Preventivní programy práce se školní třídou: Porovnání verzí

(Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Prevence]] (z lat. praeventus = zákrok předem) - v nejširším slova smyslu to znamená předcházení škodlivým vlivům. V tomto případě jde o prevenci [[Šikana|šikany]], [[záškoláctví]] a jiných typů chování. Předcházení negativním důsledkům některých nežádoucích jevů je výhodnější než zákroky proti již vzniklým defektům. <ref>Maříková, H., Petrusek, M., & Vodáková, A. (1996). Velký sociologický slovník II. Praha: Karolinum.</ref>
+
[[Prevence]] (z lat. praeventus = zákrok předem) znamená předcházení škodlivým vlivům. V tomto případě jde o prevenci [[Šikana|šikany]], [[záškoláctví]] a jiných typů chování. Předcházení negativním důsledkům některých nežádoucích jevů je výhodnější než zákroky proti již vzniklým defektům.<ref>Maříková, H., Petrusek, M., & Vodáková, A. (1996). Velký sociologický slovník II. Praha: Karolinum.</ref>
 +
=='''DĚLENÍ PREVENCE'''==
 +
==='''PRIMÁRNÍ PREVENCE'''===
 +
Je zaměřená na posilování žádoucího chování s očekáváním, že se tak sníží potenciální výskyt rizikového chování.
  
== '''DĚLENÍ PREVENCE''' ==
+
'''Nespecifická''' - veškeré činnosti a aktivity, které podporují zdravý životní styl a pomáhají osvojovat pozitivní sociální chování. To probíhá prostřednictvím smysluplného využívání volného času jako jsou například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity (a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských norem, k odpovědnosti za sebe a své jednání apod.).<ref name="MŠMT22">MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny</ref>
  
=== '''PRIMÁRNÍ PREVENCE''' ===
+
'''Specifická''' – aktivity a programy, které mají za cíl předcházet nebo minimálně omezovat výskyt jednotlivých forem rizikového chování žáků. Specifická prevence se dále dělí na '''všeobecnou''' (zaměřena na všechny lidi bez rozdílu, u kterých se nežádoucí chování ještě neobjevilo), '''selektivní''' (zaměřena na ty žáky, kteří jsou ohroženi rizikovým chováním) a '''indikovanou''' (zaměřena na konkrétní skupinu či jedince, u nichž již byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů).<ref name="MŠMT22" />
Zaměřená na posilování žádoucího chování s očekáváním, že se tak sníží potenciální výskyt rizikového chování.
+
==='''SEKUNDÁRNÍ PREVENCE'''===
 
 
'''Nespecifická''' - veškeré aktivity podporující zdravý životní styl a osvojování pozitivního sociálního chování prostřednictvím smysluplného využívání a organizace volného času, například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských pravidel, zdravého rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání.<ref name="MŠMT">MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny</ref>
 
 
 
'''Specifická''' – aktivity a programy, které jsou zaměřeny specificky na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování žáků. Ta se dále dělí na všeobecnou (zaměřena na širší populaci, aniž by byl dříve zjišťován rozsah problému nebo rizika), selektivní (zaměřena na žáky, u nichž lze předpokládat zvýšený výskyt rizikového chování) a indikovanou (zaměřena na jednotlivce a skupiny, u nichž byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů v oblasti chování, problematických vztahů v rodině, ve škole nebo s vrstevníky). <ref name="MŠMT" />
 
 
 
=== '''SEKUNDÁRNÍ PREVENCE''' ===
 
 
Orientovaná na včasné vyhledávání osob, které se již rizikově chovají a snaží se zamezit dalšímu prohlubování tohoto chování.
 
Orientovaná na včasné vyhledávání osob, které se již rizikově chovají a snaží se zamezit dalšímu prohlubování tohoto chování.
 +
==='''TERCIÁRNÍ PREVENCE'''===
 +
Zaměřená na osoby, u nichž se již rizikové chování objevilo a směřuje k zamezení opětovnému objevení tohoto chování.
 +
=='''FORMY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ'''==
 +
==='''KOUŘENÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
 +
U dětí a dospívajících se vyskytuje převážně jako experimentování, které však může vést k příležitostnému, pravidelnému či až dennímu užívání.<ref name="MŠMT2">MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny</ref> U dítěte může vzniknout závislost občasným kouřením po dobu 4 týdnů nebo denním kouřením cigaret v množství menším než pět. <ref>Vítkovická nemocnice (nedat.). Centrum prevence a léčby závislostí na tabáku u dětí a adolescentů. Získáno z https://nemocnicevitkovice.agel.cz/pracoviste/oddeleni/detske-oddeleni/informace-pro-pacienty/zavislost-na-tabaku.html</ref>
 +
===='''Příznaky a projevy'''====
 +
Závislost na tabáku se projevuje buď fyzickou [[Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek|závislostí]] (při vysazení silná touha po cigaretě,  poruchy spánku,  podrážděnost, nervozita, pokleslá nálada, neschopnost se soustředit apod.), nebo psychosociální závislostí (kuřácké rituály - pohrávání si s cigaretou v ruce, potahování kouře, zapalování cigarety,  odklepávání a dále v situacích - cigareta během pracovní pauzy, při kávě, po jídle,  atd.). Tyto rituály vyvolávají chuť na cigaretu a bývají spouštěcím podnětem kouření při odvykání.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
 +
'''Žáci 1. stupně ZŠ''' – žáci by si měli upevnit nekuřácký postoj, měli by pochopit rizika aktivního i pasivního kouření, posilovat dovednosti odmítnout cigaretu. Srozumitelnou, interaktivní a hravou formou, úměrnou [[Kognitivní vývoj v mladším školním věku|kognitivnímu vývoji dětí]] by určitě měla být zohledněna zejména tato témata: zdravotní následky kouření, zápach spojený s kouřením, útrata peněz za cigarety, škodlivost pasivního kouření, obavy o zdraví rodinných příslušníků, kteří kouří apod.<ref name="MŠMT2" />
  
=== '''TERCIÁRNÍ PREVENCE''' ===
+
'''Žáci 2. stupně ZŠ''' – posilovat dovednosti k odmítání cigaret, schopnost odolávat tlaku vrstevníků, upevňovat nekuřácké postoje a vysvětlit mýty, které o kouření tabáku často převládají. Vhodné je směřovat preventivní aktivity např. na vliv kouření na vzhled (žluté zuby, nezdravé vlasy, nečistá a rychle stárnoucí pleť) a na vztahové aspekty (nepříjemné líbání s kuřákem, nebezpečí kouření a užívání hormonální antikoncepce).<ref name="MŠMT2" />
Zaměřená na osoby, u nichž se již rizikové chování objevilo a směřuje k zamezení opětovnému objevení tohoto chování.
 
<br />
 
 
 
== '''FORMY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ''' ==
 
 
 
=== '''KOUŘENÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)''' ===
 
U dětí a dospívajících se vyskytuje převážně jako experimentování, které však může vést k příležitostnému, pravidelnému či až dennímu užívání. <ref name="MŠMT" /> U dítěte může vzniknout závislost občasným kouřením po dobu 4 týdnů nebo denním kouřením cigaret v množství menším než 5. <ref>Vítkovická nemocnice (nedat.). Centrum prevence a léčby závislostí na tabáku u dětí a adolescentů. Získáno z https://nemocnicevitkovice.agel.cz/pracoviste/oddeleni/detske-oddeleni/informace-pro-pacienty/zavislost-na-tabaku.html</ref>
 
 
 
==== '''Příznaky a projevy''' ====
 
Závislost na tabáku se projevuje buď fyzickou [[Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek|závislostí]] (při vysazení silná chuť na cigaretu, nervozita, podrážděnost, pokleslá nálada, poruchy spánku, neschopnost se soustředit apod.), nebo psychosociální závislostí (kuřácké rituály - pohrávání si s cigaretou v ruce, zapalování cigarety, potahování kouře, odklepávání a dále v situacích - cigareta při kávě, po jídle, během pracovní pauzy atd.). Tyto naučené vzorce chování vyvolávají chuť na cigaretu a bývají spouštěči kouření při odvykání.<ref name="MŠMT" />
 
 
 
==== '''Primární prevence''' ====
 
'''Žáci 1. stupně ZŠ''' – upevnění nekuřáckého postoje na individuální úrovni, vysvětlení rizik aktivního (ale také pasivního) kouření a posilování dovednosti odmítání cigaret (či jiných forem tabáku). Srozumitelnou, interaktivní a hravou formou, úměrnou [[Kognitivní vývoj v mladším školním věku|kognitivnímu vývoji dětí]] by měla být zohledněna zejména tato témata: zdravotní následky kouření, škodlivost pasivního kouření, zápach spojený s kouřením, útrata peněz za cigarety, obavy o zdraví rodinných příslušníků, kteří kouří apod.<ref name="MŠMT" />
 
 
 
'''Žáci 2. stupně ZŠ''' – posilovat dovednosti k odmítání, schopnost čelit tlaku vrstevníků, upevňovat nekuřácké postoje u jedinců i v kontextu kolektivu a mimo jiné také uvádět na pravou míru mýty, které o kouření tabáku v této věkové skupině často převládají. Vhodné je cílit preventivní aktivity např. na vliv kouření na vzhled (zuby, vlasy, pleť) a na vztahové aspekty (nepříjemný polibek od kuřáka, rizika kouření a užívání hormonální antikoncepce).<ref name="MŠMT" />
 
 
 
'''Žáci na SŠ''' – směřovat k posílení [[motivace]] k odvykání, uvědomování rizik závislosti a negativních důsledků bezprostředně vyplývajících z pravidelného kouření, zejména pak v oblasti vzhledu, partnerských vztahů, fyzické kondice a negativního vlivu na sexuální život. Motivací pro denní kuřáky tabáku by mohly být také potenciálně uspořené finance za nevykouřené cigarety.<ref name="MŠMT" />
 
 
 
=== '''ALKOHOL (PREVENCE V ADIKTOLOGII)''' ===
 
[[Alkohol]] je návyková látka, jež působí na [[Centrální nervová soustava|centrální nervový systém]] a její požití způsobuje opilost.
 
 
 
==== '''Příznaky a projevy''' ====
 
'''Lehká opilost''' (u dětí do 0,5 ‰, tj. do 0,5 g alkoholu na 1 kg krve) - uvolnění, dobrá nálada, snížená úzkost, zvýšená hovornost, nárůst sebevědomí. U dětí bývá toto stadium kratší než u dospělých. Redukce úzkosti hraje významnou roli v posílení dalšího užívání alkoholu, která pak může vést k samotné závislosti.<ref name="MŠMT" />
 
 
 
'''Střední opilost''' (0,5–1 ‰ u dětí) – zhoršený úsudek, snížená sebekritičnost, snížené zábrany, zvýšená agresivita. Objevuje se únava, zpomalení psychomotorických reakcí až kolísavá chůze, obtíže při stání či setřelá řeč. Může docházet k zastření vědomí či spánku. Komplikací druhého stadia opilosti mohou být tzv. okénka neboli částečná či úplná [[amnézie]] na epizodu užívání alkoholu. <ref name="MŠMT" />
 
 
 
'''Těžká opilost''' (nad 1 ‰ u dětí) - zmatenost, apatie, únava, spavost a často i zvracení. Při velkých dávkách alkoholu dochází k úplnému bezvědomí, necitlivosti, mimovolnému močení a pokálení. Svalstvo je uvolněné, dýchání je pomalé, zornice jsou normální nebo rozšířené a nereagují na světlo. Někdy je člověk zmatený, blouzní, zmítá sebou a tropí povyk. V těžkých případech a při nedostatečné pomoci hrozí smrt následkem utlumení dýchacího centra v [[Prodloužená mícha|prodloužené míše]] (u dětí již nad 2 ‰). <ref name="MŠMT" />
 
 
 
==== '''Primární prevence''' ====
 
'''1. stupeň ZŠ''' - pochopení rizik spojených s užíváním alkoholu, upevnění zdravých postojů, osvojení si dovednosti odmítání alkoholu a oddálení prvních experimentů s pitím do co nejpozdějšího věku.<ref name="MŠMT" />
 
 
 
'''2. stupeň ZŠ''' - posilovat dovednosti k odmítání a schopnost čelit tlaku vrstevníků. Poskytované informace o alkoholu, jeho účincích a rizicích užívání by měly být pravdivé a vyvážené (tedy např. včetně artikulace pozitivních účinků a dílčích přínosů), protože žáci již mají s alkoholem osobní zkušenosti a spolu se zkreslenou informací by mohli odmítnout celé sdělení pro nedůvěryhodnost informátora.<ref name="MŠMT" />
 
 
 
'''SŠ''' - rozpoznání vlastní motivace k užívání alkoholu, pochopení osobních hodnot vztahujících se k rizikovému chování (zdraví, svoboda, zodpovědnost, vztahy apod.), a hlubšímu pochopení rizik spojených s užíváním alkoholu včetně rozvoje závislosti.<ref name="MŠMT" />
 
 
 
=== '''NELEGÁLNÍ DROGY (PREVENCE V ADIKTOLOGII)''' ===
 
[[Drogy, závislosti|Nelegální drogou]] je přírodní nebo syntetická návyková látka, která mění lidské vědomí, chování nebo jednání se všemi zdravotními i sociálními důsledky <ref>Rozdělení drog (nedat). Získáno z https://www.substitucni-lecba.cz/drogy</ref> a zákon nepovoluje její držení ani užívání.
 
