Právní regulace spamu: Porovnání verzí

(počáteční editace, následně budu upravovat a formátovat)
 
m (odkazy)
Řádek 1: Řádek 1:
Spam je velmi obecný a široký pojem a v právu není nikde přesně vymezen či obecně regulován. Spam lze definovat jako elektronické sdělení, jež je zasílané hromadně a bez vyžádání. Pohlížet na něj můžeme buď z kvantitativního, nebo kvalitativního pohledu. V otázkách kvantity se jedná o hromadění zpráv a jejich negativní dopad na komunikaci. Naopak kvalitativní pohled je zaměřen na obsah těchto zpráv a jejich zápornou informační hodnotu. Často se jedná o nevinné reklamní či marketingové zprávy, ale výjimkou nejsou ani podvodné zprávy, jejichž účelem je oklamat adresáta a poškodit ho. Nejčastěji se jedná o šíření virů, finanční podvody či získání osobních dat atd. (nejčastěji formou tzv. Phishingu).   
+
[[Spam|Spam]] je velmi obecný a široký pojem a v [[Právo|právu]] není nikde přesně vymezen či obecně regulován. Spam lze definovat jako elektronické sdělení, jež je zasílané hromadně a bez vyžádání. Pohlížet na něj můžeme buď z kvantitativního, nebo kvalitativního pohledu. V otázkách kvantity se jedná o hromadění zpráv a jejich negativní dopad na [[Komunikace|komunikaci]] . Naopak kvalitativní pohled je zaměřen na obsah těchto zpráv a jejich zápornou [[Informace|informační hodnotu]]. Často se jedná o nevinné reklamní či [[Marketing|marketingové]] zprávy, ale výjimkou nejsou ani podvodné zprávy, jejichž účelem je oklamat adresáta a poškodit ho. Nejčastěji se jedná o šíření virů, finanční podvody či získání osobních dat atd. (nejčastěji formou tzv. Phishingu).   
  
 
== Charakteristické znaky spamu==
 
== Charakteristické znaky spamu==
Nejpoužívanější službou k šíření spamu je bezesporu e-mail. Důvodem je široké rozšíření e-mailových služeb napříč společností, nízké náklady a poměrně jednoduché získání e-mailových adres. Mezí další kanály šířící spam patří blogy, diskuzní fóra, instant messengery či telekomunikační služby.
+
Nejpoužívanější službou k šíření spamu je bezesporu [[E-mail|e-mail]]. Důvodem je široké rozšíření e-mailových služeb napříč společností, nízké náklady a poměrně jednoduché získání e-mailových adres. Mezí další kanály šířící spam patří blogy, diskuzní fóra, instant messengery či [[Telekomunikace|telekomunikační služby]].
  
Obsahová stránka spamu se nejčastěji týká obchodu, politiky, náboženství a kriminality, přičemž nejrozšířenější je spam obchodní. Dnes je již dokázáno, že spam jako marketingová taktika funguje, což potvrzují i samotné obchodní společnosti, které tento nástroj stále masově využívají. S tím jde však ruku v ruce řada negativních efektů, jimiž je spam nositelem. Jedná se o zahlcenost informační infrastruktury a snížení důvěry uživatelů v informační kanály.   
+
Obsahová stránka spamu se nejčastěji týká obchodu, politiky, náboženství a kriminality, přičemž nejrozšířenější je spam obchodní. Dnes je již dokázáno, že spam jako [[Marketing|marketingová]] taktika funguje, což potvrzují i samotné obchodní společnosti, které tento nástroj stále masově využívají. S tím jde však ruku v ruce řada negativních efektů, jimiž je spam nositelem. Jedná se o zahlcenost [[Informace|informační infrastruktury]] a snížení důvěry uživatelů v [[Informace|informační kanály]].   
  
 
== Právní regulace spamu ==
 
== Právní regulace spamu ==
V Evropském prostoru je kontrola spammingu kodifikována směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací známa pod zkratkou EPD (Electronic Privacy Directive). Směrnice nereguluje pouze problematiku spammingu, ale obecně chrání práva jednotlivců proti nežádoucím zásahům do jejich privátní sféry prostřednictvím informačních technologií a služeb.  
+
V Evropském prostoru je kontrola spammingu kodifikována směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/58/ES o [[Ochrana osobních údajů|zpracování osobních údajů]] a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací známa pod zkratkou EPD (Electronic Privacy Directive). Směrnice nereguluje pouze problematiku spammingu, ale obecně chrání práva jednotlivců proti nežádoucím zásahům do jejich privátní sféry prostřednictvím informačních technologií a služeb.  
  
 
Česká legislativa implementovala článek 13 směrnice č. 2002/58/ES do zákona č. 480/2004 Sb. Dle tohoto zákona podléhají správní regulaci spamu tzv. obchodní sdělení (spam s obchodním charakterem).   
 
