Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace

Verze z 25. 3. 2016, 11:14, kterou vytvořil Klara.Brousilova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

POROD

  • Perinatální období - 7 dnů před a 7 dnů po
  • Postnatální období - úžeji 7 dnů poporodních, šířeji 28 dnů poporodních

Porodní alternativy:

  • Klasické porody s využitím všech technických vymožeností (farmaka, ležení na zádech nebo boku,…) [1] – chrání rodičku před trhlinami hráze, poraněním pochvy, poruchami držení moči nebo stolice; otázky ohledně přítomnosti otce, použití epidurálu, přerušit pupečník před nebo po položení dítěte na matku
  • Snaha o návrat k přirozenosti- reakce na přetechnizovanost, odosobnění situace, žádný respekt k subjektivnímu prožívání matky; snaha o důraz na mezilidské vztahy (matka-dítě, žena-muž), mít situaci pod vlastní kontrolou (v profesionální medicíně obtížné)

DŮLEŽITÉ OSOBNOSTI

  • Lamaz – sovětský lékař, začlenil relaxační techniky (typ dýchání v II. době porodní), Lamazova metoda
    • Porod je normální, přirozený a zdravý
    • Zážitek porodu hluboce ovlivňuje ženu a její rodinu
    • Žena ví, co je pro ni při porodu nejlepší
    • Ženina sebedůvěra a schopnost porodit může být zhoršena nebo zlepšena péčí a prostředím při porodu
    • Žena má právo porodit bez rutinních medicínských intervencí
    • Fyziologický porod může proběhnout bezpečně i doma nebo v porodním centru
    • Předporodní kurzy ulehčují ženě rozhodnutí, jaký typ péče si vybrat
  • Leboyer – „Porod bez násilí“ (dílo), porod interakce mezi matkou a dítětem, pozornost nejen matce, ale i dítěti, prvky pro usnadnění vstupu do světa
    • Tlumené světlo v teplém tónu
    • Personál co nejtišší
    • Dítě se bezprostředně po porodu položí matce do náruče na nahé tělo, nechá se sát
    • Pupeční šňůra se nechá dotepat
    • Poté se dítě šetrně pokládá do vodní lázně 38°C teplé, nechá se nadnášet
    • Minimum medikace
  • Michel Odent – zastánce přirozeného porodu, „návrat porodu ženám“, myšlenky:
    • Podporuje porody do vody – matka první, kdo je v kontaktu s dítětem, omývá ho, objímá,…
    • Porod není nemoc, nenutí ženy chodit na pravidelné prohlídky
    • Odmítá některé diagnostické metody (ultrazvuk, amniocentéza)
    • Přítomnost otce může způsobit, že se žena snaží nevybočovat z racionálního normálu
    • Pomáhající ženy u porodu – vykazují mnohem více empatie

Otázka bolesti při porodu:

  • 1846 – éterová narkóza, později chloroformová narkóza
  • 1933 - G. D. Read – metoda „přirozeného porodu“ - strach způsobuje napětí a bolest, proto snaha uvolnit tělo a mysl pomocí tří bodů:
    • Didaktická část: seznámení s průběhem a fyziologií porodu
    • Fyzioterapeutická část: mentální a fyzická relaxace
    • Psychoterapeutická část: akcentace kladného vztahu mezi matkou a porodníkem
  • 1949 – Velvovskij – profylaktická příprava – bolest podmíněný reflex, proto potřeba vytvořit reflex nový, žena není tlumena, ale naopak je aktivní

NOVOROZENEC

  • Správný porodní termín: 280 dnů od poslední menstruace/269 dní od početí
  • Hranice pro nedonošení a přezrálé děti: 240. den, 310. den
  • Nedonošené dítě: 27-37 týden
  • Donošené dítě má po porodu obvykle 51- 54 cm a váhu kolem 3,5kg
  • Hodnotí se Apgar skóre (max. 10 minut po porodu) – počet srdečních tepů, dýchání, napětí svalů, odpověď na podráždění, barva kůže; požadován zisk 7 – 10 bodů

dítě narozené mezi 28. – 32. týdnem:

  • pohyby difúzní a sporé, někdy není poznat, zda se jedná o pohyb nebo křeč, pohyby nejsou cílené
  • malý svalový tonus, nesnášenlivost na ostré světlo a zvuky
  • špatná reflexivní výbava (reflex buď vůbec, nebo jen částečně)
  • nevyznačené období spánku a bdění
  • bojuje s termoregulací a dýcháním (riziko prochladnutí, monitoring přístroji)
  • sání bez výdrže- nestačí ho to uživit, a dokrmuje se proto intravenózně
  • nekřičí
  • výrazně červená pokožka
  • zaujímá symetrickou polohu (riziko udušení se zvratky)

dítě narozené mezi 32. – 36. týdnem

  • Výbavný Morouúv (úlekový) reflex
  • Jasné periody spánku a bdění
  • Trvalejší pohyby
  • Stále světloplachost
  • Umí křičet
  • Asymetrická poloha

