Popište pojem úsudku a popište, jakým způsobem rozpoznáte, zda je úsudek správný: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 27 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
Pojem úsudek, patří do [[Co je to výroková logika?|výrokové logiky]] kde pojem výrok znamená každou větu (ať už napsaná nebo proslovená), u níž má smysl prohlásit, že je buď pravdivá, nebo nepravdivá. Příkladem výroku je tak např. tvrzení ''Alenka stojí vedle stromu''. Toto tvrzení může být pravdivé, nebo nepravdivé. Obecně tedy můžeme říci, že máme dvě velké skupiny výroků, a to pravdivé a nepravdivé.<ref>[http://www.phil.muni.cz/~pezlar/logika101/?fbclid=IwAR2UqoaIIHDbb58a2thGHAbuvWvtFLjIQzJC7mYbgDNO-XSN6iCSF1o_pqw Výroky. ''Logika 101''.]</ref>
 +
 
'''Úsudek''' je spojení několika soudů (předpokladů, premis) v jeden nový závěr (konkluzi). Závěr nepřináší žádnou novou informaci, která není obsažena v premisách, pouze ji vyjadřuje přesněji (deduktivní přístup). U úsudku rozlišujeme, jestli závěr logicky plyne z premis a zda je pravdivý. Úsudek spočívá ve vyvození soudu z jiných soudů. '''Úsudek = soud = oznamovací věta přičítající vlastnosti předmětům'''.
 
'''Úsudek''' je spojení několika soudů (předpokladů, premis) v jeden nový závěr (konkluzi). Závěr nepřináší žádnou novou informaci, která není obsažena v premisách, pouze ji vyjadřuje přesněji (deduktivní přístup). U úsudku rozlišujeme, jestli závěr logicky plyne z premis a zda je pravdivý. Úsudek spočívá ve vyvození soudu z jiných soudů. '''Úsudek = soud = oznamovací věta přičítající vlastnosti předmětům'''.
  
Ve výrokové logice ověříme platnosti logického úsudku pomocí pravdivostní tabulky, ve které zjistíme pravdivostní hodnoty všech výrokových formulí. V případě, že pro daný úsudek má pravdivostní hodnotu 1, je správný. Správnost úsudku spočívá ve formální správnosti.
+
Ve výrokové logice ověříme platnosti logického úsudku pomocí [[Popište pojem úsudku a popište, jakým způsobem rozpoznáte, zda je úsudek správný|pravdivostní tabulky]], ve které zjistíme pravdivostní hodnoty všech výrokových formulí. V případě, že pro daný úsudek má pravdivostní hodnotu 1, je správný / platný. Správnost úsudku spočívá ve formální správnosti.
 +
 
 +
=== Druhy úsudku ===
 +
* '''Induktivní úsudky''', které směřují od zvláštních případů k obecné poučce. O úplné indukci hovoříme tehdy, když máme uzavřený systém, v němž známe všechna fakta tohoto systému, z nichž můžeme usuzovat na obecnější závěry. tento typ úsudku je velmi často používán k dokazování platnosti nějaké (matematické) věty.
 +
<br />
 +
'''př.:''' ''Jestliže A´ A´´ je příčinou B´ B´´ a dále A´´ je příčinou B´´, z toho platí, že A´je příčinou B´.''
 +
* '''Deduktivní úsudky''', směřující od obecného ke zvláštnímu. Deduktivní usuzování naplňuje požadavek dospívání k pravdivým závěrům máme-li jako výchozí bod pravdivé předpoklady. K tomu, abychom mohli zjistit zda deduktivní usuzování bylo správné, je zapotřebí prozkoumat inferenční schéma, jehož užitím byl závěr vyvozen. Formálně logické inferenční schéma má následující podobu:
 +
 
 +
- v předpokladech a závěru nevystupují jiné než logické konstanty,
 +
 
 +
- každý soubor proměnných hodnot, který splňuje předpoklady tohoto schématu, splňuje také jeho závěr.
 +
 
 +
O deduktivním usuzování hovoříme také tehdy, postupujeme-li od důvodu k důsledkům. Jestliže důvody jsou tvořeny větami, které jsou uznávány za pravdivé, pak za pravdivé jsou také uznány i jejich důsledky.<ref>[https://nb.vse.cz/kfil/win/atlas1/indukce.htm K. Pstružina, ''Atlas filosofie vědy: Dedukce a indukce.'']</ref>
 +
<br />
 +
'''př.:'''
 +
<br />
 +
premisa - pokud nepůjde na kolo naučí se na zkoušku.
 +
<br />
 +
premisa - pokud půjde na kolo zkouška nedopadne dobře.  
 
