Pozitivní psychologie: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 67 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Pozitivní psychologie''' je psychologické odvětví zabývající se '''vědeckým studiem pozitivních emocí, životních zkušeností a osobnostních rysů a jejich vlivem na život jedince a fungování společenství a institucí'''. Pozitivní psychologie vznikla z potřeby nabídnout vyváženější pohled na duševní stavy a procesy člověka a alternativu k psychologii příliš jednostranně zaměřené na nefunkční charakteristiky a léčbu psychických obtíží.[[File:Ben-Shahar kontinuum.JPG|600px|Kontinuum duševní nemoci a zdraví]]
+
'''Pozitivní psychologie''' je psychologické odvětví zabývající se '''vědeckým studiem pozitivních emocí, životních zkušeností a osobnostních rysů a jejich vlivem na život jedince a fungování společenství a institucí'''.<ref> Co je pozitivní psychologie. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://www.pozitivni-psychologie.cz/clanky/co-je-pozitivni-psychologie.html</ref> Pozitivní psychologie vznikla z potřeby nabídnout vyváženější pohled na duševní stavy a procesy člověka a alternativu k psychologii příliš jednostranně zaměřené na nefunkční charakteristiky a léčbu psychických obtíží.<ref>Seligman, M. E. P., Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive Psychology: An Introduction. American Psychologist, 55, 5-14.</ref>
 +
[[File:Ben-Shahar kontinuum.JPG|600px|Kontinuum duševní nemoci a zdraví]]
  
 
Pozitivní psychologie hledá vědecky podložené odpovědi na otázky jako:
 
Pozitivní psychologie hledá vědecky podložené odpovědi na otázky jako:
Řádek 10: Řádek 11:
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti Gordon Allport, humanističtí psychologové jako Viktor Frankl, Carl Rogers a zejména Abraham Maslow, který termín pozitivní psychologie použil jako vůbec první. (Maslow, Motivation and Personality, p. 354)[[File:Boniwell2006.jpg|vpravo|350px]]
+
Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti [[Gordon W. Allport]], humanističtí psychologové jako [[Viktor E. Frankl]], [[Carl R. Rogers]] a zejména [[Abraham H. Maslow]], který termín ''pozitivní psychologie''<ref>Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.</ref> použil jako vůbec první. [[File:Boniwell2006.jpg|vpravo|350px]]
  
Už Sokrates, Platón a Aristoteles ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. Epikúros a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti.
+
[[Sokrates]], [[Platón]] a [[Aristoteles]] ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. [[Epikúros]] a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti.<ref name="hefferon"> Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.</ref>
  
Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V roce 1950 humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, Erich Fromm a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy. Maslow si všiml, že psychologická věda byla dosud mnohem úspěšnější ve zkoumání negativních stránek lidské psychiky, než těch pozitivních. „Jen málo toho bylo prozkoumáno o lidských možnostech, ctnostech jeho dosažitelných cílů. Je na čase začít se učit o hodnotách vysoce rozvinutých, nejvyspělejších a psychologicky nejvyzrálejších jedinců a zkoumat vrcholné okamžiky průměrných jedinců a jejich přechodné seberealizace.“ (Maslow, Motivation and Personality, p. 354).
+
Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V 50. letech 20. století humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, [[Erich Fromm]] a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy.<ref name="cherry"> Cherry, K. (n.d.). What Is Positive Psychology? Retrieved November 30, 2014 from http://psychology.about.com/od/branchesofpsycholog1/a/positive-psychology.htm</ref>
  
V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen Martin Seligman, který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference.
+
V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen [[Martin Seligman]], který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference.<ref> Positive Psychology. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology</ref>
  
== Přístupy k pozitivní psychologii a jednotlivá témata pozitivní psychologie ==
+
== Přístupy k pozitivní psychologii a hlavní témata ==
 
=== Přístupy zaměřené na emoce ===
 
=== Přístupy zaměřené na emoce ===
* Subjektivně vnímaná duševní pohoda (well-being): štěstí a životní spokojenost
+
* Subjektivně vnímaná duševní pohoda ([[well-being]]): [[štěstí]] a životní spokojenost
* Resilience
+
* [[Resilience]]
* Flow
+
* [[Flow]]
 
