Praktiky zveřejňování vysokoškolských prací v ČR: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 3: Řádek 3:
 
V novele Vysokoškolského zákona č. 111/1998 z roku 2005 přibyl § 47b týkající se Zveřejňování závěrečných prací.  
 
V novele Vysokoškolského zákona č. 111/1998 z roku 2005 přibyl § 47b týkající se Zveřejňování závěrečných prací.  
  
První odstavec ukládá Vysoké škole nevýdělečně zveřejňovat „disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje“. Způsob zveřejnění si dle tohoto zákona upravuje škola vlastním vnitřním předpisem.  
+
První odstavec ukládá Vysoké škole nevýdělečně zveřejňovat „disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje<ref name=":0">ČESKO. ''Úplné znění zákona 111/1998 SB.,
 +
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů''. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/9846_1_1/</ref>“. Způsob zveřejnění si dle tohoto zákona upravuje škola vlastním vnitřním předpisem.  
  
Druhý odstavec ukládá škole povinnost umožnit veřejnosti nahlížet do VŠKP „ v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce“, a to nejméně 5 dnů před konáním obhajoby. Zároveň výslovně umožňuje vytváření výpisů, opisů a kopií.
+
Druhý odstavec ukládá škole povinnost umožnit veřejnosti nahlížet do VŠKP „v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce<ref name=":0" />“, a to nejméně 5 dnů před konáním obhajoby. Zároveň výslovně umožňuje vytváření výpisů, opisů a kopií.
  
 
Třetí odstavec pak stanovuje, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“.
 
Třetí odstavec pak stanovuje, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“.
  
 
Zmiňované problémy s výkladem této novely vychází z několika příčin:
 
Zmiňované problémy s výkladem této novely vychází z několika příčin:
# Termín „zveřejnění“ je někdy vykládán ve významu Autorského zákona (jako první oprávněné zpřístupnění veřejnosti), jindy jako obecné zpřístupnění veřejnosti „coby užití obecne, a to bez výslovného omezení způsobu a rozsahu užití (lze tedy uvažovat i zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím Internetu).
+
# Termín „zveřejnění“ je někdy vykládán ve významu Autorského zákona (jako první oprávněné zpřístupnění veřejnosti), jindy jako obecné zpřístupnění veřejnosti „coby užití obecně, a to bez výslovného omezení způsobu a rozsahu užití (lze tedy uvažovat i zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím Internetu"<ref name=":1">KŘESŤANOVÁ, Veronika a Irena HOLCOVÁ. Autorské právo a školní práce. ''Forum: časopis Univerzity Karlovy''. 2006, č. 6.</ref>).
 
# Různí se i výklad termínu „databáze kvalifikačních prací“, jelikož není specifikováno, zda se má jednat vyloženě o databázi plných textů VŠKP, či pouze informací o nich.
 
# Různí se i výklad termínu „databáze kvalifikačních prací“, jelikož není specifikováno, zda se má jednat vyloženě o databázi plných textů VŠKP, či pouze informací o nich.
 
# Konflikt s Autorským zákonem (dále AZ), který byl novelizován v roce 2006 hned v několika bodech:
 
# Konflikt s Autorským zákonem (dále AZ), který byl novelizován v roce 2006 hned v několika bodech:
:* a. Novela AZ definuje školní práce jako „dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplívajících“, tato definice pak z prací umiňovaných ve VŠ zákoně zahrnuje disertační, diplomové a bakalářské práce, ale už ne rigorózní práce (je pouze podmínkou pro získání akademického titulu a ne součástí studia).  
+
:* a. Novela AZ definuje školní práce jako „dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících“, tato definice pak z prací umiňovaných ve VŠ zákoně zahrnuje disertační, diplomové a bakalářské práce, ale už ne rigorózní práce (je pouze podmínkou pro získání akademického titulu a ne součástí studia).  
:* b. Podle paragrafu 11 odstavec 1 AZ má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. To ovšem koliduje s 3. odstavcem paragrafu 47b VŠ zákona, který tato práva omezuje a je na posouzení, zda VŠ zákon stanovuje pouze povinnost VŠ (a práva si musí škola vyřešit licencemi) nebo zda dává současně i oprávnění (tj. zákonná licence podle AZ).
+
:* b. Podle paragrafu 11 odstavec 1 AZ má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. To ovšem koliduje s 3. odstavcem paragrafu 47b VŠ zákona, který tato práva omezuje a je na posouzení, zda VŠ zákon stanovuje pouze povinnost VŠ (a práva si musí škola vyřešit licencemi) nebo zda dává současně i oprávnění (tj. zákonná licence podle AZ)<ref name=":1" />.
 