Donošené děti:

  • Aktivní, vytrvalé pohyby
  • Svalový tonus
  • Úlekový reflex
  • Umí křičet z hladu, ale i při jiném podráždění
  • Umí projevit uspokojení, pokud ho někdo vezme do náručí
  • Zatne ruce v pěst (palmární reflex)- tak je má po většinu dne
  • Úchopový reflex
  • Výbavné i všechny další reflexy

NOVOROZENECKÉ REFLEXY

  • 36 reflexů, základem pro pozdější formy učení
  • Funkce: slouží k přežití dítěte, případně jsou to rudimenty, které k přežití sloužily dříve

Základní reflexy

  • dýchání, sání, polykání

Polohové reflexy

  • Moorův reflex – při náhlé změně rovnováhy, polohy, při silném zvukovém podnětu (např. cukneme podložkou) dítě prudce roztáhne ručičky a nožičky, vějířovitě roztáhne prsty a vrací je zpět do objímací polohy
  • Tonicko-šíjový – „poloha šermíře“ - vleže flexe končetiny ve směru, kterým se dívá hlava (poloha šermíře) - při pootočení hlavičky napravo je PHK v extenzi a LHK ve flexi
  • Babinského - špendlíkem nebo ostrou hranou špejle, kterou táhneme po zevní straně planty od paty směrem k malíku, odkud pokračujeme až po tarso-metatarsální skloubení palce - dojde k extenzi palce a abdukci ostatních prstů (příznak vějíře).
  • Vojtův – při zvednutí z polohy na boku napne spodní končetiny a pokrčí končetiny, které jsou nahoře

Pohybové reflexy

  • Reflex chůze - při držení v podpaží a dostatečnému doteku chodidla s podložkou (drsnější pokrývka) prvky chůze po rovině a při nastavení překážky náznaky nakročení do schodů
  • Reflex lezení - na bříšku s hlavou otočenou na stranu otočí hlavičku, pohybuje dolními i horními končetinami a plazí se vpřed (jako když se plazí voják), převážně v tzv. zkříženém vzoru, při kterém se současně pohybuje pravá dolní a levá horní končetina, resp. naopak dolní a protilehlá horní končetina podpírají tělo a nesou trup směrem dopředu
  • Plovací reflex – dítě se nenadechne, pokud nemá hlavu nad vodou

Vyživovací reflexy

  • Orální
  • Polykací
  • Sací - kontrola dotknutím prstem nebo např. štětičkou do uší, při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení
  • Hledací automatizmus

Obranné reflexy

  • Úchopový - vložený předmět (např.: prst) do dlaně sevře dítě natolik, že jej lze v závěsu vyzvednout na 30 - 60 vteřin nad podložku, zaniká asi ve 2 měsíci
  • Reflexy očního ústrojí
  • Kašlání
  • Kýchání
  • Dávivý reflex
  • Zívání
  • Ustrnutí
  • Pátrací reflex - orientační reakce na nové, neznámé, na signály z prostředí - jejich zpracováním v mozkové kůře se zahajuje podmíněná reflexní činnost a tím také učení, utváření paměťových stop a získávání individuální zkušenosti

Protosociální chování

báze sociálního chování, dítě si reflexy lépe vybaví, je-li v kontaktu s člověkem (např. déle se drží za prsty dospělého, než za klacík).

Reflexivní úsměv

reakce na lidský obličej i na figuru obličeje úsměvem, pro přežití (aby se o něj ostatní postarali, přistupovali k němu mile a přívětivě).

Landauúv reflex

chytneme-li dítě pod pažemi nad podložkou obličejem směrem dolů a pustíme ho na podložku (ne z příliš velké výšky), prohne se děťátko v zádíčkách a napřímí hlavičku (zřejmě jako ochrana před poraněním obličeje)

Magnetický reflex

dlaň ruky na plosku jeho nohy a pohybujeme s ní, následuje dítě náš pohyb

VÝVOJ RANÉ SENZORIKY

1. rok - období senzomotorické (Piaget) – kvalita smyslů a rozvoj lokomotoriky stěžejní pro rozvoj kogn.struktur rozvoj smyslů a jejich diferenciace a dozrávání směrem od kontaktních k distálním (od hmatu ke zraku či sluchu) a též směrem kefalokaudálním (od hlavy ke končetinám)

Hmat

  • rozvinut a zastoupen mnoha vrozenými reflexy (obranný, sací, palmární, plantární, magnetický
  • nejprve soustředěn na krajinu ústní, obličejovou, potom na trup a končetiny, později na některých místech těla (konečky prstů)
  • termoregulace - v prvním týdnu nedokonalá – někdy se teplota novorozence může snížit až na 35°C