 
 
==== '''Příznaky a projevy''' ====
 
Mezi příznaky patří náhlá změna osobnosti, změny nálady, změny ve fyzickém vzhledu nebo pohodě, změna výkonu ve škole, zvýšená utajená komunikace s ostatními, zvýšená potřeba peněz.  Je však nutno mít na paměti, že i přes existenci některého z příznaků se vždy nemusí jednat o užívání drog (ale například o projevy puberty, či jiné důvody, například krizová životní období).<ref name="MŠMT" />  
 
  
==== '''Primární prevence''' ====
+
'''Žáci na SŠ''' – směřovat k posílení [[motivace]] k odvykání, k uvědomování si rizik kouření a negativních důsledků z něj bezprostředně vyplývajících, zejména pak v oblasti vzhledu, fyzické kondice, partnerských vztahů a negativního vlivu na sexuální život. Motivací pro denní kuřáky tabáku mohou být  uspořené peníze za nekoupené cigarety.<ref name="MŠMT2" />
  
* Vytvořit podmínky pro předcházení výskytu případů užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně všech školních akcí i mimoškolní činnosti.
+
===='''Doporučený postup'''====
* Zajistit ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně veškerých školních akcí.
+
V případě žáků se závislostí na tabáku je vhodné informovat žáka o konkrétních rizicích kouření, posílit jeho motivaci k odvykání a předat kontakt na odbornou pomoc. Vhodnou intervencí je "krátká intervence 5P - jde o krátký, strukturovaný, partnersky vedený rozhovor, rozdělený do 5 částí. Má za cíl nasměrovat žáka k odvykání a předat ho do péče odborníků.<ref name="MŠMT2" />
* Školním řádem školy a vnitřním řádem školského zařízení (dále jen „školní řád“) jasně vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole, jejich vnášení do školy.
 
* Poskytovat žákům a zákonným zástupcům nezletilých žáků nezbytné relevantní informace.
 
* Poskytovat žákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji.
 
* Působit preventivně na žáky v oblasti užívání návykových látek.
 
* Do veškerých poučení o ochraně zdraví zakotvit informace o rizicích užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.
 
* Poskytovat žákům, kteří mají s užíváním návykových látek problémy, jakož i zákonným zástupcům nezletilých žáků, informace o pomáhajících institucích a možnostech řešení situace.
 
* Při řešení případů souvisejících s užíváním návykových látek, jejich vnášením nebo distribucí je třeba spolupracovat s dalšími zainteresovanými institucemi a orgány – externími subjekty realizujícími primárně preventivní programy, školskými poradenskými zařízeními, Policií ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) apod.  
 
* V případě externích subjektů realizujících preventivní programy ve školách a školských zařízeních preferovat programy, jejichž odborná způsobilost byla ověřena nebo certifikována a efektivita programů je vyhodnocována.
 
* V případech, které stanoví zákonné předpisy, plnit ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům nezletilého žáka. <ref name="MŠMT" />  
 
  
=== '''NETOLISMUS (PREVENCE V ADIKTOLOGII)''' ===
+
#'''Ptát se''' – zmapovat kouření u daného žáka v oblastech počtu, zkušeností, jestli to skrývá apod.
[[Netolismus]] označuje závislost na tzv. virtuálních drogách, kam patří zejména počítačové hry, sociální sítě, internetové služby (různé formy chatu), virální videa, mobilní telefony, televize atd.<ref name="MŠMT" />  
+
#'''Pojmenovat rizika''' – jednoduše a jasně popsat rizika vyplývajících z užívání tabáku u daného žáka/žákyně.
 +
#'''Podpořit motivaci''' – rychle zmapovat a podpořit motivaci k odvykání. Ptát se na jeho postoje - co má na kouření rád/a, co ne, jestli už zkoušel přestat apod.
 +
#'''Předat kontakt''' – pokud má žák zájem, je vhodné mu předat kontakty na podrobnější informace nebo odborné služby
 +
#'''Plánovat další setkání''' – ocenit žákovu otevřenost a nechat žáka stručné shrnout hlavní výstupy intervence a zodpovědět doplňující dotazy. Po cca 14 dnech až měsíci opět s žákem prodiskutovat, zda došlo k nějaké změně.<ref name="MŠMT2" />
  
==== '''Příznaky a projevy''' ====
+
==='''ALKOHOL (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
Mezi příznaky patří méně vykonané práce, pocit prázdnoty, když není člověk u počítače, ztráta kontroly nad časem stráveným u počítače, brzké vstávání k počítači nebo ponocování u počítače, rostoucí nervozita a neklid, když člověk delší dobu nemůže hrát, přemýšlení o počítači, když ho člověk zrovna nepoužívá, krádeže peněz na nákup her, stále více a více času potřebného k uspokojení ze hry, zkreslování, zatajování informací o své závislosti, hraní kvůli úniku od osobních problémů, narušené vztahy s rodinou, zanedbávání učení, opouštění dřívějších zájmů a přátel a zhoršující se školní výsledky.<ref name="Závislost na počítačích a počítačových hrách">Závislost na počítačích a počítačových hrách (nedat.). Získáno z http://poradenskecentrum.cz/pocitacova-zavislost.html</ref>
+
[[Alkohol]] je návyková látka, jež působí na [[Centrální nervová soustava|centrální nervový systém]] a její požití způsobuje opilost.
 +
===='''Příznaky a projevy'''====
 +
'''Lehká opilost''' - uvolnění, dobrá nálada, snížená úzkost, zvýšená hovornost, nárůst sebevědomí. U dětí je většinou tohle stadium kratší než u dospělých. Snížení úzkosti hraje významnou roli v posílení dalšího požití alkoholu, které pak může vést k závislosti.<ref name="MŠMT2" />
  
==== '''Primární prevence''' ====
+
'''Střední opilost''' – zhoršený úsudek, snížená sebekritičnost, snížené zábrany, zvýšená agresivita. Objevuje se únava, zpomalení psychomotorických reakcí až kolísavá chůze, setřelá řeč či obtíže při stání. Mohou se objevovat tzv. okénka neboli částečná či úplná [[amnézie]] na epizodu užívání alkoholu. <ref name="MŠMT2" />
  
* Sledujte, jaké hry děti hrají.
+
'''Těžká opilost'''  - zmatenost, únava, spavost, apatie, zvracení. Při velkých dávkách alkoholu dochází k bezvědomí, necitlivosti, dokonce i mimovolnému močení a pokálení. Svalstvo je uvolněné, dýchání je pomalé, zornice nereagují na světlo. Někdy je člověk zmatený a blouzní. V těžkých případech a při nedostatečné pomoci se objevuje riziko smrti jakožto následek utlumení dýchacího centra v [[Prodloužená mícha|prodloužené míše]]. <ref name="MŠMT2" />
* Uvědomte si, že hry mají i kladné stránky, některé umožňují rozvíjet logiku, postřeh, schopnost orientace ve složité situaci, koordinaci očí a rukou, koncentraci, plánování, řešení problémů a další schopnosti. Důležitý je výběr her a přiměřenost času jim věnovaného.  
+
===='''Primární prevence'''====
* Hrajte hry spolu s dítětem a potom si o nich povídejte – pomáháte tak rozlišovat fikci od reality.  
+
'''1. stupeň ZŠ''' - žáci by měli pochopit rizika spojená s užíváním alkoholu, upevnit si zdravé postoje, osvojit si dovednosti odmítání alkoholu a oddálení prvních experimentů do co nejpozdějšího věku.<ref name="MŠMT2" />
* Stanovte striktní limity, kdy dítě může hrát a kdy ne.
 
* Dávejte pozor, aby dítě nehrálo hry u kamarádů.  
 
* Zjistěte, zda dítě hraním počítačových her neutíká od nějakých problémů.
 
* V průběhu hraní veďte dítě k tomu, aby si po určité době (např. po hodině) udělalo přestávku, během ní o hře mluvte.
 
* Podporujte dítě v jiných zájmech.
 
* Předcházejte tomu, aby se dítě nudilo.
 
* Posilujte zdravé sebevědomí dítěte. <ref name="Závislost na počítačích a počítačových hrách" />  
 
  
=== '''HRÁČSTVÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)''' ===
+
'''2. stupeň ZŠ''' - důležité je posílit dovednosti k odmítání alkoholu a umět čelit tlaku vrstevníků. Poskytované informace o alkoholu, jeho účincích a rizicích užívání by měly být pravdivé a vyvážené (zmínit tedy i pozitivních účinky a přínosy), protože žáci již mohou mít s alkoholem zkušenosti a kvůli zkreslené informaci by mohli odmítnout celé sdělení jako nedůvěryhodné.<ref name="MŠMT2" />
Hraní hazardních her (hráčství) znamená riskovat peníze nebo něco o věcné hodnotě pro něco, co má nejistý výsledek v naději, že lze vyhrát další peníze nebo něco o věcné hodnotě. Ve škole jde nejčastěji o karetní hry jako je mariáš, poker či oko, dále pak o kostkové hry nebo o částečně dovednostní hru čára. Žáci se dále například mohou i sázet, zda nastane či nenastane nějaká událost.<ref name="MŠMT" />  
 
  
==== '''Příznaky a projevy''' ====
+
'''SŠ''' - rozpoznat vlastní motivaci k požívání alkoholu, pochopit osobních hodnoty, které se vztahující k rizikovému chování a dále pochopit rizika spojená  s užíváním alkoholu včetně rozvoje závislosti.<ref name="MŠMT2" />
Chlubení se hrou a výhrami, používání hráčského slangu, lhaní, utrácení peněz, záškoláctví, změny nálad, výbušnost, popudlivost, stranění se kolektivu, samotářství, uzavřenost, nízká sebedůvěra, myšlenky na hru, ztráta zájmu o koníčky, problémy doma i ve vztazích a v kolektivu, zhoršení prospěchu, krádeže doma a ve škole, psychosomatické projevy, deprese, úzkost, suicidální myšlenky a tendence, užívání návykových látek, raná zkušenost s hazardní hrou, potíže s adaptací a pravidly, dluhy, finanční problémy, trestná činnost atp. <ref name="MŠMT" />  
+
==='''NELEGÁLNÍ DROGY (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
 +
[[Drogy, závislosti|Nelegální drogou]] je přírodní nebo syntetická návyková látka, která mění lidské vědomí, chování nebo jednání se všemi zdravotními i sociálními důsledky <ref>Rozdělení drog (nedat). Získáno z https://www.substitucni-lecba.cz/drogy</ref> a zákon nepovoluje její držení ani užívání.
 +
===='''Příznaky a projevy'''====
 +
Mezi příznaky patří náhlá změna osobnosti, změny nálady, změny ve fyzickém vzhledu, změny nálad, změna výkonu ve škole, zvýšená utajená komunikace s ostatními, zvýšená potřeba peněz. Je však nutno mít na paměti, že i přes existenci některého z příznaků nemusí vždy jít o užívání drog (ale například o projevy puberty, či jiné důvody, například krizová životní období).<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
  
==== '''Primární prevence''' ====
+
*předcházet užívání návykových látek ve škole, na školních akcích i při mimoškolních činnostech vytvořením vhodných podmínek a zajistit ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek
 +
*ve školním řádu vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole a jejich vnášení do školy
 +
*poskytovat důležité informace jak žákům (i zákonným zástupcům), a to věcně a pravdivě a také s přihlédnutím na jejich věk, rozumový a osobnostní vývoj
 +
*informovat o rizicích užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.
 +
*žákům i zákonným zástupcům nezletilých žáků, kteří již mají s užíváním problémy, poskytovat informace o možnostech řešení situace a institucích, kam se mohou obrátit
 +
*v případě vyskytujících se problémů spolupracovat s dalšími institucemi a orgány, které realizují primárně preventivní programy (OSPOD, Policie ČR, ŠPZ,...)
 +
*vybírat jen takové preventivní programy, které byly odborně ověřeny z hlediska efektivity
 +
*dle zákonných předpisů, plnit ohlašovací povinnost <ref name="MŠMT2" />
  
