Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
== Aristotelova logika ==
 
== Aristotelova logika ==
'''Sylogismus''' – [[Aristoteles|Aristotelův]] kategorický sylogismus je [[Popište pojem úsudku a popište, jakým způsobem rozpoznáte, zda je úsudek správný|úsudek]], který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z [[Co je to výroková logika?|výroků]] (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.  
+
'''Sylogismus''' – [[Aristoteles|Aristotelův]] kategorický sylogismus je [[Popište pojem úsudku a popište, jakým způsobem rozpoznáte, zda je úsudek správný|úsudek]], který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z [[Co je to výroková logika?|výroků]] (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. Obvykle se používá kategorický sylogismus obsahující '''S-P (subjekt-predikát)''', který má dva předpoklady a jeden závěr.  
  
 
Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.  
 
Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.  
Řádek 10: Řádek 10:
 
|}
 
|}
  
 +
=== Jedná se o tři části sylogismu kdy platí, že: ===
 +
je v nich obsažen '''hlavní předpoklad, vedlejší předpoklad a závěr'''
 +
 +
'''Příklad'''
 +
Hlavní předpoklad: ''Všichni lidé jsou smrtelní.''
 +
<br />
 +
Vedlejší předpoklad: ''Sokrates je člověk.''
 +
<br />
 +
Závěr: ''Sokrates je smrtelný.''
 +
<br />
 +
<br />
 
* '''Subjekt S''' - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové
 
* '''Subjekt S''' - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové
 
logiky) a vyskytuje se ve druhé premise
 
logiky) a vyskytuje se ve druhé premise
 
* '''Predikát P''' - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu [[Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky|predikátové logiky]]) a vyskytuje se v první premise
 
* '''Predikát P''' - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu [[Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky|predikátové logiky]]) a vyskytuje se v první premise
 
* '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref>
 
* '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref>
 +
 +
 +
 
=== 4 FIGURY ===
 
=== 4 FIGURY ===
 
[[Soubor:Sylogismy.png|bezrámu|střed]]
 
[[Soubor:Sylogismy.png|bezrámu|střed]]

Verze z 29. 9. 2020, 22:43

Aristotelova logika

SylogismusAristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. Obvykle se používá kategorický sylogismus obsahující S-P (subjekt-predikát), který má dva předpoklady a jeden závěr.

Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.

S P M
subjekt predikát medián

Jedná se o tři části sylogismu kdy platí, že:

je v nich obsažen hlavní předpoklad, vedlejší předpoklad a závěr

Příklad Hlavní předpoklad: Všichni lidé jsou smrtelní.
Vedlejší předpoklad: Sokrates je člověk.
Závěr: Sokrates je smrtelný.

  • Subjekt S - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové

logiky) a vyskytuje se ve druhé premise

  • Predikát P - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové logiky) a vyskytuje se v první premise
  • Střední člen M - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.[1]


4 FIGURY

Sylogismy.png

Pro každou z figur je 64 možných soudů z logického čtverce a, i, e, o mezi termíny premis a závěru.

Závěr:

  • SaP: Obecný kladný výrok

- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]

  • SeP: Obecný záporný výrok

- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)]

  • SiP: Částečný kladný výrok

- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]

  • SoP: Částečný záporný výrok

- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]

Vennovy diagramy

Diagramy1.png

Příklad

Výsledkem příkladů, je vždy vyhodnocení, zda je závěr pravdivý nebo nepravdivý. Nebo-li platný modus X neplatný modus.

I. Figura

Premisy: MeP, SaM

Venovy diagramy na příkladu sylogismu

Závěr: SeP

MeP
SaM
______
SeP

premisa: žádné M není P
premisa: všechna S jsou M
závěr: žádné S není P → PLATNÝ MODUS

Zdroje

Reference

Související články

Klíčová slova

Sylogismy, Aristoteles, Vennovy diagramy, výroky, úsudky, predikátová logika, Aristotelova logika, premisy, predikce, platný modus, neplatný modus, logika.