== Zveřejňování tištěných VŠKP ==
 
== Zveřejňování tištěných VŠKP ==
Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol archivy. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami jako tzv. „archiválie uložené mimo archiv“ ve smyslu zákona 499/04 Sb.  
+
Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol archivy<ref>GRULICH, Petr a Iva HOROVÁ. ''K otázce archivování VŠKP: vysokoškolské kvalifikační práce a zásady nakládání s nimi z pohledu archivářů''. Praha, 2007. Dostupné z: http://www.evskp.cz/Dokumentyver/archivace-071026141239.pdf</ref>. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami jako tzv. 'archiválie uložené mimo archiv' ve smyslu zákona 499/04 Sb"<ref>GRULICH, Petr. Pohled archivnictví
 +
na VŠKP
 +
. Hradec Králové, 2005. Dostupné z: dl.webcore.czu.cz/file/djhyUzM3a1p3MHc9.</ref>.  
  
 
V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání starších praxí v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe můžou být (k dubnu 2015) knihovny Slezské univerzity v Opavě, nebo Univerzity Karlovy.
 
V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání starších praxí v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe můžou být (k dubnu 2015) knihovny Slezské univerzity v Opavě, nebo Univerzity Karlovy.
Řádek 22: Řádek 25:
 
Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem ohledně toho, zda mají být skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat několik způsobů najednou a častá je zvláště kombinace se zveřejňováním tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).
 
Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem ohledně toho, zda mají být skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat několik způsobů najednou a častá je zvláště kombinace se zveřejňováním tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).
 
=== Institucionální repozitáře ===
 
=== Institucionální repozitáře ===
Hlavně větší vysoké školy během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začali využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (v tomto ohledu dle statistik z OpenDOAR jednoznačně převažuje systém DSpace) provozuje například Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.
+
Hlavně větší vysoké školy během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začali využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (v tomto ohledu dle statistik z [[OpenDOAR]] jednoznačně převažuje systém DSpace) provozuje například Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.
 
=== Studijní informační systémy ===
 
=== Studijní informační systémy ===
 
Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat záznamy i v OAI-PMH a v tomto ohledu tedy poskytovat stejné možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá například Mendelova univerzita v Brně, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích  
 
Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat záznamy i v OAI-PMH a v tomto ohledu tedy poskytovat stejné možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá například Mendelova univerzita v Brně, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích  
Databáze na stránkách vysokých škol
+
 
 +
=== Databáze na stránkách vysokých škol ===
 
Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.
 
Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.
 
== Registry VŠKP ==
 
== Registry VŠKP ==
 
V České republice shromažďují informace o VŠKP hned dva systémy, a to [[Theses.cz|Theses]] – registr závěrečných prací v ČR (a díky spolupráci se slovenskými školami částečně pokrývá i Slovensko) a [[NUŠL|Národní úložiště šedé literatury]], zabírající VŠKP jako jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.
 
V České republice shromažďují informace o VŠKP hned dva systémy, a to [[Theses.cz|Theses]] – registr závěrečných prací v ČR (a díky spolupráci se slovenskými školami částečně pokrývá i Slovensko) a [[NUŠL|Národní úložiště šedé literatury]], zabírající VŠKP jako jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.
 +
==Odkazy==
 +
===Reference===
 +
<references/>
 +
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]][[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 27. 1. 2017, 13:38

Zveřejňování vysokoškolských kvalifikační prací (dále VŠKP) v České republice se řídí Vysokoškolským a Autorským zákonem. Novelizace těchto norem z let 2005 a 2006 přinesla několik změn, jejichž výklad se ovšem někdy zásadně různí, což má za následek i poměrně širokou škálu praktik zveřejňování VŠKP.

Novelizace legislativy

V novele Vysokoškolského zákona č. 111/1998 z roku 2005 přibyl § 47b týkající se Zveřejňování závěrečných prací.

První odstavec ukládá Vysoké škole nevýdělečně zveřejňovat „disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje[1]“. Způsob zveřejnění si dle tohoto zákona upravuje škola vlastním vnitřním předpisem.

Druhý odstavec ukládá škole povinnost umožnit veřejnosti nahlížet do VŠKP „v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce[1]“, a to nejméně 5 dnů před konáním obhajoby. Zároveň výslovně umožňuje vytváření výpisů, opisů a kopií.

Třetí odstavec pak stanovuje, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“.

Zmiňované problémy s výkladem této novely vychází z několika příčin:

  1. Termín „zveřejnění“ je někdy vykládán ve významu Autorského zákona (jako první oprávněné zpřístupnění veřejnosti), jindy jako obecné zpřístupnění veřejnosti „coby užití obecně, a to bez výslovného omezení způsobu a rozsahu užití (lze tedy uvažovat i zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím Internetu"[2]).
  2. Různí se i výklad termínu „databáze kvalifikačních prací“, jelikož není specifikováno, zda se má jednat vyloženě o databázi plných textů VŠKP, či pouze informací o nich.
  3. Konflikt s Autorským zákonem (dále AZ), který byl novelizován v roce 2006 hned v několika bodech:
  • a. Novela AZ definuje školní práce jako „dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících“, tato definice pak z prací umiňovaných ve VŠ zákoně zahrnuje disertační, diplomové a bakalářské práce, ale už ne rigorózní práce (je pouze podmínkou pro získání akademického titulu a ne součástí studia).
  • b. Podle paragrafu 11 odstavec 1 AZ má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. To ovšem koliduje s 3. odstavcem paragrafu 47b VŠ zákona, který tato práva omezuje a je na posouzení, zda VŠ zákon stanovuje pouze povinnost VŠ (a práva si musí škola vyřešit licencemi) nebo zda dává současně i oprávnění (tj. zákonná licence podle AZ)[2].

