Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu: Porovnání verzí
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
=== 4 FIGURY === | === 4 FIGURY === | ||
[[Soubor:Sylogismy.png|bezrámu|střed]] | [[Soubor:Sylogismy.png|bezrámu|střed]] | ||
− | Pro každou z figur je 64 možných soudů z logického čtverce a, i, e, o mezi termíny premis a závěru. | + | Pro každou z figur je 64 možných soudů z logického čtverce '''a, i, e, o '''mezi termíny premis a závěru. |
'''Závěr:''' | '''Závěr:''' | ||
* '''SaP''': Obecný kladný výrok | * '''SaP''': Obecný kladný výrok | ||
- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)] | - Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)] | ||
+ | <br /> | ||
př.: ''Všichni lidi jsou smrtelní.'' | př.: ''Všichni lidi jsou smrtelní.'' | ||
* '''SeP''': Obecný záporný výrok | * '''SeP''': Obecný záporný výrok | ||
- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)] | - Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)] | ||
+ | <br /> | ||
př.: ''Žádní lidé nejsou dokonalí.'' | př.: ''Žádní lidé nejsou dokonalí.'' | ||
*'''SiP''': Částečný kladný výrok | *'''SiP''': Částečný kladný výrok | ||
- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)] | - Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)] | ||
+ | <br /> | ||
př.: ''Někteří lidé jsou zdraví.'' | př.: ''Někteří lidé jsou zdraví.'' | ||
* '''SoP''': Částečný záporný výrok | * '''SoP''': Částečný záporný výrok | ||
- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)] | - Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)] | ||
+ | <br /> | ||
př.: ''Někteří lidé nejsou chytří.'' | př.: ''Někteří lidé nejsou chytří.'' | ||
== Vennovy diagramy == | == Vennovy diagramy == |
Verze z 29. 9. 2020, 22:53
Obsah
Aristotelova logika
Sylogismus – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. Obvykle se používá kategorický sylogismus obsahující S-P (subjekt-predikát), který má dva předpoklady a jeden závěr.
Tři části sylogismu
Je v nich obsažen hlavní předpoklad, vedlejší předpoklad a závěr
Příklad:
Hlavní předpoklad: Všichni lidé jsou smrtelní.
Vedlejší předpoklad: Sokrates je člověk.
Závěr: Sokrates je smrtelný.
Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.
S | P | M |
---|---|---|
subjekt | predikát | medián |
- Subjekt S - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové
logiky) a vyskytuje se ve druhé premise
- Predikát P - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové logiky) a vyskytuje se v první premise
- Střední člen M - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.[1]
4 FIGURY
Pro každou z figur je 64 možných soudů z logického čtverce a, i, e, o mezi termíny premis a závěru.
Závěr:
- SaP: Obecný kladný výrok
- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]
př.: Všichni lidi jsou smrtelní.
- SeP: Obecný záporný výrok
- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)]
př.: Žádní lidé nejsou dokonalí.
- SiP: Částečný kladný výrok
- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]
př.: Někteří lidé jsou zdraví.
- SoP: Částečný záporný výrok
- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]
př.: Někteří lidé nejsou chytří.
Vennovy diagramy
Příklad
Výsledkem příkladů, je vždy vyhodnocení, zda je závěr pravdivý nebo nepravdivý. Nebo-li platný modus X neplatný modus.
I. Figura
Premisy: MeP, SaM
Závěr: SeP
MeP
SaM
______
SeP
premisa: žádné M není P
premisa: všechna S jsou M
závěr: žádné S není P → PLATNÝ MODUS
Zdroje
Reference
Související články
- Aristoteles
- Popište pojem úsudku a popište, jakým způsobem rozpoznáte, zda je úsudek správný
- Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky
- Logika
Klíčová slova
Sylogismy, Aristoteles, Vennovy diagramy, výroky, úsudky, predikátová logika, Aristotelova logika, premisy, predikce, platný modus, neplatný modus, logika.