Pozitivní psychologie: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 35 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Pozitivní psychologie''' je psychologické odvětví zabývající se '''vědeckým studiem pozitivních emocí, životních zkušeností a osobnostních rysů a jejich vlivem na život jedince a fungování společenství a institucí'''.<ref> Co je pozitivní psychologie. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://www.pozitivni-psychologie.cz/clanky/co-je-pozitivni-psychologie.html</ref> Pozitivní psychologie vznikla z potřeby nabídnout vyváženější pohled na duševní stavy a procesy člověka a alternativu k psychologii příliš jednostranně zaměřené na nefunkční charakteristiky a léčbu psychických obtíží. <ref>Seligman, M. E. P., Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive Psychology: An Introduction. American Psychologist, 55, 5-14.</ref>
+
'''Pozitivní psychologie''' je psychologické odvětví zabývající se '''vědeckým studiem pozitivních emocí, životních zkušeností a osobnostních rysů a jejich vlivem na život jedince a fungování společenství a institucí'''.<ref> Co je pozitivní psychologie. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://www.pozitivni-psychologie.cz/clanky/co-je-pozitivni-psychologie.html</ref> Pozitivní psychologie vznikla z potřeby nabídnout vyváženější pohled na duševní stavy a procesy člověka a alternativu k psychologii příliš jednostranně zaměřené na nefunkční charakteristiky a léčbu psychických obtíží.<ref>Seligman, M. E. P., Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive Psychology: An Introduction. American Psychologist, 55, 5-14.</ref>
 
[[File:Ben-Shahar kontinuum.JPG|600px|Kontinuum duševní nemoci a zdraví]]
 
[[File:Ben-Shahar kontinuum.JPG|600px|Kontinuum duševní nemoci a zdraví]]
  
Řádek 11: Řádek 11:
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti Gordon Allport, humanističtí psychologové jako Viktor Frankl, Carl Rogers a zejména Abraham Maslow, který termín ''pozitivní psychologie'' použil jako vůbec první.<ref>Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.</ref> [[File:Boniwell2006.jpg|vpravo|350px]]
+
Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti [[Gordon W. Allport]], humanističtí psychologové jako [[Viktor E. Frankl]], [[Carl R. Rogers]] a zejména [[Abraham H. Maslow]], který termín ''pozitivní psychologie''<ref>Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.</ref> použil jako vůbec první. [[File:Boniwell2006.jpg|vpravo|350px]]
  
Už Sokrates, Platón a Aristoteles ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. Epikúros a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti.
+
[[Sokrates]], [[Platón]] a [[Aristoteles]] ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. [[Epikúros]] a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti.<ref name="hefferon"> Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.</ref>
  
Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V roce 1950 humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, Erich Fromm a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy.<ref name="hefferon"> Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.</ref>
+
Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V 50. letech 20. století humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, [[Erich Fromm]] a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy.<ref name="cherry"> Cherry, K. (n.d.). What Is Positive Psychology? Retrieved November 30, 2014 from http://psychology.about.com/od/branchesofpsycholog1/a/positive-psychology.htm</ref>
  
V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen Martin Seligman, který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference.<ref> Positive Psychology. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology</ref>
+
V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen [[Martin Seligman]], který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference.<ref> Positive Psychology. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology</ref>
  
 
== Přístupy k pozitivní psychologii a hlavní témata ==
 
== Přístupy k pozitivní psychologii a hlavní témata ==
 
=== Přístupy zaměřené na emoce ===
 
=== Přístupy zaměřené na emoce ===
* Subjektivně vnímaná duševní pohoda (well-being): štěstí a životní spokojenost
+
* Subjektivně vnímaná duševní pohoda ([[well-being]]): [[štěstí]] a životní spokojenost
* Resilience
+
* [[Resilience]]
* Flow
+
* [[Flow]]
 
* Pozitivní afektivita a emoce
 
* Pozitivní afektivita a emoce
* Sebeúcta
+
* [[Sebeúcta]]
 
* Emoční copingové strategie
 
* Emoční copingové strategie
* Emoční inteligence
+
* [[Emoční inteligence]]
* Emoční kreativita
+
* Emoční tvořivost
 +
 
 
=== Přístupy zaměřené na kognici ===
 
=== Přístupy zaměřené na kognici ===
* Myšlenková kreativita
+
* Myšlenková tvořivost
 
