https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_n%C3%A1lad_a_emoc%C3%AD_u_d%C4%9Bti&feed=atom&action=historyPoruchy nálad a emocí u děti - Historie editací2024-03-28T10:24:52ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_n%C3%A1lad_a_emoc%C3%AD_u_d%C4%9Bti&diff=63387&oldid=prevKlarous: /* Další doporučená literatura */2020-12-23T19:22:10Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Další doporučená literatura</span></span></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 23. 12. 2020, 19:22</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l99" >Řádek 99:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 99:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===Další doporučená literatura===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===Další doporučená literatura===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Bowlby, J. (2010). ''Vazba: teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem''. Portál.</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Langmeier, J., & Matějček, Z. (2011). ''Psychická deprivace v dětství: teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem''. Karolinum.</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===Odkazy na související články===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===Odkazy na související články===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Afektivní poruchy a poruchy nálad]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Afektivní poruchy a poruchy nálad]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
</table>Klaroushttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_n%C3%A1lad_a_emoc%C3%AD_u_d%C4%9Bti&diff=63386&oldid=prevKlarous v 23. 12. 2020, 19:172020-12-23T19:17:17Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 23. 12. 2020, 19:17</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l91" >Řádek 91:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 91:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kromě úzkostných poruch, které jsou často u depresí komorbidní i u dospělé populace, je uváděno, že až 40% dětí s poruchou učení trpí depresí, pravděpodobně, v důsledku reakce na opakované selhávání. <ref name=":1" /></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kromě úzkostných poruch, které jsou často u depresí komorbidní i u dospělé populace, je uváděno, že až 40% dětí s poruchou učení trpí depresí, pravděpodobně, v důsledku reakce na opakované selhávání. <ref name=":1" /></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">==Odkazy==</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">===Reference===</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><references /></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><references /></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">===Další doporučená literatura===</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">===Odkazy na související články===</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[Afektivní poruchy a poruchy nálad]]</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">===Klíčová slova===</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Poruchy emocí a nálad u dětí, dětská klinická psychologie, afektivní poruchy</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[Kategorie:Klinická psychologie|*]]</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[Kategorie:Psychologie zdraví|*]]</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[Kategorie:Dětská klinická psychologie|*]]</ins></div></td></tr>
</table>Klaroushttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_n%C3%A1lad_a_emoc%C3%AD_u_d%C4%9Bti&diff=63385&oldid=prevKlarous: /* F98.3 Pika kojenců a dětí */2020-12-23T19:12:52Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">F98.3 Pika kojenců a dětí</span></span></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 23. 12. 2020, 19:12</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l48" >Řádek 48:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 48:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Jde o '''opakovaný volní nebo mimovolní odchod stolice''' obvykle normální nebo téměř normální konzistence v situacích‚ které jsou v daném kulturním a sociálním prostředí k tomuto účelu nevhodné. Tento stav může znamenat patologické pokračování normální infantilní inkontinence‚ nebo ztrátu kontinence již po získání kontroly nad funkcí střev‚ nebo účelové vyprazdňování na nevhodných místech i přes normální fyziologické ovládání střeva. Může se objevit jako monosymptomatické onemocnění nebo jako součást dalšího onemocnění‚ zvláště emoční poruchy (F93.–) nebo poruchy chování (F91.–).<ref name=":0" /></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Jde o '''opakovaný volní nebo mimovolní odchod stolice''' obvykle normální nebo téměř normální konzistence v situacích‚ které jsou v daném kulturním a sociálním prostředí k tomuto účelu nevhodné. Tento stav může znamenat patologické pokračování normální infantilní inkontinence‚ nebo ztrátu kontinence již po získání kontroly nad funkcí střev‚ nebo účelové vyprazdňování na nevhodných místech i přes normální fyziologické ovládání střeva. Může se objevit jako monosymptomatické onemocnění nebo jako součást dalšího onemocnění‚ zvláště emoční poruchy (F93.–) nebo poruchy chování (F91.–).<ref name=":0" /></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Většina dětí (97%) ovládá své vylučování ve věku tří let. Enkopréza je '''častější u chlapců''' než u dívek. Enkopréza se často vyskytuje s enurézou. Co se příčin týká, popisuje Hort tyto hlavní roviny, buď je '''nepřirozený nadměrný tlak na dítě ve smyslu dodržování hygieny''', nebo je dítě '''zanedbáváno.''' Častá je také enkopréza v důsledku '''zvýšené úzkosti''', dítě např. není schopno zajít si na velkou ve školce a poté neovládne vylučování jinde. Opět, obdobně jako u enurézy se o enkopréze uvažuje, jako o '''vysokém napětí, které dítě neumí samo vyřešit'''.<ref>Hort, V.(2000). ''Dětská a adolescentní psychiatrie''. Portál.</ref></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Většina dětí (97%) ovládá své vylučování ve věku tří let. Enkopréza je '''častější u chlapců''' než u dívek. Enkopréza se často vyskytuje s enurézou. Co se příčin týká, popisuje Hort tyto hlavní roviny, buď je '''nepřirozený nadměrný tlak na dítě ve smyslu dodržování hygieny''', nebo je dítě '''zanedbáváno.''' Častá je také enkopréza v důsledku '''zvýšené úzkosti''', dítě např. není schopno zajít si na velkou ve školce a poté neovládne vylučování jinde. Opět, obdobně jako u enurézy se o enkopréze uvažuje, jako o '''vysokém napětí, které dítě neumí samo vyřešit'''.<ref <ins class="diffchange diffchange-inline">name=":2"</ins>>Hort, V.(2000). ''Dětská a adolescentní psychiatrie''. Portál.</ref></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.2 Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.2 Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku===</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l56" >Řádek 56:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 56:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Trvalé pojídání látek neurčených k jídlu''' (jako je zemina‚ úlomky laků a barev‚ atd.). Může se objevit jako symptom některé rozsáhlejší duševní choroby (např. '''[[Autismus|autismu]])'''‚ nebo jako relativně samostatné psychopatologické chování a pouze toto má být zde zařazeno. Tento příznak bývá nejčastěji pozorován u '''[[Mentální retardace|mentálně retardovaných dětí]]''' a v tom případě by hlavní diagnóza měla být vybrána z F70–F79.<ref name=":0" /></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Trvalé pojídání látek neurčených k jídlu''' (jako je zemina‚ úlomky laků a barev‚ atd.). Může se objevit jako symptom některé rozsáhlejší duševní choroby (např. '''[[Autismus|autismu]])'''‚ nebo jako relativně samostatné psychopatologické chování a pouze toto má být zde zařazeno. Tento příznak bývá nejčastěji pozorován u '''[[Mentální retardace|mentálně retardovaných dětí]]''' a v tom případě by hlavní diagnóza měla být vybrána z F70–F79.<ref name=":0" /></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Pokud je pika samostatným problémem bývá často příznakem '''deprivačního syndromu''', tedy výchovného zanedbávání, týrání, nebo také reakcí na zvláště zatěžující situaci, jako je rozvod rodičů. Častěji se vyskytuje u malých dětí, což je vzhledem k možnosti otravy nebezpečné.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Pokud je pika samostatným problémem bývá často příznakem '''deprivačního syndromu''', tedy výchovného zanedbávání, týrání, nebo také reakcí na zvláště zatěžující situaci, jako je rozvod rodičů. Častěji se vyskytuje u malých dětí, což je vzhledem k možnosti otravy nebezpečné.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref>Lebl, J. (c2012). ''Klinická pediatrie.'' Galén.</ref></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.4 Stereotypní pohybové poruchy===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.4 Stereotypní pohybové poruchy===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Volní‚ opakované‚ stereotypní‚ nefunkční (a často rytmické) pohyby‚ které nejsou částí nějakého známého psychiatrického nebo neurologického stavu. Když se tyto pohyby objevují jako symptomy nějaké jiné poruchy‚ pak musí být použit příslušný kód této poruchy. Mezi pohyby‚ '''nemající charakter sebepoškozování''' patří: pohupování tělem‚ potřásání hlavou‚ vytrhávání a kroucení vlasů‚ manýry prstů a plácání rukou. '''Stereotypní chování sebepoškozující''': opakované údery do hlavy‚ píchání do očí‚ plácání do tváří‚ kousání rtů‚ rukou a jiných částí těla. Všechny stereotypní pohyby se '''nejčastěji vyskytují u mentálně retardovaných''' (pokud tomu tak je‚ zaznamenáme oba kódy). Jestliže píchání do očí je u dítěte spojeno s '''poruchou vidění'''‚ zaznamenáme oba kódy: píchání do očí pod F98.4 a zrakovou poruchu pod příslušný kód smyslové</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Volní‚ opakované‚ stereotypní‚ nefunkční (a často rytmické) pohyby‚ které nejsou částí nějakého známého psychiatrického nebo neurologického stavu. Když se tyto pohyby objevují jako symptomy nějaké jiné poruchy‚ pak musí být použit příslušný kód této poruchy. Mezi pohyby‚ '''nemající charakter sebepoškozování''' patří: pohupování tělem‚ potřásání hlavou‚ vytrhávání a kroucení vlasů‚ manýry prstů a plácání rukou. '''Stereotypní chování sebepoškozující''': opakované údery do hlavy‚ píchání do očí‚ plácání do tváří‚ kousání rtů‚ rukou a jiných částí těla. Všechny stereotypní pohyby se '''nejčastěji vyskytují u mentálně retardovaných''' (pokud tomu tak je‚ zaznamenáme oba kódy). Jestliže píchání do očí je u dítěte spojeno s '''poruchou vidění'''‚ zaznamenáme oba kódy: píchání do očí pod F98.4 a zrakovou poruchu pod příslušný kód smyslové <ins class="diffchange diffchange-inline">poruchy.<ref name=":0" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.5 Koktavost (zadrhávání v řeči)===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.5 Koktavost (zadrhávání v řeči)===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Řeč|Řeč‚]] která je charakterizovaná '''častým opakováním nebo prodlužováním slabik a slov'''‚ případně alternativně častým '''zaváháním a pauzami'''‚ které narušují rytmický tok řeči. Klasifikována by měla být jako onemocnění pouze tehdy‚ když výrazně narušuje plynulost řeči.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Řeč|Řeč‚]] která je charakterizovaná '''častým opakováním nebo prodlužováním slabik a slov'''‚ případně alternativně častým '''zaváháním a pauzami'''‚ které narušují rytmický tok řeči. Klasifikována by měla být jako onemocnění pouze tehdy‚ když výrazně narušuje plynulost řeči.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":0" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Koktavost byla prvotně označována jako '''neuróza řeči'''. Vzniká nejčastěji v dětském věku. Dnes se již neuvažuje čistě o psychogenních základech, ale že je zde také určitá orgánová a fyziologická predispozice. Nicméně koktavost je přechodná a na vůli nezávislá a je spojována s psychickou tenzí, která se u koktavosti vyskytuje. (<del class="diffchange diffchange-inline">lechta</del>)</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Koktavost byla prvotně označována jako '''neuróza řeči'''. Vzniká nejčastěji v dětském věku. Dnes se již neuvažuje čistě o psychogenních základech, ale že je zde také určitá orgánová a fyziologická predispozice. Nicméně koktavost je přechodná a na vůli nezávislá a je spojována s psychickou tenzí, která se u koktavosti vyskytuje<ins class="diffchange diffchange-inline">.<ref>Lechta,V</ins>. (<ins class="diffchange diffchange-inline">2010</ins>)<ins class="diffchange diffchange-inline">. ''Koktavost: integrativní přístup''. Portál.</ref></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.6 Brebtavost===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.6 Brebtavost===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Značně '''rychlá řeč s přestávkami‚ ale bez opakováni a váhání.''' Její tíže vede někdy až k nesrozumitelnosti. Řeč je nerytmická s přeříkáváním‚ s rychlým‚ trhavým proudem slov‚ což obvykle vede k chybnému vyjadřování.