Postmoderna: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Jedná se o těžko definovatelný koncept, který má mnoho významů (snaha reflektovat, rozeznávat a uznávat skutečnost prostřednictvím pojmů: plu…“)
(Žádný rozdíl)

Verze z 25. 9. 2014, 08:22

Jedná se o těžko definovatelný koncept, který má mnoho významů (snaha reflektovat, rozeznávat a uznávat skutečnost prostřednictvím pojmů: pluralita, diference, rozvolnění, spor, multiperspektiva, decentralizace, diachronie, disperse subjektů. Jedná se i o pluralitu myšlení, způsobů jednání, hodnotových systémů, orientací, racionalit a všechny „pravdy“ se stávají přibližně rovnocenné). Synonymum pro postindustriální společnost, postmodernismus. Vzniká ve 20. století.

Estetika

  • předpoklad nejednotnosti publika
  • odkaz k ekleticismu, vícevrstevnatosti díla a zborcení formy
  • snaha překonat impresionismus a odklon od realismu
  • nové pojmy jako dekonstrukce (Jacques Derrida) nebo analýzu vznešenosti (Jean-Francoise Lyotarda)

Malířství

  • umělci se snaží zpracovávat poetičtější a více emotivnější díla než tomu bylo doposud

Architektura

  • pojem poprvé použil Joseph Hundut v titulu svého článku „Postmoderní dům“
  • staví se do opozice vůči funkcionalismu a bauhausu
  • nesnaží se vytvořit neosobní prostory, ale chce vyvolat v lidech pocity
  • návrat k ornamentu s odkazem na historické školy
  • je zaměřena proti citově neutrálnímu abstraktnímu funkcionalismu a jeho bytům chápaným jako „stroje k bydlení“
  • Heinrich Klotz, jeden z předních architektů postmodernismu, vytyčil hlavní body:
1 – regionalismus místo internacionalismu
2 – fikce a obrazové vyprávění místo geometrické abstrakce
3 – už nejen funkce, ale též (hlavně) fikce, příběh
4 – už ne stroj, ale množství významů
5 – překonání utopie techniky ve prospěch poezie
6 – místo stereotypu spontánnost (místo sterility perfekcionismu improvizace)
7 – moderna = osvobození od dějin. Postmoderna = znovunalezení dějin, ducha i ironie
8 – nikoliv jako autonomní geometrická forma, ale jako forma závislá na historických a jiných regionálních podmínkách místa.
  • mezi další představitelé se řadí například Friedensreich Hundertwasser, který se proslavil svými pestrými obrazy a inspirací z přírody

Literatura

  • magický realismus
  • zdůrazňování složitosti a nepochopitelnosti světa
  • autoři kombinují neslučitelné a nesourodé literární postupy, míchají žánry a mají sklon k mystifikaci
  • mezi známé autory patří Umberto Eco, Vladimír Nabokov nebo Gabriel García Márquez

Filosofie

  • spjatá s poststrukturalismem, staví se do protikladu s modernitou, která se snaží vyvinout určitou řeč, která by byla obrazem principu fungování reality
  • v roce 1979 Jean-Francois Lyotard publikoval spis La Condition postmoderne, který se stal asi nejznámější knihou postmoderny
  • postmoderna se zaměřuje na mnohost rozdílných jazykových her, forem jednání, životních způsobům koncepcí vědění - obrací se kriticky k rozumu, odmítá je ho kritičnost a „nadřazenost“
  • postmodernismus svět baví, nebere ho příliš vážně a podle některých představitelů tohoto směru je život pouhou hrou.
  • staví na dvou předpokladech: slova mají pevný význam + význam má pevnou vazbu k objektu
  • Jacquez Derrida - kriticky se vymezuje vůči logocentrismu; říká, že znaky získávají význam díky diferenciaci a ta zakládá komunikaci
  • Jean-Francois Lyotard - klade si otázku, co je charakteristické pro naši společnost a odpovídá si na ni, že ve světě nenajdeme žádnou jednotu, žádná platná pravidla, ale naopak pluralita, ani filosofie už neplní svou původní roli, protože svět je bez hranic, bez cílů
  • Roland Barthes - proslavil se napsáním statí „Smrt autora“; autor omezuje text tím, že předpokládáme vazbu mezi člověkem a textem, nečteme text jako samotný prvek, ale musíme se ptát, jak to autor myslel, dále se možnost čtení textu omezuje komentáři; prosazuje vydávat knihu bez autora

