Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus

Vývoj knihoven zaznamenal od renesance přes národní protireformaci k národnímu obrození obrovský pokrok. Renesance znamenala velký rozvoj v oblasti vzdělanosti a kultury. Následovalo však období stagnace po stavovském povstání a třicetilété válce. Zlom nastal díky reformám Marie Terezie a Josefa II. a díky Národnímu obrození.

Knihovny v období renesance a humanismu

Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Začaly se vytvářet knihovny v období renesance a humanismu. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl humanismus, jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 humanismus v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen národním humanismem. Důležitý byl také vynález knihtisk. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."[1]

Vytváření knižních sbírek

Zlevnění knihy díky knihtisku vedlo v 16. století k možnosti vytváření knižních sbírek. Kromě institucionálních světských a církevních knihoven začaly vznikat osobní šlechtické a měšťanské knihovny. Akvizice těchto knihoven probíhala díky odkazům a darům určitých osob, dále nákupem knih doma i v zahraničí. Ke konci 16. století převažovala ve fondech tištěná kniha nad rukopisnou literaturou.

Druhy renesančních knihoven

Renesanční knihovny lze rozdělit do několika skupin. Jsou to knihovny klášterní a kapitulní, knihovny městské, osobní knihovny, knihovny panovníků, šlechtické knihovny a soukromé knihovny měšťanů.

Knihovny v období protireformace

Důsledkem neúspěchu českého stavovského povstání a třicetileté války byl dlouhodobě nepříznivě ovlivněn rozvoj české kultury. Typická byla hospodářská stagnace, úpadek řemesel a obchodu v českých zemích. Nastalo období protireformace v souvislosti s rostoucím vlivem katolické církve a jezuitského řádu. "Protireformační opatření mělo za cíl úplné vymýcení kulturních tradic. Toto snažení mělo zároveň negativní důsledky pro organický rozvoj všech oblastí kulturního života. Pro své zájmy a cíl protireformace využila barokní kulturu, protože si byla vědoma velké emotivní působnosti barokního umění."[2]

Církevní knihovny

Mezi církevní knihovny řadíme zejména klášterní knihovny, ale i knihovny kapitulní, knihovny spjaté s jezuzitským řádem a knihovny kapitulní. Zastavme se u barokních klášterních knihoven. České země té doby byly přesyceny kláštery. V klášterních knihovnách se uchovaly cenné umělecké památky. V klášterních knihovnách se objevovaly knihy s tématy jako náboženství, teologie, filozofie, historie a právo. Na dlouhá staletí se klášterní knihovny staly jedněmi z mála legálních kulturních středisek v období protireformace.

Světské knihovny

Světské knihovny zahrnovaly řadu osobních knihoven, zejména knihovny šlechtické. Co se týče šlechtických knihoven byly typické značné ztráty knihovních sbírek z důvodů třicetileté války a z toho vyplývajících konfiskací šlechtického majetku nebo odchodu šlechticů do ciziny. Mimo jiné tu byly i knihovny palácové umístěné zejména v pražských šlechtických sídlech. Nelze opominout význam zámeckých a měšťanských knihoven.

Knihovny v období osvícenství a českého národního obrození

Pro české národní obrození byla typická obnova českého jazyka, literatury a kultury. Bylo to období formování novodobého českého národa. Ke vzniku a rozvoji národního obrození přispěl osvícenský absolutismus Marie Terezie a Josefa II. a jejich reformy. Byl kladen důraz na rozvoj vzdělávání obyvatelstva. Byl zrušen jezuitský řád. Rozvíjelo se vysokoškolské vzdělávání a podporovalo se vědecké poznání. "Národní obrození se projevovalo v tom, že se začaly odebírat české časopisy a také knihy vydávané v Praze. Významnou roli v této době sehrály venkovské školy i fary, ve kterých se mohl uplatňovat český jazyk."[3]

Roku 1806 byl vydán Knihkupecký patent a řád pro knihkupce a antikváře, který měl usměrnit knižněobchodní aktivity. Literární produkce se mohutně zvětšila. Mimo jiné bylo vydáno mnoho periodik. "Vytvářejí se lidová kulturní střediska jako Česká expedice a české divadlo. Začíná se probouzet vědomí slovanské vzájemnosti a víra v budoucnost slovanských národů. Působí některé starší tiskárky: jesuitské, arcibiskupské, Beringerova, Černochova, Koniášova a Labaunova, avšak vedle nich byly zakládány také nové podniky."[4]

Tyto skutečnosti vedly ke změně struktury sítě soudobých knihoven. Byly zrušeny knihovny jezuitských kolejí. Knihovny zrušených klášterů připadly Univerzitní knihovně a na Moravě Lycejní knihovně v Olomouci.

Některé klášterní knihovny se zapojily do národního obrození, např. Premonstrátský Strahovský klášter nebo Klášter augustiniánů ve Starém Brně. Koncem 18. století mají význam Nostická knihovna a Knihovna Kinských.

Typologie knihoven Národního obrození

V době Národního obrození přetrvávaly církevní knihovny a řadíme sem zvláště knihovny klášterní. Dále byly budovány odborné a vědecké knihovny při vysokých školách, muzeích a další odborné specializované knihovny. Mimo jiné se začaly objeovat tzv. veřejné půjčovny a čítárny.

Odkazy

Reference

  1. CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.
  2. ŠINDELÁŘ, K. Dějiny knihoven v českých zemích do roku 1918. Praha: SPN, 1989.
  3. KUBÍČEK, J. Prameny k dějinám veřejných knihoven na Moravě a v Slezsku do roku 1950. Brno: Moravská zemská knihovna Brno, 2014. ISBN 978-80-7051-201-2.
  4. HORÁK, F. Dějiny knihy. Praha: Státní knihovna ČSR, 1956.

Související články


Knihovny v období renesance a humanismu

Knihovny v období protireformace

Knihovny v období osvícenství a českého národního obrození

Klíčová slova

renesance, humanismus, knihtisk, protireformace, osvícenství, české národní obrození