* Zvýšení informovanosti žáků o povaze a rizicích hazardního hraní, včetně korekce chybných informací a mylných přesvědčení o hazardní hře. Odhalování matematických a statistických principů sázek. (Mezi nejčastější omyly hráčů patří iluze o rychlém zbohatnutí, o zajímavosti hry, o navrácení prohraných peněz a o tom, že hrou se dá uniknout před neřešenými osobními, rodinnými, citovými nebo pracovními problémy).
+
==='''NETOLISMUS (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
* Změnu postoje k hazardním hrám ve směru odklonu od těchto aktivit, což snižuje riziko závislosti v dospělosti.
+
[[Netolismus]] označuje závislost na tzv. virtuálních drogách, kam patří zejména PC hry, sociální sítě, internetové služby, virální videa, mobily, TV atd.<ref name="MŠMT2" />
* Budování finanční gramotnosti žáků, která obnáší i problematiku dluhových pastí, hospodaření s domácím rozpočtem či bezpečností při vedení účtů.
+
===='''Příznaky a projevy'''====
* Kontrola nad impulzivním řešením problémů a podpora schopností řešení problémů, plánování a efektivního rozhodování.
+
Mezi příznaky patří méně vykonané práce související se ztrátou kontroly nad časem stráveným u počítače,  pocit prázdnoty, když není člověk u PC, brzké vstávání k počítači a ponocování u počítače, rostoucí nervozita a neklid, když člověk delší dobu nehraje, přemýšlení o počítači, když ho člověk zrovna nepoužívá, krádeže peněz na nákup her, stále více a více času potřebného k uspokojení ze hry, zkreslování, zatajování pravdy o své závislosti, hraní jakožto únik od osobních problémů, narušené vztahy (nejčastěji s rodinou), zanedbávání studia, opouštění zájmů a kamarádů a zhoršující se výsledky ve škole.<ref name="Závislost na počítačích a počítačových hrách2">Závislost na počítačích a počítačových hrách (nedat.). Získáno z http://poradenskecentrum.cz/pocitacova-zavislost.html</ref>
* Propojování tématu hazardního hraní i s tématy jiných závislostí, zejména pak s internetovou závislostí a užíváním návykových látek.
+
===='''Primární prevence'''====
* Informovanost žáků o tom, na koho se v případě problémů s hazardní hrou mohou obrátit o pomoc (kromě pedagogů jde i o specializované poradny, linky důvěry či například pracovníky nízkoprahových klubů pro děti mládež).<ref name="MŠMT" />  
 
  
=== '''RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ''' ===
+
*Sledovat, jaké hry dítě hraje.
Jednání, které vede v rámci dopravního kontextu k dopravním kolizím a následně k úrazům nebo úmrtím.<ref name="MŠMT" />  
+
*Uvědomit si, že hry mají i kladné stránky (rozvíjejí logiku, postřeh, schopnost orientace ve složité situaci, koordinaci očí a rukou atd.). Důležité je, jaký typ her dítě hraje a kolik času jim věnuje.
 +
*Hrát hry spolu s dítětem a pak si o nich povídat – pomáhá to rozlišovat fikci od reality.
 +
*Stanovit časové limity.
 +
*Dávat pozor, aby dítě nehrálo hry u kamarádů.
 +
*Zjistit, zda hraní PC her není pro dítě únik od nějakých problémů.
 +
*V průběhu hraní vést dítě k tomu, aby si dělalo přestávky, během ní je dobré o hře mluvit.
 +
*Podporovat dítě v jiných zájmech (nespecifická prevence) a tím také předcházet tomu, aby se dítě nudilo. Posilovat zdravé sebevědomí dítěte. <ref name="Závislost na počítačích a počítačových hrách2" />
  
==== '''Znaky''' ====
+
==='''HRÁČSTVÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)'''===
Chování, které je v rozporu s oficiálními a neoficiálními pravidly, agresivní chování, nebo neočekávané (či nezvyklé) chování.<ref name="MŠMT" />  
+
Hraní hazardních her (hráčství) znamená riskovat peníze nebo něco o věcné hodnotě pro něco, co má nejistý výsledek v naději, že lze vyhrát další peníze nebo něco o věcné hodnotě. Ve škole jde nejčastěji o karetní hry, kostkové hry nebo dovednostní hry. Žáci se také sází, zda nastane/nenastane nějaká událost.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Příznaky a projevy'''====
 +
Gambler se chlubí hrou a výhrami, používá hráčský slang, lže, utrácí peníze, chodí za školu, má změny nálad, je výbušný, popudlivý, straní se kolektivu, je samotářský, uzavřený, málo si věří, stále myslí na hru, ztrácí zájem o koníčky, má problémy doma, ve vztazích i v kolektivu, zhoršuje se mu prospěch. Objevují se psychosomatické projevy, deprese, úzkosti, myšlenky na sebevraždu, jiné závislosti, potíže s adaptací a pravidly, finanční problémy (dluhy), trestná činnost (krádeže) atp. <ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
  
==== '''Primární prevence''' ====
+
*zvýšit informovanost žáků o rizicích hazardního hraní, včetně vysvětlení mylných představ o hazardní hře. Odhalování matematické a statistické principy sázek (díky kterým vždy vyhrává herna/casino)
 +
*vytvořit k hazardu negativní postoj
 +
*zlepšovat finanční gramotnosti žáků
 +
*podpořit schopností řešení problémů bez impulzivity, podpořit plánování a efektivní rozhodování
 +
*propojit téma hazardního hraní i s tématy jiných závislostí, zejména pak s internetovou závislostí a užíváním návykových látek
 +
*informovat, na koho se v případě problémů s hazardní hrou mohou žáci obrátit o pomoc (na pedagogy, specializované poradny, linky důvěry, pracovníky nízkoprahových klubů pro děti mládež).<ref name="MŠMT2" />
  
* Dopravní výchova
+
==='''RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ'''===
* Dopravní besedy v prostředí školní třídy – může vést dopravní policista, dopravní psycholog, vyškolený pedagog,
+
Takové chování v dopravním prostředku, které vede k dopravním kolizím a následně k úrazům nebo úmrtím.<ref name="MŠMT2" />
* použití multimediálních pomůcek – ilustrace prostřednictvím audiozáznamu, PC her, přehrávání scének, různých ilustrovaných materiálů (např. pro výuku dopravního značení – více informací v odkazech na literaturu),
+
===='''Znaky'''====
* praktický nácvik na dopravním hřišti,
+
Chování, které je v rozporu s pravidly, agresivní nebo neočekávané (či nezvyklé) chování.<ref name="MŠMT2" />
* exkurze (pracoviště dopravní policie, dopravní podnik aj.).
+
===='''Primární prevence'''====
* Práce s rodinou
 
* Formou poskytování informací na rodičovských schůzkách, případně individuální konzultace s rodiči. Za vhodné považujeme poskytnutí informačního materiálu rodičům (více viz odkazy na literaturu) podle způsobu dopravy jejich dítěte do školy.
 
* Práce s osobností dítěte
 
* Za vhodné považujeme indikaci prostřednictvím pozorování při dopravní výuce (případně na dopravním hřišti), nebo dle rizikových faktorů (uvedených výše) zjištěných při screeningu rizikového chování obecně. Ve výjimečných případech může jít také o informace od policie (přestupky nebo trestné činy).<ref name="MŠMT" />  
 
  
=== '''NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ SEKT''' ===
+
*dopravní výchova a dopravní besedy ve škole
Sekta je určitá ohraničená sociální skupina, jejíž členové sdílejí ideologický koncept, jehož prostřednictvím se skupina vymezuje vůči svému okolí, a dochází při tom k postupné sociální izolaci, manipulaci a ztrátě soukromí.<ref name="MŠMT" />
+
*používání pomůcek (např. audiozáznamy, PC hry, scénky, ilustrované materiály pro učení dopravních značek)
==== '''Znaky''' ====
+
*praktický nácviky na dopravním hřišti
Znaky příslušnosti k některé sektě: fyzické znaky – symboly, změny oblečení, účesu; psychické změny - změny chování, nevyrovnanost, přílišná introverze, noví známí a přátelé, o nichž žák odmítá mluvit, změna zájmů, komunikačních schopností atd.<ref name="MŠMT" />  
+
*exkurze na pracoviště dopravní policie nebo dopravního podniku
 +
*práce s rodinou
 +
*poskytovat informace na rodičovských schůzkách (nebo na individuálních konzultacích s rodiči) nejlépe s přihlédnutím na způsob dopravy jejich dítěte do školy
 +
*pracovat s osobností dítěte<ref name="MŠMT2" />
  
==== '''Prevence''' ====
+
==='''NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ SEKT'''===
 +
Sekta je určitá ohraničená sociální skupina, jejíž členové vyznávají určitou ideologii, skrz kterou se vymezují vůči svému okolí.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Znaky'''====
 +
Znaky příslušnosti k některé sektě: fyzické znaky jako symboly oblečení, účes; psychické změny - změny chování, nevyrovnanost, přílišná introverze, noví přátelé, o nichž žák odmítá mluvit, změna koníčků, komunikace atd.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
  
* seznámit žáky s riziky a praktikami (myšlenkovou ideou) těchto (různých) skupin
+
*seznámení žáků s riziky a praktikami sekt (manipulují, pronásledují, vyvolávají pocity viny a méněcennosti, zmocňují se majetku členů, využívají profesního či mocenského postavení členů apod.)
* umět zmapovat existenci (skutečnost) a základní charakteristiku konkrétních sekt v České republice
+
*znát základní charakteristiku konkrétních sekt v České republice
* naučit žáky rozlišovat mezi sektou a tradičním náboženstvím a možnostmi pojetí/výkladu tradičních náboženství
+
*naučit žáky rozlišovat mezi sektou a tradičním náboženstvím
* vymezit pojem sekta, jeho významové roviny
+
*vymezit pojem sekta, jeho významové roviny
* seznámit žáky s možnými riziky vstupu do sekty a s procesem závislosti na sektě (manipulace, pronásledování, pocity viny a méněcennosti, zmocňování se majetku členů, využívání profesního či mocenského postavení členů apod.)
+
*znát předpoklady, proč lidé tíhnou k těmto skupinám (často osobní krize – potřeba bezpečí, potřeba spirituálního rozměru, sociálního kontaktu, emoční a intelektová vyzrálost)<ref name="MŠMT2" />
* zabývat se základními předpoklady inklinace lidí k těmto skupinám (osobní krize – potřeba bezpečí, potřeba spirituálního rozměru, sociálního kontaktu, emoční a intelektová vyzrálost)
 
* umět diskutovat se žáky o dané tematice a snažit se odpovědět na případné dotazy<ref name="MŠMT" />
 
  
=== '''SEXUÁLNÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ''' ===
+
==='''SEXUÁLNÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ'''===
K rizikovému sexuálnímu chování u dětí a dospívajících patří předčasný začátek pohlavního života (do této skupiny řadíme také zvýšenou konzumaci pornografie před 15. rokem života), vysoká frekvence pohlavních styků, náhodné známosti, promiskuita, prostituční chování, prezentování vlastních explicitně erotických materiálů na internetu, krvavé sexuální praktiky, vaginální, anální a orální styk bez použití kondomu mimo dlouhodobé partnerství, kde se předpokládá věrnost partnerů. V širším slova smyslu se k rizikovému sexuálnímu chování pojí i další faktory, například asociální chování, agresivita, nadužívání alkoholu a drog.<ref name="MŠMT" />  
+
Dětí a dospívající ohrožené sexuálním rizikovým chováním se vyznačují předčasným začátkem pohlavního života (včetně konzumaci pornografie před 15. rokem života), častý pohlavní styk, náhodnými známostmi promiskuitou a prostitucí, sdílením vlastních erotických materiálů na internetu s jinými lidmi, krvavými sexuálními praktikami, nepoužíváním kondomu mimo dlouhodobé partnerství. Mohou se objevit i další faktory, jako asociální chování, agresivita, abúzus alkoholu a jiných návykových látek.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Projevy'''====
 +
Nevhodné sexuální projevy - nutkavá masturbace, atypický sexuální vývoj (je potřeba je odlišit od projevů normální sexuální zvídavosti a experimentování), jednak projevy nesexuální, které se následně mohou rozvinout až do sexuální deviace. U chlapců může docházet k fyzické agresi, u dívek k sebepoškozování. Na riziko sexuálního rizikového chování může upozornit tzv. „triáda symptomů“: noční pomočování i po 12. roce života, krutost ke zvířatům a žhářství.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
  