* Pozitivní afektivita a emoce
 
* Pozitivní afektivita a emoce
* Sebeúcta
+
* [[Sebeúcta]]
 
* Emoční copingové strategie
 
* Emoční copingové strategie
* Emoční inteligence
+
* [[Emoční inteligence]]
* Emoční kreativita
+
* Emoční tvořivost
 +
 
 
=== Přístupy zaměřené na kognici ===
 
=== Přístupy zaměřené na kognici ===
* Myšlenková kreativita
+
* Myšlenková tvořivost
 
* Sebekontrola a adaptabilita
 
* Sebekontrola a adaptabilita
* Všímavost
+
* [[Všímavost]]
* Optimismus
+
* [[Optimismus]]
 
* Optimistický explanační styl
 
* Optimistický explanační styl
* Naděje
+
* [[Naděje]]
* Sebe-účinnost
+
* [[Sebeúčinnost]]
 
* Vyhodnocování situací zaměřené na řešení a psychologické přizpůsobení
 
* Vyhodnocování situací zaměřené na řešení a psychologické přizpůsobení
 
* Schopnost klást si životní cíle
 
* Schopnost klást si životní cíle
 
* Touha po poznání
 
* Touha po poznání
* Moudrost
+
* [[Moudrost]]
 +
 
 
=== Přístupy založené na ''self'' ===
 
=== Přístupy založené na ''self'' ===
 
* Zacházení s informacemi a realitou
 
* Zacházení s informacemi a realitou
 
* Zacházení s iluzemi
 
* Zacházení s iluzemi
* Autenticita
+
* [[Autenticita]]
 
* Hledání jedinečnosti
 
* Hledání jedinečnosti
 
* Pokora
 
* Pokora
 
=== Interpersonální přístupy ===
 
=== Interpersonální přístupy ===
 
* Blízkost ve vztahu
 
* Blízkost ve vztahu
* Soucit
+
* [[Soucit]]
 
* Odpouštění
 
* Odpouštění
* Vděčnost
+
* [[Vděčnost]]
* Láska
+
* [[Láska]]
* Empatie a altruismus
+
* [[Empatie]] a [[Altruismus]]
* Etika
+
* [[Etika]]
 
=== Biologické přístupy ===
 
=== Biologické přístupy ===
 
* Odolnost
 
* Odolnost
Řádek 63: Řádek 66:
 
* Pozitivní reakce na ztrátu
 
* Pozitivní reakce na ztrátu
 
* Usilování o životní smysluplnost
 
* Usilování o životní smysluplnost
* Humor
+
* [[Humor]]
* Meditace
+
* [[Meditace]]
* Spiritualita
+
* [[Spiritualita]]<ref>Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.</ref>
 +
 
 +
== Taxonomie ctností ==
 +
V roce 2004 Peterson a Seligman ve své knize ''Character Strengths and Virtues: A Handbook and Classification'' zpracovali taxonomii '''šesti klíčových ctností a 24 charakterových silných stránek''', které je blíže vymezují.
 +
* '''Moudrost a vědění''': [[tvořivost]], zvídavost, otevřenost mysli, láska k učení, nadhled
 +
* '''Statečnost''': udatnost, stálost, integrita, vitalita
 +
* '''Lidskost''': láska, laskavost, [[sociální inteligence]]
 +
* '''Spravedlivost''': občanství, nestrannost, schopnost vést
 +
* '''Umírněnost''': odpuštění, skromnost, opatrnost, autoregulace
 +
* '''Transcendentnost''': smysl pro krásu, vděčnost, naděje, smysl pro humor, spiritualita<ref>Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, 58, p. 4-20.</ref>
  
 
== Teorie duševní pohody ==
 
== Teorie duševní pohody ==
V roce 2011 Martin Seligman společně se svou knihou ''Flourish'' představil i teorii duševní pohody (well-being), jejíž akronym, '''PERMA''', je vytvořen z počátečních písmen jejích pěti pilířů:
+
V roce 2011 Seligman společně se svou knihou ''Flourish'' představil i '''teorii duševní pohody (well-being)''', která navazuje na jeho a Petersonových 24 silných stránek a jejíž akronym, '''PERMA''', byl vytvořen z počátečních písmen jejích pěti pilířů:
 