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Značně '''rychlá řeč s přestávkami‚ ale bez opakováni a váhání.''' Její tíže vede někdy až k nesrozumitelnosti. Řeč je nerytmická s přeříkáváním‚ s rychlým‚ trhavým proudem slov‚ což obvykle vede k chybnému vyjadřování.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":0" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Vyskytuje se především u předškolních dětí, zjednodušeně řečeno '''mluvidla nestíhají zamýšlený tok řeči.''' Breptavost kombinuje zejména nepozornost na straně psychické, dysfluenci a dysgramatičnost na straně lingvistické a dechovou dysrytmii na straně fyziologické. Navíc tento typ komunikačního problému, ovlivňuje i další komunikační kanály (čtení, psaní, hudebnost). Breptavost se vyskytuje '''čtyřikrát častěji u mužů a má vysokou hereditu'''. Celkově se uvažuje také spíše o orgánovou mozkovou odchylku. (<del class="diffchange diffchange-inline">Bytešníková</del>)</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Vyskytuje se především u předškolních dětí, zjednodušeně řečeno '''mluvidla nestíhají zamýšlený tok řeči.''' Breptavost kombinuje zejména nepozornost na straně psychické, dysfluenci a dysgramatičnost na straně lingvistické a dechovou dysrytmii na straně fyziologické. Navíc tento typ komunikačního problému, ovlivňuje i další komunikační kanály (čtení, psaní, hudebnost). Breptavost se vyskytuje '''čtyřikrát častěji u mužů a má vysokou hereditu'''. Celkově se uvažuje také spíše o orgánovou mozkovou odchylku<ins class="diffchange diffchange-inline">.<ref>Bytešníková, I</ins>. (<ins class="diffchange diffchange-inline">2012</ins>)<ins class="diffchange diffchange-inline">. ''Komunikace dětí předškolního věku''. Grada.</ref></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Afektivní poruchy v dětství a adolescenci==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Afektivní poruchy v dětství a adolescenci==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Současně do F 90-F98 nejsou zařazeny [[Afektivní poruchy|'''afektivní poruchy''']] (F 30), protože v jejich diagnostice nejsou významné diagnostické rozdíly mezi dětskou a dospělou populací. O diagnostických kritériích a daných poruchách se lze dočíst v článku [[Afektivní poruchy a poruchy nálady]]. Přičemž tyto poruchy se vyskytují také u dětí a adolescentů, ale s odchylkami způsobenými vývojovými etapami dítěte. Tyto odchylky budou dále řešeny v textu.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Současně do F 90-F98 nejsou zařazeny [[Afektivní poruchy|'''afektivní poruchy''']] (F 30), protože v jejich diagnostice nejsou významné diagnostické rozdíly mezi dětskou a dospělou populací. O diagnostických kritériích a daných poruchách se lze dočíst v článku [[Afektivní poruchy a poruchy nálady]]. Přičemž tyto poruchy se vyskytují také u dětí a adolescentů, ale s odchylkami způsobenými vývojovými etapami dítěte<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":2" /></ins>. Tyto odchylky budou dále řešeny v textu.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F 31 Bipolární afektivní porucha===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F 31 Bipolární afektivní porucha===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Bipolární porucha je typická až pro dospělý věk, nicméně '''20% diagnostikovaných s bipolární poruchou mělo svou první ataku v adolescenci.''' Na časný nástup této poruchy má vliv, pokud pacient během života zažil depresivní epizodu s rychlým nástupem, psychomotorickou retardací a psychotickými projevy. Dále výskyt afektivních poruch u dalších členů rodiny, zejména bipolární poruchy. A anamnestická zkušenost, kdy pacientovi léčba antidepresivy způsobila hypománii. Zejména '''manická fáze''' u adolescentů se může projevovat '''psychotickými symptomy''', výrazným střídáním nálad a výraznou změnou chování, což často může vést k diagnostickým úvahám o schizofrenii, spíše než o bipolární poruše.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Bipolární porucha je typická až pro dospělý věk, nicméně '''20% diagnostikovaných s bipolární poruchou mělo svou první ataku v adolescenci.''' Na časný nástup této poruchy má vliv, pokud pacient během života zažil depresivní epizodu s rychlým nástupem, psychomotorickou retardací a psychotickými projevy. Dále výskyt afektivních poruch u dalších členů rodiny, zejména bipolární poruchy. A anamnestická zkušenost, kdy pacientovi léčba antidepresivy způsobila hypománii. Zejména '''manická fáze''' u adolescentů se může projevovat '''psychotickými symptomy''', výrazným střídáním nálad a výraznou změnou chování, což často může vést k diagnostickým úvahám o schizofrenii, spíše než o bipolární poruše.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":2" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F 33 Deprese===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F 33 Deprese===</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l86" >Řádek 86:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 86:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U '''mladších školních dětí''' je nejtypičtější porucha interpersonální komunikace, časté střídání agrese a apatie. Dítě je emočně velmi labilní (směje se a vzteká současně) a sociálně maladaptivní. Není schopné se soustředit, což vede k podrážděnosti a odporu k učení. Dítě již je schopné reflektovat, že jej nic nebaví a nic netěší.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U '''mladších školních dětí''' je nejtypičtější porucha interpersonální komunikace, časté střídání agrese a apatie. Dítě je emočně velmi labilní (směje se a vzteká současně) a sociálně maladaptivní. Není schopné se soustředit, což vede k podrážděnosti a odporu k učení. Dítě již je schopné reflektovat, že jej nic nebaví a nic netěší.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Starší školáci''' s depresí mají velmi skleslou náladu a jsou apatičtí, vypadá to, jakoby neuměli mít úspěch, neuměli uchopit příležitost. Častá je '''performační anxieta''', tedy strach, že se ztrapní před učiteli a spolužáky, zejména pokud je na ně upnutá pozornost. Hort popisuje ,,divné´´, nesrozumitelné zlobení bez kontextu či kauzality. Střídání apatie a pasivity s agresivitou a disociální aktivitou. Obvyklé jsou také somatické obtíže a regrese do nižších vývojových úrovní. Myšlenkovými procesy začíná deprese starších školáků více připomínat depresi dospělých, včetně uvažování nad sebevraždou.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Starší školáci''' s depresí mají velmi skleslou náladu a jsou apatičtí, vypadá to, jakoby neuměli mít úspěch, neuměli uchopit příležitost. Častá je '''performační anxieta''', tedy strach, že se ztrapní před učiteli a spolužáky, zejména pokud je na ně upnutá pozornost. Hort popisuje ,,divné´´, nesrozumitelné zlobení bez kontextu či kauzality. Střídání apatie a pasivity s agresivitou a disociální aktivitou. Obvyklé jsou také somatické obtíže a regrese do nižších vývojových úrovní. Myšlenkovými procesy začíná deprese starších školáků více připomínat depresi dospělých, včetně uvažování nad sebevraždou.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":2" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U '''adolescentů''' je typická velká sociální izolace, ztráta komunikace s ostatními sociální stažení až fobie, velká únava a spavost, neúspěchy ve škole, nuda, zoufalství, změny váhy, velká iritabilita a impulzivita a sebevražedné pokusy, nebo zneužívání návykových látek. Jak bylo popsáno výše, může se deprese v tomto věku manifestovat i pomocí psychotických symptomů. Vzhledem ke zvýšené labilitě a impulzivitě se může deprese manifestovat střídáním apatického období s obdobím, kdy adolescent navazuje nové vztahy, ve kterých se ale nedokáže citově angažovat.<del class="diffchange diffchange-inline">(Hort) </del>U adolescentů je jak emoční labilita, tak uzavřenost především před rodiči typická, zachycení patologické deprese je však velmi podstatné, vzhledem k extrémně vysokému riziku suicidality v tomto věku. Rozlišujeme dva základní subtypy deprese: depresi kognitivní, která se manifestuje zejména kognitivní triádou – negativní pohled na sebe, negativní pohled na svou současnou situaci a negativní pohled do budoucna. Adolescent si připadá bezvýznamný, neužitečný, nechtěný, a odmítaný. Druhým typem je endogenní deprese (inhibiční), která se manifestuje zejména útlumem, anhedonií a depresivní náladou. Etiologicky je významná hereditární zátěž a psychosociální vlivy. <del class="diffchange diffchange-inline">kr</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U '''adolescentů''' je typická velká sociální izolace, ztráta komunikace s ostatními sociální stažení až fobie, velká únava a spavost, neúspěchy ve škole, nuda, zoufalství, změny váhy, velká iritabilita a impulzivita a sebevražedné pokusy, nebo zneužívání návykových látek. Jak bylo popsáno výše, může se deprese v tomto věku manifestovat i pomocí psychotických symptomů. Vzhledem ke zvýšené labilitě a impulzivitě se může deprese manifestovat střídáním apatického období s obdobím, kdy adolescent navazuje nové vztahy, ve kterých se ale nedokáže citově angažovat.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":2" /> </ins>U adolescentů je jak emoční labilita, tak uzavřenost především před rodiči typická, zachycení patologické deprese je však velmi podstatné, vzhledem k extrémně vysokému riziku suicidality v tomto věku. Rozlišujeme dva základní subtypy deprese: depresi kognitivní, která se manifestuje zejména kognitivní triádou – negativní pohled na sebe, negativní pohled na svou současnou situaci a negativní pohled do budoucna. Adolescent si připadá bezvýznamný, neužitečný, nechtěný, a odmítaný. Druhým typem je endogenní deprese (inhibiční), která se manifestuje zejména útlumem, anhedonií a depresivní náladou. Etiologicky je významná hereditární zátěž a psychosociální vlivy. <ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":1" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kromě úzkostných poruch, které jsou často u depresí komorbidní i u dospělé populace, je uváděno, že až 40% dětí s poruchou učení trpí depresí, pravděpodobně, v důsledku reakce na opakované selhávání. <del class="diffchange diffchange-inline">(krejč)</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kromě úzkostných poruch, které jsou často u depresí komorbidní i u dospělé populace, je uváděno, že až 40% dětí s poruchou učení trpí depresí, pravděpodobně, v důsledku reakce na opakované selhávání. <ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":1" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><references /></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><references /></div></td></tr>
</table>Klaroushttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_n%C3%A1lad_a_emoc%C3%AD_u_d%C4%9Bti&diff=63384&oldid=prevKlarous: /* F98.0 Neorganická enuréza */2020-12-23T19:06:09Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">F98.0 Neorganická enuréza</span></span></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 23. 12. 2020, 19:06</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l43" >Řádek 43:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 43:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Porucha charakterizovaná '''mimovolním odchodem moče''' ve dne či v noci‚ které je nepřiměřené mentálnímu věku postiženého. Nejde o následek nedostatečné kontroly močového měchýře způsobené neurologickou poruchou‚ epileptickým záchvatem nebo nějakou anatomickou abnormalitou močového ústrojí. Enuréza může trvat od narození, nebo se může objevit až po období získané kontroly nad vyprazdňováním močového měchýře. Enuréza může nebo nemusí být spojena s rozsáhlejší poruchou emocí nebo chování.<ref name=":0" /></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Porucha charakterizovaná '''mimovolním odchodem moče''' ve dne či v noci‚ které je nepřiměřené mentálnímu věku postiženého. Nejde o následek nedostatečné kontroly močového měchýře způsobené neurologickou poruchou‚ epileptickým záchvatem nebo nějakou anatomickou abnormalitou močového ústrojí. Enuréza může trvat od narození, nebo se může objevit až po období získané kontroly nad vyprazdňováním močového měchýře. Enuréza může nebo nemusí být spojena s rozsáhlejší poruchou emocí nebo chování.<ref name=":0" /></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle Adlera je enuréza '''výrazový prostředek k navázání spojení s matkou.''' Může se jednat o to, že matka věnuje dítěti méně pozornosti, než by dítě chtělo, proto si dítě pozornost takto nevědomě vynutí. Nebo jeho potřeba pozornosti od matky nyní vzrostla. Adler také upozorňuje na situace, kdy dítě ,,říká´´, že ještě není tak daleko, jak se od něj očekává a stále potřebuje pocit bezpečí od matky, Jednoduše řečeno je ve '''výrazném duševním napětí''', které mu neumožňuje ovládat moč. Komplikací může být to, že dítě díky pomočování získává vztah, který si přeje. Tedy je mu věnováno vyšší množství pozornosti, je v noci kontrolováno, a jak popisuje Adler, může být i rozmazlováno. Vždy je ale nutné přijít na příčinu zvýšené tenze u dítěte.