==== '''Projevy''' ====
+
*mít dobrý vztah s dítětem a pracovat s ním jednotlivě
Nevhodné sexuální projevy, jakými jsou například nutkavá masturbace nebo atypický sexuální vývoj (je potřeba je odlišit od projevů normální sexuální zvídavosti, experimentace s vlastním tělem i tělem druhých dětí), jednak projevy nesexuální, které se následně mohou rozvinout až do sexuální deviace. U chlapců může docházet k nárůstu fyzické agrese, u dívek spíš k sebepoškozování. Na riziko sexuálního rizikového chování nás může upozornit tzv. „triáda symptomů“: noční pomočování i po dvanáctém roce života, krutost ke zvířatům a žhářství.<ref name="MŠMT" />  
+
*podporovat sebevědomí dítěte a dopřát mu prostor pro zažití úspěchu
 +
*seznámit dítě se základními sexuálními pojmy
 +
*dítě by mělo znát svá práva a umět je chránit a rozeznat nebezpečí
 +
*poučit dítě o tom, koho může požádat o pomoc<ref name="MŠMT2" />
  
==== '''Prevence''' ====
+
==='''SPEKTRUM PORUCH PŘÍJMU POTRAVY'''===
 +
Mentální anorexie a bulimie je život ohrožující omezování příjmu potravy nebo přejídání spojené se zvracením nebo jinou nevhodnou kompenzací energetického příjmu. Pro obě poruchy je typický přílišný strach z tloušťky, nespokojenost s vlastním tělem a s tím spojená nadměrná snaha o dosažení štíhlosti a její udržení.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Příznaky a projevy'''====
 +
'''Mentální anorexie''' - nízká tělesná hmotnost, aktivní snaha hubnout/nepřibrat (nemocní někdy zakrývají hubnutí mluvou o zdravé výživě a zdravém životním stylu). Postupně si zvykají na nízký příjem energie, nadměrně se kontrolují v jídle, mají zvýšený energetický výdej a snadno se cítí přejedeni.<ref name="MŠMT2" />
  
* pracovat na vytváření dobrého vztahu s každým dítětem jednotlivě.  
+
'''Mentální bulimie''' - opakující se subjektivně nekontrolovatelné záchvaty přejídání, spojené s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Jsou dva typy bulimie: a) vyskytuje se zvracení, užívání laxativ nebo diuretik, b) ke kontrole hmotnosti jsou využívány přísné diety, hladovky nebo intenzivní cvičení.<ref name="MŠMT2" />
* V neúspěšném dítěti je potřeba podporovat sebevědomí a dopřát mu prostor pro zažití úspěchu, kdykoliv to jde (když ne ve vědomostních aktivitách, tak alespoň prostřednictvím zájmových činností).
+
===='''Primární prevence'''====
* seznámit dítě se základními sexuálními pojmy, mělo by dokázat rozeznat nebezpečí, mělo by znát svá práva a umět je chránit.  
+
Dobrá školní jídelna, málo slazených nápojů a automatů na sladkosti ve škole.<ref name="MŠMT2" />
* včasné poučení dítěte, na koho se může obrátit v případě nouze nebo ohrožení (policie, učitel, zdravotník atd.).<ref name="MŠMT" />  
+
==='''OKRUH PORUCH A PROBLÉMŮ SPOJENÝCH SE SYNDROMEM TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO A ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE'''===
 +
Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN - Child Abuse and Neglect) je jakákoliv forma týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naši společnost nepřijatelná. Dítě nejčastěji poškozují rodiče a jiní členové rodiny, a to necitlivostí a bezohledností anebo podřizováním dítěte či využíváním ho k uspokojení vlastních potřeb.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Projevy'''====
 +
Zhoršení prospěchu žáka, problémy ve vztazích se spolužáky, poruchy v pravidelných návycích – spaní nebo stravování. Dítě může mít různé modřiny, odřeniny či je nezvykle unavené či apatické.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
 +
Dělat širokou osvětu veřejnosti a obecná opatření ve prospěch rodin s dětmi, vzdělávat rodiče, pedagogy a vychovatele dítěte. Dát pedagogům a lékařům možnost pregraduální výchovy. Samozřejmostí je výchova dětí a mládeže<ref name="MŠMT2" />
  
=== '''SPEKTRUM PORUCH PŘÍJMU POTRAVY''' ===
+
===='''Doporučený postup (v případě sexuálního zneužívání)'''====
Mentální anorexie a bulimie představují ve svých projevech mezní polohy jídelního chování od život ohrožujícího omezování příjmu potravy až po přejídání spojené se zvracením nebo jinou nevhodnou kompenzací energetického příjmu. Pro obě poruchy je příznačný nadměrný strach z tloušťky, nespokojenost s tělem a nadměrná snaha o dosažení štíhlosti a její udržení. Další psychické a zdravotní problémy většinou souvisí s mírou podvýživy a s intenzitou užívaných „metod“ na zhubnutí.<ref name="MŠMT" />
 
  
==== '''Příznaky a projevy''' ====
+
====='''Dítě se nám svěří osobně'''=====
'''Mentální anorexie''' - nízká tělesná hmotnost (alespoň o 15% nižší, než odpovídá věku a výšce) a aktivní snaha hubnout nebo nepřibrat (nemocní někdy popírají snahu hubnout, ale mluví o zdravé výživě a životním stylu). Postupně si zvykají na snížený příjem energie, nadměrnou sebekontrolu v jídle a často i zvýšený energetický výdej, snadno se cítí přejedeni.<ref name="MŠMT" />  
+
Nejprve si musíme uvědomit, že jde o citlivé téma a podle toho vést celou záležitost. S problémem seznámíme co nejužší okruh dalších osob. Zneužívá-li dítě rodič, tak ho o tom, že se dítě svěřilo, neinformujeme. S dítětem komunikujeme a sdělíme mu, že skutečnost musíme nahlásit na policii. Pokud dítě nesouhlasí, tak situaci konzultujeme s odborníkem. Po vyřešení souhlasu problém oznámíme řediteli a kontaktujeme Policii a OSPOD. Dítě oceníme, že za námi přišlo a ujistíme ho, že děláme vše, co je v našich silách.<ref name="MŠMT2" />
 +
====='''Zjistíme to ze školní ankety (dotazníku apod.)'''=====
 +
Dítě se může vyjadřovat nejasně, musíme se snažit mu porozumět. Řídíme se pravidly nevyslýchat, nepodsouvat mu naše názory, nechat ho volně vyprávět. Rozhovor s ním navážeme tak, abychom nevzbudili nežádoucí pozornost. Až se nám dítě otevře a svěří, postupujeme dle předchozího odstavce (Dítě se nám svěří osobně).<ref name="MŠMT2" />
 +
====='''Dozvíme se to od spolužáků nebo z jiných zdrojů'''=====
 +
Pokud tomu nasvědčuje i naše pozorování, tak se s dítětem pokusíme navázat rozhovor, ale do ničeho ho nenutíme. Nevyšetřujte a nijak nepátrejte. Jestliže si nejste jistí, oznamte věc orgánu sociálně-právní ochrany, který ji prošetří.<ref name="MŠMT2" />
 +
====='''Dítě je obětí sexuálního napadení'''=====
 +
Napadla-li dítě neznámá osoba cestou do školy, ihned vše oznamte policii, rodičům a OSPODu. Dítě neopouštějte až do příchodu rodičů.<ref name="MŠMT2" />
 +
==='''ZÁŠKOLÁCTVÍ'''===
 +
Žák úmyslně zanedbává školní docházku.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Projevy'''====
 +
Neomluvená absence žáka ZŠ či SŠ při vyučování.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
  
'''Mentální bulimie''' - opakující se záchvaty přejídání, spojené s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Rozhodujícím kritériem přejídání je subjektivní pocit ztráty kontroly nad jídlem. Někdy je rozlišován typ purgativní (vyskytuje se zvracení, laxativa nebo diuretika) a typ nepurgativní (ke kontrole hmotnosti jsou využívány přísné diety, hladovky nebo intenzivní cvičení).<ref name="MŠMT" />  
+
*bezpečné pozitivní sociální klima školy
 +
*každý žák by se měl cítit ve škole komfortně a bezpečně a nebýt ohrožován ani ze strany spolužáků, ani ze strany pedagogů<ref name="MŠMT2" />
  
==== '''Prevence''' ====
+
===='''Doporučený postup'''====
Dobrá školní jídelna, naopak omezení automatů na sladkosti, slazené nápoje ve školách.<ref name="MŠMT" />  
+
Nejprve se snažíme zjistit důvod nepřítomnosti žáka. Poté prostřednictvím neformálního rozhovoru se zákonným zástupcem učitel zjistí důvod nepřítomnosti dítěte, případně proč to žák dělal (co ho k tomu vedlo). O tomhle všem třídní učitel informuje ředitele školy, školního metodika prevence a výchovného poradce.  Poté se obě strany domluví na dalším postupu a opatřeních. Na případu konkrétního žáka spolupracují třídní učitel a školní metodik prevence. Pokud by opatření nebyl plněna, je nutné zorganizovat schůzku zákonných zástupců žáka s třídním učitelem, školním metodikem prevence, výchovným poradcem a nejlépe i se samotným žákem. Na této schůzce se  všichni zúčastnění domlouvají na postupu vedoucímu k lepšímu stavu, který se zapisuje. Jestliže se stále nedaří situaci zlepšit, následuje sepsání a podepsání [[Individuální výchovný program|Individuálního výchovného programu]]. Pokud ani poté nedojde k odstranění rizikového chování žáka,  rodina by měla začít spolupracovat s další stranou, která má k řešení dané situace potřebné, odborné či právně vymahatelné, nástroje ([[OSPOD]], Policie ČR apod.).<ref name="MŠMT2" />
 +
==='''ŠIKANA A KYBERŠIKANA'''===
 +
==='''Šikana'''===
 +
[[Šikana|Šikanování]] je agresivní chování dítěte, žáka/žákyně, studenta/studentky vůči jinému žákovi, případně skupině žáků. Jedná se o opakované (nikoliv nutně) chování, které je založeno na záměrné, vědomé, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně a/nebo sociálně. Šikana je charakteristická  bezmocností oběti, nepoměrem sil, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností [[Agrese a násilí|agrese]].<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Projevy'''====
 +
Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní žáci se s ním nebaví - nemá kamarády, takže vyhledává spíše blízkost učitelů. Při týmových sportech bývá jedinec volen do týmu jako jeden z posledních. Působí uzavřeně, smutně, nejistě, nešťastně, ustrašeně, stísněně, mívá blízko k pláči, zvlášť, když má promluvit před třídou. Jeho školní prospěch se někdy nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci (včetně oblečení) jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené a stále  nějaké své věci postrádá. Poškození a ztráty věcí neumí (nechce) vysvětlit, stejně jako odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.<ref>Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (Čj.: 28 275/2000-22).</ref>
 +
===='''Primární prevence'''====
 +
Hodnotový rámec školy - Škola odmítá násilí a zneužití moci v jakékoli podobě a podporuje solidaritu a toleranci, vědomí sounáležitosti, podporuje spolupráci, rozvíjí vzájemný respekt. Objeví-li se šikana, přistupuje škola k řešení včasně, otevřeně a zajišťuje bezpečí pro všechny zúčastněné. Na vytváření bezpečí se podílejí všichni zúčastnění. Škola zajišťuje základní materiální a organizační podmínky, má nastavena pravidla v chování a důsledky za jejich nedodržení, má nastavený systém včasné identifikace varovných signálů, spolupracuje s dalšími organizacemi, zajišťuje podporu pro pedagogy, zajišťuje podporu pro žáky, zajišťuje informovanost, dbá na vhodné sestavení třídy, má zpracovány základní dokumenty<ref name="MŠMT2" />
  
=== '''EXTREMISMUS, RASISMUS, XENOFOBIE, ANTISEMITISMUS''' ===
+
===='''Doporučený postup:'''====
Za '''extremistické chování''' lze považovat takové, které je vědomě konáno ve prospěch politických, náboženských a etnických hnutí a ideologií, která směřují proti základům demokratického ústavního státu. U studentů/žáků se zpravidla jedná pouze o dílčí postoje a formy podpory, které mají často pouze slabý ideologický základ. '''Rasistické chování''' je takové, které na základě přisouzení psychických a mentálních schopností a dovedností skupinám definovaným podle biologického, rasového či národnostního původu tyto příslušníky těchto skupin hodnotí a případně (ve formě „tvrdého rasismu“) je i poškozuje. '''Xenofobní chování''' je takové, které na základě subjektivně stanovených prvků cizosti (jinakosti) vyvolává obavy ze subjektů, které jsou jako cizí pojímány a v krajních případech může vést k jejich poškozování, což vyvolává protireakci. '''Antisemitské jednání''' je takové, které poškozuje objekt židovského charakteru kvůli tomu, že tomuto objektu přisuzuje určité negativní vlastnosti či symbolický význam na základě subjektivní percepce židovství.<ref name="MŠMT" />  
+
Krizový scénář při objevení šikany na škole je popsán v knize Nová cesta k léčbě šikany (Kolář, 2011) nebo v metodice vytvořenou MŠMT <nowiki>https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny</nowiki> (Příloha_6_Skolni_sikana_2020., strana 33).
  