Česká legislativa implementovala článek 13 směrnice č. 2002/58/ES do zákona č. 480/2004 Sb. Dle tohoto zákona podléhají správní regulaci spamu tzv. obchodní sdělení (spam s obchodním charakterem).   
Řádek 13: Řádek 13:
 
* Zákon se týká pouze obchodního spamu (náboženský a politický spam nejsou zakázány)
 
* Zákon se týká pouze obchodního spamu (náboženský a politický spam nejsou zakázány)
 
* Zákon reguluje rozesílání zpráv pouze prostřednictvím elektronických prostředků (SMS, e-mail, fax, diskuzní fóra…)
 
* Zákon reguluje rozesílání zpráv pouze prostřednictvím elektronických prostředků (SMS, e-mail, fax, diskuzní fóra…)
* Metadata (elektronické adresy, neboli „linky“) nejsou definována jako spam.
+
* [[Metadata|Metadata]] (elektronické adresy, neboli „linky“) nejsou definována jako spam.
  
 
'''§ 2Pro účely tohoto zákona se rozumí'''
 
'''§ 2Pro účely tohoto zákona se rozumí'''
  
 
f) obchodním sdělením:  
 
f) obchodním sdělením:  
všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost nebo je podnikatelem vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností; za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu.
+
všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost nebo je podnikatelem vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností; za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního [[Právo|právního]] předpisu.
  
 
Za obchodní sdělení se nepovažují:  
 
Za obchodní sdělení se nepovažují:  
údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty; údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle
+
údaje umožňující přímý přístup k [[Informace|informacím]] o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa [[E-mail|elektronické pošty]] ; údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle
  
 
'''Správní delikty§ 11'''
 
'''Správní delikty§ 11'''

Verze z 7. 5. 2016, 23:05

Spam je velmi obecný a široký pojem a v právu není nikde přesně vymezen či obecně regulován. Spam lze definovat jako elektronické sdělení, jež je zasílané hromadně a bez vyžádání. Pohlížet na něj můžeme buď z kvantitativního, nebo kvalitativního pohledu. V otázkách kvantity se jedná o hromadění zpráv a jejich negativní dopad na komunikaci . Naopak kvalitativní pohled je zaměřen na obsah těchto zpráv a jejich zápornou informační hodnotu. Často se jedná o nevinné reklamní či marketingové zprávy, ale výjimkou nejsou ani podvodné zprávy, jejichž účelem je oklamat adresáta a poškodit ho. Nejčastěji se jedná o šíření virů, finanční podvody či získání osobních dat atd. (nejčastěji formou tzv. Phishingu).

Charakteristické znaky spamu

Nejpoužívanější službou k šíření spamu je bezesporu e-mail. Důvodem je široké rozšíření e-mailových služeb napříč společností, nízké náklady a poměrně jednoduché získání e-mailových adres. Mezí další kanály šířící spam patří blogy, diskuzní fóra, instant messengery či telekomunikační služby.

Obsahová stránka spamu se nejčastěji týká obchodu, politiky, náboženství a kriminality, přičemž nejrozšířenější je spam obchodní. Dnes je již dokázáno, že spam jako marketingová taktika funguje, což potvrzují i samotné obchodní společnosti, které tento nástroj stále masově využívají. S tím jde však ruku v ruce řada negativních efektů, jimiž je spam nositelem. Jedná se o zahlcenost informační infrastruktury a snížení důvěry uživatelů v informační kanály.

Právní regulace spamu

V Evropském prostoru je kontrola spammingu kodifikována směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací známa pod zkratkou EPD (Electronic Privacy Directive). Směrnice nereguluje pouze problematiku spammingu, ale obecně chrání práva jednotlivců proti nežádoucím zásahům do jejich privátní sféry prostřednictvím informačních technologií a služeb.

Česká legislativa implementovala článek 13 směrnice č. 2002/58/ES do zákona č. 480/2004 Sb. Dle tohoto zákona podléhají správní regulaci spamu tzv. obchodní sdělení (spam s obchodním charakterem).

  • Zákon se týká pouze obchodního spamu (náboženský a politický spam nejsou zakázány)
  • Zákon reguluje rozesílání zpráv pouze prostřednictvím elektronických prostředků (SMS, e-mail, fax, diskuzní fóra…)
  • Metadata (elektronické adresy, neboli „linky“) nejsou definována jako spam.

§ 2Pro účely tohoto zákona se rozumí

f) obchodním sdělením: všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost nebo je podnikatelem vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností; za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu.

Za obchodní sdělení se nepovažují: údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty ; údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle

Správní delikty§ 11 Právnické osobě, která a) používá elektronické prostředky k šíření nevyžádaných obchodních sdělení, c) šířila obchodní sdělení bez prokazatelného souhlasu adresáta, d) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která nebyla jasně a zřetelně označena jako obchodní sdělení, g) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která uvádí neplatnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace, se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.