* Sebekontrola a adaptabilita
 
* Sebekontrola a adaptabilita
* Všímavost
+
* [[Všímavost]]
* Optimismus
+
* [[Optimismus]]
 
* Optimistický explanační styl
 
* Optimistický explanační styl
* Naděje
+
* [[Naděje]]
* Sebe-účinnost
+
* [[Sebeúčinnost]]
 
* Vyhodnocování situací zaměřené na řešení a psychologické přizpůsobení
 
* Vyhodnocování situací zaměřené na řešení a psychologické přizpůsobení
 
* Schopnost klást si životní cíle
 
* Schopnost klást si životní cíle
 
* Touha po poznání
 
* Touha po poznání
* Moudrost
+
* [[Moudrost]]
 +
 
 
=== Přístupy založené na ''self'' ===
 
=== Přístupy založené na ''self'' ===
 
* Zacházení s informacemi a realitou
 
* Zacházení s informacemi a realitou
 
* Zacházení s iluzemi
 
* Zacházení s iluzemi
* Autenticita
+
* [[Autenticita]]
 
* Hledání jedinečnosti
 
* Hledání jedinečnosti
 
* Pokora
 
* Pokora
 
=== Interpersonální přístupy ===
 
=== Interpersonální přístupy ===
 
* Blízkost ve vztahu
 
* Blízkost ve vztahu
* Soucit
+
* [[Soucit]]
 
* Odpouštění
 
* Odpouštění
* Vděčnost
+
* [[Vděčnost]]
* Láska
+
* [[Láska]]
* Empatie a altruismus
+
* [[Empatie]] a [[Altruismus]]
* Etika
+
* [[Etika]]
 
=== Biologické přístupy ===
 
=== Biologické přístupy ===
 
* Odolnost
 
* Odolnost
Řádek 64: Řádek 66:
 
* Pozitivní reakce na ztrátu
 
* Pozitivní reakce na ztrátu
 
* Usilování o životní smysluplnost
 
* Usilování o životní smysluplnost
* Humor
+
* [[Humor]]
* Meditace
+
* [[Meditace]]
* Spiritualita <ref>Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.</ref>
+
* [[Spiritualita]]<ref>Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.</ref>
  
 
== Taxonomie ctností ==
 
== Taxonomie ctností ==
V roce 2004 přišli Peterson a Seligman ve své knize ''Character Strengths and Virtues: A Handbook and Classification'' s taxonomií '''šesti klíčových ctností a 24 charakterových silných stránek''', které je blíže vymezují.
+
V roce 2004 Peterson a Seligman ve své knize ''Character Strengths and Virtues: A Handbook and Classification'' zpracovali taxonomii '''šesti klíčových ctností a 24 charakterových silných stránek''', které je blíže vymezují.
* '''Moudrost a vědění''': tvořivost, zvídavost, otevřenost mysli, láska k učení, nadhled
+
* '''Moudrost a vědění''': [[tvořivost]], zvídavost, otevřenost mysli, láska k učení, nadhled
* '''Statečnost''': udatnost, stálost, integrita, vitálnost
+
* '''Statečnost''': udatnost, stálost, integrita, vitalita
* '''Humánnost''': láska, dobrota, sociální inteligence
+
* '''Lidskost''': láska, laskavost, [[sociální inteligence]]
 
* '''Spravedlivost''': občanství, nestrannost, schopnost vést
 
* '''Spravedlivost''': občanství, nestrannost, schopnost vést
 
* '''Umírněnost''': odpuštění, skromnost, opatrnost, autoregulace
 
* '''Umírněnost''': odpuštění, skromnost, opatrnost, autoregulace
* '''Transcendentnost''': smysl pro krásu, vděčnost, naděje, smysl pro humor, spirituálnost <ref>Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, 58, p. 4-20.</ref>
+
* '''Transcendentnost''': smysl pro krásu, vděčnost, naděje, smysl pro humor, spiritualita<ref>Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, 58, p. 4-20.</ref>
  
 
== Teorie duševní pohody ==
 
== Teorie duševní pohody ==
V roce 2011 Seligman společně se svou knihou ''Flourish'' představil i '''teorii duševní pohody (well-being)''', která navazuje na jeho a Petersonovy 24 silných stránek a jejíž akronym, '''PERMA''', je vytvořen z počátečních písmen jejích pěti pilířů:
+
V roce 2011 Seligman společně se svou knihou ''Flourish'' představil i '''teorii duševní pohody (well-being)''', která navazuje na jeho a Petersonových 24 silných stránek a jejíž akronym, '''PERMA''', byl vytvořen z počátečních písmen jejích pěti pilířů:
 