==== '''Prevence''' ====
+
==='''Kyberšikana'''===
 +
[[Kyberšikana]] je druh šikany, který se uplatňuje s použitím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilů a dalších moderních komunikačních nástrojů), a dochází k ní opakovaně. Kyberšikana může plynout od původního agresora, ale i dalších osob - tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.).  Kyberšikana může vzniknout i nezáměrně – např. jako nevhodný vtip, který se v on-line prostředí vymkne kontrole. <ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Znaky'''====
 +
Dehonestování (ponižování, nadávání, urážení), vyhrožování a zastrašování, vydírání, pomlouvání v on-line prostředí. Dále také publikování ponižujících video a audio záznamů nebo fotografií, ponižování, krádež identity a její zneužití, ztrapňování pomocí falešných profilů, provokování a napadání uživatelů v online komunikaci, zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť, vyloučení z virtuální komunity, obtěžování.<ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Primární prevence'''====
  
* zprostředkování demokratických hodnot a principů lidských práv a tolerance,
+
*ve školním řádu jasně uvést pravidla používání ICT, intranetu a mobilních telefonů ve škole a podporovat pozitivní stránky technologií
* výuka o extremismu a o negativech spojených s minulostí a současností extremismu, rasismu, xenofobie a antisemitismu a možnostech sankcí za projevy extremismu a souvisejících jevů,
+
*informovat žáky i rodiče o netiketě a „listině práv na internetu“
* debaty s angažovanými osobami (např. diskuse s oběťmi extremistických útoků).
+
*instalovat a využívat software, který v učebnách vyučujícímu umožňuje vidět, co právě žák na svém počítači dělá - ale informovat o tom žáky a systém nezneužívat!
* Možnost využití životních příběhů, uměleckých děl–literatury, filmů s následnou besedou.<ref name="MŠMT" />
+
*být vzorem vhodného užívání moderních technologií
 +
*informovat žáky o rizikovém chování na internetu, třeba i v rámci výuky
 +
*vzdělávat pedagogy <ref name="MŠMT2" />
  
=== '''OKRUH PORUCH A PROBLÉMŮ SPOJENÝCH SE SYNDROMEM TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO A ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE''' ===
+
===='''Doporučený postup'''====
Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN - Child Abuse and Neglect) je jakákoliv forma týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naši společnost nepřijatelná. Dítě nejčastěji poškozují jeho rodiče a další členové rodiny, a to necitlivostí a bezohledností anebo podřizováním dítěte či využíváním ho k uspokojení vlastních potřeb.<ref name="MŠMT" />
 
  
==== '''Projevy''' ====
+
*je třeba zklidnit oběť a nabídnout podporu
Zhoršení prospěchu žáka, problémy ve vztazích se spolužáky, poruchy v pravidelných návycích – spaní (do školy chodí pozdě) nebo stravování (při obědě opakovaně nedojídá). Pokud jde o tělesné známky, zvláště učitel tělocviku má jedinečnou možnost všimnout si různých modřin, odřenin či nezvyklé únavy či apatie žáka.<ref name="MŠMT" />  
+
*mít důkazy jako např. screeny ze sociálních sítí, internetových stránek, kde jde jasně vidět, že jde o kyberšikanu
 +
*mít seznam těch žáků, kteří byli svědky kyberšikany (nejlépe mít odkazy na jejich profily)
 +
*až po zajištění důkazů odstranit závadný obsah z internetu. O pomoc můžeme požádat odbornou instituci (E-Bezpečí, Seznam se bezpečně!, Policie ČR), Stále však myslet na bezpečí svědků – z důkazního materiálu by nemělo být vidět, jak byl získán
 +
*incident vždy vyšetřit - je vhodné postup řešení a zejména zvolené tresty konzultovat se zřizovatelem školy, Českou školní inspekcí apod.
 +
*informovat rodiče - poučit je o postupu řešení na úrovni školy. V případně, že daný případ nespadá do kompetence školy, tak jim připomenout, že je možné využít právních služeb.
 +
*případ nějak zakončit - mít konečný verdikt
 +
*zvolit odpovídající opatření - škola při trestání agresorů musí postupovat v souladu se školním řádem (a dále krizovým plánem, minimálním preventivním programem školy apod.)
 +
*v každém případě realizovat preventivní opatření <ref name="MŠMT2" />
  
==== '''Prevence''' ====
+
=='''ROLE ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA V PREVENCI'''==
 +
Již v 50. letech byl psycholog součástí místních školských úřadů a jeho úkolem byla mimo jiné prevence.<ref name="zapl">Zapletalová, J. (nedat.). Co dělá školní psycholog. Získáno z https://www.msk.cz/assets/mas/poradna.pdf.</ref>Díky každodennímu a dlouhodobému sledování žáků školní psycholog vytváří systém včasné identifikace žáků s příznaky rizikového chování<ref>Bartík, P. (2010). Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Togga.</ref>, což v důsledku přináší úsporu financí a zlepšení sociálního klimatu škol. Společně s metodikem prevence se podílí na vytváření a realizaci preventivních programů.<ref name="zapl" />
 +
=='''MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM'''==
 +
[[Preventivní program]] (dříve minimální preventivní program) je povinnost každé školy. Jsou v něm sepsána základní pravidla pro zajištění prevence různých forem rizikového chování. Tento dokument určuje roli pedagogů i dalších odborných pracovníků školy, kteří se podílejí na naplňování úkolů vytyčených programem. Je zpracováván na jeden školní rok školním metodikem prevence, v průběhu roku je průběžně vyhodnocován a na konci roku je zhodnocena jeho efektivita (což je součást výroční zprávy o činnosti školy). Kontroluje ho [[Česká školní inspekce|Česká školní inspekce]]. Důležitou a povinnou součástí tohoto programu školy je školní program proti šikanování. Tam jsou popsány konkrétní preventivní mechanismy, které mají z úkol šikaně účinně a konkrétně předcházet, nebo ji alespoň minimalizovat a mít pod kontrolou.  Krizový plán školy se však nemusí týkat jen a pouze šikany, ale i všech základních typů akutních/krizových situací, jako je ublížení na zdraví, agrese, rvačka, vážný úraz, intoxikace žáka atd. Obsahuje doporučené postupy, které jsou závazné pro každého pracovníka školy a zároveň určují konkrétní odpovědnost jednotlivých zaměstnanců.<ref name="Info2">Prevence (nedat.). Získáno z http://www.prevence-info.cz/p-prevence/preventivni-program</ref>
 +
=='''ÚČINNOST PREVENCE'''==
 +
Účinnost (efektivita) je jednou z nejdůležitějších a taky nejtěžších cílů prevence. Měření efektivity je náročné a často jde o složité smíšené výzkumné plány, které mají za cíl zjistit, jaký vliv mají různé preventivní programy a o jaké konkrétní účinné faktory jde. <ref>Miovský, M. (2015). KVALITA A EFEKTIVITA V PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH. Praha: Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.</ref>
 +
===='''Účinná primární prevence'''====
 +
Dle MŠMT je základem efektivní primární prevence následující: komplexní a dlouhodobé programy, interaktivní činnosti v menší skupině lidí, dobré třídní a skupinové klima, zlepšování dovedností v oblasti odolávání tlaku vrstevníků a v oblasti komunikace, zvládání konfliktů a zátěžových situací, dále v oblasti sebekontroly (ovládání emocí). Souhrnně efektivní primární prevence stojí na soustavnosti, dlouhodobosti, aktivnosti, názornosti, přiměřenosti a uvědomělosti. Účinnost primární prevence lze zvyšovat nasloucháním žáků a zjišťováním toho, jaké jsou mezi nimi aktuální informace. Vždy je třeba se snažit o posilování důvěry. Pomáhá trpělivé a empatické vysvětlování, poskytování objektivních informací s využitím všech dostupných uvedených zdrojů a nesnažit se vnucovat správný pohled na věc, ale také dát prostor na jiné názory. <ref name="MŠMT2" />
 +
===='''Neúčinná primární prevence'''====
 +
Efekt nemá zastrašování, „prostě řekni ne“- přístup, hraní na city, jednorázové nekontinuální akce, nerespektování názorů žáků a s tím spojené potlačování diskuse, stigmatizování, přednášky, pouhé sledování filmu bez diskuze, besedy, politiku absolutní abstinence a testování žáků jako místo klasického programu primární prevence. Dále nefungují hromadné kulturní či sportovní aktivity, návštěvy historických a kulturních památek bez následné diskuze.<ref name="Info2" />
 +
==Odkazy==
 +
===Reference===
 +
<references />
  
* Široká osvěta veřejnosti a obecná opatření ve prospěch rodin s dětmi
+
===Literatura===
* Vzdělávání rodičů, pedagogů a vychovatelů dítěte
+
MŠMT (2016): Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních. Praha. MŠMT.
* Pregraduální výchova pedagogů a lékařů
 
* Výchova dětí a mládeže<ref name="MŠMT" />
 
  
=== '''ZÁŠKOLÁCTVÍ''' ===
+
Janošová, P., Kollerová, L., Zábrodská, K., Kressa, J., Dědová, M. (2016): Psychologie školní šikany. Praha. Grada.
Jedná se o přestupek, kterým žák úmyslně zanedbává školní docházku.<ref name="MŠMT" />
 
  
==== '''Projevy''' ====
+
Černá, A., Dědková, L., Macháčková, H., Ševčíková, A., & Šmahel, D. (2013). Kyberšikana: Průvodce novým fenoménem. Praha: Grada.
Neomluvená absence žáka základní či střední školy při vyučování.<ref name="MŠMT" />
 
  
==== '''Prevence''' ====
+
Rogers, V. (2011). Kyberšikana. Praha: Portál.
Jednáme s dítětem povzbudivě, zdůrazňujeme jeho pozitivní stránky. Poté se s dítětem pobavíme o tom, jak přijímat těžkosti a jak se s nimi vyrovnávat. Motivujeme návrat dítěte do školy jako osvobození z dosavadního napětí. Dohodneme se, že další den půjde dítě do školy v doprovodu toho, kdo mu je schopen poskytnout oporu.<ref>Matějček, Z. (1991). Praxe dětského psychologického poradenství. Praha: SPN.</ref>
 
  
=== '''ŠIKANA A KYBERŠIKANA''' ===
+
Bendl, S. Hanušová, J., & Linková, J. (2016). Žák s problémovým chováním - Cesta institucionální pomoci. Praha: Triton.
  
=== '''Šikana''' ===
+
Weiss, P. a kol. (2005). Sexuální zneužívání dětí. Praha: Grada.
[[Šikana|Šikanování]] je agresivní chování dítěte, žáka/žákyně, studenta/studentky vůči jinému žákovi, případně skupině žáků. Jedná se o opakované (nikoliv nutně) chování, které je založeno na vědomé, záměrné, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně a/nebo sociálně. Šikana je charakteristická nepoměrem sil, bezmocností oběti, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností [[Agrese a násilí|agrese]].<ref name="MŠMT" />
 
  
==== '''Projevy''' ====
+
Dunovský, J., Dytrych, Z., & Matějček, Z. (1995). Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada.
Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády.
 
Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními.
 
O přestávkách vyhledává blízkost učitelů.
 
Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený.
 
Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči.
 
Stává se uzavřeným.
 
Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje.
 
Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené.
 
Zašpiněný nebo poškozený oděv.
 
Stále postrádá nějaké své věci.
 
Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy.
 
Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy.
 
Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.
 
Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit.<ref>Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (Čj.: 28 275/2000-22).</ref>
 
  
==== '''Prevence''' ====
+
Kriegelová, M. (2008).  Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci. Praha: Grada.
  
