Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu: Porovnání verzí

Řádek 23: Řádek 23:
 
|}
 
|}
  
* '''Subjekt S''' - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové
+
* '''Subjekt S''' - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátovélogiky) a vyskytuje se ve druhé premise
logiky) a vyskytuje se ve druhé premise
 
 
* '''Predikát P''' - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu [[Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky|predikátové logiky]]) a vyskytuje se v první premise
 
* '''Predikát P''' - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu [[Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky|predikátové logiky]]) a vyskytuje se v první premise
 
* '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref>
 
* '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref>

Verze z 29. 9. 2020, 22:54

Aristotelova logika

SylogismusAristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. Obvykle se používá kategorický sylogismus obsahující S-P (subjekt-predikát), který má dva předpoklady a jeden závěr.

Tři části sylogismu

Je v nich obsažen hlavní předpoklad, vedlejší předpoklad a závěr

Příklad:
Hlavní předpoklad: Všichni lidé jsou smrtelní.
Vedlejší předpoklad: Sokrates je člověk.
Závěr: Sokrates je smrtelný.

Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.

S P M
subjekt predikát medián
  • Subjekt S - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátovélogiky) a vyskytuje se ve druhé premise
  • Predikát P - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové logiky) a vyskytuje se v první premise
  • Střední člen M - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.[1]

4 FIGURY

Sylogismy.png

Pro každou z figur je 64 možných soudů z logického čtverce a, i, e, o mezi termíny premis a závěru.

Závěr:

  • SaP: Obecný kladný výrok

- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]
př.: Všichni lidi jsou smrtelní.

  • SeP: Obecný záporný výrok

- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)]
př.: Žádní lidé nejsou dokonalí.

  • SiP: Částečný kladný výrok

- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]
př.: Někteří lidé jsou zdraví.

  • SoP: Částečný záporný výrok

- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]
př.: Někteří lidé nejsou chytří.

Vennovy diagramy

Diagramy1.png

Příklad

Výsledkem příkladů, je vždy vyhodnocení, zda je závěr pravdivý nebo nepravdivý. Nebo-li platný modus X neplatný modus.

I. Figura

Premisy: MeP, SaM

Venovy diagramy na příkladu sylogismu

Závěr: SeP

MeP
SaM
______
SeP

premisa: žádné M není P
premisa: všechna S jsou M
závěr: žádné S není P → PLATNÝ MODUS

Zdroje

Reference

Související články

Klíčová slova

Sylogismy, Aristoteles, Vennovy diagramy, výroky, úsudky, predikátová logika, Aristotelova logika, premisy, predikce, platný modus, neplatný modus, logika.