Prenatální období

Prenatální období

  • prenatální období nebylo dlouhou dobu do vývojové psychologie zahrnuto. Vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu. Ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období. Klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání. To také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období.
  • průkopníky byli A. Gessel, který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a Minkowski, který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 Preyer v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor.


Biologie

  • plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník
  • amnion – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr 
  • plodová voda - chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky
  • chorion – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko 
  • plodové lůžko (placenta) – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují)


  • funkce placenty
  • zprostředkovává výživu plodu
  • do krve matky se přes ni vylučují škodlivé produkty metabolismu
  • zprostředkovává příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého
  • ochranná bariéra před vniknutím škodlivin z těla matky k dítěti – není dokonalé
  • produkuje hormony, které udržují těhotenství
  • zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu


Období prenatálního vývoje

  • nidace = zahnízdění - blastomerové období - do 14. dne (hranicí je 1. srdeční ozva, což bývá ve třetím týdnu)
  • embryonální období - 14 dní až 9 týdnů (v ČR 12 týdnů – kvůli interrupci), hranice dokdy je legalizován zákrok umělého přerušení těhotenství (pozn. interrupce = umělý potrat, nepoužívejme tedy samotný termín potrat jak je v populaci běžné)
  • fetální - 9./resp.12. týden až narození, dítě nedonošené je dítě nerozené mezi 27. – 37. týdnem; pozn, je možné zachránit dítě i z 21. týdne


Vývoj smyslů

  • do konce 19. století se předpokládalo, že smysly jsou spící, nefungují, Preyer – plod je ve stavu minimální stimulace
  • 1920 Feldmann – mimo zraku jsou všechny smysly stimulované již ve 2. trimestru
  • všechny smysly alespoň nějaký čas před narozením jsou fungující
  • taktilní (kožní) vnímání + hluboké čití – prokázáno již u embrya ve 20. a 30. letech
  • taktilním podnětům je plod vystaven velmi, reaguje na bolest
  • od 1925 – výzkumy sluchu
  • plod vystavován hlasitým podnětům zvenčí – reakce – od 24. týdne pozorovatelné zrychlenými pohyby; akustické podněty 22-24tý týden – změn srdečního rytmu a očních pohybů, dítě reaguje na zvuk, i když je matka neslyší (pokusy, jde přímo o reakci plodu), stimulace sluchu hojná – zvuky matčina těla (srdce, trávení), matčina vokalizace, hluk okolí, tlukot matčina srdce má zklidňující efekt – známý zvuk, redukuje úzkost
  • vestibulární reakce nepozorujeme (vnitřní ucho)
  • chuť – buňky vývoj 8. – 9. týden, 12. týden vyvinuté
  • čich – často chuť a čich spojené  předpokládáme, že je funkční; reaguje na chlad
  • zrak – jistá míra funkčnosti prenatálně – břišní stěna propouští světlo, dozrává později, po 20. týdnu – pohyby víček, vyvíjí se ještě po narození; v děloze není úplná tma, dítě reaguje na světlo na konci třetího trimestru


Vývoj centrální nervové soustavy

  • začíná v prvních týdnech - prostorová orientace a lokalizace funkcí, nervové buňky (od určitého období už se neobnovují) s oporou glyových buněk (regenerují se, zprostředkovávají komunikaci) se shlukují na místa příštích funkcí - ustaveno zrakové centrum (jako první) X ačkoli v podstatě je zrak dokončen jako poslední
  • růst mozku – charakteristické 2 vývojové skoky:
  1. 3. – 5. gestační měsíc = kvantitativní skok (nárůst nervových buněk), doba velkého eventuálního ohrožení mozku
  2. 8. měsíc – kvantitativní i kvalitativní skok, doba diferenciace nervových buněk (dendrity, synapse, + obrovská produkce glyových buněk)
  • různé oblasti mozku, smyslové orgány a jejich funkce se rozvíjí v rozdílných časových plánech heterochronně
  • vývoj znamená jak nárůst, tak ubývání i selekci
  • dochází nejen k "nerozvoji" některých oblastí, ale dokonce i k odumírání (např. nervové buňky); po fázích nadprodukce dochází k selekci nejfunkčnějších buněk, následuje krátkodobé uskladnění přebytků a pak dojde ke korekci (nevyužité odumírá)
  • projevuje se plasticita mozkových funkcí, která pokračuje i do postnatálního období
  • pozn. do 8. měsíce má dítě schopnost rozlišit všechny fonémy světa  pak už jen pro svou mateřštinu
  • mozek s smyslové orgány se vyvíjí zprvu nezávisle a zpočátku není mozek odkázán na stimulaci skrze smyslové orgány - k propojení dojde mezi 25. – 27. týdnem vývoje, toto propojení tvoří základ pro pozdější učení prostřednictvím smyslových orgánů


