Použití a vliv informací

Verze z 7. 10. 2018, 15:14, kterou vytvořil Michal.Bily (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Výraz informace pochází z latinského informatio, tedy vtištění formy či tvaru. V přeneseném významu však mohl znamenat i "utváření mysli", jinými slovy tedy vzdělávání a učení. V pozdější době získal i další významy - například sdělení nebo zpráva. Rovněž se z něj vyvinulo slovo informátor (doloženo od 16. stol.). Zkrácený tvar info se objevil v anglickém jazyce až ve 20. stol. Ve stejném století se poprvé můžeme setkat s vědeckým zájmem o informaci, a to především v souvislosti s rozvojem počítačové techniky, jinými slovy elektronickou komunikací.

Termín informace je při bližším pohledu těžko uchopitelný. Existuje hned několik jeho definic. Liší se tím, z jakého oboru daná informace pochází. Např. termínem fyzikální informace je myšlena schopnost informace organizovat nebo v organizovaném stavu udržovat . Norbert Wiener definuje informaci jako "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním"

Šíření a uchovávání informace

S koncem 19. stol. rostl i význam informací ve smyslu vědomostí a to obrátilo pozornost vědců (především lingvistů) ke studiu zaobírajícímu se znakovými systémy a kódy. Informace se šíří řečí nebo písmem. Písmo kóduje informaci pomocí slov, hlásek a písmen. Ty tvoří ucelené systémy - slovník, fonetiku, abecedu. S písmem rovněž vznikla i možnost informaci trvale uchovat (je známo, že například keltští druidové písmo dlouho odmítali s poukazem na to, že zbavuje člověk paměti - k čemu si pamatovat, když vše lze zaznamenat písmem). Možnosti uchovávání písma na hmotném nosiči (pergamenu, papíru, hliněné tabulce) se ještě rozšířily s vynálezem knihtisku a samozřejmě se jedná i o elektronické způsoby uchovávání informace.

Informační společnost

Informační společnost je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi.[1]

Vlastnosti informace

Informace jako taková by měla být:

  • pravdivá
  • srozumitelná
  • včasná
  • relevantní
  • etická (tato podmínka platí pouze pro mezilidské vztahy; tato podmínka není nutná - na rozdíl od předchozích - ale žádoucí)

Informace je také nezávislá na svém nosiči. Pokud dojde ke změně nosiče, má to za následek pouze změnu vlastností kanálu, po kterém informace putuje. Existuje několik dalších pojmů, které s přenosem informací souvisejí:

  • signál - vysílaný údaj o stavu a uspořádání objektů; v případě příjmu recipientem se může stát informací
  • modulace - způsob přiřazení signálu jeho nosiči
  • šum - rozdíl mezi tím, co bylo do kanálu vloženo a tím, co bylo přijato
  • kanál - informační cesta, ať už je realizovaná jakkoli

Použití informací

Informace lze samozřejmě použít několika způsoby. V zásadě lze oblasti působení informací rozlišit na tři základní: na vědu, informatiku a běžnou komunikaci.

Běžná řeč

  • informaci chápeme jako vědění, které lze předávat řečí; jako obsah zprávy či sdělení
  • (turistické) informace - fyzické místo, kde lze získat nové vědomosti

Věda

  • informace je vnímaným údajem o vlastnostech a uspořádání objektu

Informatika

  • informaci tvoří kódovaná data
  • množství informace je rozdíl mezi neurčitostí informace před zprávou a po ní

Vliv informací

Jedním z nejvýznamnějších zprostředkovatelů informací jsou nepochybně média. Jsou součástí společnosti už téměř sto let. Jejich úkolem je poskytovat členům společnosti zmapovanou situaci, která se v ní odehrává. Jejich neméně důležitou úlohou je přinášet potěšení a zábavu. Do styku s médii přicházíme každodenně. Chrlí na nás tisíce informací. Některé z nich jsou relevantní, jiné méně. Některé z nich mají bezprostřední dopad na náš život, jiné se nás téměř nedotýkají. Média jsou také často předvídatelná a tato jejich vlastnost nám dává jistý pocit útěchy a bezpečí. Jejich realita se totiž zakládá na běžných činnostech, které jsou uspořádány do vzorců, jež se často opakují. Média jsou konstruktivní složkou každodenního života. Současně fungují jako jeho regulativní prvek. Nabízí témata ke konverzaci, utužují vztahy (společné sledování televize, diskuze nad novinami). Například o televizním programu lze říci, že určuje každodenní chod mnoha domácností. Média mají rovněž na svědomí mnoho hádek, které v domácnostech vznikají (kdo se bude dívat na co, jak dlouho atd.). Informace (skrze své zprostředkovatele - média) se tedy nezměrnou měrou podílí na každodenním životě. Mají vliv na naši náladu, pocity, obavy.[2]

Odkazy

Reference

  1. JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. Praha: Národní knihovna, 2003.
  2. JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007. ISBN 9788073672874.

Související články

Externí odkazy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Informace

Klíčová slova

informace, informační společnost, komunikace, média