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle Adlera je enuréza '''výrazový prostředek k navázání spojení s matkou.''' Může se jednat o to, že matka věnuje dítěti méně pozornosti, než by dítě chtělo, proto si dítě pozornost takto nevědomě vynutí. Nebo jeho potřeba pozornosti od matky nyní vzrostla. Adler také upozorňuje na situace, kdy dítě ,,říká´´, že ještě není tak daleko, jak se od něj očekává a stále potřebuje pocit bezpečí od matky, Jednoduše řečeno je ve '''výrazném duševním napětí''', které mu neumožňuje ovládat moč. Komplikací může být to, že dítě díky pomočování získává vztah, který si přeje. Tedy je mu věnováno vyšší množství pozornosti, je v noci kontrolováno, a jak popisuje Adler, může být i rozmazlováno. Vždy je ale nutné přijít na příčinu zvýšené tenze u dítěte.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref>Adler, A. (1994). ''Psychologie dětí: Děti s výchovnými problémy''. Práh.</ref></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.1 Neorganická enkopréza===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.1 Neorganická enkopréza===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Jde o '''opakovaný volní nebo mimovolní odchod stolice''' obvykle normální nebo téměř normální konzistence v situacích‚ které jsou v daném kulturním a sociálním prostředí k tomuto účelu nevhodné. Tento stav může znamenat patologické pokračování normální infantilní inkontinence‚ nebo ztrátu kontinence již po získání kontroly nad funkcí střev‚ nebo účelové vyprazdňování na nevhodných místech i přes normální fyziologické ovládání střeva. Může se objevit jako monosymptomatické onemocnění nebo jako součást dalšího onemocnění‚ zvláště emoční poruchy (F93.–) nebo poruchy chování (F91.–).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Jde o '''opakovaný volní nebo mimovolní odchod stolice''' obvykle normální nebo téměř normální konzistence v situacích‚ které jsou v daném kulturním a sociálním prostředí k tomuto účelu nevhodné. Tento stav může znamenat patologické pokračování normální infantilní inkontinence‚ nebo ztrátu kontinence již po získání kontroly nad funkcí střev‚ nebo účelové vyprazdňování na nevhodných místech i přes normální fyziologické ovládání střeva. Může se objevit jako monosymptomatické onemocnění nebo jako součást dalšího onemocnění‚ zvláště emoční poruchy (F93.–) nebo poruchy chování (F91.–).<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":0" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Většina dětí (97%) ovládá své vylučování ve věku tří let. Enkopréza je '''častější u chlapců''' než u dívek. Enkopréza se často vyskytuje s enurézou. Co se příčin týká, popisuje Hort tyto hlavní roviny, buď je '''nepřirozený nadměrný tlak na dítě ve smyslu dodržování hygieny''', nebo je dítě '''zanedbáváno.''' Častá je také enkopréza v důsledku '''zvýšené úzkosti''', dítě např. není schopno zajít si na velkou ve školce a poté neovládne vylučování jinde. Opět, obdobně jako u enurézy se o enkopréze uvažuje, jako o '''vysokém napětí, které dítě neumí samo vyřešit'''.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Většina dětí (97%) ovládá své vylučování ve věku tří let. Enkopréza je '''častější u chlapců''' než u dívek. Enkopréza se často vyskytuje s enurézou. Co se příčin týká, popisuje Hort tyto hlavní roviny, buď je '''nepřirozený nadměrný tlak na dítě ve smyslu dodržování hygieny''', nebo je dítě '''zanedbáváno.''' Častá je také enkopréza v důsledku '''zvýšené úzkosti''', dítě např. není schopno zajít si na velkou ve školce a poté neovládne vylučování jinde. Opět, obdobně jako u enurézy se o enkopréze uvažuje, jako o '''vysokém napětí, které dítě neumí samo vyřešit'''.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref>Hort, V.(2000). ''Dětská a adolescentní psychiatrie''. Portál.</ref></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.2 Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.2 Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Poruchy příjmu potravy mají různé projevy obvykle specifické pro kojenecký věk a časné dětství. Obyčejně se k nim počítá '''odmítání stravy nebo nadměrná vybíravost v jídle''' za předpokladu dostatečné dodávky potravy kompetentní osobou pečující o dítě a za nepřítomnosti organického onemocnění. Může nebo nemusí být přidružena '''ruminace''' (potrava se vrací do úst bez nauzey nebo bez gastrointestinálního onemocnění).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Poruchy příjmu potravy mají různé projevy obvykle specifické pro kojenecký věk a časné dětství. Obyčejně se k nim počítá '''odmítání stravy nebo nadměrná vybíravost v jídle''' za předpokladu dostatečné dodávky potravy kompetentní osobou pečující o dítě a za nepřítomnosti organického onemocnění. Může nebo nemusí být přidružena '''ruminace''' (potrava se vrací do úst bez nauzey nebo bez gastrointestinálního onemocnění).<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":0" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.3 Pika kojenců a dětí===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.3 Pika kojenců a dětí===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Trvalé pojídání látek neurčených k jídlu''' (jako je zemina‚ úlomky laků a barev‚ atd.). Může se objevit jako symptom některé rozsáhlejší duševní choroby (např. '''[[Autismus|autismu]])'''‚ nebo jako relativně samostatné psychopatologické chování a pouze toto má být zde zařazeno. Tento příznak bývá nejčastěji pozorován u '''[[Mentální retardace|mentálně retardovaných dětí]]''' a v tom případě by hlavní diagnóza měla být vybrána z F70–F79.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>'''Trvalé pojídání látek neurčených k jídlu''' (jako je zemina‚ úlomky laků a barev‚ atd.). Může se objevit jako symptom některé rozsáhlejší duševní choroby (např. '''[[Autismus|autismu]])'''‚ nebo jako relativně samostatné psychopatologické chování a pouze toto má být zde zařazeno. Tento příznak bývá nejčastěji pozorován u '''[[Mentální retardace|mentálně retardovaných dětí]]''' a v tom případě by hlavní diagnóza měla být vybrána z F70–F79.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":0" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Pokud je pika samostatným problémem bývá často příznakem '''deprivačního syndromu''', tedy výchovného zanedbávání, týrání, nebo také reakcí na zvláště zatěžující situaci, jako je rozvod rodičů. Častěji se vyskytuje u malých dětí, což je vzhledem k možnosti otravy nebezpečné. <del class="diffchange diffchange-inline">(lebl klin. Pediatrie)</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Pokud je pika samostatným problémem bývá často příznakem '''deprivačního syndromu''', tedy výchovného zanedbávání, týrání, nebo také reakcí na zvláště zatěžující situaci, jako je rozvod rodičů. Častěji se vyskytuje u malých dětí, což je vzhledem k možnosti otravy nebezpečné.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.4 Stereotypní pohybové poruchy===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.4 Stereotypní pohybové poruchy===</div></td></tr>
</table>Klaroushttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_n%C3%A1lad_a_emoc%C3%AD_u_d%C4%9Bti&diff=63383&oldid=prevKlarous: /* F93.3 Porucha sourozenecké rivality */2020-12-23T18:57:28Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">F93.3 Porucha sourozenecké rivality</span></span></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 23. 12. 2020, 18:57</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l29" >Řádek 29:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 29:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.3 Porucha sourozenecké rivality===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.3 Porucha sourozenecké rivality===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U většiny malých dětí pozorujeme po narození sourozence určitý stupeň emoční poruchy. Dle MKN by jako porucha měla být diagnostikována až tehdy‚ kdy stupeň nebo trvání této poruchy jsou jak statisticky neobvyklé‚ tak sdružené se sociální poruchou. Jedná se o '''nadměrné soutěžení o pozornost lásku rodičů'''. Neobvyklost takovému chování dávají zejména dětmi prožívané '''negativní emoce (otevřené nepřátelství, tělesné ubližování mladšímu sourozenci, nenávist)'''. U této poruchy je časté opoziční vzdorování vůči rodičům, výbuchy vzteku, pocity neštěstí a sociální odtažitost dítěte. Také se tato porucha může projevit mentálním vývojovým regresem do mladšího věku.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U většiny malých dětí pozorujeme po narození sourozence určitý stupeň emoční poruchy. Dle MKN by jako porucha měla být diagnostikována až tehdy‚ kdy stupeň nebo trvání této poruchy jsou jak statisticky neobvyklé‚ tak sdružené se sociální poruchou. Jedná se o '''nadměrné soutěžení o pozornost lásku rodičů'''. Neobvyklost takovému chování dávají zejména dětmi prožívané '''negativní emoce (otevřené nepřátelství, tělesné ubližování mladšímu sourozenci, nenávist)'''. U této poruchy je časté opoziční vzdorování vůči rodičům, výbuchy vzteku, pocity neštěstí a sociální odtažitost dítěte. Také se tato porucha může projevit mentálním vývojovým regresem do mladšího věku.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref>Raboch, J. Zvolský, P. (c2001). ''Psychiatrie''. Galén</ref></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==F 92 Smíšené poruchy chování a emocí==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==F 92 Smíšené poruchy chování a emocí==</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l35" >Řádek 35:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 35:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F92.0 Depresivní porucha chování===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F92.0 Depresivní porucha chování===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Tato položka vyžaduje kombinaci poruchy chování (F91) s trvale výraznou depresí prokázanou symptomy‚ jako je nadměrný smutek‚ nedostatek zájmu a radosti z běžné činnosti‚ pocity viny a beznaděje. Může být přítomna též porucha spánku a chuti k jídlu.<del class="diffchange diffchange-inline">mkn</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Tato položka vyžaduje kombinaci poruchy chování (F91) s trvale výraznou depresí prokázanou symptomy‚ jako je nadměrný smutek‚ nedostatek zájmu a radosti z běžné činnosti‚ pocity viny a beznaděje. Může být přítomna též porucha spánku a chuti k jídlu.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":0" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==F98 Jiné poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a dospívání==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==F98 Jiné poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a dospívání==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Tato jinak '''heterogenní skupina poruch'''‚ má společný nástup v dětství‚ ale jinak se v mnohých ohledech liší. Některé z dále jmenovaných poruch jsou dobře definovatelnými syndromy‚ ale jiné jsou spíše souborem příznaků‚ který ještě potřebuje přesnější určení‚ protože jsou často sdružené s psychosociální poruchou a protože nemohou být včleněny do určitých syndromů.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Tato jinak '''heterogenní skupina poruch'''‚ má společný nástup v dětství‚ ale jinak se v mnohých ohledech liší. Některé z dále jmenovaných poruch jsou dobře definovatelnými syndromy‚ ale jiné jsou spíše souborem příznaků‚ který ještě potřebuje přesnější určení‚ protože jsou často sdružené s psychosociální poruchou a protože nemohou být včleněny do určitých syndromů.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":0" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.0 Neorganická enuréza===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.0 Neorganická enuréza===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Porucha charakterizovaná '''mimovolním odchodem moče''' ve dne či v noci‚ které je nepřiměřené mentálnímu věku postiženého. Nejde o následek nedostatečné kontroly močového měchýře způsobené neurologickou poruchou‚ epileptickým záchvatem nebo nějakou anatomickou abnormalitou močového ústrojí. Enuréza může trvat od narození, nebo se může objevit až po období získané kontroly nad vyprazdňováním močového měchýře. Enuréza může nebo nemusí být spojena s rozsáhlejší poruchou emocí nebo chování.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Porucha charakterizovaná '''mimovolním odchodem moče''' ve dne či v noci‚ které je nepřiměřené mentálnímu věku postiženého. Nejde o následek nedostatečné kontroly močového měchýře způsobené neurologickou poruchou‚ epileptickým záchvatem nebo nějakou anatomickou abnormalitou močového ústrojí. Enuréza může trvat od narození, nebo se může objevit až po období získané kontroly nad vyprazdňováním močového měchýře. Enuréza může nebo nemusí být spojena s rozsáhlejší poruchou emocí nebo chování.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":0" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle Adlera je enuréza '''výrazový prostředek k navázání spojení s matkou.''' Může se jednat o to, že matka věnuje dítěti méně pozornosti, než by dítě chtělo, proto si dítě pozornost takto nevědomě vynutí. Nebo jeho potřeba pozornosti od matky nyní vzrostla. Adler také upozorňuje na situace, kdy dítě ,,říká´´, že ještě není tak daleko, jak se od něj očekává a stále potřebuje pocit bezpečí od matky, Jednoduše řečeno je ve '''výrazném duševním napětí''', které mu neumožňuje ovládat moč. Komplikací může být to, že dítě díky pomočování získává vztah, který si přeje. Tedy je mu věnováno vyšší množství pozornosti, je v noci kontrolováno, a jak popisuje Adler, může být i rozmazlováno. Vždy je ale nutné přijít na příčinu zvýšené tenze u dítěte.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle Adlera je enuréza '''výrazový prostředek k navázání spojení s matkou.''' Může se jednat o to, že matka věnuje dítěti méně pozornosti, než by dítě chtělo, proto si dítě pozornost takto nevědomě vynutí. Nebo jeho potřeba pozornosti od matky nyní vzrostla. Adler také upozorňuje na situace, kdy dítě ,,říká´´, že ještě není tak daleko, jak se od něj očekává a stále potřebuje pocit bezpečí od matky, Jednoduše řečeno je ve '''výrazném duševním napětí''', které mu neumožňuje ovládat moč. Komplikací může být to, že dítě díky pomočování získává vztah, který si přeje. Tedy je mu věnováno vyšší množství pozornosti, je v noci kontrolováno, a jak popisuje Adler, může být i rozmazlováno. Vždy je ale nutné přijít na příčinu zvýšené tenze u dítěte.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l91" >Řádek 91:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 91:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kromě úzkostných poruch, které jsou často u depresí komorbidní i u dospělé populace, je uváděno, že až 40% dětí s poruchou učení trpí depresí, pravděpodobně, v důsledku reakce na opakované selhávání. (krejč)</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kromě úzkostných poruch, které jsou často u depresí komorbidní i u dospělé populace, je uváděno, že až 40% dětí s poruchou učení trpí depresí, pravděpodobně, v důsledku reakce na opakované selhávání. (krejč)</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"><references /></ins></div></td></tr>
