Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Aristotelova logika == | == Aristotelova logika == | ||
− | '''Sylogismus''' – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. | + | '''Sylogismus''' – [[Aristoteles|Aristotelův]] kategorický sylogismus je [[Popište pojem úsudku a popište, jakým způsobem rozpoznáte, zda je úsudek správný|úsudek]], který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z [[Co je to výroková logika?|výroků]] (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. |
Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M. | Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M. | ||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
* '''Subjekt S''' - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové | * '''Subjekt S''' - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové | ||
logiky) a vyskytuje se ve druhé premise | logiky) a vyskytuje se ve druhé premise | ||
− | * '''Predikát P''' - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové | + | * '''Predikát P''' - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu [[Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky|predikátové logiky]]) a vyskytuje se v první premise |
− | logiky) a vyskytuje se v první premise | ||
* '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref> | * '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref> | ||
=== 4 FIGURY === | === 4 FIGURY === | ||
Řádek 28: | Řádek 27: | ||
* '''SoP''': Částečný záporný výrok | * '''SoP''': Částečný záporný výrok | ||
- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)] | - Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)] | ||
+ | == Vennovy diagramy == | ||
[[Soubor:Diagramy1.png|750px|bezrámu|střed]] | [[Soubor:Diagramy1.png|750px|bezrámu|střed]] | ||
− | == | + | == Příklad == |
− | === I. Figura === | + | Výsledkem příkladů, je vždy vyhodnocení, zda je závěr pravdivý nebo nepravdivý. Nebo-li '''platný modus''' X '''neplatný modus'''. |
− | ''' | + | === I. Figura === |
+ | Premisy: MeP, SaM [[Soubor:Příklad sylogismu.png|550px|bezrámu|vpravo|Venovy diagramy na příkladu sylogismu]] | ||
+ | |||
+ | Závěr: SeP | ||
+ | |||
+ | '''MeP''' | ||
<br /> | <br /> | ||
− | '''SaM''' | + | '''SaM''' |
<br /> | <br /> | ||
______ | ______ | ||
− | <br /> | + | <br /> |
− | ''' | + | '''SeP''' |
+ | |||
+ | '''premisa:''' žádné M není P | ||
+ | <br /> | ||
+ | '''premisa:''' všechna S jsou M | ||
+ | <br /> | ||
+ | '''závěr:''' žádné S není P → '''PLATNÝ MODUS''' | ||
==Zdroje== | ==Zdroje== | ||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
Řádek 45: | Řádek 56: | ||
===Související články=== | ===Související články=== | ||
− | + | *[[Aristoteles]] | |
+ | *[[Popište pojem úsudku a popište, jakým způsobem rozpoznáte, zda je úsudek správný]] | ||
+ | *[[Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky]] | ||
+ | *[[Logika]] | ||
===Klíčová slova=== | ===Klíčová slova=== | ||
+ | Sylogismy, Aristoteles, Vennovy diagramy, výroky, úsudky, predikátová logika, Aristotelova logika, premisy, predikce, platný modus, neplatný modus, logika. | ||
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] | [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] |
Verze z 22. 9. 2020, 17:42
Obsah
Aristotelova logika
Sylogismus – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.
Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.
S | P | M |
---|---|---|
subjekt | predikát | medián |
- Subjekt S - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové
logiky) a vyskytuje se ve druhé premise
- Predikát P - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové logiky) a vyskytuje se v první premise
- Střední člen M - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.[1]
4 FIGURY
Pro každou z figur je 64 možných soudů z logického čtverce a, i, e, o mezi termíny premis a závěru.
Závěr:
- SaP: Obecný kladný výrok
- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]
- SeP: Obecný záporný výrok
- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)]
- SiP: Částečný kladný výrok
- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]
- SoP: Částečný záporný výrok
- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]
Vennovy diagramy
Příklad
Výsledkem příkladů, je vždy vyhodnocení, zda je závěr pravdivý nebo nepravdivý. Nebo-li platný modus X neplatný modus.
I. Figura
Premisy: MeP, SaM
Závěr: SeP
MeP
SaM
______
SeP
premisa: žádné M není P
premisa: všechna S jsou M
závěr: žádné S není P → PLATNÝ MODUS
Zdroje
Reference
Související články
- Aristoteles
- Popište pojem úsudku a popište, jakým způsobem rozpoznáte, zda je úsudek správný
- Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky
- Logika
Klíčová slova
Sylogismy, Aristoteles, Vennovy diagramy, výroky, úsudky, predikátová logika, Aristotelova logika, premisy, predikce, platný modus, neplatný modus, logika.