===
 
=== 4 FIGURY ===
[[Soubor:Sylogismy|bezrámu|střed]]
+
[[Soubor:Sylogismy.png|bezrámu|střed]]
 
* '''SaP''': Obecný kladný výrok  
 
* '''SaP''': Obecný kladný výrok  
 
- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]
 
- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]

Verze z 22. 9. 2020, 14:24

Aristotelova logika

Sylogismus – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.

Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.

S P M
subjekt predikát medián
  • Subjekt S - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové

logiky) a vyskytuje se ve druhé premise

  • Predikát P - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové

logiky) a vyskytuje se v první premise

  • Střední člen M - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.[1]

4 FIGURY

Sylogismy.png
  • SaP: Obecný kladný výrok

- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]

  • SeP: Obecný záporný výrok

- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)]

  • SiP: Částečný kladný výrok

- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]

  • SoP: Částečný záporný výrok

- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]

Diagramy1.png

Zdroje

Reference

Související články

Klíčová slova