* '''Positive emotions''' – cítit se dobře
 
* '''Positive emotions''' – cítit se dobře
 
* '''Engagement'''  – být plně zaujatý prováděnou činností
 
* '''Engagement'''  – být plně zaujatý prováděnou činností
Řádek 74: Řádek 86:
 
* '''Meaning''' – vést smysluplný život
 
* '''Meaning''' – vést smysluplný život
 
* '''Accomplishment''' – dosáhnout cíle a úspěchu
 
* '''Accomplishment''' – dosáhnout cíle a úspěchu
Tyto prvky jsou pro dlouhodobou duševní pohodu naprosto klíčové a zároveň tím, o co každý člověk přirozeně usiluje.
+
Tyto prvky jsou pro dlouhodobou duševní pohodu naprosto klíčové a zároveň tím, o co každý člověk přirozeně usiluje.<ref>Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.</ref>
  
== Aplikace ==
+
== Uplatnění pozitivní psychologie v praxi ==
Pozitivní psychologie má celou řadu reálných aplikací v různých oblastech života včetně vzdělávání, primární prevence, zvládání stresu, terapie a problémů na pracovišti. Používáním strategií z pozitivní psychologie mohou učitelé, trenéři, koučové, terapeuti, zaměstnavatelé a všichni pracující s lidmi motivovat ostatní a pomáhat jim pochopit a rozvíjet jejich silné stránky.
+
Pozitivní psychologie má celou řadu reálných uplatnění v různých oblastech života včetně vzdělávání, [[primární prevence]], poradenství, terapie a řízení organizací.<ref>Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.</ref> Používáním strategií z pozitivní psychologie mohou pedagogové, trenéři, koučové, sociální pracovníci, terapeuti, zaměstnavatelé a všichni pracující s lidmi motivovat ostatní a pomáhat jim pochopit a rozvíjet jejich silné stránky.<ref name="cherry" />
  
 
== Významní představitelé ==
 
== Významní představitelé ==
* Albert Bandura
+
* [[Albert Bandura]]
 
* Tal Ben-Shahar
 
* Tal Ben-Shahar
* Mihaly Csikszentmihalyi
+
* [[Mihaly Csikszentmihalyi]]
 
* Robert Biswas-Diener
 
* Robert Biswas-Diener
 
* Ed Diener
 
* Ed Diener
Řádek 89: Řádek 101:
 
* Barbara Fredrickson
 
* Barbara Fredrickson
 
* Daniel Gilbert
 
* Daniel Gilbert
* Daniel Kahneman  
+
* [[Daniel Kahneman]]
 
* Matt Killingsworth
 
* Matt Killingsworth
 
* Shane J. Lopez
 
* Shane J. Lopez
 
* Sonja Lyubomirsky
 
* Sonja Lyubomirsky
 
* Christopher Peterson
 
* Christopher Peterson
* Martin Seligman
+
* [[Martin Seligman]]
 
* Kennon Sheldon
 
* Kennon Sheldon
 
* Charles R. Snyder
 
* Charles R. Snyder
* Philip Zimbardo
+
* [[Philip Zimbardo]]
  
* Jaro Křivohlavý
+
* [[Jaro Křivohlavý]]
 +
* Jiří Mareš
 
* Alena Slezáčková
 
* Alena Slezáčková
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 +
<references />
 +
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 
* Boniwell, I. (2006). Positive psychology in a nutshell: A balanced introduction to the science of optimal functioning (2nd ed. Rev. ed.). London, England: PWBC.
 
* Boniwell, I. (2006). Positive psychology in a nutshell: A balanced introduction to the science of optimal functioning (2nd ed. Rev. ed.). London, England: PWBC.
 
* Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.
 
* Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.
 +
* Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, LVIII, p. 4-20
 
* Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.
 
* Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.
 
* Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.  
 
* Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.  
Řádek 112: Řádek 128:
 
* Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.
 
* Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.
 
* Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.
 
* Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.
 +
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
* [http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology Pozitivní psychologie na anglické wikipedii]
+
* [http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology Pozitivní psychologie na anglickojazyčné wikipedii]
 +
* [http://www.pozitivni-psychologie.cz Centrum pozitivní psychologie v ČR]
 +
* [http://www.ted.com/talks/martin_seligman_on_the_state_of_psychology TED Talk M. Seligmana: The New Era of Positive Psychology]
 
* [http://www.positivepsychology.org/ Positive Psychology Center]
 
* [http://www.positivepsychology.org/ Positive Psychology Center]
 +
* [http://www.youtube.com/watch?v=1qJvS8v0TTI What is positive psychology? What Is Positive Psychology? - video]
 
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not What Is Positive Psychology, And What It Is Not]
 
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not What Is Positive Psychology, And What It Is Not]
 +
* [http://www.div17pospsych.com/ Division 17 of the APA, Section on Positive Psychology]
 +
* [https://www.authentichappiness.sas.upenn.edu/ Authentic Happiness]
 +
* [http://www.viacharacter.org/www/ VIA Institute on Character]
 +
* [http://www.youtube.com/watch?v=iK6K_N2qe9Y Seligman o PERMA - video]
 +
 
=== Zdroje obrázků ===
 
=== Zdroje obrázků ===
* Zpracováno podle T. Ben-Shahara (2006) [http://www.youtube.com/watch?v=RMtE25iKRVQ]
+
* Zpracováno podle K. Hefferon a I. Boniwell (2011) a T. Ben-Shahara (2006) [http://www.youtube.com/watch?v=RMtE25iKRVQ]
 
* Boniwell (2006), p. 6 [http://www.positivedisintegration.com/Boniwell2006.jpg]
 
* Boniwell (2006), p. 6 [http://www.positivedisintegration.com/Boniwell2006.jpg]
=== Doporučená literatura ===
+
 
* Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.
 
* Lopez, Shane J. The Encyclopedia of Positive Psychology. Blackwell Publishing, 2009. 
 
* Peterson, C. (2006). A Primer in Positive Psychology. New York: Oxford University Press.
 
* Peterson C., Seligman M. (2004) Character Strengths and Virtues: A Handbook and Classification. American Psychological Association / Oxford University Press; 1 edition (April 8, 2004)
 
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
 +
*[[Štěstí]]
 +
*[[Emoce]]
 +
*[[Myšlení]]
 +
*[[Vůle]]
 +
*[[Charakter]]
 +
*[[Schopnosti]]
 +
*[[Psychologie osobnosti]]
 +
*[[Sociální psychologie]]
 +
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 +
pozitivní psychologie, Seligman, Csikszentmihalyi, well-being, štěstí, emoce, charakter, silné stránky, ctnosti, VIA, PERMA
 +
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]

Aktuální verze z 7. 12. 2014, 19:12

Pozitivní psychologie je psychologické odvětví zabývající se vědeckým studiem pozitivních emocí, životních zkušeností a osobnostních rysů a jejich vlivem na život jedince a fungování společenství a institucí.[1] Pozitivní psychologie vznikla z potřeby nabídnout vyváženější pohled na duševní stavy a procesy člověka a alternativu k psychologii příliš jednostranně zaměřené na nefunkční charakteristiky a léčbu psychických obtíží.[2] Kontinuum duševní nemoci a zdraví

Pozitivní psychologie hledá vědecky podložené odpovědi na otázky jako:

  • Co je duševní pohoda, co k ní přispívá, jak se projevuje a jaké má důsledky?
  • Za jakých podmínek lidé, společenství a instituce vzkvétají?
  • Co přispívá k k naplněnému, smysluplnému a uspokojujícímu životu?
  • Jaké vnější a vnitřní faktory rozhodují o tom, že někteří lidé jsou v životě šťastnější než jiní?
  • Jak si lidé nastavují inspirující cíle a co dělají, aby jich dosáhli?
  • Jaké zdroje lidem pomáhají překonat životní nesnáze a mohou fungovat jako prevence?

Historie

Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti Gordon W. Allport, humanističtí psychologové jako Viktor E. Frankl, Carl R. Rogers a zejména Abraham H. Maslow, který termín pozitivní psychologie[3] použil jako vůbec první.

