Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
 
== Aristotelova logika ==
 
== Aristotelova logika ==
 
'''Sylogismus''' – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.  
 
'''Sylogismus''' – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.  
Řádek 35: Řádek 34:
 
Výsledkem příkladů, je vždy vyhodnocení, zda je závěr pravdivý nebo nepravdivý. Nebo-li '''platný modus''' X '''neplatný modus'''.
 
Výsledkem příkladů, je vždy vyhodnocení, zda je závěr pravdivý nebo nepravdivý. Nebo-li '''platný modus''' X '''neplatný modus'''.
 
=== I. Figura ===   
 
=== I. Figura ===   
Premisy: MaP, SaM  [[Soubor:Příklad sylogismu.png|550px|bezrámu|vpravo|Venovy diagramy na příkladu sylogismu]]
+
Premisy: MeP, SaM  [[Soubor:Příklad sylogismu.png|550px|bezrámu|vpravo|Venovy diagramy na příkladu sylogismu]]
<br />
+
 
Závěr: SaP
+
Závěr: SeP
  
 
'''MeP'''   
 
'''MeP'''   
Řádek 47: Řádek 46:
 
'''SeP'''  
 
'''SeP'''  
  
premisa: žádné M není P
+
'''premisa:''' žádné M není P
 
<br />
 
<br />
premisa: všechna S jsou M
+
'''premisa:''' všechna S jsou M
 
<br />
 
<br />
závěr: žádné S není P
+
'''závěr:''' žádné S není P → '''PLATNÝ MODUS'''
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==
 
===Reference===
 
===Reference===

Verze z 22. 9. 2020, 17:25

Aristotelova logika

Sylogismus – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.

Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.

S P M
subjekt predikát medián
  • Subjekt S - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové

logiky) a vyskytuje se ve druhé premise

  • Predikát P - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové

logiky) a vyskytuje se v první premise

  • Střední člen M - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.[1]

4 FIGURY

Sylogismy.png

Pro každou z figur je 64 možných soudů z logického čtverce a, i, e, o mezi termíny premis a závěru.

Závěr:

  • SaP: Obecný kladný výrok

- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]

  • SeP: Obecný záporný výrok

- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)]

  • SiP: Částečný kladný výrok

- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]

  • SoP: Částečný záporný výrok

- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]

Diagramy1.png

Příklad

Výsledkem příkladů, je vždy vyhodnocení, zda je závěr pravdivý nebo nepravdivý. Nebo-li platný modus X neplatný modus.

I. Figura

Premisy: MeP, SaM

Venovy diagramy na příkladu sylogismu

Závěr: SeP

MeP
SaM
______
SeP

premisa: žádné M není P
premisa: všechna S jsou M
závěr: žádné S není P → PLATNÝ MODUS

Zdroje

Reference

Související články

Klíčová slova