<br />
 
<br />
 +
Závěr - neudělal zkoušku.
 
<br />
 
<br />
==='''Druhy úsudku:'''===
+
= '''Dedukce''' - šel na kolo.
* '''Induktivní úsudky''', které směřují od zvláštních případů k obecné poučce.
+
 
* '''Deduktivní úsudky''', směřující od obecného ke zvláštnímu.
+
* '''[[Paradox lháře]]''': „Lžu“  Pokud v tomto okamžiku lže, pak není pravda, co říká, tedy nelže. Jestliže v tomto okamžiku nelže, pak je pravda, co říká.
  
* '''Paradox lháře''': „Lžu“  Pokud v tomto okamžiku lže, pak není pravda, co říká, tedy nelže. Jestliže v tomto okamžiku nelže, pak je pravda, co říká, tzn., že lže, takže by v obou případech musel lhát a nelhat současně, což zřejmě není možné.
+
Tzn., že lže, takže by v obou případech musel lhát a nelhat současně, což zřejmě není možné.
  
 
==Příklad==
 
==Příklad==
Řádek 21: Řádek 42:
  
 
=== Postup řešení příkladu ===
 
=== Postup řešení příkladu ===
'''A
+
'''A'''
A→B
+
<br />
 +
'''A→B'''
 +
<br />
 
————
 
————
B'''
 
 
<br />
 
<br />
1. Vyhodnocení všech výroků v pravdivostní tabulce
+
'''B'''
2. Označení premis
 
  
==Zdroje==
+
<br />
===Reference===
+
* 1. Vyhodnocení všech výroků v pravdivostní tabulce. Postup je stejný jako u [[Popište definici pojmu tautologie, kontradikce a uveďte, jak je možné ověřit, zda nějaký výrok je tautologie | výroků]].
 +
Pravda = '''1'''
 +
<br />
 +
Nepravda = '''0'''
 +
 
 +
* '''¬ Negace (NOT)''' - V případě opačných znamének (pravda je lež a naopak).
 +
* '''∧ Konjunkce (AND)''' - '''(A ∧ B)<sup>I</sup> = 0''' právě když '''A<sup>I</sup> = 0, B<sup>I</sup> = 0'''. ''Pokud je alespoň jeden výrok 0'' (0,1 / 1,0)
 +
* '''V Disjunkce (OR)''' - Jestliže '''(A V B)<sup>I</sup> = 1''' právě když '''A<sup>I</sup> = 1, B<sup>I</sup> = 1'''. ''Pokud je alespoň jeden výrok 1'' (1,0 / 0,1)
 +
* '''→ Implikace''' - ''Z nepravdy plyne cokoliv.'' Tzn. '''(A → B)<sup>I</sup> = 1''' jestliže '''A<sup>I</sup> = 1, B<sup>I</sup> = 1''' nebo '''A<sup>I</sup> = 0, B<sup>I</sup> = 1'''. Případ '''(A → B)<sup>I</sup> = 0 '''POUZE pokud '''A<sup>I</sup> = 1, B<sup>I</sup> = 0'''
 +
* '''↔ Ekvivalence''' - Jestliže '''(A ↔ B)<sup>I</sup> = 1''' právě když '''A = B.''' Případ '''(A ↔ B)<sup>I</sup> = 0''' pokud '''A ≠ B'''
 +
 
