Pravdivost

Verze z 4. 11. 2014, 00:08, kterou vytvořil Veronika.Kovrzkova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „* úkolem logiky není, aby rozhodovala, která tvrzení jsou pravdivá * pravdivost vět ověřujeme; věta je pravdivá, pokud se věci mají tak, jak uv…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
  • úkolem logiky není, aby rozhodovala, která tvrzení jsou pravdivá
  • pravdivost vět ověřujeme; věta je pravdivá, pokud se věci mají tak, jak uvádí
  • u některých vět se o pravdivost vůbec nezajímáme, je nám to jedno, takže není potřeba je řadit do množiny
  1. nositel pravdy, "pravděnec" (truth bearer) - propozice, větný typ, větný výskyt, tvrzení (assertion), promluva (utterance), přesvědčení (belief) - mentální entita, nepřenáší se pravdivost
  2. činitel pravdy, "pravditel" (truth maker)


Korespondenční teorie pravdy

neboli adekvační teorie, spojena např. s Russellem, Thomasem Kuhnem

Identitní verze

  • nositel je totožný s faktem

Kongruenční verze

  • korespondence spočívá ve strukturálním izomorfismu mezi nositelem pravdy a skutečností; problém například se zobrazením u pravdivých negativních výroků, výroků o minulosti nebo budoucnosti, mravní pravdy, matematické pravdy; relativnost, změna paradigmat, utváření a změny vlastního rámce

Korelační verze

  • deskriptivní konvence - popisuje typ situace, demonstrativní konvence - odkaz ke konkrétní situaci


Verifikační teorie

  • pravdivost lze ověřit


Koherenční teorie pravdy

Hlavním představitelem je John L. Austin (1911-1960)

  • pravdivost přesvědčení dána vztahem ostatních přesvědčení z konzistentní koherentní množiny
  • nové přesvědčení přijmeme, pokud jde dohromady s ostatními, stávajícími přesvědčeními
  • vychází do jisté míry z idealismu


Pragmatická teorie

Hlavním představitelem je William James (1842-1910)

  • pravdivost tvrzení dána jeho praktičností, užitečností
  • relativnost vůči jedincům i v čase: každý člověk má svou pravdu, protože je pro něj výhodné něco jiného


Konsenzuální teorie

Hlavní představitel je Charles S. Pierce (1839-1914)

  • pravda je to, na čem se v dlouhodobém časovém horizontu shodne většina
  • někdy však máme pocit, že jedinec má pravdu navzdory názoru většiny
  • jak konsenzus zjistit? užitečnost vs. morálka


Zdroj

Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky Filosofie logiky. Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete zde.