Čich

  • podřízený význam, vývoj po narození
  • reakce na vůně a pachy méně výrazně než dospělý – reakce na pach až při 10x vyšší koncentraci dané látky
  • po čichu pozná svoji matku již 10. den po narození

Chuť

  • v prenatálním období – spotřeba plodové tekutiny fetu se zvyšuje v případě, že je obohacena o sacharidy - preference sladkého po celou dobu prvního roku života
  • konzervativnost v přijímání nových chutí ochranná fce

Sluch

  • rozvinut prenatálně
  • výběrovost dítěte na určitý druh zvuků či hudby
  • po porodu schopnost lokalizovat zvuk, diferencovat tónové výšky, barvy zvuku
  • brzy po porodu bezpečně rozezná hlas matky, dává přednost lidské řeči před ostatními zvuky
  • zpracování řečových podnětů zvláště dobře zpracováno přes pravé ucho a levou hemisféru

Zrak

  • optická senzibilita v posledním fetálním stadiu – reakce pupil (zornic), úleková reakce na ostrý zdroj světla (blesk)
  • vnější část optického analyzátoru po porodu ještě nefunkceschopná
  • fovea centralis (místo nejostřejšího vidění) v nevyvinutém stavu, čípky rozhodující o ostrosti hrubší, kratší a méně četné, dovršení vývoje kolem šestého postnatálního měsíce
  • nefunguje koordinace pohybů obou očí
  • fixování předmětu jen tehdy, je-li výrazný rozdíl mezi figurou a pozadím
  • přednost sledování obrazců umístěných centrálně, upřednostňují tvary připomínající obličej, resp. obličej samotný
  • „loutkový oční fenomén“ – při otočení hlavy jedním směrem se oční bulvy odchýlí v opačném směru, ve kterém ustrnou a potom se několika záškuby vrátí do střední polohy, i když hlava dosud setrvá ve své poloze

Počátky motivace a potřeb

  • období normálního autismu – uzavřené do sebe, zpracovává podněty z nejbližšího okolí a z vlastního těla, stabilizace základních funkcí, uspokojování zákl. potřeb, nerozlišuje sebe ani svou matku od okolí

Spánek

  • převažující stav novorozence (denně asi 20 hodin – rozdroben do kratších úseků)
  • Brazelton - 6 základních stavů [2]
    • Hluboký spánek = dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký
    • Lehký spánek (REM fáze) = oči zavřené či pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, úroveň aktivity nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté změny mimického výrazu
    • Dřímota = stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, ale s neurčitým pohledem, aktivita měnlivá, občas drobné záškuby, svalový tonus nízký
    • Klidný bdělý stav = oči otevřené s jasným pohledem, dítě věnuje veškerou svoji pozornost dívání se a naslouchání, aktivita nízká, střední svalový tonus
    • Aktivní bdělý stav = oči otevřené, aktivita značná, pohyby končetin velké, i krátké hlasové projevy
    • Pláč = oči otevřené i zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech nepravidelný
  • spánkový cyklus 50minutový (oproti 90-120 minutám u dospělého)
  • kolem 3. měsíce – bdění a spánek více diferencovány a pravidelnější

Potrava

  • uspokojováno sáním
  • kojení i pro potřeby citové či sociální, potřeba homeostázy
  • Blass a Ciaramitaro: dva antagonistické systémy – výdej energie a šetření energií
  • sání 3 komponenty - motorická, chuťová a zažívací (trávení) - doplňují se, i nahrazují – tělesný kontakt s matkou stabilizujícím, uklidňujícím momentem, stejně jako sání samo o sobě (prst, ruka) a také sladká potrava (med na dudlíku)
  • vyměšování - mimovolná a automatická

Regulace teploty a dýchání

  • v 1. týdnu po narození nedokonalá - někdy může snížit až na 35°C, aby se přizpůsobila okolnímu chladu
  • dýchání reflexní a autonomní, výkonnost a rytmičnost po porodu postupně stabilizuje, polohy pro příjem kyslíku

Sociální komunikace a kontakt

  • matka i dítě pro svou roli predisponovány:
  • dítě – protó-sociální chování = vrozená výbava přitahovat a udržovat pozornost pečující osoby – živé reakce na lidský hlas, pevnější uchopení prstu než hůlky, rozpozná pach matky, reflexivní úsměv
  • matka – senzitivní perioda = hormonální disponovanost ke vhodnému chování vůči vlastnímu dítěti → poměrně krátké, nedostane-li nutné signály dítěte, či dojde k separaci delší než 4 dny, slábne
  • buď synchronicita nebo asynchronicita
  1. Šulová, Lenka. Raný psychický vývoj dítěte. Praha: Karolinum, 2008.
  2. LANGMEIER, J., Krejčířová, D. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2006.