 +
{| class="wikitable"
 +
|-
 +
! A !! B !! A→B
 +
|-
 +
| 1 || 1 || 1
 +
|-
 +
| 1 || 0 || 0
 +
|-
 +
| 0 || 1 || 1
 +
|-
 +
| 0 || 0 || 1
 +
|}
 +
* 2. Označení premis
 +
{| class="wikitable"
 +
|-
 +
! •A !! B !! •A→B
 +
|-
 +
| 1 || 1 || 1
 +
|-
 +
| 1 || 0 || 0
 +
|-
 +
| 0 || 1 || 1
 +
|-
 +
| 0 || 0 || 1
 +
|}
 +
* 3. Označení řádků ve kterých platí všechny premisy.
 +
{| class="wikitable"
 +
|-
 +
! •A !! B !! •A→B
 +
|-
 +
| '''1''' || 1 || '''1'''
 +
|-
 +
| 1 || 0 || 0
 +
|-
 +
| 0 || 1 || 1
 +
|-
 +
| 0 || 0 || 1
 +
|}
 +
* 4. Označení a vyhodnocení závěru (vždy jen v označených řádcích).
 +
{| class="wikitable"
 +
|-
 +
! •A !! B↓ !! •A→B
 +
|-
 +
| '''1''' || 1✓ || '''1'''
 +
|-
 +
| 1 || 0 || 0
 +
|-
 +
| 0 || 1 || 1
 +
|-
 +
| 0 || 0 || 1
 +
|}
 +
* 5. Úsudek je platný pokud je závěr shodný se všemi premisami v daném řádku.
 +
== Použitá literatura ==
 +
=== Zdroje ===
 +
''Logika 101'' [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~pezlar/logika101/?fbclid=IwAR2UqoaIIHDbb58a2thGHAbuvWvtFLjIQzJC7mYbgDNO-XSN6iCSF1o_pqw.
 +
Pružina, K. ''Atlas filosofie: Dedukce a indukce'' [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: https://nb.vse.cz/kfil/win/atlas1/indukce.htm.
 +
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
  
 
===Související články===
 
===Související články===
 
+
* [[Popište definici pojmu tautologie, kontradikce a uveďte, jak je možné ověřit, zda nějaký výrok je tautologie]]
 +
* [[Vyplývání]]
 +
* [[Logika]]
 +
* [[Co je to výroková logika?]]
 +
* [[Uveďte spojky výrokové logiky a popište jejich sémantiku]]
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
 
+
úsudky, pravdivostní tabulky, premisa, platný úsudek, neplatný úsudek, výroky
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 29. 9. 2020, 22:36

Pojem úsudek, patří do výrokové logiky kde pojem výrok znamená každou větu (ať už napsaná nebo proslovená), u níž má smysl prohlásit, že je buď pravdivá, nebo nepravdivá. Příkladem výroku je tak např. tvrzení Alenka stojí vedle stromu. Toto tvrzení může být pravdivé, nebo nepravdivé. Obecně tedy můžeme říci, že máme dvě velké skupiny výroků, a to pravdivé a nepravdivé.[1]

Úsudek je spojení několika soudů (předpokladů, premis) v jeden nový závěr (konkluzi). Závěr nepřináší žádnou novou informaci, která není obsažena v premisách, pouze ji vyjadřuje přesněji (deduktivní přístup). U úsudku rozlišujeme, jestli závěr logicky plyne z premis a zda je pravdivý. Úsudek spočívá ve vyvození soudu z jiných soudů. Úsudek = soud = oznamovací věta přičítající vlastnosti předmětům.

Ve výrokové logice ověříme platnosti logického úsudku pomocí pravdivostní tabulky, ve které zjistíme pravdivostní hodnoty všech výrokových formulí. V případě, že pro daný úsudek má pravdivostní hodnotu 1, je správný / platný. Správnost úsudku spočívá ve formální správnosti.

Druhy úsudku

  • Induktivní úsudky, které směřují od zvláštních případů k obecné poučce. O úplné indukci hovoříme tehdy, když máme uzavřený systém, v němž známe všechna fakta tohoto systému, z nichž můžeme usuzovat na obecnější závěry. tento typ úsudku je velmi často používán k dokazování platnosti nějaké (matematické) věty.


př.: Jestliže A´ A´´ je příčinou B´ B´´ a dále A´´ je příčinou B´´, z toho platí, že A´je příčinou B´.

