Popište pojem sylogismu a uveďte, jakým způsobem lze použít Vennovy diagramy pro ověření správnosti sylogismu: Porovnání verzí

Řádek 18: Řádek 18:
  
 
* '''SaP''': Obecný kladný výrok  
 
* '''SaP''': Obecný kladný výrok  
- Všechna S jsou P.
+
- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]
 
* '''SeP: Obecný záporný výrok
 
* '''SeP: Obecný záporný výrok
- Žádní S není P.
+
- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)]
* '''SiP''': Částečný kladný výrok
+
- Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]
- Některé S je P.
 
 
* '''SoP''': Částečný záporný výrok
 
* '''SoP''': Částečný záporný výrok
- Některé S není P
+
- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]
  
 
[[Soubor:Diagramy1.png|700px|bezrámu|střed]]
 
[[Soubor:Diagramy1.png|700px|bezrámu|střed]]

Verze z 22. 9. 2020, 12:57

Aristotelova logika

Sylogismus – Aristotelův kategorický sylogismus je úsudek, který má právě dvě premisy. Jde o druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.

Dvě premisy a jeden závěr jsou značeny písmeny S, P, M.

S P M
subjekt predikát medián
  • Subjekt S - termín, který stojí v závěru na místě subjektu (ve smyslu predikátové

logiky) a vyskytuje se ve druhé premise

  • Predikát P - termín, který stojí v závěru na místě predikátu (ve smyslu predikátové

logiky) a vyskytuje se v první premise

  • Střední člen M - vyskytuje se v obou premisách, avšak nikoli v závěru.[1]
  • SaP: Obecný kladný výrok

- Všechna S jsou P = ∀x [S(x) → P(x)]

  • SeP: Obecný záporný výrok

- Žádné S není P = ∀x [S(x) → ¬P(x)] - Některé S je P = ∃x [S(x) ∧ P(x)]

  • SoP: Částečný záporný výrok

- Některé S není P = ∃x [S(x) ∧ ¬P(x)]

Diagramy1.png

Zdroje

Reference

Související články

Klíčová slova