* '''Positive emotions''' – cítit se dobře
 
* '''Positive emotions''' – cítit se dobře
 
* '''Engagement'''  – být plně zaujatý prováděnou činností
 
* '''Engagement'''  – být plně zaujatý prováděnou činností
Řádek 86: Řádek 88:
 
Tyto prvky jsou pro dlouhodobou duševní pohodu naprosto klíčové a zároveň tím, o co každý člověk přirozeně usiluje.<ref>Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.</ref>
 
Tyto prvky jsou pro dlouhodobou duševní pohodu naprosto klíčové a zároveň tím, o co každý člověk přirozeně usiluje.<ref>Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.</ref>
  
== Aplikace ==
+
== Uplatnění pozitivní psychologie v praxi ==
Pozitivní psychologie má celou řadu reálných aplikací v různých oblastech života včetně vzdělávání, primární prevence, poradenství, terapie a řízení organizací.<ref>Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.</ref> Používáním strategií z pozitivní psychologie mohou pedagogové, trenéři, koučové, sociální pracovníci, terapeuti, zaměstnavatelé a všichni pracující s lidmi motivovat ostatní a pomáhat jim pochopit a rozvíjet jejich silné stránky.
+
Pozitivní psychologie má celou řadu reálných uplatnění v různých oblastech života včetně vzdělávání, [[primární prevence]], poradenství, terapie a řízení organizací.<ref>Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.</ref> Používáním strategií z pozitivní psychologie mohou pedagogové, trenéři, koučové, sociální pracovníci, terapeuti, zaměstnavatelé a všichni pracující s lidmi motivovat ostatní a pomáhat jim pochopit a rozvíjet jejich silné stránky.<ref name="cherry" />
  
 
== Významní představitelé ==
 
== Významní představitelé ==
* Albert Bandura
+
* [[Albert Bandura]]
 
* Tal Ben-Shahar
 
* Tal Ben-Shahar
* Mihaly Csikszentmihalyi
+
* [[Mihaly Csikszentmihalyi]]
 
* Robert Biswas-Diener
 
* Robert Biswas-Diener
 
* Ed Diener
 
* Ed Diener
Řádek 99: Řádek 101:
 
* Barbara Fredrickson
 
* Barbara Fredrickson
 
* Daniel Gilbert
 
* Daniel Gilbert
* Daniel Kahneman  
+
* [[Daniel Kahneman]]
 
* Matt Killingsworth
 
* Matt Killingsworth
 
* Shane J. Lopez
 
* Shane J. Lopez
 
* Sonja Lyubomirsky
 
* Sonja Lyubomirsky
 
* Christopher Peterson
 
* Christopher Peterson
* Martin Seligman
+
* [[Martin Seligman]]
 
* Kennon Sheldon
 
* Kennon Sheldon
 
* Charles R. Snyder
 
* Charles R. Snyder
* Philip Zimbardo
+
* [[Philip Zimbardo]]
  
* Jaro Křivohlavý
+
* [[Jaro Křivohlavý]]
 
* Jiří Mareš
 
* Jiří Mareš
 
* Alena Slezáčková
 
* Alena Slezáčková
Řádek 120: Řádek 122:
 
* Boniwell, I. (2006). Positive psychology in a nutshell: A balanced introduction to the science of optimal functioning (2nd ed. Rev. ed.). London, England: PWBC.
 
* Boniwell, I. (2006). Positive psychology in a nutshell: A balanced introduction to the science of optimal functioning (2nd ed. Rev. ed.). London, England: PWBC.
 
* Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.
 
* Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.
* Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika roč. LVIII, p. 4-20
+
* Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, LVIII, p. 4-20
 
* Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.
 
* Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.
 
* Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.  
 
* Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.  
Řádek 129: Řádek 131:
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
 
* [http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology Pozitivní psychologie na anglickojazyčné wikipedii]
 
* [http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology Pozitivní psychologie na anglickojazyčné wikipedii]
 +
* [http://www.pozitivni-psychologie.cz Centrum pozitivní psychologie v ČR]
 +
* [http://www.ted.com/talks/martin_seligman_on_the_state_of_psychology TED Talk M. Seligmana: The New Era of Positive Psychology]
 
* [http://www.positivepsychology.org/ Positive Psychology Center]
 
* [http://www.positivepsychology.org/ Positive Psychology Center]
 +
* [http://www.youtube.com/watch?v=1qJvS8v0TTI What is positive psychology? What Is Positive Psychology? - video]
 
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not What Is Positive Psychology, And What It Is Not]
 
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not What Is Positive Psychology, And What It Is Not]
 
* [http://www.div17pospsych.com/ Division 17 of the APA, Section on Positive Psychology]
 
* [http://www.div17pospsych.com/ Division 17 of the APA, Section on Positive Psychology]
* [http://www.viacharacter.org/www/ Via Institute on Character]
+
* [https://www.authentichappiness.sas.upenn.edu/ Authentic Happiness]
 +
* [http://www.viacharacter.org/www/ VIA Institute on Character]
 +
* [http://www.youtube.com/watch?v=iK6K_N2qe9Y Seligman o PERMA - video]
  
 
=== Zdroje obrázků ===
 
=== Zdroje obrázků ===
* Zpracováno podle T. Ben-Shahara (2006) [http://www.youtube.com/watch?v=RMtE25iKRVQ]
+
* Zpracováno podle K. Hefferon a I. Boniwell (2011) a T. Ben-Shahara (2006) [http://www.youtube.com/watch?v=RMtE25iKRVQ]
 
* Boniwell (2006), p. 6 [http://www.positivedisintegration.com/Boniwell2006.jpg]
 
* Boniwell (2006), p. 6 [http://www.positivedisintegration.com/Boniwell2006.jpg]
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
rozpracováno
+
*[[Štěstí]]
 +
*[[Emoce]]
 +
*[[Myšlení]]
 +
*[[Vůle]]
 +
*[[Charakter]]
 +
*[[Schopnosti]]
 +
*[[Psychologie osobnosti]]
 +
*[[Sociální psychologie]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
rozpracováno
+
pozitivní psychologie, Seligman, Csikszentmihalyi, well-being, štěstí, emoce, charakter, silné stránky, ctnosti, VIA, PERMA
 +
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]

Aktuální verze z 7. 12. 2014, 19:12

Pozitivní psychologie je psychologické odvětví zabývající se vědeckým studiem pozitivních emocí, životních zkušeností a osobnostních rysů a jejich vlivem na život jedince a fungování společenství a institucí.[1] Pozitivní psychologie vznikla z potřeby nabídnout vyváženější pohled na duševní stavy a procesy člověka a alternativu k psychologii příliš jednostranně zaměřené na nefunkční charakteristiky a léčbu psychických obtíží.[2] Kontinuum duševní nemoci a zdraví

Pozitivní psychologie hledá vědecky podložené odpovědi na otázky jako:

  • Co je duševní pohoda, co k ní přispívá, jak se projevuje a jaké má důsledky?
  • Za jakých podmínek lidé, společenství a instituce vzkvétají?
  • Co přispívá k k naplněnému, smysluplnému a uspokojujícímu životu?
  • Jaké vnější a vnitřní faktory rozhodují o tom, že někteří lidé jsou v životě šťastnější než jiní?
  • Jak si lidé nastavují inspirující cíle a co dělají, aby jich dosáhli?
  • Jaké zdroje lidem pomáhají překonat životní nesnáze a mohou fungovat jako prevence?

Historie

Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti Gordon W. Allport, humanističtí psychologové jako Viktor E. Frankl, Carl R. Rogers a zejména Abraham H. Maslow, který termín pozitivní psychologie[3] použil jako vůbec první.

Boniwell2006.jpg

Sokrates, Platón a Aristoteles ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. Epikúros a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti.[4]

Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V 50. letech 20. století humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, Erich Fromm a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy.[5]

V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen Martin Seligman, který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference.[6]

Přístupy k pozitivní psychologii a hlavní témata

Přístupy zaměřené na emoce

Přístupy zaměřené na kognici

  • Myšlenková tvořivost
  • Sebekontrola a adaptabilita
  • Všímavost
  • Optimismus
  • Optimistický explanační styl
  • Naděje
  • Sebeúčinnost
  • Vyhodnocování situací zaměřené na řešení a psychologické přizpůsobení
  • Schopnost klást si životní cíle
  • Touha po poznání
  • Moudrost

Přístupy založené na self

  • Zacházení s informacemi a realitou
  • Zacházení s iluzemi
  • Autenticita
  • Hledání jedinečnosti
  • Pokora

Interpersonální přístupy

Biologické přístupy

  • Odolnost
  • Role neuropsychologie a integrativní vědy
  • Biologie sociální podpory

Specifické copingové přístupy

  • Písemné nebo ústní sdílení emočních prožitků
  • Hledání a připomínání si výhod a přínosů
  • Pozitivní reakce na ztrátu
  • Usilování o životní smysluplnost
  • Humor
  • Meditace
  • Spiritualita[7]

Taxonomie ctností

V roce 2004 Peterson a Seligman ve své knize Character Strengths and Virtues: A Handbook and Classification zpracovali taxonomii šesti klíčových ctností a 24 charakterových silných stránek, které je blíže vymezují.