Pohyby

  • konec 19. stol. – první sledování pohybů plodu pomocí palpace a stetoskopu
  • W. Preyer - 1885 kniha o embryích „O duši dítěte“:
  • motilita – spontánní charakter, nejen reaktivní
  • motilita se objevuje již před 12 . týdnem
  • podobnost motility plodu a novorozence - abnormální motilita novorozence = poškození + totéž u plodu
  • plod spontánně pije plodovou vodu
  • později vše vesměs potvrzeno
  • výzkumy problematické – palpace (pohmat) + stetoskop + na potracených plodech (mrtvých i živých) na zvířatech
  • sonograf – 1971 Reinhold - 1. pozorování pomocí sono 2 Skupiny pohybů – silné pohyby celého těla / pomalé pohyby jednotlivých částí, potvrdil Preyerovy představy – první klasifikace pohybů
  • behaviorální stavy (spánek, bdění)- jasně odlišitelné od 35.-37. týdne
  • počet změn polohy – největší 13-15tý týden, pak klesá (málo místa)
  • změna motility – špatná prognostická známka, ale když je motilita v pořádku nelze hodnotit, zda je průběh dobrý.
  • regrese – např. v důsledku hypoxie – zpět v motilitě
  • vymizení pohybů – úmrtí nebo distres (nepohoda plodu)
  • normální motilita ještě neznamená, že dítě je v pořádku
  • vermikulární pohyby – jedny z prvních, pol. 8. týdne, pomalé, 0,5 – 2 sec, trhavé, v průběhu 2 měsíců vymizí, cca 4 cm
  • plod je velmi brzy připravován na činnosti, díky nimž přežije po narození
  • plod je aktivní, tj. ovládá („kontroluje“) prostředí
  • není automat, který jen reaguje dle podnět – reakce, reaguje na změny polohy matky vyhledáváním nejpohodlnější polohy, do značné míry určuje dobu porodu a aktivně se na něm podílí (porod živých dětí je snazší než porod mrtvých – dle porodníků)
  • již v prenatálním období získává jedinec schopnost sociální interakce
  • plod je v aktivním kontaktu s matkou – už před narozením se vytváří dialog matka – dítě a to jak pohyby, tak emocionálně – emoce matky ovlivňují dítě vytvářením zvláštních podnětových situací
  • počátky vnitřního prožívání je nutno z pozorování hledat již v době prenatální – ale jak to prožívání vypadá, o tom lze mít jen dohady založené více na teoriích než na ověřených faktech, o psychice dítěte před narozením toho víme velmi málo, přesto lze učinit tento závěr: dobrý psychický stav matky je pro základy psychiky dítěte významný, třebaže neznáme mechanismy tohoto působení
  • kromě zásadního významu biologického vývoje jsou v tomto období také pokládány základy pro citový vztah mezi matkou, resp. oběma rodiči, a (zatím očekávaným) dítětem. Skutečnost očekávání dítěte má značný vliv na život obou jeho rodičů; dítě jim přinese na jedné straně velké obohacení, na straně druhé nutnost určitých změn životního stylu a společenských rolí. Pozice partnera matky bývala v minulosti podceňována jako málo významná, nicméně i od něho těhotenství jeho partnerky leccos vyžaduje. Musí se vyrovnat mimo jiné s určitou proměnou osobnosti nastávající matky a posléze i s faktem, že dítě nárokuje mnoho jejího času a pozornosti, které ona tím pádem nemůže věnovat jemu. Pro matku samotnou pak těhotenství znamená nikoli období klidu a vyrovnanosti, nýbrž značnou zátěž psychickou, tělesnou i společenskou. Důvodů, které vedou lidi k tomu, aby měli děti, existuje celá řada: Nemít děti je nepřirozené, tedy analogicky lze zplození potomka označit za projev normálnosti. Dítě přináší změnu, oživení, je zdrojem radosti, objektem citů, pokračovatelem života rodičů; může však být i prostředkem k úniku z vlastní rodiny, výsledkem nátlaku na partnera, levnou pracovní silou, zbraní proti osamělosti nebo ekonomickou pojistkou na stáří rodičů. Postoje rodičů, v nichž je zahrnuta pohnutka ke zplození dítěte i jejich vztah k těhotenství, významně ovlivňují psychický vývoj jejich potomka. Ten přichází do prostředí, které funguje podle nějakého zaběhlého řádu, a zákonitě tento řád naruší. Na rodičích potom je, aby tuto změnu zpracovali a přijali, což je podmíněno určitou mírou jejich osobnostní vyzrálosti.