Sociologie

  • poprvé pojem použil Amitai Etzioni roku 1968, pokládal postmodernu za označení konce období moderny, konec moderny dle Etzioniho v podstatě není jejím ukončením a nahrazením něčím jiným, ale její transformací; je s ním spojem pojem technologizace, jako mravní lhostejností a nutností se přizpůsobovat, nadvlády hodnoty techniky (z prostředků se stává cíl); postmoderní společnost je tedy podle něho charakteristická vystupňovaným vlivem komunikačních a vědních technologií
  • nastolována témata, jako postmoderní rodina, postmoderní mentalita mladé generace, postmoderní umění
  • postmodernismus je antirozumářský, ale nemusí být nutně iracionalistický
  • negací moderny, ale není jejím popřením a limitem, v některých interpretačních pojetích spočívá těžiště přítomnosti postmodernismu v jeho zaměření na budoucnost
  • postmoderní sociolog sleduje cíl „dát promluvit” kulturám, které by bez jeho pomoci zůstaly němé nebo pro komunikujícího partnera neslyšitelné; trvalým atributem „postmoderního“ životního stylu se zdá být nespojitost

Industriální společnost

  • široký pojem zahrnující různé formy společenské organizace, běžné v zemích s vyspělou průmyslovou výrobou
  • založená na rozumném exaktním poznání, základem poznání musí být věda; dochází k spojení vědy a průmyslu; společnosti mají vládnout jednotlivci, kteří mají být racionálně vybráni
  • Raymond Aron definuje industriální společnost jako „společnost, v níž průmysl, zvláště velkoprůmysl, tvoří charakteristický způsob výroby“
  • hlavní znaky industriální společnosti podle R. Arona:
1. Podnik je plně oddělen od rodinných svazků.
2. Průmyslový podnik vede k novému typu dělby práce. Jedná se o dělbu práce uvnitř samého podniku. Dochází k neustálému štěpení mnohostranných funkcí, neboť každá z nich vyžaduje specializované technické znalosti.
3. Průmyslový podnik předpokládá akumulaci kapitálu.
  • vychází ze systému vývoje, který je legitimizován různými ideologiemi, a které mají společného jmenovatele - růst společnosti a lidské blaho, nestaví se za zastánce teorie konvergence (společnost činí člověka odlišným)

Postindustriální společnost

  • hlavní představitelé: Alain Touraine a Daniel Bell
  • Alain Touraine udělal analýzu dělnického hnutí v 60. letech; vypozoroval, že ekonomická transformace nahrazuje třídní konflikt, místo kapitalismu nastupuje vláda technokracie (vláda vědeckých i technických expertů)
  • Daniel Bell jako první používal více empirického materiálu z různých statistik; pokusil se o jeden z prvních sociologických pokusů o obecnou teorii společnosti, která je empiricky založena a vysvětluje nástup postindustriální společnosti, jako další fázi společenského vývoje a objevuje se čím dál častěji informační společnost; rozděluje 2 osy vztahů: osa vlastnických vztahů (sociálních), kam patří feudalismus, kapitalismus a socialismus a osa technických vztahů, kam jsou zařazeny společnosti preindustriální, industriální a postindustriální

Přínos postmodernismu

  • pluralita názorů a postojů, stylů, možností
  • upozornění na to, že není možné jediné a absolutní poznání světa
  • propojení a otevřenost mezinárodních vztahů
  • technologie a její vliv na každodenní život
  • poptávka po flexibilitě a sítě kontaktů

Reference

Welsch, W.: Postmoderna pluralita jako etická a politická hodnota. Praha 1993 ISBN 80-901508-4-5 Lyotard, J–F.: O postmodernismu, Praha 1993 ISBN: 80-7007-047-1 Bauman, Z.: Sociologie po “holokaustu”, Sociologie a postmoderna. Ústav pro filozofii a sociologii ČSAV, Informace k prognózám sociálního rozvoje, č. 33/listopad 1989 Bauman, Z.: Úvahy o postmoderní době. SLON, Praha, 1995 ISBN 80-85850-12-5 Giddens, A.: Důsledky modernity. SLON, Praha, 1998 ISBN: 978-80-7419-035-3 McLuhan, M.: Člověk, média a elektronická kultura, Brno 2000 http://architektura.klenot.cz/ Toffler, A. : http://www.alvintoffler.net/