  • Moudrost a vědění: tvořivost, zvídavost, otevřenost mysli, láska k učení, nadhled
  • Statečnost: udatnost, stálost, integrita, vitalita
  • Lidskost: láska, laskavost, sociální inteligence
  • Spravedlivost: občanství, nestrannost, schopnost vést
  • Umírněnost: odpuštění, skromnost, opatrnost, autoregulace
  • Transcendentnost: smysl pro krásu, vděčnost, naděje, smysl pro humor, spiritualita[8]

Teorie duševní pohody

V roce 2011 Seligman společně se svou knihou Flourish představil i teorii duševní pohody (well-being), která navazuje na jeho a Petersonových 24 silných stránek a jejíž akronym, PERMA, byl vytvořen z počátečních písmen jejích pěti pilířů:

  • Positive emotions – cítit se dobře
  • Engagement – být plně zaujatý prováděnou činností
  • Relationships – mít autentické a pozitivní vztahy s druhými
  • Meaning – vést smysluplný život
  • Accomplishment – dosáhnout cíle a úspěchu

Tyto prvky jsou pro dlouhodobou duševní pohodu naprosto klíčové a zároveň tím, o co každý člověk přirozeně usiluje.[9]

Uplatnění pozitivní psychologie v praxi

Pozitivní psychologie má celou řadu reálných uplatnění v různých oblastech života včetně vzdělávání, primární prevence, poradenství, terapie a řízení organizací.[10] Používáním strategií z pozitivní psychologie mohou pedagogové, trenéři, koučové, sociální pracovníci, terapeuti, zaměstnavatelé a všichni pracující s lidmi motivovat ostatní a pomáhat jim pochopit a rozvíjet jejich silné stránky.[5]

Významní představitelé

Odkazy

Reference

  1. Co je pozitivní psychologie. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://www.pozitivni-psychologie.cz/clanky/co-je-pozitivni-psychologie.html
  2. Seligman, M. E. P., Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive Psychology: An Introduction. American Psychologist, 55, 5-14.
  3. Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.
  4. Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.
  5. 5,0 5,1 Cherry, K. (n.d.). What Is Positive Psychology? Retrieved November 30, 2014 from http://psychology.about.com/od/branchesofpsycholog1/a/positive-psychology.htm
  6. Positive Psychology. (n.d.). Retrieved November 30, 2014, from http://en.wikipedia.org/wiki/Positive_psychology
  7. Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.
  8. Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, 58, p. 4-20.
  9. Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.
  10. Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.

Použitá literatura

  • Boniwell, I. (2006). Positive psychology in a nutshell: A balanced introduction to the science of optimal functioning (2nd ed. Rev. ed.). London, England: PWBC.
  • Hefferon, K., Boniwell I. (2011). Positive Psychology: Theory, Research and Applications. Open University Press.
  • Mareš, J. (2008). Nová taxonomie kladných stránek člověka - Inspirace pro pedagogiku a pedagogickou psychologii. Pedagogika, LVIII, p. 4-20
  • Maslow, A. H. (1954). Motivation and personality. New York: Harper.
  • Seligman, M.E.P. (2011). Flourish : A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. New York: Free Press.
  • Seligman, M. E. P., Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive Psychology: An Introduction. American Psychologist, 55, 5-14.
  • Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing.
  • Snyder, C. R. & Lopez, S. J. (Eds.) (2005). Handbook of Positive Psychology. New York: Oxford University Press.

Externí odkazy

Zdroje obrázků

  • Zpracováno podle K. Hefferon a I. Boniwell (2011) a T. Ben-Shahara (2006) [1]
  • Boniwell (2006), p. 6 [2]

Související články

Klíčová slova

pozitivní psychologie, Seligman, Csikszentmihalyi, well-being, štěstí, emoce, charakter, silné stránky, ctnosti, VIA, PERMA