5 stavů chování

  • Prechtl, Beintem
  • dle dýchacích pohybů, pohybů těla a otevírání očí
  1. klidný spánek – pravidelné dýchání, žádný pohyb, oči zavřené
  2. aktivní spánek – nepravidelné dýchání, přítomnost pohybů, oči zavřené
  3. klidné bdění – dýchání pravidelné, žádný pohyb, oči otevřené
  4. aktivita - nepravidelné dýchání, přítomnost pohybů, oči zavřené nebo otevřené
  5. pláč - nepravidelné dýchání, přítomnost pohybů, oči zavřené nebo otevřené


Komunikace

  • lékaři považují za prvotní komunikaci to, že nedojde k imunitní reakci proti zárodku (biochemická příčina spontánních potratů)
  • spojení neurohumorální - zahajuje ho matka, jejíž mozek zachytí vnější podnět a vyvolá to emoci, hypothalamus zpracuje emoci a vyšle signál pro endokrinní systém a hypothalamus plodu reaguje na tu emoci, smyslová komunikace = behaviorální


  • důkazy:
  • fetus je schopen donutit matku měnit polohu
  • zklidnění plodu při masážích břicha
  • spotřeba plodové vody
  • fyziologicky - krví procházející placentou převážně prostřednictvím hormonů
  • smysly - masírováním břicha, změnou polohy, hlasem matky
  • postojem emocionálním či racionálním, tím, že se matka soustředí na určitou část svého těla ji ovlivňuje, nechtěné děti bývají častěji samovolně potraceny
  • interakce matky a dítěte začíná již v době těhotenství. Na fyziologické úrovni je jejich vzájemná komunikace zprostředkována krví, a protože různé prožitky a emoční stavy matky mají určitou biochemickou odezvu, pocítí je i plod. Matka stimuluje dítě rovněž svými pohyby a hlasem. Již plod je schopen se učit a pracovat s pamětí; svědčí o tom empiricky dokázaná skutečnost, že novorozené dítě pozná hlas své matky - umí jej odlišit od hlasů jiných lidí. Prenatální vývoj může být ovlivněn celou řadou dalších okolností - např. alkoholismem, kouřením nebo diabetem matky, chorobami, které matka v těhotenství prodělala, slunečním a ionizačním zářením aj. Jako perinatální období se označuje doba těsně před porodem, porod samotný a doba těsně po porodu. Na duševní i tělesný vývoj dítěte mohou mít negativní vliv případné porodní komplikace. Přítomnost otce u porodu je ve světě běžným jevem již mnoho desetiletí, u nás se tato záležitost začala prosazovat krátce před rokem 1989. Mezi její hlavní pozitiva patří snížení nejistoty a úzkosti obou partnerů a fakt, že porod jako společný prožitek prohlubuje jejich vzájemný citový vztah. Dřívější praxe, kdy právě narozené děti byly umisťovány separátně od matky na novorozenecké oddělení, je již také překonána - a to metodou zvanou rooming in, kdy dítě je od počátku ve společném pokoji s matkou. Za těchto podmínek mezi nimi vzniká snáze a rychleji emoční pouto. Za velké plus se považuje i fakt, že tyto děti jsou rovněž déle kojeny (a v důsledku toho průměrně méně nemocné).


Charakteristiky jednotlivých prenatálních období

1. měsíc

  • 24 – 36 hodin - po splynutí vajíčka a spermie 1. dělení
  • další a další dělení - blastula = 100 – 150 buněk (7 dní)
  • cca 7. den - buněčná diferenciace - 2 vrstvy: vnitřní – blastocyst (embryo), vnější – trofoblast (obaly)
  • 6. – 10. den - na povrchu trofoblastu výhonky – prorostou děložní sliznicí a napojí se na cévní systém = nidace (50% nezahnízdí a 50% ze zahnízděných nepřežije, 25% OK)
  • cca 11. den - embryonální období - velikost špendlíkové hlavičky, produkce hormonu zabraňující u žen menstruaci
  • 16. dní - vývoj vrstev vajíčka: trofoblast, 4 membrány:
  1. amniový vak s amniovou tekutinou
  2. žloutkový vak – produkce krevních buněk, dokud je plod nevytváří sám
  3. z chorionu – placenta
  4. alantosis  pupečníková šňůra a cévní zabezpečení placenty