* Hodnotový rámec školy - Škola odmítá násilí a zneužití moci v jakékoli podobě a podporuje solidaritu a toleranci, vědomí sounáležitosti, podporuje spolupráci, rozvíjí vzájemný respekt. Objeví-li se šikana, přistupuje škola k řešení včasně, otevřeně a zajišťuje bezpečí pro všechny zúčastněné.  
+
NEŠPOR, Karel a Ladislav CSÉMY. Alkohol, drogy a vaše děti: Jak problémům předcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. 5. revidované vydání. Praha: Sportpropag, 2003. 103 s. Dostupné také z: hhttp://www.drnespor.eu/adde03.doci.
* Na vytváření bezpečí se podílejí všichni zúčastnění
+
===Externí odkazy===
* Škola zajišťuje základní materiální a organizační podmínky
+
Web Minimalizace šikany, www.minimalizacesikany.cz
* Škola má nastavena pravidla v chování a důsledky za jejich nedodržení
 
* Škola má nastavený systém včasné identifikace varovných signálů
 
* Škola spolupracuje s dalšími organizacemi
 
* Škola zajišťuje podporu pro pedagogy
 
* Škola zajišťuje podporu pro žáky
 
* Škola zajišťuje informovanost
 
* Škola dbá na vhodné sestavení třídy
 
* Škola má zpracovány základní dokumenty<ref name="MŠMT" />
 
  
=== '''Kyberšikana''' ===
+
Společenství proti šikaně, www.sikana.org
[[Kyberšikana]] je forma agrese, která se uplatňuje vůči jedinci či skupině osob s použitím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilních telefonů a dalších moderních komunikačních nástrojů), a ke které dochází opakovaně, ať už ze strany původního agresora či dalších osob - tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.).  Ačkoli je kyberšikana zpravidla definována jako činnost záměrná, může vzniknout i nezáměrně – např. jako nevhodný vtip, který se v on-line prostředí vymkne kontrole. <ref name="MŠMT" />
 
  
==== '''Znaky''' ====
+
E-Bezpečí (www.e-bezpeci.cz)
Dehonestování (ponižování, nadávání, urážení), vyhrožování a zastrašování, vydírání, očerňování (pomlouvání) v on-line prostředí. Dále také publikování ponižujících videozáznamů, audiozáznamů nebo fotografií, ponižování a pomlouvání, krádež identity a její zneužití, ztrapňování pomocí falešných profilů, provokování a napadání uživatelů v online komunikaci, zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť, vyloučení z virtuální komunity, obtěžování, specifické formy kyberšikany spojené s hraním on-line her, happy slapping (v překladu „zábavné fackování“), kyberstalking (pronásledování ve spojení s využitím informačních komunikačních technologií), webcam trolling (zneužívání webkamer pro manipulaci uživatelů internetu prostřednictvím podvržených videozáznamů). <ref name="MŠMT" />
 
  
==== '''Prevence''' ====
+
Projekt Saferinternet.cz (www.saferinternet.cz)
  
* Zanést do školního řádu pravidla používání ICT, intranetu a mobilních telefonů (během vyučování, přestávkách, v areálu školy).
+
NEŠPOR, Karel. Co mohou udělat rodiče v prevenci u dětí [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: hhttp://www.drnespor.eu/CoDeti.doci
* Informovat žáky o netiketě a „listině práv na internetu“. O této listině by měli být informování i rodiče nezletilých žáků, např. vyvěšením na webových stránkách škol.
+
===Klíčová slova===
* Instalovat a využívat software, který v učebnách vyučujícímu umožňuje informovat se přes svůj počítač, co právě žák na své ploše dělá. (Informovat o tomto opatření žáky a systém nezneužívat!)
+
prevence, primární prevence, rizikové chování, školní psychologie,  pedagogická psychologie<references />
* Být vzorem vhodného užívání moderních technologií.
 
* Pracovat na povědomí žáků o rizikovém chování na internetu.
 
* Definovat kompetence v rámci školy a na akcích konaných školou mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání).
 
* Začlenit témata spojená s rizikovým chováním na internetu do výuky.
 
* Vzdělávat pedagogy.
 
* Podporovat pozitivní využívání technologií. <ref name="MŠMT" />
 

Verze z 26. 5. 2020, 09:42

Prevence (z lat. praeventus = zákrok předem) znamená předcházení škodlivým vlivům. V tomto případě jde o prevenci šikany, záškoláctví a jiných typů chování. Předcházení negativním důsledkům některých nežádoucích jevů je výhodnější než zákroky proti již vzniklým defektům.[1]

Obsah

DĚLENÍ PREVENCE

PRIMÁRNÍ PREVENCE

Je zaměřená na posilování žádoucího chování s očekáváním, že se tak sníží potenciální výskyt rizikového chování.

Nespecifická - veškeré činnosti a aktivity, které podporují zdravý životní styl a pomáhají osvojovat pozitivní sociální chování. To probíhá prostřednictvím smysluplného využívání volného času jako jsou například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity (a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských norem, k odpovědnosti za sebe a své jednání apod.).[2]

Specifická – aktivity a programy, které mají za cíl předcházet nebo minimálně omezovat výskyt jednotlivých forem rizikového chování žáků. Specifická prevence se dále dělí na všeobecnou (zaměřena na všechny lidi bez rozdílu, u kterých se nežádoucí chování ještě neobjevilo), selektivní (zaměřena na ty žáky, kteří jsou ohroženi rizikovým chováním) a indikovanou (zaměřena na konkrétní skupinu či jedince, u nichž již byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů).[2]

SEKUNDÁRNÍ PREVENCE

Orientovaná na včasné vyhledávání osob, které se již rizikově chovají a snaží se zamezit dalšímu prohlubování tohoto chování.

TERCIÁRNÍ PREVENCE

Zaměřená na osoby, u nichž se již rizikové chování objevilo a směřuje k zamezení opětovnému objevení tohoto chování.

FORMY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ

KOUŘENÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)

U dětí a dospívajících se vyskytuje převážně jako experimentování, které však může vést k příležitostnému, pravidelnému či až dennímu užívání.[3] U dítěte může vzniknout závislost občasným kouřením po dobu 4 týdnů nebo denním kouřením cigaret v množství menším než pět. [4]

Příznaky a projevy

Závislost na tabáku se projevuje buď fyzickou závislostí (při vysazení silná touha po cigaretě, poruchy spánku, podrážděnost, nervozita, pokleslá nálada, neschopnost se soustředit apod.), nebo psychosociální závislostí (kuřácké rituály - pohrávání si s cigaretou v ruce, potahování kouře, zapalování cigarety, odklepávání a dále v situacích - cigareta během pracovní pauzy, při kávě, po jídle, atd.). Tyto rituály vyvolávají chuť na cigaretu a bývají spouštěcím podnětem kouření při odvykání.[3]

Primární prevence

Žáci 1. stupně ZŠ – žáci by si měli upevnit nekuřácký postoj, měli by pochopit rizika aktivního i pasivního kouření, posilovat dovednosti odmítnout cigaretu. Srozumitelnou, interaktivní a hravou formou, úměrnou kognitivnímu vývoji dětí by určitě měla být zohledněna zejména tato témata: zdravotní následky kouření, zápach spojený s kouřením, útrata peněz za cigarety, škodlivost pasivního kouření, obavy o zdraví rodinných příslušníků, kteří kouří apod.[3]

Žáci 2. stupně ZŠ – posilovat dovednosti k odmítání cigaret, schopnost odolávat tlaku vrstevníků, upevňovat nekuřácké postoje a vysvětlit mýty, které o kouření tabáku často převládají. Vhodné je směřovat preventivní aktivity např. na vliv kouření na vzhled (žluté zuby, nezdravé vlasy, nečistá a rychle stárnoucí pleť) a na vztahové aspekty (nepříjemné líbání s kuřákem, nebezpečí kouření a užívání hormonální antikoncepce).[3]

Žáci na SŠ – směřovat k posílení motivace k odvykání, k uvědomování si rizik kouření a negativních důsledků z něj bezprostředně vyplývajících, zejména pak v oblasti vzhledu, fyzické kondice, partnerských vztahů a negativního vlivu na sexuální život. Motivací pro denní kuřáky tabáku mohou být uspořené peníze za nekoupené cigarety.[3]

Doporučený postup

V případě žáků se závislostí na tabáku je vhodné informovat žáka o konkrétních rizicích kouření, posílit jeho motivaci k odvykání a předat kontakt na odbornou pomoc. Vhodnou intervencí je "krátká intervence 5P - jde o krátký, strukturovaný, partnersky vedený rozhovor, rozdělený do 5 částí. Má za cíl nasměrovat žáka k odvykání a předat ho do péče odborníků.[3]

  1. Ptát se – zmapovat kouření u daného žáka v oblastech počtu, zkušeností, jestli to skrývá apod.
  2. Pojmenovat rizika – jednoduše a jasně popsat rizika vyplývajících z užívání tabáku u daného žáka/žákyně.
  3. Podpořit motivaci – rychle zmapovat a podpořit motivaci k odvykání. Ptát se na jeho postoje - co má na kouření rád/a, co ne, jestli už zkoušel přestat apod.
  4. Předat kontakt – pokud má žák zájem, je vhodné mu předat kontakty na podrobnější informace nebo odborné služby
  5. Plánovat další setkání – ocenit žákovu otevřenost a nechat žáka stručné shrnout hlavní výstupy intervence a zodpovědět doplňující dotazy. Po cca 14 dnech až měsíci opět s žákem prodiskutovat, zda došlo k nějaké změně.[3]

ALKOHOL (PREVENCE V ADIKTOLOGII)

Alkohol je návyková látka, jež působí na centrální nervový systém a její požití způsobuje opilost.

Příznaky a projevy

Lehká opilost - uvolnění, dobrá nálada, snížená úzkost, zvýšená hovornost, nárůst sebevědomí. U dětí je většinou tohle stadium kratší než u dospělých. Snížení úzkosti hraje významnou roli v posílení dalšího požití alkoholu, které pak může vést k závislosti.[3]

Střední opilost – zhoršený úsudek, snížená sebekritičnost, snížené zábrany, zvýšená agresivita. Objevuje se únava, zpomalení psychomotorických reakcí až kolísavá chůze, setřelá řeč či obtíže při stání. Mohou se objevovat tzv. okénka neboli částečná či úplná amnézie na epizodu užívání alkoholu. [3]

Těžká opilost - zmatenost, únava, spavost, apatie, zvracení. Při velkých dávkách alkoholu dochází k bezvědomí, necitlivosti, dokonce i mimovolnému močení a pokálení. Svalstvo je uvolněné, dýchání je pomalé, zornice nereagují na světlo. Někdy je člověk zmatený a blouzní. V těžkých případech a při nedostatečné pomoci se objevuje riziko smrti jakožto následek utlumení dýchacího centra v prodloužené míše. [3]

Primární prevence

1. stupeň ZŠ - žáci by měli pochopit rizika spojená s užíváním alkoholu, upevnit si zdravé postoje, osvojit si dovednosti odmítání alkoholu a oddálení prvních experimentů do co nejpozdějšího věku.[3]

2. stupeň ZŠ - důležité je posílit dovednosti k odmítání alkoholu a umět čelit tlaku vrstevníků. Poskytované informace o alkoholu, jeho účincích a rizicích užívání by měly být pravdivé a vyvážené (zmínit tedy i pozitivních účinky a přínosy), protože žáci již mohou mít s alkoholem zkušenosti a kvůli zkreslené informaci by mohli odmítnout celé sdělení jako nedůvěryhodné.[3]

- rozpoznat vlastní motivaci k požívání alkoholu, pochopit osobních hodnoty, které se vztahující k rizikovému chování a dále pochopit rizika spojená s užíváním alkoholu včetně rozvoje závislosti.[3]

NELEGÁLNÍ DROGY (PREVENCE V ADIKTOLOGII)

Nelegální drogou je přírodní nebo syntetická návyková látka, která mění lidské vědomí, chování nebo jednání se všemi zdravotními i sociálními důsledky [5] a zákon nepovoluje její držení ani užívání.

