Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu: Porovnání verzí

m
(Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Sylogismus''' – druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. Obvykle se používá kategorický sylogismus, který obsahuje věty S-P (subjekt-predikát) a má dva předpoklady a jeden závěr.
+
== Aristotelova logika ==
 +
'''Sylogismus''' – [[Aristoteles|Aristotelův]] kategorický sylogismus je [[Popište pojem úsudku a popište, jakým způsobem rozpoznáte, zda je úsudek správný|úsudek]], který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z [[Co je to výroková logika?|výroků]] (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.  
  
Předpoklady a závěr sylogismu může být kteréhokoli ze čtyř typů, které se značí písmenným kódem tak, že první velké
+
Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.
písmeno slova je pro obecné a druhé pro dílčí.
+
{| class="wikitable"
 +
|-
 +
! S !! P !! M
 +
|-
 +
| subjekt || predikát || medián
 +
|}
  
# Obecný kladný výrok – '''Všechna S jsou P. SaP'''
+
* '''Subjekt S''' - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové
# Obecný záporný výrok – '''Žádné S není P. SeP'''
+
logiky) a vyskytuje se ve druhé premise
# Částečný kladný výrok – '''Některá S jsou P. SiP'''
+
* '''Predikát P''' - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu [[Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky|predikátové logiky]]) a vyskytuje se v první premise
# Částečný záporný výrok – '''Některá S nejsou P. SoP'''
+
* '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref>
 +
=== 4 FIGURY ===
 +
[[Soubor:Sylogismy.png|bezrámu|střed]]
 +
Pro každou z figur je 64 možných soudů z logického čtverce a, i, e, o mezi termíny premis a závěru.
  
[[Soubor:Diagramy1.png|700px|bezrámu|střed]]
+
'''Závěr:'''
 +
* '''SaP''': Obecný kladný výrok
 +
- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]
 +
* '''SeP''': Obecný záporný výrok
 +
- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)]
 +
*'''SiP''': Částečný kladný výrok
 +
- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]
 +
* '''SoP''': Částečný záporný výrok
 +
- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]
 +
== Vennovy diagramy ==
  
 +
[[Soubor:Diagramy1.png|750px|bezrámu|střed]]
 +
 +
== Příklad ==
 +
Výsledkem příkladů, je vždy vyhodnocení, zda je závěr pravdivý nebo nepravdivý. Nebo-li '''platný modus''' X '''neplatný modus'''.
 +
=== I. Figura === 
 +
Premisy: MeP, SaM  [[Soubor:Příklad sylogismu.png|550px|bezrámu|vpravo|Venovy diagramy na příkladu sylogismu]]
 +
 +
Závěr: SeP
 +
 +
'''MeP''' 
 +
<br />
 +
'''SaM''' 
 +
<br />
 +
______
 +
<br /> 
 +
'''SeP'''
 +
 +
'''premisa:''' žádné M není P
 +
<br />
 +
'''premisa:''' všechna S jsou M
 +
<br />
 +
'''závěr:''' žádné S není P → '''PLATNÝ MODUS'''
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==
 
===Reference===
 
===Reference===
Řádek 16: Řádek 56:
  
 
===Související články===
 
===Související články===
 
+
*[[Aristoteles]]
 +
*[[Popište pojem úsudku a popište, jakým způsobem rozpoznáte, zda je úsudek správný]]
 +
*[[Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky]]
 +
*[[Logika]]
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
 +
Sylogismy, Aristoteles, Vennovy diagramy, výroky, úsudky, predikátová logika, Aristotelova logika, premisy, predikce, platný modus, neplatný modus, logika.
  
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Verze z 22. 9. 2020, 18:42

Aristotelova logika

SylogismusAristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.

Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.

S P M
subjekt predikát medián
  • Subjekt S - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové

logiky) a vyskytuje se ve druhé premise

  • Predikát P - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové logiky) a vyskytuje se v první premise
  • Střední člen M - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.[1]

4 FIGURY

Sylogismy.png

Pro každou z figur je 64 možných soudů z logického čtverce a, i, e, o mezi termíny premis a závěru.

Závěr:

  • SaP: Obecný kladný výrok

- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]

  • SeP: Obecný záporný výrok

- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)]

  • SiP: Částečný kladný výrok

- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]

  • SoP: Částečný záporný výrok

- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]

Vennovy diagramy

Diagramy1.png

Příklad

Výsledkem příkladů, je vždy vyhodnocení, zda je závěr pravdivý nebo nepravdivý. Nebo-li platný modus X neplatný modus.

I. Figura

Premisy: MeP, SaM

Venovy diagramy na příkladu sylogismu

Závěr: SeP

MeP
SaM
______
SeP

premisa: žádné M není P
premisa: všechna S jsou M
závěr: žádné S není P → PLATNÝ MODUS

Zdroje

Reference

Související články

Klíčová slova

Sylogismy, Aristoteles, Vennovy diagramy, výroky, úsudky, predikátová logika, Aristotelova logika, premisy, predikce, platný modus, neplatný modus, logika.