</table>Klaroushttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_n%C3%A1lad_a_emoc%C3%AD_u_d%C4%9Bti&diff=63382&oldid=prevKlarous: /* Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství */2020-12-23T18:54:32Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství</span></span></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 23. 12. 2020, 18:54</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1" >Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V MKN 10 nalézáme kategorii '''F 93 Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství''', nicméně, jak Krejčířová, tak Hort zařazují také ,,dospělé´´ afektivní poruchy, jejichž první ataka se často objevuje již v dětství. U dětských pacientů je navíc třeba pomýšlet na to, že děti své emoce neumějí ještě dobře zpracovávat a reflektovat a často své '''pocity somatizují či přenášejí do chování.''' Možná také proto nalézáme kategorii F 90 až F 98 v Mezinárodní klasifikací nemocí, která se nazývá Poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a v dospívání. Ta prošla revizí z devátého vydání MKN na desáté, kdy byla subkategorie Emoční poruchy vyskytující se v dětství a adolescenci rozdělena pro MKN 10 na F92 Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství a F94 Poruchy sociálních vztahů se vznikem specifickým pro dětství a adolescenci. K tomuto rozdělení došlo proto, že u F92 se jedná o vystupňované, ale pro daný věk typické chování spojené s emočními projevy (např. separační úzkost), a současně, z pozorování vyšlo najevo, že tyto diagnózy nepokračují emočními poruchami do dospělosti. Na druhou stranu u F94 je společným znakem strádání dítěte či výrazné narušení jeho prostředí, které vede k poruchám sociálních vztahů <del class="diffchange diffchange-inline">(SZO)</del>. Tedy dítě má těžkosti navázat bezpečnou emoční vazbu, pro dospělý věk má tato problematika vážnější důsledky, za připomenutí zde stojí teorie attachementu a práce profesora Matějčka a Langmeiara.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V MKN 10 nalézáme kategorii '''F 93 Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství''', nicméně, jak Krejčířová, tak Hort zařazují také ,,dospělé´´ afektivní poruchy, jejichž první ataka se často objevuje již v dětství. U dětských pacientů je navíc třeba pomýšlet na to, že děti své emoce neumějí ještě dobře zpracovávat a reflektovat a často své '''pocity somatizují či přenášejí do chování.''' Možná také proto nalézáme kategorii F 90 až F 98 v Mezinárodní klasifikací nemocí, která se nazývá Poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a v dospívání. Ta prošla revizí z devátého vydání MKN na desáté, kdy byla subkategorie Emoční poruchy vyskytující se v dětství a adolescenci rozdělena pro MKN 10 na F92 Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství a F94 Poruchy sociálních vztahů se vznikem specifickým pro dětství a adolescenci. K tomuto rozdělení došlo proto, že u F92 se jedná o vystupňované, ale pro daný věk typické chování spojené s emočními projevy (např. separační úzkost), a současně, z pozorování vyšlo najevo, že tyto diagnózy nepokračují emočními poruchami do dospělosti. Na druhou stranu u F94 je společným znakem strádání dítěte či výrazné narušení jeho prostředí, které vede k poruchám sociálních vztahů . Tedy dítě má těžkosti navázat bezpečnou emoční vazbu, pro dospělý věk má tato problematika vážnější důsledky, za připomenutí zde stojí teorie attachementu a práce profesora Matějčka a Langmeiara.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V tomto článku se věnujeme jen poruchám emocí a nálad u dětí, nicméně pro úplnost a také proto, že se tato kategorie dále ve státnicových otázkách nevyskytuje, doplňujeme strukturu celé kategorie F 90:</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V tomto článku se věnujeme jen poruchám emocí a nálad u dětí, nicméně pro úplnost a také proto, že se tato kategorie dále ve státnicových otázkách nevyskytuje, doplňujeme strukturu celé kategorie F 90:</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l11" >Řádek 11:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 11:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*F94 Poruchy sociálních funkcí s nástupem v dětství a dospívání (Disordines functionis socialis in infantia et adolescentia orti)</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*F94 Poruchy sociálních funkcí s nástupem v dětství a dospívání (Disordines functionis socialis in infantia et adolescentia orti)</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*F95 Tiky (Disordines spasmi involuntarii)</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*F95 Tiky (Disordines spasmi involuntarii)</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*F98 Jiné poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a dospívání (Disordines emotionum et disordines morum in infantia sive adolescentia orti alii) (<del class="diffchange diffchange-inline">MKN10</del>)</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>*F98 Jiné poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a dospívání (Disordines emotionum et disordines morum in infantia sive adolescentia orti alii)<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":0">Světová zdravotnická organizace. </ins>(<ins class="diffchange diffchange-inline">2000</ins>)<ins class="diffchange diffchange-inline">. ''Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize: duševní poruchy a poruchy chování: popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka'' (2.vyd.) Psychiatrické centrum</ref></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.0 Separační úzkostná porucha v dětství===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.0 Separační úzkostná porucha v dětství===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle MKN lze separační úzkostnou poruchu diagnostikovat‚ jen pokud je '''strach z odloučení základem úzkosti''' dítěte a když tato úzkost se prvně objevuje v časném dětství. Je nutno ji odlišit od běžné separační úzkosti tím‚ že její závažnost je statisticky neobvyklá (včetně přetrvávání nad hranici obvyklého věkového období) a že je sdružena se zřetelným narušením sociálního fungování.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle MKN lze separační úzkostnou poruchu diagnostikovat‚ jen pokud je '''strach z odloučení základem úzkosti''' dítěte a když tato úzkost se prvně objevuje v časném dětství. Je nutno ji odlišit od běžné separační úzkosti tím‚ že její závažnost je statisticky neobvyklá (včetně přetrvávání nad hranici obvyklého věkového období) a že je sdružena se zřetelným narušením sociálního fungování<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":0" /></ins>.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Separační úzkost je '''normální pro batolata a předškolní''' děti. Pokud děti zažívají nadměrnou úzkost z odloučení od rodičů (musí se zjistit, zda se nejedná o úzkost např. z navštěvování školky). Mezi klasické příznaky patří, že se dítě bojí, že v době nepřítomnosti rodiče, se '''rodičům něco stane''', nebo se pro něj již nevrátí, může mít také strach, že bude uneseno, či zabito. Dítě hodně váhá, než jde spát a usínání mu dělá problém, protože se bojí, že rodiče ztratí, když bude spát, či může mít noční můry, vztahující se k tomuto problému. Pokud dítě očekává odchod rodiče, obvykle může somatizovat (bolí jej bříško, je mu zle atd.), nebo má výrazné emoční projevy (pláče, vzteká se, trpí, je apatické…), také se může sociálně odtáhnout od pečující osoby, protože předpokládá její ztrátu(<del class="diffchange diffchange-inline">krejč</del>).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Separační úzkost je '''normální pro batolata a předškolní''' děti. Pokud děti zažívají nadměrnou úzkost z odloučení od rodičů (musí se zjistit, zda se nejedná o úzkost např. z navštěvování školky). Mezi klasické příznaky patří, že se dítě bojí, že v době nepřítomnosti rodiče, se '''rodičům něco stane''', nebo se pro něj již nevrátí, může mít také strach, že bude uneseno, či zabito. Dítě hodně váhá, než jde spát a usínání mu dělá problém, protože se bojí, že rodiče ztratí, když bude spát, či může mít noční můry, vztahující se k tomuto problému. Pokud dítě očekává odchod rodiče, obvykle může somatizovat (bolí jej bříško, je mu zle atd.), nebo má výrazné emoční projevy (pláče, vzteká se, trpí, je apatické…), také se může sociálně odtáhnout od pečující osoby, protože předpokládá její ztrátu<ins class="diffchange diffchange-inline">.<ref name=":1">Říčan, P. Krejčířová, D. </ins>(<ins class="diffchange diffchange-inline">2006</ins>). <ins class="diffchange diffchange-inline">''Dětská klinická psychologie.'' Grada</ref></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.1 Fobická anxiózní porucha v dětství===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.1 Fobická anxiózní porucha v dětství===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle MKN se vztahuje se na ty dětské strachy‚ které jsou projevem vyznačené specifické vývojové fáze a objevují se (v určité míře) u většiny dětí‚ ale jsou abnormální stupněm. Strachy‚ které se objevují v dětství‚ ale nejsou součástí normálního psychosociálního vývoje (např. agorafobie)‚ by měly být kódovány příslušnou položkou z oddílu F40–F48. Krejčířová spojuje '''dětské fobie zejména s bohatou fantasií a magickým myšlením dětí.''' Strach tedy může být ze zlodějů, hmyzu, zvířat a dalších. Upozorňuje, že se tyto fobie vyskytují u dětí normálně a časem mizí, a také nemají vztah k pozdějším fobickým poruchám v dospělosti, avšak u '''3-8% dětí fobie přetrvá.''' Může dosáhnout patologické intenzity, která může omezovat dítě ve vývoji.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle MKN se vztahuje se na ty dětské strachy‚ které jsou projevem vyznačené specifické vývojové fáze a objevují se (v určité míře) u většiny dětí‚ ale jsou abnormální stupněm. Strachy‚ které se objevují v dětství‚ ale nejsou součástí normálního psychosociálního vývoje (např. agorafobie)‚ by měly být kódovány příslušnou položkou z oddílu F40–F48. Krejčířová spojuje '''dětské fobie zejména s bohatou fantasií a magickým myšlením dětí.''' Strach tedy může být ze zlodějů, hmyzu, zvířat a dalších. Upozorňuje, že se tyto fobie vyskytují u dětí normálně a časem mizí, a také nemají vztah k pozdějším fobickým poruchám v dospělosti, avšak u '''3-8% dětí fobie přetrvá.''' Může dosáhnout patologické intenzity, která může omezovat dítě ve vývoji.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":0" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.2 Sociální anxiózní porucha v dětství===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.2 Sociální anxiózní porucha v dětství===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Je '''normální mezi 6.-12. měsícem věku''' dítěte. A přítomnost cizích lidí mohou děti nelibě nést až do věku 3 let. Pokud se po tomto věku děti brání kontaktu s dalšími cizími lidmi, anebo mu záměrně brání, jedná se o '''vyhýbavou poruchu''' (starý název této poruchy). V rodině jsou tyto děti dobře adaptovány a nemají problémy. U většiny dětí, dojde s postupem času ke zlepšení, někdy ale může nastat až v období puberty. Určité procento těchto dětí může ale na základě této poruchy '''rozvinout také elektivní mutismus''', či '''sociální fobii ve vyšším věku'''. Popřípadě může porucha progredovat k '''vyhýbavé poruše osobnosti''' <del class="diffchange diffchange-inline">(Krejč)</del>.