Příznaky a projevy

Mezi příznaky patří náhlá změna osobnosti, změny nálady, změny ve fyzickém vzhledu, změny nálad, změna výkonu ve škole, zvýšená utajená komunikace s ostatními, zvýšená potřeba peněz. Je však nutno mít na paměti, že i přes existenci některého z příznaků nemusí vždy jít o užívání drog (ale například o projevy puberty, či jiné důvody, například krizová životní období).[3]

Primární prevence

  • předcházet užívání návykových látek ve škole, na školních akcích i při mimoškolních činnostech vytvořením vhodných podmínek a zajistit ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek
  • ve školním řádu vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole a jejich vnášení do školy
  • poskytovat důležité informace jak žákům (i zákonným zástupcům), a to věcně a pravdivě a také s přihlédnutím na jejich věk, rozumový a osobnostní vývoj
  • informovat o rizicích užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.
  • žákům i zákonným zástupcům nezletilých žáků, kteří již mají s užíváním problémy, poskytovat informace o možnostech řešení situace a institucích, kam se mohou obrátit
  • v případě vyskytujících se problémů spolupracovat s dalšími institucemi a orgány, které realizují primárně preventivní programy (OSPOD, Policie ČR, ŠPZ,...)
  • vybírat jen takové preventivní programy, které byly odborně ověřeny z hlediska efektivity
  • dle zákonných předpisů, plnit ohlašovací povinnost [3]

NETOLISMUS (PREVENCE V ADIKTOLOGII)

Netolismus označuje závislost na tzv. virtuálních drogách, kam patří zejména PC hry, sociální sítě, internetové služby, virální videa, mobily, TV atd.[3]

Příznaky a projevy

Mezi příznaky patří méně vykonané práce související se ztrátou kontroly nad časem stráveným u počítače, pocit prázdnoty, když není člověk u PC, brzké vstávání k počítači a ponocování u počítače, rostoucí nervozita a neklid, když člověk delší dobu nehraje, přemýšlení o počítači, když ho člověk zrovna nepoužívá, krádeže peněz na nákup her, stále více a více času potřebného k uspokojení ze hry, zkreslování, zatajování pravdy o své závislosti, hraní jakožto únik od osobních problémů, narušené vztahy (nejčastěji s rodinou), zanedbávání studia, opouštění zájmů a kamarádů a zhoršující se výsledky ve škole.[6]

Primární prevence

  • Sledovat, jaké hry dítě hraje.
  • Uvědomit si, že hry mají i kladné stránky (rozvíjejí logiku, postřeh, schopnost orientace ve složité situaci, koordinaci očí a rukou atd.). Důležité je, jaký typ her dítě hraje a kolik času jim věnuje.
  • Hrát hry spolu s dítětem a pak si o nich povídat – pomáhá to rozlišovat fikci od reality.
  • Stanovit časové limity.
  • Dávat pozor, aby dítě nehrálo hry u kamarádů.
  • Zjistit, zda hraní PC her není pro dítě únik od nějakých problémů.
  • V průběhu hraní vést dítě k tomu, aby si dělalo přestávky, během ní je dobré o hře mluvit.
  • Podporovat dítě v jiných zájmech (nespecifická prevence) a tím také předcházet tomu, aby se dítě nudilo. Posilovat zdravé sebevědomí dítěte. [6]

HRÁČSTVÍ (PREVENCE V ADIKTOLOGII)

Hraní hazardních her (hráčství) znamená riskovat peníze nebo něco o věcné hodnotě pro něco, co má nejistý výsledek v naději, že lze vyhrát další peníze nebo něco o věcné hodnotě. Ve škole jde nejčastěji o karetní hry, kostkové hry nebo dovednostní hry. Žáci se také sází, zda nastane/nenastane nějaká událost.[3]

Příznaky a projevy

Gambler se chlubí hrou a výhrami, používá hráčský slang, lže, utrácí peníze, chodí za školu, má změny nálad, je výbušný, popudlivý, straní se kolektivu, je samotářský, uzavřený, málo si věří, stále myslí na hru, ztrácí zájem o koníčky, má problémy doma, ve vztazích i v kolektivu, zhoršuje se mu prospěch. Objevují se psychosomatické projevy, deprese, úzkosti, myšlenky na sebevraždu, jiné závislosti, potíže s adaptací a pravidly, finanční problémy (dluhy), trestná činnost (krádeže) atp. [3]

Primární prevence

  • zvýšit informovanost žáků o rizicích hazardního hraní, včetně vysvětlení mylných představ o hazardní hře. Odhalování matematické a statistické principy sázek (díky kterým vždy vyhrává herna/casino)
  • vytvořit k hazardu negativní postoj
  • zlepšovat finanční gramotnosti žáků
  • podpořit schopností řešení problémů bez impulzivity, podpořit plánování a efektivní rozhodování
  • propojit téma hazardního hraní i s tématy jiných závislostí, zejména pak s internetovou závislostí a užíváním návykových látek
  • informovat, na koho se v případě problémů s hazardní hrou mohou žáci obrátit o pomoc (na pedagogy, specializované poradny, linky důvěry, pracovníky nízkoprahových klubů pro děti mládež).[3]

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ

Takové chování v dopravním prostředku, které vede k dopravním kolizím a následně k úrazům nebo úmrtím.[3]

Znaky

Chování, které je v rozporu s pravidly, agresivní nebo neočekávané (či nezvyklé) chování.[3]

Primární prevence

  • dopravní výchova a dopravní besedy ve škole
  • používání pomůcek (např. audiozáznamy, PC hry, scénky, ilustrované materiály pro učení dopravních značek)
  • praktický nácviky na dopravním hřišti
  • exkurze na pracoviště dopravní policie nebo dopravního podniku
  • práce s rodinou
  • poskytovat informace na rodičovských schůzkách (nebo na individuálních konzultacích s rodiči) nejlépe s přihlédnutím na způsob dopravy jejich dítěte do školy
  • pracovat s osobností dítěte[3]

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ SEKT

Sekta je určitá ohraničená sociální skupina, jejíž členové vyznávají určitou ideologii, skrz kterou se vymezují vůči svému okolí.[3]

Znaky

Znaky příslušnosti k některé sektě: fyzické znaky jako symboly oblečení, účes; psychické změny - změny chování, nevyrovnanost, přílišná introverze, noví přátelé, o nichž žák odmítá mluvit, změna koníčků, komunikace atd.[3]

Primární prevence

  • seznámení žáků s riziky a praktikami sekt (manipulují, pronásledují, vyvolávají pocity viny a méněcennosti, zmocňují se majetku členů, využívají profesního či mocenského postavení členů apod.)
  • znát základní charakteristiku konkrétních sekt v České republice
  • naučit žáky rozlišovat mezi sektou a tradičním náboženstvím
  • vymezit pojem sekta, jeho významové roviny
  • znát předpoklady, proč lidé tíhnou k těmto skupinám (často osobní krize – potřeba bezpečí, potřeba spirituálního rozměru, sociálního kontaktu, emoční a intelektová vyzrálost)[3]

SEXUÁLNÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ

Dětí a dospívající ohrožené sexuálním rizikovým chováním se vyznačují předčasným začátkem pohlavního života (včetně konzumaci pornografie před 15. rokem života), častý pohlavní styk, náhodnými známostmi promiskuitou a prostitucí, sdílením vlastních erotických materiálů na internetu s jinými lidmi, krvavými sexuálními praktikami, nepoužíváním kondomu mimo dlouhodobé partnerství. Mohou se objevit i další faktory, jako asociální chování, agresivita, abúzus alkoholu a jiných návykových látek.[3]

Projevy

Nevhodné sexuální projevy - nutkavá masturbace, atypický sexuální vývoj (je potřeba je odlišit od projevů normální sexuální zvídavosti a experimentování), jednak projevy nesexuální, které se následně mohou rozvinout až do sexuální deviace. U chlapců může docházet k fyzické agresi, u dívek k sebepoškozování. Na riziko sexuálního rizikového chování může upozornit tzv. „triáda symptomů“: noční pomočování i po 12. roce života, krutost ke zvířatům a žhářství.[3]

Primární prevence

  • mít dobrý vztah s dítětem a pracovat s ním jednotlivě
  • podporovat sebevědomí dítěte a dopřát mu prostor pro zažití úspěchu
  • seznámit dítě se základními sexuálními pojmy
  • dítě by mělo znát svá práva a umět je chránit a rozeznat nebezpečí
  • poučit dítě o tom, koho může požádat o pomoc[3]

SPEKTRUM PORUCH PŘÍJMU POTRAVY

Mentální anorexie a bulimie je život ohrožující omezování příjmu potravy nebo přejídání spojené se zvracením nebo jinou nevhodnou kompenzací energetického příjmu. Pro obě poruchy je typický přílišný strach z tloušťky, nespokojenost s vlastním tělem a s tím spojená nadměrná snaha o dosažení štíhlosti a její udržení.[3]

Příznaky a projevy

Mentální anorexie - nízká tělesná hmotnost, aktivní snaha hubnout/nepřibrat (nemocní někdy zakrývají hubnutí mluvou o zdravé výživě a zdravém životním stylu). Postupně si zvykají na nízký příjem energie, nadměrně se kontrolují v jídle, mají zvýšený energetický výdej a snadno se cítí přejedeni.[3]

Mentální bulimie - opakující se subjektivně nekontrolovatelné záchvaty přejídání, spojené s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Jsou dva typy bulimie: a) vyskytuje se zvracení, užívání laxativ nebo diuretik, b) ke kontrole hmotnosti jsou využívány přísné diety, hladovky nebo intenzivní cvičení.[3]

Primární prevence

Dobrá školní jídelna, málo slazených nápojů a automatů na sladkosti ve škole.[3]

OKRUH PORUCH A PROBLÉMŮ SPOJENÝCH SE SYNDROMEM TÝRANÉHO, ZNEUŽÍVANÉHO A ZANEDBÁVANÉHO DÍTĚTE

Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN - Child Abuse and Neglect) je jakákoliv forma týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, která je pro naši společnost nepřijatelná. Dítě nejčastěji poškozují rodiče a jiní členové rodiny, a to necitlivostí a bezohledností anebo podřizováním dítěte či využíváním ho k uspokojení vlastních potřeb.[3]

Projevy

Zhoršení prospěchu žáka, problémy ve vztazích se spolužáky, poruchy v pravidelných návycích – spaní nebo stravování. Dítě může mít různé modřiny, odřeniny či je nezvykle unavené či apatické.[3]

Primární prevence

Dělat širokou osvětu veřejnosti a obecná opatření ve prospěch rodin s dětmi, vzdělávat rodiče, pedagogy a vychovatele dítěte. Dát pedagogům a lékařům možnost pregraduální výchovy. Samozřejmostí je výchova dětí a mládeže[3]

Doporučený postup (v případě sexuálního zneužívání)

Dítě se nám svěří osobně

Nejprve si musíme uvědomit, že jde o citlivé téma a podle toho vést celou záležitost. S problémem seznámíme co nejužší okruh dalších osob. Zneužívá-li dítě rodič, tak ho o tom, že se dítě svěřilo, neinformujeme. S dítětem komunikujeme a sdělíme mu, že skutečnost musíme nahlásit na policii. Pokud dítě nesouhlasí, tak situaci konzultujeme s odborníkem. Po vyřešení souhlasu problém oznámíme řediteli a kontaktujeme Policii a OSPOD. Dítě oceníme, že za námi přišlo a ujistíme ho, že děláme vše, co je v našich silách.[3]

Zjistíme to ze školní ankety (dotazníku apod.)