  • z blastocystu 3 zárodečné listy:
  1. ektoderm – kůže, NS, vlasy, nehty, potní žlázy, oči
  2. mezoderm – svaly, cévy, kosti, šlachy, respir. a vyluč. soust.
  3. endoderm – trávicí soust., pankreas, játra …


  • ve třetím týdnu je slyšitelná první srdeční ozva
  • velikost cca 2,5 cm, váha cca 2 g


2. měsíc

  • vznik lidského vzezření, vývoj mozku
  • 7. – 8. týden - nediferencované gonády – zárodky pohlavních orgánů
  • pol. 8. týdne - 1. pohyby plodu – vermikulární pohyby
  • 8. týden -na dotyk reaguje flexí trupu, extenzí hlavy a pohybem paží vzad
  • přelom 2/3 měsíce - začíná fungovat placenta (plně funkční na poč. 4.m), jsou už základy nehtů, víčka (zavřená), hlasivky, zřetelné pohlaví, hlava = 1/3 těl. délky
  • velikost cca 7–8cm, váha cca 30 g


3. měsíc

  • počátek fétus - spontánní pohyby horními dolními končetinami, otáčí hlavu, svraští čelo, pohyby ústy
  • 1. pol. - orgánové systémy funkční, vznik primitivních pohlavních buněk, občas močí
  • 2. pol. - pohyby i prsty, hlavou, polykání
  • 8. – 9. týden - vývoj chuťových buněk (12. týden vyvinuté), reaguje na podráždění vlasem
  • 9. – 10. týden - diferenciace rozmnož. soustavy – vývoj varlat, lze registrovat mozkovou bioelektrickou aktivitu na EEG
  • od 10. týden - více pohybů, častěji, nezaměnitelná lidská tvář, doteky: ruka – obličej
  • pohyby jazyka, „zívání“
  • po 10. týden - dýchací pohyby
  • od 12. týdne - doteky: ruka – ústa, palec do pusy; sání, žvýkání, pohyby prstů


4. měsíc

  • 1. pol. růst, hlava = ¼ těl. délky ( = při porodu), pupeční šňůra dlouhá jako plod,
  • placenta plně funkční, orgány zformovány, formuje se fetální a placentární krevní oběh
  • 2. pol. - intenzivní pohyby, kope, urychlen vývoj svalstva, začátek osifikace kostry
  • 16. týden - matka vnímá 1. pohyby plodu
  • od 16. – 18. týdne - pohyby očí
  • velikost 15 - 25 cm, hmotnost 200 g


5. měsíc

  • 1. pol. - na EEG lze rozlišit spánkový a bdělý stav; plod je aktivnější, kroutí se, škytá, je slyšet zřetelně tep srdce, funkční potní a mazové žlázy, respirační systém nedostatečně vyvinut – těžko by přežilo
  • 2. pol. - řasy, obočí, tělo se pokrývá lanugem
  • po 20. týdnu - pohyby víček
  • délka 30 cm


6. měsíc

  • mozek a respirační systém více dozrávají (přežijí i mimo matku)
  • 1. pol. - růst se zpomaluje, kůže průsvitná, červenavá, objevuje se podkožní tuk, začíná mizet lanugo (ne vždy), oči kompletní, pohyby víček + pohledy do stran, pravidelné dýchání po 24 hodin
  • velikost 35-40cm, hmotnost 500-600g


7. měsíc

  • 1. pol. - plně vyvinuty reflexy, počátek sestupu varlat, lanugo zmizí, růst vlasů
  • 2. pol. - plně funkční orgány, při předčasném porodu schopen dýchat sám
  • velikost přes 40 cm, hmotnost 1,2 - 2 kg

8. měsíc

  • omezené pohyby kvůli prostoru, varlata do šourku, nehty již OK, podkožní tuk - souvislá vrstva
  • velikost 45 - 50 cm, hmotnost 2,5-3kg


9. měsíc

  • cca 40 týdnů/280 dnů
  • 1 – 2 týdny před porodem konec růstu, placenta přestává plnit funkce, krevní oběh se připravuje na přestavbu – začíná se uzavírat tepenný a pak i žilní dučej
  • velikost cca 50 cm, hmotnost přes 3 kg