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Je '''normální mezi 6.-12. měsícem věku''' dítěte. A přítomnost cizích lidí mohou děti nelibě nést až do věku 3 let. Pokud se po tomto věku děti brání kontaktu s dalšími cizími lidmi, anebo mu záměrně brání, jedná se o '''vyhýbavou poruchu''' (starý název této poruchy). V rodině jsou tyto děti dobře adaptovány a nemají problémy. U většiny dětí, dojde s postupem času ke zlepšení, někdy ale může nastat až v období puberty. Určité procento těchto dětí může ale na základě této poruchy '''rozvinout také elektivní mutismus''', či '''sociální fobii ve vyšším věku'''. Popřípadě může porucha progredovat k '''vyhýbavé poruše osobnosti'''.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":1" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U této poruchy jde také mimo obavu z cizích lidí také o obavu z nepochopení sociální situace‚ nebo o úzkost v nových cizích nebo sociálně ohrožujících situacích. Podle manuálu MKN by se tato položka měla použít pouze v tom případě‚ že tyto strachy vznikají v útlém věku a jsou neobvyklé jak pro svou tíži‚ a pro doprovodné sociální selhání.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U této poruchy jde také mimo obavu z cizích lidí také o obavu z nepochopení sociální situace‚ nebo o úzkost v nových cizích nebo sociálně ohrožujících situacích. Podle manuálu MKN by se tato položka měla použít pouze v tom případě‚ že tyto strachy vznikají v útlém věku a jsou neobvyklé jak pro svou tíži‚ a pro doprovodné sociální selhání.<ins class="diffchange diffchange-inline"><ref name=":0" /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.3 Porucha sourozenecké rivality===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.3 Porucha sourozenecké rivality===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U většiny malých dětí pozorujeme po narození sourozence určitý stupeň emoční poruchy. Dle MKN by jako porucha měla být diagnostikována až tehdy‚ kdy stupeň nebo trvání této poruchy jsou jak statisticky neobvyklé‚ tak sdružené se sociální poruchou. Jedná se o '''nadměrné soutěžení o pozornost lásku rodičů'''. Neobvyklost takovému chování dávají zejména dětmi prožívané '''negativní emoce (otevřené nepřátelství, tělesné ubližování mladšímu sourozenci, nenávist)'''. U této poruchy je časté opoziční vzdorování vůči rodičům, výbuchy vzteku, pocity neštěstí a sociální odtažitost dítěte. Také se tato porucha může projevit mentálním vývojovým regresem do mladšího věku <del class="diffchange diffchange-inline">(Raboch)</del>.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U většiny malých dětí pozorujeme po narození sourozence určitý stupeň emoční poruchy. Dle MKN by jako porucha měla být diagnostikována až tehdy‚ kdy stupeň nebo trvání této poruchy jsou jak statisticky neobvyklé‚ tak sdružené se sociální poruchou. Jedná se o '''nadměrné soutěžení o pozornost lásku rodičů'''. Neobvyklost takovému chování dávají zejména dětmi prožívané '''negativní emoce (otevřené nepřátelství, tělesné ubližování mladšímu sourozenci, nenávist)'''. U této poruchy je časté opoziční vzdorování vůči rodičům, výbuchy vzteku, pocity neštěstí a sociální odtažitost dítěte. Také se tato porucha může projevit mentálním vývojovým regresem do mladšího věku.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==F 92 Smíšené poruchy chování a emocí==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==F 92 Smíšené poruchy chování a emocí==</div></td></tr>
</table>Klaroushttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_n%C3%A1lad_a_emoc%C3%AD_u_d%C4%9Bti&diff=63381&oldid=prevKlarous: /* F98.4 Stereotypní pohybové poruchy */2020-12-23T18:45:09Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">F98.4 Stereotypní pohybové poruchy</span></span></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 23. 12. 2020, 18:45</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l59" >Řádek 59:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 59:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.4 Stereotypní pohybové poruchy===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.4 Stereotypní pohybové poruchy===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Volní‚ opakované‚ stereotypní‚ nefunkční (a často rytmické) pohyby‚ které nejsou částí nějakého známého psychiatrického nebo neurologického stavu. Když se tyto pohyby objevují jako symptomy nějaké jiné poruchy‚ pak musí být použit příslušný kód této poruchy. Mezi pohyby‚ nemající charakter sebepoškozování patří: pohupování tělem‚ potřásání hlavou‚ vytrhávání a kroucení vlasů‚ manýry prstů a plácání rukou. Stereotypní chování sebepoškozující: opakované údery do hlavy‚ píchání do očí‚ plácání do tváří‚ kousání rtů‚ rukou a jiných částí těla. Všechny stereotypní pohyby se nejčastěji vyskytují u mentálně retardovaných (pokud tomu tak je‚ zaznamenáme oba kódy). Jestliže píchání do očí je u dítěte spojeno s poruchou <del class="diffchange diffchange-inline">vidění‚ </del>zaznamenáme oba kódy: píchání do očí pod F98.4 a zrakovou poruchu pod příslušný kód smyslové</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Volní‚ opakované‚ stereotypní‚ nefunkční (a často rytmické) pohyby‚ které nejsou částí nějakého známého psychiatrického nebo neurologického stavu. Když se tyto pohyby objevují jako symptomy nějaké jiné poruchy‚ pak musí být použit příslušný kód této poruchy. Mezi pohyby‚ <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>nemající charakter sebepoškozování<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>patří: pohupování tělem‚ potřásání hlavou‚ vytrhávání a kroucení vlasů‚ manýry prstů a plácání rukou. <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>Stereotypní chování sebepoškozující<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>: opakované údery do hlavy‚ píchání do očí‚ plácání do tváří‚ kousání rtů‚ rukou a jiných částí těla. Všechny stereotypní pohyby se <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>nejčastěji vyskytují u mentálně retardovaných<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>(pokud tomu tak je‚ zaznamenáme oba kódy). Jestliže píchání do očí je u dítěte spojeno s <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>poruchou <ins class="diffchange diffchange-inline">vidění'''‚ </ins>zaznamenáme oba kódy: píchání do očí pod F98.4 a zrakovou poruchu pod příslušný kód smyslové</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.5 Koktavost (zadrhávání v řeči)===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.5 Koktavost (zadrhávání v řeči)===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Řeč‚ která je charakterizovaná častým opakováním nebo prodlužováním slabik a <del class="diffchange diffchange-inline">slov‚ </del>případně alternativně častým zaváháním a <del class="diffchange diffchange-inline">pauzami‚ </del>které narušují rytmický tok řeči. Klasifikována by měla být jako onemocnění pouze tehdy‚ když výrazně narušuje plynulost řeči.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">[[Řeč|</ins>Řeč‚<ins class="diffchange diffchange-inline">]] </ins>která je charakterizovaná <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>častým opakováním nebo prodlužováním slabik a <ins class="diffchange diffchange-inline">slov'''‚ </ins>případně alternativně častým <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>zaváháním a <ins class="diffchange diffchange-inline">pauzami'''‚ </ins>které narušují rytmický tok řeči. Klasifikována by měla být jako onemocnění pouze tehdy‚ když výrazně narušuje plynulost řeči.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Koktavost byla prvotně označována jako neuróza řeči. Vzniká nejčastěji v dětském věku. Dnes se již neuvažuje čistě o psychogenních základech, ale že je zde také určitá orgánová a fyziologická predispozice. Nicméně koktavost je přechodná a na vůli nezávislá a je spojována s psychickou tenzí, která se u koktavosti vyskytuje. (lechta)</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Koktavost byla prvotně označována jako <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>neuróza řeči<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>. Vzniká nejčastěji v dětském věku. Dnes se již neuvažuje čistě o psychogenních základech, ale že je zde také určitá orgánová a fyziologická predispozice. Nicméně koktavost je přechodná a na vůli nezávislá a je spojována s psychickou tenzí, která se u koktavosti vyskytuje. (lechta)</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.6 Brebtavost===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.6 Brebtavost===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Značně rychlá řeč s přestávkami‚ ale bez opakováni a váhání. Její tíže vede někdy až k nesrozumitelnosti. Řeč je nerytmická s přeříkáváním‚ s rychlým‚ trhavým proudem slov‚ což obvykle vede k chybnému vyjadřování.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Značně <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>rychlá řeč s přestávkami‚ ale bez opakováni a váhání.<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>Její tíže vede někdy až k nesrozumitelnosti. Řeč je nerytmická s přeříkáváním‚ s rychlým‚ trhavým proudem slov‚ což obvykle vede k chybnému vyjadřování.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Vyskytuje se především u předškolních dětí, zjednodušeně řečeno mluvidla nestíhají zamýšlený tok řeči. Breptavost kombinuje zejména nepozornost na straně psychické, dysfluenci a dysgramatičnost na straně lingvistické a dechovou dysrytmii na straně fyziologické. Navíc tento typ komunikačního problému, ovlivňuje i další komunikační kanály (čtení, psaní, hudebnost). Breptavost se vyskytuje čtyřikrát častěji u mužů a má vysokou hereditu. Celkově se uvažuje také spíše o orgánovou mozkovou odchylku. (Bytešníková)</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Vyskytuje se především u předškolních dětí, zjednodušeně řečeno <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>mluvidla nestíhají zamýšlený tok řeči.<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>Breptavost kombinuje zejména nepozornost na straně psychické, dysfluenci a dysgramatičnost na straně lingvistické a dechovou dysrytmii na straně fyziologické. Navíc tento typ komunikačního problému, ovlivňuje i další komunikační kanály (čtení, psaní, hudebnost). Breptavost se vyskytuje <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>čtyřikrát častěji u mužů a má vysokou hereditu<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>. Celkově se uvažuje také spíše o orgánovou mozkovou odchylku. (Bytešníková)</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Afektivní poruchy v dětství a adolescenci==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Afektivní poruchy v dětství a adolescenci==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Současně do F 90-F98 nejsou zařazeny afektivní poruchy (F 30), protože v jejich diagnostice nejsou významné diagnostické rozdíly mezi dětskou a dospělou populací. O diagnostických kritériích a daných poruchách se lze dočíst v článku Afektivní poruchy a poruchy nálady. Přičemž tyto poruchy se vyskytují také u dětí a adolescentů, ale s odchylkami způsobenými vývojovými etapami dítěte. Tyto odchylky budou dále řešeny v textu.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Současně do F 90-F98 nejsou zařazeny <ins class="diffchange diffchange-inline">[[Afektivní poruchy|'''</ins>afektivní poruchy<ins class="diffchange diffchange-inline">''']] </ins>(F 30), protože v jejich diagnostice nejsou významné diagnostické rozdíly mezi dětskou a dospělou populací. O diagnostických kritériích a daných poruchách se lze dočíst v článku <ins class="diffchange diffchange-inline">[[</ins>Afektivní poruchy a poruchy nálady<ins class="diffchange diffchange-inline">]]</ins>. Přičemž tyto poruchy se vyskytují také u dětí a adolescentů, ale s odchylkami způsobenými vývojovými etapami dítěte. Tyto odchylky budou dále řešeny v textu.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F 31 Bipolární afektivní porucha===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F 31 Bipolární afektivní porucha===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Bipolární porucha je typická až pro dospělý věk, nicméně 20% diagnostikovaných s bipolární poruchou mělo svou první ataku v adolescenci. Na časný nástup této poruchy má vliv, pokud pacient během života zažil depresivní epizodu s rychlým nástupem, psychomotorickou retardací a psychotickými projevy. Dále výskyt afektivních poruch u dalších členů rodiny, zejména bipolární poruchy. A anamnestická zkušenost, kdy pacientovi léčba antidepresivy způsobila hypománii. Zejména manická fáze u adolescentů se může projevovat psychotickými symptomy, výrazným střídáním nálad a výraznou změnou chování, což často může vést k diagnostickým úvahám o schizofrenii, spíše než o bipolární poruše.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Bipolární porucha je typická až pro dospělý věk, nicméně <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>20% diagnostikovaných s bipolární poruchou mělo svou první ataku v adolescenci.