Dítě se může vyjadřovat nejasně, musíme se snažit mu porozumět. Řídíme se pravidly nevyslýchat, nepodsouvat mu naše názory, nechat ho volně vyprávět. Rozhovor s ním navážeme tak, abychom nevzbudili nežádoucí pozornost. Až se nám dítě otevře a svěří, postupujeme dle předchozího odstavce (Dítě se nám svěří osobně).[3]

Dozvíme se to od spolužáků nebo z jiných zdrojů

Pokud tomu nasvědčuje i naše pozorování, tak se s dítětem pokusíme navázat rozhovor, ale do ničeho ho nenutíme. Nevyšetřujte a nijak nepátrejte. Jestliže si nejste jistí, oznamte věc orgánu sociálně-právní ochrany, který ji prošetří.[3]

Dítě je obětí sexuálního napadení

Napadla-li dítě neznámá osoba cestou do školy, ihned vše oznamte policii, rodičům a OSPODu. Dítě neopouštějte až do příchodu rodičů.[3]

ZÁŠKOLÁCTVÍ

Žák úmyslně zanedbává školní docházku.[3]

Projevy

Neomluvená absence žáka ZŠ či SŠ při vyučování.[3]

Primární prevence

  • bezpečné pozitivní sociální klima školy
  • každý žák by se měl cítit ve škole komfortně a bezpečně a nebýt ohrožován ani ze strany spolužáků, ani ze strany pedagogů[3]

Doporučený postup

Nejprve se snažíme zjistit důvod nepřítomnosti žáka. Poté prostřednictvím neformálního rozhovoru se zákonným zástupcem učitel zjistí důvod nepřítomnosti dítěte, případně proč to žák dělal (co ho k tomu vedlo). O tomhle všem třídní učitel informuje ředitele školy, školního metodika prevence a výchovného poradce. Poté se obě strany domluví na dalším postupu a opatřeních. Na případu konkrétního žáka spolupracují třídní učitel a školní metodik prevence. Pokud by opatření nebyl plněna, je nutné zorganizovat schůzku zákonných zástupců žáka s třídním učitelem, školním metodikem prevence, výchovným poradcem a nejlépe i se samotným žákem. Na této schůzce se všichni zúčastnění domlouvají na postupu vedoucímu k lepšímu stavu, který se zapisuje. Jestliže se stále nedaří situaci zlepšit, následuje sepsání a podepsání Individuálního výchovného programu. Pokud ani poté nedojde k odstranění rizikového chování žáka, rodina by měla začít spolupracovat s další stranou, která má k řešení dané situace potřebné, odborné či právně vymahatelné, nástroje (OSPOD, Policie ČR apod.).[3]

ŠIKANA A KYBERŠIKANA

Šikana

Šikanování je agresivní chování dítěte, žáka/žákyně, studenta/studentky vůči jinému žákovi, případně skupině žáků. Jedná se o opakované (nikoliv nutně) chování, které je založeno na záměrné, vědomé, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně a/nebo sociálně. Šikana je charakteristická bezmocností oběti, nepoměrem sil, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností agrese.[3]

Projevy

Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní žáci se s ním nebaví - nemá kamarády, takže vyhledává spíše blízkost učitelů. Při týmových sportech bývá jedinec volen do týmu jako jeden z posledních. Působí uzavřeně, smutně, nejistě, nešťastně, ustrašeně, stísněně, mívá blízko k pláči, zvlášť, když má promluvit před třídou. Jeho školní prospěch se někdy nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci (včetně oblečení) jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené a stále nějaké své věci postrádá. Poškození a ztráty věcí neumí (nechce) vysvětlit, stejně jako odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.[7]

Primární prevence

Hodnotový rámec školy - Škola odmítá násilí a zneužití moci v jakékoli podobě a podporuje solidaritu a toleranci, vědomí sounáležitosti, podporuje spolupráci, rozvíjí vzájemný respekt. Objeví-li se šikana, přistupuje škola k řešení včasně, otevřeně a zajišťuje bezpečí pro všechny zúčastněné. Na vytváření bezpečí se podílejí všichni zúčastnění. Škola zajišťuje základní materiální a organizační podmínky, má nastavena pravidla v chování a důsledky za jejich nedodržení, má nastavený systém včasné identifikace varovných signálů, spolupracuje s dalšími organizacemi, zajišťuje podporu pro pedagogy, zajišťuje podporu pro žáky, zajišťuje informovanost, dbá na vhodné sestavení třídy, má zpracovány základní dokumenty[3]

Doporučený postup:

Krizový scénář při objevení šikany na škole je popsán v knize Nová cesta k léčbě šikany (Kolář, 2011) nebo v metodice vytvořenou MŠMT https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny (Příloha_6_Skolni_sikana_2020., strana 33).

Kyberšikana

Kyberšikana je druh šikany, který se uplatňuje s použitím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilů a dalších moderních komunikačních nástrojů), a dochází k ní opakovaně. Kyberšikana může plynout od původního agresora, ale i dalších osob - tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.).  Kyberšikana může vzniknout i nezáměrně – např. jako nevhodný vtip, který se v on-line prostředí vymkne kontrole. [3]

Znaky

Dehonestování (ponižování, nadávání, urážení), vyhrožování a zastrašování, vydírání, pomlouvání v on-line prostředí. Dále také publikování ponižujících video a audio záznamů nebo fotografií, ponižování, krádež identity a její zneužití, ztrapňování pomocí falešných profilů, provokování a napadání uživatelů v online komunikaci, zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť, vyloučení z virtuální komunity, obtěžování.[3]

Primární prevence

  • ve školním řádu jasně uvést pravidla používání ICT, intranetu a mobilních telefonů ve škole a podporovat pozitivní stránky technologií
  • informovat žáky i rodiče o netiketě a „listině práv na internetu“
  • instalovat a využívat software, který v učebnách vyučujícímu umožňuje vidět, co právě žák na svém počítači dělá - ale informovat o tom žáky a systém nezneužívat!
  • být vzorem vhodného užívání moderních technologií
  • informovat žáky o rizikovém chování na internetu, třeba i v rámci výuky
  • vzdělávat pedagogy [3]

Doporučený postup

  • je třeba zklidnit oběť a nabídnout podporu
  • mít důkazy jako např. screeny ze sociálních sítí, internetových stránek, kde jde jasně vidět, že jde o kyberšikanu
  • mít seznam těch žáků, kteří byli svědky kyberšikany (nejlépe mít odkazy na jejich profily)
  • až po zajištění důkazů odstranit závadný obsah z internetu. O pomoc můžeme požádat odbornou instituci (E-Bezpečí, Seznam se bezpečně!, Policie ČR), Stále však myslet na bezpečí svědků – z důkazního materiálu by nemělo být vidět, jak byl získán
  • incident vždy vyšetřit - je vhodné postup řešení a zejména zvolené tresty konzultovat se zřizovatelem školy, Českou školní inspekcí apod.
  • informovat rodiče - poučit je o postupu řešení na úrovni školy. V případně, že daný případ nespadá do kompetence školy, tak jim připomenout, že je možné využít právních služeb.
  • případ nějak zakončit - mít konečný verdikt
  • zvolit odpovídající opatření - škola při trestání agresorů musí postupovat v souladu se školním řádem (a dále krizovým plánem, minimálním preventivním programem školy apod.)
  • v každém případě realizovat preventivní opatření [3]

ROLE ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA V PREVENCI

Již v 50. letech byl psycholog součástí místních školských úřadů a jeho úkolem byla mimo jiné prevence.[8]Díky každodennímu a dlouhodobému sledování žáků školní psycholog vytváří systém včasné identifikace žáků s příznaky rizikového chování[9], což v důsledku přináší úsporu financí a zlepšení sociálního klimatu škol. Společně s metodikem prevence se podílí na vytváření a realizaci preventivních programů.[8]

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Preventivní program (dříve minimální preventivní program) je povinnost každé školy. Jsou v něm sepsána základní pravidla pro zajištění prevence různých forem rizikového chování. Tento dokument určuje roli pedagogů i dalších odborných pracovníků školy, kteří se podílejí na naplňování úkolů vytyčených programem. Je zpracováván na jeden školní rok školním metodikem prevence, v průběhu roku je průběžně vyhodnocován a na konci roku je zhodnocena jeho efektivita (což je součást výroční zprávy o činnosti školy). Kontroluje ho Česká školní inspekce. Důležitou a povinnou součástí tohoto programu školy je školní program proti šikanování. Tam jsou popsány konkrétní preventivní mechanismy, které mají z úkol šikaně účinně a konkrétně předcházet, nebo ji alespoň minimalizovat a mít pod kontrolou.  Krizový plán školy se však nemusí týkat jen a pouze šikany, ale i všech základních typů akutních/krizových situací, jako je ublížení na zdraví, agrese, rvačka, vážný úraz, intoxikace žáka atd. Obsahuje doporučené postupy, které jsou závazné pro každého pracovníka školy a zároveň určují konkrétní odpovědnost jednotlivých zaměstnanců.[10]

ÚČINNOST PREVENCE

Účinnost (efektivita) je jednou z nejdůležitějších a taky nejtěžších cílů prevence. Měření efektivity je náročné a často jde o složité smíšené výzkumné plány, které mají za cíl zjistit, jaký vliv mají různé preventivní programy a o jaké konkrétní účinné faktory jde. [11]

Účinná primární prevence

Dle MŠMT je základem efektivní primární prevence následující: komplexní a dlouhodobé programy, interaktivní činnosti v menší skupině lidí, dobré třídní a skupinové klima, zlepšování dovedností v oblasti odolávání tlaku vrstevníků a v oblasti komunikace, zvládání konfliktů a zátěžových situací, dále v oblasti sebekontroly (ovládání emocí). Souhrnně efektivní primární prevence stojí na soustavnosti, dlouhodobosti, aktivnosti, názornosti, přiměřenosti a uvědomělosti. Účinnost primární prevence lze zvyšovat nasloucháním žáků a zjišťováním toho, jaké jsou mezi nimi aktuální informace. Vždy je třeba se snažit o posilování důvěry. Pomáhá trpělivé a empatické vysvětlování, poskytování objektivních informací s využitím všech dostupných uvedených zdrojů a nesnažit se vnucovat správný pohled na věc, ale také dát prostor na jiné názory. [3]

Neúčinná primární prevence

Efekt nemá zastrašování, „prostě řekni ne“- přístup, hraní na city, jednorázové nekontinuální akce, nerespektování názorů žáků a s tím spojené potlačování diskuse, stigmatizování, přednášky, pouhé sledování filmu bez diskuze, besedy, politiku absolutní abstinence a testování žáků jako místo klasického programu primární prevence. Dále nefungují hromadné kulturní či sportovní aktivity, návštěvy historických a kulturních památek bez následné diskuze.[10]

Odkazy

Reference

  1. Maříková, H., Petrusek, M., & Vodáková, A. (1996). Velký sociologický slovník II. Praha: Karolinum.
  2. 2,0 2,1 MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny
  3. 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 3,11 3,12 3,13 3,14 3,15 3,16 3,17 3,18 3,19 3,20 3,21 3,22 3,23 3,24 3,25 3,26 3,27 3,28 3,29 3,30 3,31 3,32 3,33 3,34 3,35 3,36 3,37 3,38 3,39 3,40 3,41 3,42 3,43 3,44 3,45 3,46 3,47 3,48 3,49 MŠMT (nedat.). Metodické dokumenty (doporučení a pokyny). Získáno z http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny
  4. Vítkovická nemocnice (nedat.). Centrum prevence a léčby závislostí na tabáku u dětí a adolescentů. Získáno z https://nemocnicevitkovice.agel.cz/pracoviste/oddeleni/detske-oddeleni/informace-pro-pacienty/zavislost-na-tabaku.html
  5. Rozdělení drog (nedat). Získáno z https://www.substitucni-lecba.cz/drogy
  6. 6,0 6,1 Závislost na počítačích a počítačových hrách (nedat.). Získáno z http://poradenskecentrum.cz/pocitacova-zavislost.html
  7. Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (Čj.: 28 275/2000-22).
  8. 8,0 8,1 Zapletalová, J. (nedat.). Co dělá školní psycholog. Získáno z https://www.msk.cz/assets/mas/poradna.pdf.
  9. Bartík, P. (2010). Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Togga.
  10. 10,0 10,1 Prevence (nedat.). Získáno z http://www.prevence-info.cz/p-prevence/preventivni-program
  11. Miovský, M. (2015). KVALITA A EFEKTIVITA V PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH. Praha: Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Literatura

MŠMT (2016): Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních. Praha. MŠMT.

Janošová, P., Kollerová, L., Zábrodská, K., Kressa, J., Dědová, M. (2016): Psychologie školní šikany. Praha. Grada.

Černá, A., Dědková, L., Macháčková, H., Ševčíková, A., & Šmahel, D. (2013). Kyberšikana: Průvodce novým fenoménem. Praha: Grada.

Rogers, V. (2011). Kyberšikana. Praha: Portál.

Bendl, S. Hanušová, J., & Linková, J. (2016). Žák s problémovým chováním - Cesta institucionální pomoci. Praha: Triton.

Weiss, P. a kol. (2005). Sexuální zneužívání dětí. Praha: Grada.

Dunovský, J., Dytrych, Z., & Matějček, Z. (1995). Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada.

Kriegelová, M. (2008).  Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci. Praha: Grada.

NEŠPOR, Karel a Ladislav CSÉMY. Alkohol, drogy a vaše děti: Jak problémům předcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. 5. revidované vydání. Praha: Sportpropag, 2003. 103 s. Dostupné také z: hhttp://www.drnespor.eu/adde03.doci.

Externí odkazy

Web Minimalizace šikany, www.minimalizacesikany.cz

Společenství proti šikaně, www.sikana.org

E-Bezpečí (www.e-bezpeci.cz)

Projekt Saferinternet.cz (www.saferinternet.cz)

NEŠPOR, Karel. Co mohou udělat rodiče v prevenci u dětí [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: hhttp://www.drnespor.eu/CoDeti.doci

Klíčová slova

prevence, primární prevence, rizikové chování, školní psychologie, pedagogická psychologie