  • Deduktivní úsudky, směřující od obecného ke zvláštnímu. Deduktivní usuzování naplňuje požadavek dospívání k pravdivým závěrům máme-li jako výchozí bod pravdivé předpoklady. K tomu, abychom mohli zjistit zda deduktivní usuzování bylo správné, je zapotřebí prozkoumat inferenční schéma, jehož užitím byl závěr vyvozen. Formálně logické inferenční schéma má následující podobu:

- v předpokladech a závěru nevystupují jiné než logické konstanty,

- každý soubor proměnných hodnot, který splňuje předpoklady tohoto schématu, splňuje také jeho závěr.

O deduktivním usuzování hovoříme také tehdy, postupujeme-li od důvodu k důsledkům. Jestliže důvody jsou tvořeny větami, které jsou uznávány za pravdivé, pak za pravdivé jsou také uznány i jejich důsledky.[2]
př.:
premisa - pokud nepůjde na kolo naučí se na zkoušku.
premisa - pokud půjde na kolo zkouška nedopadne dobře.
Závěr - neudělal zkoušku.
= Dedukce - šel na kolo.

  • Paradox lháře: „Lžu“ Pokud v tomto okamžiku lže, pak není pravda, co říká, tedy nelže. Jestliže v tomto okamžiku nelže, pak je pravda, co říká.

Tzn., že lže, takže by v obou případech musel lhát a nelhat současně, což zřejmě není možné.

Příklad

Úsudek může být platný nebo neplatný
Platný úsudek - Úsudek je platný pokud platí všechny premisy, potom tedy musí platit i závěr.
Neplatný úsudek - Pokud je závěr nepravdivý.

Tabulkavyrokovalogika11.jpg

Postup řešení příkladu

A
A→B
————
B


  • 1. Vyhodnocení všech výroků v pravdivostní tabulce. Postup je stejný jako u výroků.

Pravda = 1
Nepravda = 0

  • ¬ Negace (NOT) - V případě opačných znamének (pravda je lež a naopak).
  • ∧ Konjunkce (AND) - (A ∧ B)I = 0 právě když AI = 0, BI = 0. Pokud je alespoň jeden výrok 0 (0,1 / 1,0)
  • V Disjunkce (OR) - Jestliže (A V B)I = 1 právě když AI = 1, BI = 1. Pokud je alespoň jeden výrok 1 (1,0 / 0,1)
  • → Implikace - Z nepravdy plyne cokoliv. Tzn. (A → B)I = 1 jestliže AI = 1, BI = 1 nebo AI = 0, BI = 1. Případ (A → B)I = 0 POUZE pokud AI = 1, BI = 0
  • ↔ Ekvivalence - Jestliže (A ↔ B)I = 1 právě když A = B. Případ (A ↔ B)I = 0 pokud A ≠ B
A B A→B
1 1 1
1 0 0
0 1 1
0 0 1
  • 2. Označení premis
•A B •A→B
1 1 1
1 0 0
0 1 1
0 0 1
  • 3. Označení řádků ve kterých platí všechny premisy.
•A B •A→B
1 1 1
1 0 0
0 1 1
0 0 1
  • 4. Označení a vyhodnocení závěru (vždy jen v označených řádcích).
•A B↓ •A→B
1 1✓ 1
1 0 0
0 1 1
0 0 1
  • 5. Úsudek je platný pokud je závěr shodný se všemi premisami v daném řádku.

Použitá literatura

Zdroje

Logika 101 [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~pezlar/logika101/?fbclid=IwAR2UqoaIIHDbb58a2thGHAbuvWvtFLjIQzJC7mYbgDNO-XSN6iCSF1o_pqw. Pružina, K. Atlas filosofie: Dedukce a indukce [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: https://nb.vse.cz/kfil/win/atlas1/indukce.htm.

Reference

Související články

Klíčová slova

úsudky, pravdivostní tabulky, premisa, platný úsudek, neplatný úsudek, výroky