<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>Na časný nástup této poruchy má vliv, pokud pacient během života zažil depresivní epizodu s rychlým nástupem, psychomotorickou retardací a psychotickými projevy. Dále výskyt afektivních poruch u dalších členů rodiny, zejména bipolární poruchy. A anamnestická zkušenost, kdy pacientovi léčba antidepresivy způsobila hypománii. Zejména <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>manická fáze<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>u adolescentů se může projevovat <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>psychotickými symptomy<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>, výrazným střídáním nálad a výraznou změnou chování, což často může vést k diagnostickým úvahám o schizofrenii, spíše než o bipolární poruše.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F 33 Deprese===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F 33 Deprese===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Deprese se v dětství vyskytuje relativně často, na rozdíl od dospělých se pojí s poruchami chování, agresivitou a somatickými stesky, zůstává anhedonie (nemožnost se radovat), pocity viny, smutná a zoufalá nálada a nízké sebehodnocení. Epidemiologický výskyt deprese u dětí a adolescentů je 1%-8%, přičemž, čím se věk dětí blíží dospělosti, tím je procento výskytu vyšší. Největším nebezpečím je až dvacetinásobná suicidalita oproti dospělé populaci. S tím, že v nižším věku se sebevražda dětí může jevit spíše jako sebezabití. Opětovně na prevalenci deprese v nižším věku má podíl hereditární zátěž a akutní nástup onemocnění. U deprese dětí se až ve 40% případů vyskytují také poruchy myšlení a vnímání, depresivní děti mohou mít halucinace, bludy a paranoidní nastavení vnímání, na rozdíl od dospělých ale tyto poruchy nekorelují se závažností deprese. Kromě těžšího rozlišení od schizofrenie se u dětí velmi špatně odlišuje depresivní epizoda (F 32) periodická depresivní porucha (F 33) a dysthymie (F 34).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Deprese se v dětství vyskytuje relativně často, na rozdíl od dospělých se pojí s <ins class="diffchange diffchange-inline">'''[[Poruchy chování|</ins>poruchami chování<ins class="diffchange diffchange-inline">]]</ins>, agresivitou a somatickými stesky<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>, zůstává <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>anhedonie<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>(nemožnost se radovat), <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>pocity viny, smutná a zoufalá nálada a nízké sebehodnocení<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>. Epidemiologický výskyt deprese <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>u dětí a adolescentů je 1%-8%<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>, přičemž, čím se věk dětí blíží dospělosti, tím je procento výskytu vyšší. Největším nebezpečím je až <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>dvacetinásobná suicidalita oproti dospělé populaci.<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>S tím, že v nižším věku se sebevražda dětí může jevit spíše jako sebezabití. Opětovně na prevalenci deprese v nižším věku má podíl hereditární zátěž a akutní nástup onemocnění. U deprese dětí se až ve 40% případů vyskytují také poruchy myšlení a vnímání, depresivní děti mohou mít halucinace, bludy a paranoidní nastavení vnímání, na rozdíl od dospělých ale tyto poruchy nekorelují se závažností deprese. Kromě těžšího rozlišení od schizofrenie se u dětí velmi špatně odlišuje depresivní epizoda (F 32) periodická depresivní porucha (F 33) a dysthymie (F 34).</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U kojenců pozorujeme tzv. anaklitickou depresi dle Spitze, jedná se o depresi z odloučení od hlavní pečující osoby. Pokud je dítě opuštěno, je otřesena jeho základní důvěra, prvotně se objevuje separační šok, kdy dítě křičí, pláče, je zoufalé a agresivní, toto stadium, přechází do stadia apatie, kdy dítě nejeví zájem, projevují se u něj poruchy spánku a příjmu potravy, dítě celkově schází a rezignuje. V pozdějším věku je výrazně narušen vývoj řeči a socializace, u batolete je pozorovatelná ztráta zvídavosti, dysforie a intelektová inhibice.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>kojenců<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>pozorujeme tzv. <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>anaklitickou depresi dle Spitze<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>, jedná se o depresi z odloučení od hlavní pečující osoby. Pokud je dítě opuštěno, je otřesena jeho základní důvěra, prvotně se objevuje separační šok, kdy dítě křičí, pláče, je zoufalé a agresivní, toto stadium, přechází do stadia apatie, kdy dítě nejeví zájem, projevují se u něj poruchy spánku a příjmu potravy, dítě celkově schází a rezignuje. V pozdějším věku je výrazně narušen vývoj řeči a socializace, u batolete je pozorovatelná ztráta zvídavosti, dysforie a intelektová inhibice.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Nástup deprese v předškolním věku se manifestuje zejména ztrátou zvídavosti, nezájmem o hru s ostatními dětmi, nesoustředěností a poruchami spánku. Typické jsou krátké afektivní výbuchy (křik a pláč). Dítě je motoricky neklidné, jeho spánek je narušen, časté je nechutenství. Dítě se nechce socializovat, působí plaše, může se objevit také mutismus.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Nástup deprese v <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>předškolním věku<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>se manifestuje zejména ztrátou zvídavosti, nezájmem o hru s ostatními dětmi, nesoustředěností a poruchami spánku. Typické jsou krátké afektivní výbuchy (křik a pláč). Dítě je motoricky neklidné, jeho spánek je narušen, časté je nechutenství. Dítě se nechce socializovat, působí plaše, může se objevit také mutismus.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U mladších školních dětí je nejtypičtější porucha interpersonální komunikace, časté střídání agrese a apatie. Dítě je emočně velmi labilní (směje se a vzteká současně) a sociálně maladaptivní. Není schopné se soustředit, což vede k podrážděnosti a odporu k učení. Dítě již je schopné reflektovat, že jej nic nebaví a nic netěší.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>mladších školních dětí<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>je nejtypičtější porucha interpersonální komunikace, časté střídání agrese a apatie. Dítě je emočně velmi labilní (směje se a vzteká současně) a sociálně maladaptivní. Není schopné se soustředit, což vede k podrážděnosti a odporu k učení. Dítě již je schopné reflektovat, že jej nic nebaví a nic netěší.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Starší školáci s depresí mají velmi skleslou náladu a jsou apatičtí, vypadá to, jakoby neuměli mít úspěch, neuměli uchopit příležitost. Častá je performační anxieta, tedy strach, že se ztrapní před učiteli a spolužáky, zejména pokud je na ně upnutá pozornost. Hort popisuje ,,divné´´, nesrozumitelné zlobení bez kontextu či kauzality. Střídání apatie a pasivity s agresivitou a disociální aktivitou. Obvyklé jsou také somatické obtíže a regrese do nižších vývojových úrovní. Myšlenkovými procesy začíná deprese starších školáků více připomínat depresi dospělých, včetně uvažování nad sebevraždou<del class="diffchange diffchange-inline">.</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>Starší školáci<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>s depresí mají velmi skleslou náladu a jsou apatičtí, vypadá to, jakoby neuměli mít úspěch, neuměli uchopit příležitost. Častá je <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>performační anxieta<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>, tedy strach, že se ztrapní před učiteli a spolužáky, zejména pokud je na ně upnutá pozornost. Hort popisuje ,,divné´´, nesrozumitelné zlobení bez kontextu či kauzality. Střídání apatie a pasivity s agresivitou a disociální aktivitou. Obvyklé jsou také somatické obtíže a regrese do nižších vývojových úrovní. Myšlenkovými procesy začíná deprese starších školáků více připomínat depresi dospělých, včetně uvažování nad sebevraždou.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">U adolescentů je typická velká sociální izolace, ztráta komunikace s ostatními sociální stažení až fobie, velká únava a spavost, neúspěchy ve škole, nuda, zoufalství, změny váhy, velká iritabilita a impulzivita a sebevražedné pokusy, nebo zneužívání návykových látek. Jak bylo popsáno výše, může se deprese v tomto věku manifestovat i pomocí psychotických symptomů. Vzhledem ke zvýšené labilitě a impulzivitě se může deprese manifestovat střídáním apatického období s obdobím, kdy adolescent navazuje nové vztahy, ve kterých se ale nedokáže citově angažovat</del>.</div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U adolescentů je jak emoční labilita, tak uzavřenost především před rodiči typická, zachycení patologické deprese je však velmi podstatné, vzhledem k extrémně vysokému riziku suicidality v tomto věku. Rozlišujeme dva základní subtypy deprese: depresi kognitivní, která se manifestuje zejména kognitivní triádou – negativní pohled na sebe, negativní pohled na svou současnou situaci a negativní pohled do budoucna. Adolescent si připadá bezvýznamný, neužitečný, nechtěný, a odmítaný. Druhým typem je endogenní deprese (inhibiční), která se manifestuje zejména útlumem, anhedonií a depresivní náladou. Etiologicky je významná hereditární zátěž a psychosociální vlivy. <del class="diffchange diffchange-inline">(Hort)</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">U '''adolescentů''' je typická velká sociální izolace, ztráta komunikace s ostatními sociální stažení až fobie, velká únava a spavost, neúspěchy ve škole, nuda, zoufalství, změny váhy, velká iritabilita a impulzivita a sebevražedné pokusy, nebo zneužívání návykových látek. Jak bylo popsáno výše, může se deprese v tomto věku manifestovat i pomocí psychotických symptomů. Vzhledem ke zvýšené labilitě a impulzivitě se může deprese manifestovat střídáním apatického období s obdobím, kdy adolescent navazuje nové vztahy, ve kterých se ale nedokáže citově angažovat.(Hort) </ins>U adolescentů je jak emoční labilita, tak uzavřenost především před rodiči typická, zachycení patologické deprese je však velmi podstatné, vzhledem k extrémně vysokému riziku suicidality v tomto věku. Rozlišujeme dva základní subtypy deprese: depresi kognitivní, která se manifestuje zejména kognitivní triádou – negativní pohled na sebe, negativní pohled na svou současnou situaci a negativní pohled do budoucna. Adolescent si připadá bezvýznamný, neužitečný, nechtěný, a odmítaný. Druhým typem je endogenní deprese (inhibiční), která se manifestuje zejména útlumem, anhedonií a depresivní náladou. Etiologicky je významná hereditární zátěž a psychosociální vlivy. <ins class="diffchange diffchange-inline">kr</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kromě úzkostných poruch, které jsou často u depresí komorbidní i u dospělé populace, je uváděno, že až 40% dětí s poruchou učení trpí depresí, pravděpodobně, v důsledku reakce na opakované selhávání. (krejč)</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kromě úzkostných poruch, které jsou často u depresí komorbidní i u dospělé populace, je uváděno, že až 40% dětí s poruchou učení trpí depresí, pravděpodobně, v důsledku reakce na opakované selhávání. (krejč)</div></td></tr>
