Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | |||
== Aristotelova logika == | == Aristotelova logika == | ||
'''Sylogismus''' – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. | '''Sylogismus''' – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. | ||
Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M. | Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M. | ||
− | + | {| class="wikitable" | |
− | + | |- | |
− | + | ! S !! P !! M | |
+ | |- | ||
+ | | subjekt || predikát || medián | ||
+ | |} | ||
− | * Subjekt S termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové | + | * '''Subjekt S''' - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové |
logiky) a vyskytuje se ve druhé premise | logiky) a vyskytuje se ve druhé premise | ||
− | * Predikát P | + | * '''Predikát P''' - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové |
logiky) a vyskytuje se v první premise | logiky) a vyskytuje se v první premise | ||
− | * Střední člen M se | + | * '''Střední člen M''' - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.<ref>[https://www.esf.kfi.zcu.cz/logika/opory/phk1201/prezentace/PL_10_sylogismy.pdf Raclavský, Jiří. ''Úvod do logiky: PL Kategorický sylogismus'']</ref> |
+ | |||
Předpoklady a závěr sylogismu může být kteréhokoli ze čtyř typů, které se značí písmenným kódem tak, že první velké | Předpoklady a závěr sylogismu může být kteréhokoli ze čtyř typů, které se značí písmenným kódem tak, že první velké | ||
− | písmeno slova je pro obecné a druhé pro dílčí | + | písmeno slova je pro obecné a druhé pro dílčí |
− | |||
# Obecný kladný výrok – '''Všechna S jsou P. SaP''' | # Obecný kladný výrok – '''Všechna S jsou P. SaP''' | ||
# Obecný záporný výrok – '''Žádné S není P. SeP''' | # Obecný záporný výrok – '''Žádné S není P. SeP''' |
Verze z 22. 9. 2020, 12:59
Aristotelova logika
Sylogismus – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.
Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.
S | P | M |
---|---|---|
subjekt | predikát | medián |
- Subjekt S - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové
logiky) a vyskytuje se ve druhé premise
- Predikát P - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové
logiky) a vyskytuje se v první premise
- Střední člen M - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.[1]
Předpoklady a závěr sylogismu může být kteréhokoli ze čtyř typů, které se značí písmenným kódem tak, že první velké písmeno slova je pro obecné a druhé pro dílčí
- Obecný kladný výrok – Všechna S jsou P. SaP
- Obecný záporný výrok – Žádné S není P. SeP
- Částečný kladný výrok – Některá S jsou P. SiP
- Částečný záporný výrok – Některá S nejsou P. SoP