Zveřejňování tištěných VŠKP

Na základě výnosů Ministerstva školství ČSSR č.j. 11834/57 z roku 1958 a č.j. 10324/60-L z roku 1960 byly vysokoškolské práce na našem území výslovně řazeny mezi archiválie a jejich zpřístupňování měly za úkol archivy[3]. Tyto instrukce byly definitivně zrušeny zákonem č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, nicméně i nadále vykazují dle VŠKP z pohledu archivů znaky archiválií. „Stejně tak ale archivnictví uznává, že jde o specifickou archiválii, na kterou archivy nejsou stavěny, a proto připouští správu těchto archiválií knihovnami jako tzv. 'archiválie uložené mimo archiv' ve smyslu zákona 499/04 Sb"[4].

V praxi je tedy s tištěnými VŠKP nakládáno na základě nastavení vnitřních mechanismů vysoké školy a jsou ukládány a zpřístupňovány uživatelům v rámci knihoven, archivů nebo v kombinaci obojího (například ukládání starších praxí v archivu a novějších v rámci knihovny). Informace o existujících a dostupných VŠKP jsou pak nejčastěji dostupné prostřednictvím knihovního katalogu (ten může být využíván i při zpřístupňování elektronické podoby VŠKP). Příklady takové praxe můžou být (k dubnu 2015) knihovny Slezské univerzity v Opavě, nebo Univerzity Karlovy.

Zveřejňování elektronických VŠKP

Otázka zveřejňování elektronické verze VŠKP (někdy je používána také zkratka e-VŠKP) byla v České republice řešena hlavně v souvislosti s novelizací Vysokoškolského zákona, kvůli nejasnostem ohledně toho, zda mají být skutečně zveřejňovány plné texty. Po roce 2006, kdy novela nabyla platnost, se vysoké školy začaly vypořádávat se svou zákonnou povinnosti zveřejňovat databáze VŠKP v závislosti na svém výkladu nařízení. V dnešní době tak funguje řada databází lišící se technickým řešením i mírou otevřenosti těchto systémů. Je nutné zmínit, že školy mohou využívat několik způsobů najednou a častá je zvláště kombinace se zveřejňováním tištěné verze v knihovně (tudíž jsou záznamy VŠKP i v knihovním katalogu).

Institucionální repozitáře

Hlavně větší vysoké školy během posledních let zřídily vlastní digitální institucionální repozitáře, kam začaly ukládat elektronické VŠKP. Přestože v těchto systémech tvoří VŠKP většinu záznamů, některé školy je začali využívat i k zveřejňování dalších publikací. Vlastní repozitáře s využitím specializovaného softwaru (v tomto ohledu dle statistik z OpenDOAR jednoznačně převažuje systém DSpace) provozuje například Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další. Existence vlastního otevřeného repozitáře však automaticky neznamená volný přístup k plným textům, v některých případech jsou plné texty dostupné pouze ze školní sítě, nebo po přihlášení.

Studijní informační systémy

Dalšími systémy ke zveřejňování e-VŠKP jsou studijní informační systémy jednotlivých škol. Ty již informace o VŠKP obsahují kvůli úkonům spojeným se studiem a využití těchto systémů i ke zveřejňování plných textů prací a případně i posudků k nim je vlastně logickým řešením. Tyto systémy jsou již často schopny poskytovat záznamy i v OAI-PMH a v tomto ohledu tedy poskytovat stejné možnosti jako repozitářový software. Toto řešení využívá například Mendelova univerzita v Brně, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Databáze na stránkách vysokých škol

Vyskytují se i školy, které svou zákonnou povinnost řeší jednoduchou databázovou aplikací na stránkách vysoké školy nebo její knihovny. Příkladem je Vysoká škola polytechnická Jihlava.

Registry VŠKP

V České republice shromažďují informace o VŠKP hned dva systémy, a to Theses – registr závěrečných prací v ČR (a díky spolupráci se slovenskými školami částečně pokrývá i Slovensko) a Národní úložiště šedé literatury, zabírající VŠKP jako jeden z nejvýznamnějších druhů šedé literatury.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 ČESKO. Úplné znění zákona 111/1998 SB., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/9846_1_1/
  2. 2,0 2,1 KŘESŤANOVÁ, Veronika a Irena HOLCOVÁ. Autorské právo a školní práce. Forum: časopis Univerzity Karlovy. 2006, č. 6.
  3. GRULICH, Petr a Iva HOROVÁ. K otázce archivování VŠKP: vysokoškolské kvalifikační práce a zásady nakládání s nimi z pohledu archivářů. Praha, 2007. Dostupné z: http://www.evskp.cz/Dokumentyver/archivace-071026141239.pdf
  4. GRULICH, Petr. Pohled archivnictví na VŠKP . Hradec Králové, 2005. Dostupné z: dl.webcore.czu.cz/file/djhyUzM3a1p3MHc9.