</table>Klaroushttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_n%C3%A1lad_a_emoc%C3%AD_u_d%C4%9Bti&diff=63380&oldid=prevKlarous: /* F98.0 Neorganická enuréza */2020-12-23T18:31:45Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">F98.0 Neorganická enuréza</span></span></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 23. 12. 2020, 18:31</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l41" >Řádek 41:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 41:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.0 Neorganická enuréza===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.0 Neorganická enuréza===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Porucha charakterizovaná mimovolním odchodem moče ve dne či v noci‚ které je nepřiměřené mentálnímu věku postiženého. Nejde o následek nedostatečné kontroly močového měchýře způsobené neurologickou poruchou‚ epileptickým záchvatem nebo nějakou anatomickou abnormalitou močového ústrojí. Enuréza může trvat od narození, nebo se může objevit až po období získané kontroly nad vyprazdňováním močového měchýře. Enuréza může nebo nemusí být spojena s rozsáhlejší poruchou emocí nebo chování.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Porucha charakterizovaná <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>mimovolním odchodem moče<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>ve dne či v noci‚ které je nepřiměřené mentálnímu věku postiženého. Nejde o následek nedostatečné kontroly močového měchýře způsobené neurologickou poruchou‚ epileptickým záchvatem nebo nějakou anatomickou abnormalitou močového ústrojí. Enuréza může trvat od narození, nebo se může objevit až po období získané kontroly nad vyprazdňováním močového měchýře. Enuréza může nebo nemusí být spojena s rozsáhlejší poruchou emocí nebo chování.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle Adlera je enuréza výrazový prostředek k navázání spojení s matkou. Může se jednat o to, že matka věnuje dítěti méně pozornosti, než by dítě chtělo, proto si dítě pozornost takto nevědomě vynutí. Nebo jeho potřeba pozornosti od matky nyní vzrostla. Adler také upozorňuje na situace, kdy dítě ,,říká´´, že ještě není tak daleko, jak se od něj očekává a stále potřebuje pocit bezpečí od matky, Jednoduše řečeno je ve výrazném duševním napětí, které mu neumožňuje ovládat moč. Komplikací může být to, že dítě díky pomočování získává vztah, který si přeje. Tedy je mu věnováno vyšší množství pozornosti, je v noci kontrolováno, a jak popisuje Adler, může být i rozmazlováno. Vždy je ale nutné přijít na příčinu zvýšené tenze u dítěte.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle Adlera je enuréza <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>výrazový prostředek k navázání spojení s matkou.<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>Může se jednat o to, že matka věnuje dítěti méně pozornosti, než by dítě chtělo, proto si dítě pozornost takto nevědomě vynutí. Nebo jeho potřeba pozornosti od matky nyní vzrostla. Adler také upozorňuje na situace, kdy dítě ,,říká´´, že ještě není tak daleko, jak se od něj očekává a stále potřebuje pocit bezpečí od matky, Jednoduše řečeno je ve <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>výrazném duševním napětí<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>, které mu neumožňuje ovládat moč. Komplikací může být to, že dítě díky pomočování získává vztah, který si přeje. Tedy je mu věnováno vyšší množství pozornosti, je v noci kontrolováno, a jak popisuje Adler, může být i rozmazlováno. Vždy je ale nutné přijít na příčinu zvýšené tenze u dítěte.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.1 Neorganická enkopréza===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.1 Neorganická enkopréza===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Jde o opakovaný volní nebo mimovolní odchod stolice obvykle normální nebo téměř normální konzistence v situacích‚ které jsou v daném kulturním a sociálním prostředí k tomuto účelu nevhodné. Tento stav může znamenat patologické pokračování normální infantilní inkontinence‚ nebo ztrátu kontinence již po získání kontroly nad funkcí střev‚ nebo účelové vyprazdňování na nevhodných místech i přes normální fyziologické ovládání střeva. Může se objevit jako monosymptomatické onemocnění nebo jako součást dalšího onemocnění‚ zvláště emoční poruchy (F93.–) nebo poruchy chování (F91.–).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Jde o <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>opakovaný volní nebo mimovolní odchod stolice<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>obvykle normální nebo téměř normální konzistence v situacích‚ které jsou v daném kulturním a sociálním prostředí k tomuto účelu nevhodné. Tento stav může znamenat patologické pokračování normální infantilní inkontinence‚ nebo ztrátu kontinence již po získání kontroly nad funkcí střev‚ nebo účelové vyprazdňování na nevhodných místech i přes normální fyziologické ovládání střeva. Může se objevit jako monosymptomatické onemocnění nebo jako součást dalšího onemocnění‚ zvláště emoční poruchy (F93.–) nebo poruchy chování (F91.–).</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Většina dětí (97%) ovládá své vylučování ve věku tří let. Enkopréza je častější u chlapců než u dívek. Enkopréza se často vyskytuje s enurézou. Co se příčin týká, popisuje Hort tyto hlavní roviny, buď je nepřirozený nadměrný tlak na dítě ve smyslu dodržování hygieny, nebo je dítě zanedbáváno. Častá je také enkopréza v důsledku zvýšené úzkosti, dítě např. není schopno zajít si na velkou ve školce a poté neovládne vylučování jinde. Opět, obdobně jako u enurézy se o enkopréze uvažuje, jako o vysokém napětí, které dítě neumí samo vyřešit.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Většina dětí (97%) ovládá své vylučování ve věku tří let. Enkopréza je <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>častější u chlapců<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>než u dívek. Enkopréza se často vyskytuje s enurézou. Co se příčin týká, popisuje Hort tyto hlavní roviny, buď je <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>nepřirozený nadměrný tlak na dítě ve smyslu dodržování hygieny<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>, nebo je dítě <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>zanedbáváno.<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>Častá je také enkopréza v důsledku <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>zvýšené úzkosti<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>, dítě např. není schopno zajít si na velkou ve školce a poté neovládne vylučování jinde. Opět, obdobně jako u enurézy se o enkopréze uvažuje, jako o <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>vysokém napětí, které dítě neumí samo vyřešit<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.2 Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.2 Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Poruchy příjmu potravy mají různé projevy obvykle specifické pro kojenecký věk a časné dětství. Obyčejně se k nim počítá odmítání stravy nebo nadměrná vybíravost v jídle za předpokladu dostatečné dodávky potravy kompetentní osobou pečující o dítě a za nepřítomnosti organického onemocnění. Může nebo nemusí být přidružena ruminace (potrava se vrací do úst bez nauzey nebo bez gastrointestinálního onemocnění).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Poruchy příjmu potravy mají různé projevy obvykle specifické pro kojenecký věk a časné dětství. Obyčejně se k nim počítá <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>odmítání stravy nebo nadměrná vybíravost v jídle<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>za předpokladu dostatečné dodávky potravy kompetentní osobou pečující o dítě a za nepřítomnosti organického onemocnění. Může nebo nemusí být přidružena <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>ruminace<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>(potrava se vrací do úst bez nauzey nebo bez gastrointestinálního onemocnění).</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.3 Pika kojenců a dětí===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.3 Pika kojenců a dětí===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Trvalé pojídání látek neurčených k jídlu (jako je zemina‚ úlomky laků a barev‚ atd.). Může se objevit jako symptom některé rozsáhlejší duševní choroby (např. autismu)‚ nebo jako relativně samostatné psychopatologické chování a pouze toto má být zde zařazeno. Tento příznak bývá nejčastěji pozorován u mentálně retardovaných dětí a v tom případě by hlavní diagnóza měla být vybrána z F70–F79.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>Trvalé pojídání látek neurčených k jídlu<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>(jako je zemina‚ úlomky laků a barev‚ atd.). Může se objevit jako symptom některé rozsáhlejší duševní choroby (např. <ins class="diffchange diffchange-inline">'''[[Autismus|</ins>autismu<ins class="diffchange diffchange-inline">]]</ins>)<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>‚ nebo jako relativně samostatné psychopatologické chování a pouze toto má být zde zařazeno. Tento příznak bývá nejčastěji pozorován u <ins class="diffchange diffchange-inline">'''[[Mentální retardace|</ins>mentálně retardovaných dětí<ins class="diffchange diffchange-inline">]]''' </ins>a v tom případě by hlavní diagnóza měla být vybrána z F70–F79.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Pokud je pika samostatným problémem bývá často příznakem deprivačního syndromu, tedy výchovného zanedbávání, týrání, nebo také reakcí na zvláště zatěžující situaci, jako je rozvod rodičů. Častěji se vyskytuje u malých dětí, což je vzhledem k možnosti otravy nebezpečné. (lebl klin. Pediatrie)</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Pokud je pika samostatným problémem bývá často příznakem <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>deprivačního syndromu<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>, tedy výchovného zanedbávání, týrání, nebo také reakcí na zvláště zatěžující situaci, jako je rozvod rodičů. Častěji se vyskytuje u malých dětí, což je vzhledem k možnosti otravy nebezpečné. (lebl klin. Pediatrie)</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.4 Stereotypní pohybové poruchy===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.4 Stereotypní pohybové poruchy===</div></td></tr>
</table>Klaroushttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_n%C3%A1lad_a_emoc%C3%AD_u_d%C4%9Bti&diff=63379&oldid=prevKlarous: /* F93.1 Fobická anxiózní porucha v dětství */2020-12-23T18:26:55Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">F93.1 Fobická anxiózní porucha v dětství</span></span></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 23. 12. 2020, 18:26</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l21" >Řádek 21:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 21:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.1 Fobická anxiózní porucha v dětství===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.1 Fobická anxiózní porucha v dětství===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle MKN se vztahuje se na ty dětské strachy‚ které jsou projevem vyznačené specifické vývojové fáze a objevují se (v určité míře) u většiny dětí‚ ale jsou abnormální stupněm. Strachy‚ které se objevují v dětství‚ ale nejsou součástí normálního psychosociálního vývoje (např. agorafobie)‚ by měly být kódovány příslušnou položkou z oddílu F40–F48. Krejčířová spojuje dětské fobie zejména s bohatou fantasií a magickým myšlením dětí. Strach tedy může být ze zlodějů, hmyzu, zvířat a dalších. Upozorňuje, že se tyto fobie vyskytují u dětí normálně a časem mizí, a také nemají vztah k pozdějším fobickým poruchám v dospělosti, avšak u 3-8% dětí fobie přetrvá. Může dosáhnout patologické intenzity, která může omezovat dítě ve vývoji.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle MKN se vztahuje se na ty dětské strachy‚ které jsou projevem vyznačené specifické vývojové fáze a objevují se (v určité míře) u většiny dětí‚ ale jsou abnormální stupněm. Strachy‚ které se objevují v dětství‚ ale nejsou součástí normálního psychosociálního vývoje (např. agorafobie)‚ by měly být kódovány příslušnou položkou z oddílu F40–F48. Krejčířová spojuje <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>dětské fobie zejména s bohatou fantasií a magickým myšlením dětí.<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>Strach tedy může být ze zlodějů, hmyzu, zvířat a dalších. Upozorňuje, že se tyto fobie vyskytují u dětí normálně a časem mizí, a také nemají vztah k pozdějším fobickým poruchám v dospělosti, avšak u <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>3-8% dětí fobie přetrvá.<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>Může dosáhnout patologické intenzity, která může omezovat dítě ve vývoji.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.2 Sociální anxiózní porucha v dětství===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.2 Sociální anxiózní porucha v dětství===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Je normální mezi 6.-12. měsícem věku dítěte. A přítomnost cizích lidí mohou děti nelibě nést až do věku 3 let. Pokud se po tomto věku děti brání kontaktu s dalšími cizími lidmi, anebo mu záměrně brání, jedná se o vyhýbavou poruchu (starý název této poruchy). V rodině jsou tyto děti dobře adaptovány a nemají problémy. U většiny dětí, dojde s postupem času ke zlepšení, někdy ale může nastat až v období puberty. Určité procento těchto dětí může ale na základě této poruchy rozvinout také elektivní mutismus, či sociální fobii ve vyšším věku. Popřípadě může porucha progredovat k vyhýbavé poruše osobnosti (Krejč).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Je <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>normální mezi 6.-12. měsícem věku<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>dítěte. A přítomnost cizích lidí mohou děti nelibě nést až do věku 3 let. Pokud se po tomto věku děti brání kontaktu s dalšími cizími lidmi, anebo mu záměrně brání, jedná se o <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>vyhýbavou poruchu<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>(starý název této poruchy). V rodině jsou tyto děti dobře adaptovány a nemají problémy. U většiny dětí, dojde s postupem času ke zlepšení, někdy ale může nastat až v období puberty. Určité procento těchto dětí může ale na základě této poruchy <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>rozvinout také elektivní mutismus<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>, či <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>sociální fobii ve vyšším věku<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>. Popřípadě může porucha progredovat k <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>vyhýbavé poruše osobnosti<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>(Krejč).