Boniwell2006.jpg

Sokrates, Platón a Aristoteles ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. Epikúros a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti.[4]

Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V 50. letech 20. století humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, Erich Fromm a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy.[5]

V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen Martin Seligman, který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference.[6]

Přístupy k pozitivní psychologii a hlavní témata

Přístupy zaměřené na emoce

Přístupy zaměřené na kognici

  • Myšlenková tvořivost
  • Sebekontrola a adaptabilita
  • Všímavost
  • Optimismus
  • Optimistický explanační styl
  • Naděje
  • Sebeúčinnost
  • Vyhodnocování situací zaměřené na řešení a psychologické přizpůsobení
  • Schopnost klást si životní cíle
  • Touha po poznání
  • Moudrost

Přístupy založené na self

  • Zacházení s informacemi a realitou
  • Zacházení s iluzemi
  • Autenticita
  • Hledání jedinečnosti
  • Pokora

Interpersonální přístupy

Biologické přístupy

  • Odolnost
  • Role neuropsychologie a integrativní vědy
  • Biologie sociální podpory

Specifické copingové přístupy

  • Písemné nebo ústní sdílení emočních prožitků
  • Hledání a připomínání si výhod a přínosů
  • Pozitivní reakce na ztrátu
  • Usilování o životní smysluplnost
  • Humor
  • Meditace
  • Spiritualita[7]

Taxonomie ctností

V roce 2004 Peterson a Seligman ve své knize Character Strengths and Virtues: A Handbook and Classification zpracovali taxonomii šesti klíčových ctností a 24 charakterových silných stránek, které je blíže vymezují.

  • Moudrost a vědění: tvořivost, zvídavost, otevřenost mysli, láska k učení, nadhled
  • Statečnost: udatnost, stálost, integrita, vitalita
  • Lidskost: láska, laskavost, sociální inteligence
  • Spravedlivost: občanství, nestrannost, schopnost vést
  • Umírněnost: odpuštění, skromnost, opatrnost, autoregulace
  • Transcendentnost: smysl pro krásu, vděčnost, naděje, smysl pro humor, spiritualita[8]

Teorie duševní pohody

V roce 2011 Seligman společně se svou knihou Flourish představil i teorii duševní pohody (well-being), která navazuje na jeho a Petersonových 24 silných stránek a jejíž akronym, PERMA, byl vytvořen z počátečních písmen jejích pěti pilířů:

  • Positive emotions – cítit se dobře
  • Engagement – být plně zaujatý prováděnou činností
  • Relationships – mít autentické a pozitivní vztahy s druhými
  • Meaning – vést smysluplný život
  • Accomplishment – dosáhnout cíle a úspěchu

Tyto prvky jsou pro dlouhodobou duševní pohodu naprosto klíčové a zároveň tím, o co každý člověk přirozeně usiluje.[9]

Uplatnění pozitivní psychologie v praxi

Pozitivní psychologie má celou řadu reálných uplatnění v různých oblastech života včetně vzdělávání, primární prevence, poradenství, terapie a řízení organizací.[10] Používáním strategií z pozitivní psychologie mohou pedagogové, trenéři, koučové, sociální pracovníci, terapeuti, zaměstnavatelé a všichni pracující s lidmi motivovat ostatní a pomáhat jim pochopit a rozvíjet jejich silné stránky.[5]

Významní představitelé

Odkazy

Reference

  1. Co je pozitivní psychologie. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://www.pozitivni-psychologie.cz/clanky/co-je-pozitivni-psychologie.html
  2. Seligman, M. E. P., Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive Psychology: An Introduction. American Psychologist, 55, 5-14.
  3. Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.
  4. Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.
  5. 5,0 5,1 Cherry, K. (n.d.). What Is Positive Psychology? Retrieved November 30, 2014 from http://psychology.about.com/od/branchesofpsycholog1/a/positive-psychology.htm
  6. Positive Psychology. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology
  7. Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.
  8. Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, 58, p. 4-20.
  9. Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.
  10. Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.

Použitá literatura

  • Boniwell, I. (2006). Positive psychology in a nutshell: A balanced introduction to the science of optimal functioning (2nd ed. Rev. ed.). London, England: PWBC.
  • Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.
  • Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, LVIII, p. 4-20
  • Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.
  • Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.
  • Seligman, M. E. P., Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive Psychology: An Introduction. American Psychologist, 55, 5-14.
  • Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.
  • Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.

Externí odkazy

Zdroje obrázků

  • Zpracováno podle K. Hefferon a I. Boniwell (2011) a T. Ben-Shahara (2006) [1]
  • Boniwell (2006), p. 6 [2]

Související články

Klíčová slova

pozitivní psychologie, Seligman, Csikszentmihalyi, well-being, štěstí, emoce, charakter, silné stránky, ctnosti, VIA, PERMA