</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U této poruchy jde také mimo obavu z cizích lidí také o obavu z nepochopení sociální situace‚ nebo o úzkost v nových cizích nebo sociálně ohrožujících situacích. Podle manuálu MKN by se tato položka měla použít pouze v tom případě‚ že tyto strachy vznikají v útlém věku a jsou neobvyklé jak pro svou tíži‚ a pro doprovodné sociální selhání.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U této poruchy jde také mimo obavu z cizích lidí také o obavu z nepochopení sociální situace‚ nebo o úzkost v nových cizích nebo sociálně ohrožujících situacích. Podle manuálu MKN by se tato položka měla použít pouze v tom případě‚ že tyto strachy vznikají v útlém věku a jsou neobvyklé jak pro svou tíži‚ a pro doprovodné sociální selhání.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.3 Porucha sourozenecké rivality===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.3 Porucha sourozenecké rivality===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U většiny malých dětí pozorujeme po narození sourozence určitý stupeň emoční poruchy. Dle MKN by jako porucha měla být diagnostikována až tehdy‚ kdy stupeň nebo trvání této poruchy jsou jak statisticky neobvyklé‚ tak sdružené se sociální poruchou. Jedná se o nadměrné soutěžení o pozornost lásku rodičů. Neobvyklost takovému chování dávají zejména dětmi prožívané negativní emoce (otevřené nepřátelství, tělesné ubližování mladšímu sourozenci, nenávist). U této poruchy je časté opoziční vzdorování vůči rodičům, výbuchy vzteku, pocity neštěstí a sociální odtažitost dítěte. Také se tato porucha může projevit mentálním vývojovým regresem do mladšího věku (Raboch).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>U většiny malých dětí pozorujeme po narození sourozence určitý stupeň emoční poruchy. Dle MKN by jako porucha měla být diagnostikována až tehdy‚ kdy stupeň nebo trvání této poruchy jsou jak statisticky neobvyklé‚ tak sdružené se sociální poruchou. Jedná se o <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>nadměrné soutěžení o pozornost lásku rodičů<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>. Neobvyklost takovému chování dávají zejména dětmi prožívané <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>negativní emoce (otevřené nepřátelství, tělesné ubližování mladšímu sourozenci, nenávist)<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>. U této poruchy je časté opoziční vzdorování vůči rodičům, výbuchy vzteku, pocity neštěstí a sociální odtažitost dítěte. Také se tato porucha může projevit mentálním vývojovým regresem do mladšího věku (Raboch).</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==F 92 Smíšené poruchy chování a emocí==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==F 92 Smíšené poruchy chování a emocí==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Tato kategorie stojí na pomezí poruch chování a emočních poruch v dětství. Je charakterizována kombinací trvale agresivního‚ disociálního nebo vzdorovitého chování se zřetelně výraznými příznaky deprese‚ úzkosti nebo jiných poruch emocí. Dle MKN musí být splněna jak kritéria pro poruchy chování v dětství (F91)‚ tak pro emoční poruchy v dětství (F93)‚ nebo diagnóza neurózy typu dospělých (F40–F48) nebo poruchy nálad (F30–F39).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Tato kategorie stojí na pomezí poruch chování a emočních poruch v dětství. Je charakterizována <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>kombinací trvale agresivního‚ disociálního nebo vzdorovitého chování se zřetelně výraznými příznaky deprese‚ úzkosti nebo jiných poruch emocí<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>. Dle MKN musí být splněna jak kritéria pro poruchy chování v dětství (F91)‚ tak pro emoční poruchy v dětství (F93)‚ nebo diagnóza neurózy typu dospělých (F40–F48) nebo poruchy nálad (F30–F39).</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F92.0 Depresivní porucha chování===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F92.0 Depresivní porucha chování===</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l38" >Řádek 38:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 38:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==F98 Jiné poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a dospívání==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==F98 Jiné poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a dospívání==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Tato jinak heterogenní skupina <del class="diffchange diffchange-inline">poruch‚ </del>má společný nástup v dětství‚ ale jinak se v mnohých ohledech liší. Některé z dále jmenovaných poruch jsou dobře definovatelnými syndromy‚ ale jiné jsou spíše souborem příznaků‚ který ještě potřebuje přesnější určení‚ protože jsou často sdružené s psychosociální poruchou a protože nemohou být včleněny do určitých syndromů.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Tato jinak <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>heterogenní skupina <ins class="diffchange diffchange-inline">poruch'''‚ </ins>má společný nástup v dětství‚ ale jinak se v mnohých ohledech liší. Některé z dále jmenovaných poruch jsou dobře definovatelnými syndromy‚ ale jiné jsou spíše souborem příznaků‚ který ještě potřebuje přesnější určení‚ protože jsou často sdružené s psychosociální poruchou a protože nemohou být včleněny do určitých syndromů.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.0 Neorganická enuréza===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F98.0 Neorganická enuréza===</div></td></tr>
</table>Klaroushttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_n%C3%A1lad_a_emoc%C3%AD_u_d%C4%9Bti&diff=63378&oldid=prevKlarous: /* Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství */2020-12-23T18:24:07Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství</span></span></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 23. 12. 2020, 18:24</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1" >Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V MKN 10 nalézáme kategorii F 93 Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství, nicméně, jak Krejčířová, tak Hort zařazují také ,,dospělé´´ afektivní poruchy, jejichž první ataka se často objevuje již v dětství. U dětských pacientů je navíc třeba pomýšlet na to, že děti své emoce neumějí ještě dobře zpracovávat a reflektovat a často své pocity somatizují či přenášejí do chování. Možná také proto nalézáme kategorii F 90 až F 98 v Mezinárodní klasifikací nemocí, která se nazývá Poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a v dospívání. Ta prošla revizí z devátého vydání MKN na desáté, kdy byla subkategorie Emoční poruchy vyskytující se v dětství a adolescenci rozdělena pro MKN 10 na F92 Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství a F94 Poruchy sociálních vztahů se vznikem specifickým pro dětství a adolescenci. K tomuto rozdělení došlo proto, že u F92 se jedná o vystupňované, ale pro daný věk typické chování spojené s emočními projevy (např. separační úzkost), a současně, z pozorování vyšlo najevo, že tyto diagnózy nepokračují emočními poruchami do dospělosti. Na druhou stranu u F94 je společným znakem strádání dítěte či výrazné narušení jeho prostředí, které vede k poruchám sociálních vztahů (SZO). Tedy dítě má těžkosti navázat bezpečnou emoční vazbu, pro dospělý věk má tato problematika vážnější důsledky, za připomenutí zde stojí teorie attachementu a práce profesora Matějčka a Langmeiara.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V MKN 10 nalézáme kategorii <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>F 93 Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>, nicméně, jak Krejčířová, tak Hort zařazují také ,,dospělé´´ afektivní poruchy, jejichž první ataka se často objevuje již v dětství. U dětských pacientů je navíc třeba pomýšlet na to, že děti své emoce neumějí ještě dobře zpracovávat a reflektovat a často své <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>pocity somatizují či přenášejí do chování.<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>Možná také proto nalézáme kategorii F 90 až F 98 v Mezinárodní klasifikací nemocí, která se nazývá Poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a v dospívání. Ta prošla revizí z devátého vydání MKN na desáté, kdy byla subkategorie Emoční poruchy vyskytující se v dětství a adolescenci rozdělena pro MKN 10 na F92 Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství a F94 Poruchy sociálních vztahů se vznikem specifickým pro dětství a adolescenci. K tomuto rozdělení došlo proto, že u F92 se jedná o vystupňované, ale pro daný věk typické chování spojené s emočními projevy (např. separační úzkost), a současně, z pozorování vyšlo najevo, že tyto diagnózy nepokračují emočními poruchami do dospělosti. Na druhou stranu u F94 je společným znakem strádání dítěte či výrazné narušení jeho prostředí, které vede k poruchám sociálních vztahů (SZO). Tedy dítě má těžkosti navázat bezpečnou emoční vazbu, pro dospělý věk má tato problematika vážnější důsledky, za připomenutí zde stojí teorie attachementu a práce profesora Matějčka a Langmeiara.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V tomto článku se věnujeme jen poruchám emocí a nálad u dětí, nicméně pro úplnost a také proto, že se tato kategorie dále ve státnicových otázkách nevyskytuje, doplňujeme strukturu celé kategorie F 90:</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V tomto článku se věnujeme jen poruchám emocí a nálad u dětí, nicméně pro úplnost a také proto, že se tato kategorie dále ve státnicových otázkách nevyskytuje, doplňujeme strukturu celé kategorie F 90:</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l16" >Řádek 16:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 16:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.0 Separační úzkostná porucha v dětství===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.0 Separační úzkostná porucha v dětství===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle MKN lze separační úzkostnou poruchu diagnostikovat‚ jen pokud je strach z odloučení základem úzkosti dítěte a když tato úzkost se prvně objevuje v časném dětství. Je nutno ji odlišit od běžné separační úzkosti tím‚ že její závažnost je statisticky neobvyklá (včetně přetrvávání nad hranici obvyklého věkového období) a že je sdružena se zřetelným narušením sociálního fungování.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Dle MKN lze separační úzkostnou poruchu diagnostikovat‚ jen pokud je <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>strach z odloučení základem úzkosti<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>dítěte a když tato úzkost se prvně objevuje v časném dětství. Je nutno ji odlišit od běžné separační úzkosti tím‚ že její závažnost je statisticky neobvyklá (včetně přetrvávání nad hranici obvyklého věkového období) a že je sdružena se zřetelným narušením sociálního fungování.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Separační úzkost je normální pro batolata a předškolní děti. Pokud děti zažívají nadměrnou úzkost z odloučení od rodičů (musí se zjistit, zda se nejedná o úzkost např. z navštěvování školky). Mezi klasické příznaky patří, že se dítě bojí, že v době nepřítomnosti rodiče, se rodičům něco stane, nebo se pro něj již nevrátí, může mít také strach, že bude uneseno, či zabito. Dítě hodně váhá, než jde spát a usínání mu dělá problém, protože se bojí, že rodiče ztratí, když bude spát, či může mít noční můry, vztahující se k tomuto problému. Pokud dítě očekává odchod rodiče, obvykle může somatizovat (bolí jej bříško, je mu zle atd.), nebo má výrazné emoční projevy (pláče, vzteká se, trpí, je apatické…), také se může sociálně odtáhnout od pečující osoby, protože předpokládá její ztrátu(krejč).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Separační úzkost je <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>normální pro batolata a předškolní<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>děti. Pokud děti zažívají nadměrnou úzkost z odloučení od rodičů (musí se zjistit, zda se nejedná o úzkost např. z navštěvování školky). Mezi klasické příznaky patří, že se dítě bojí, že v době nepřítomnosti rodiče, se <ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>rodičům něco stane<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>, nebo se pro něj již nevrátí, může mít také strach, že bude uneseno, či zabito. Dítě hodně váhá, než jde spát a usínání mu dělá problém, protože se bojí, že rodiče ztratí, když bude spát, či může mít noční můry, vztahující se k tomuto problému. Pokud dítě očekává odchod rodiče, obvykle může somatizovat (bolí jej bříško, je mu zle atd.), nebo má výrazné emoční projevy (pláče, vzteká se, trpí, je apatické…), také se může sociálně odtáhnout od pečující osoby, protože předpokládá její ztrátu(krejč).</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.1 Fobická anxiózní porucha v dětství===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>===F93.1 Fobická anxiózní porucha v dětství===</div></td></tr>
</table>Klarous