Prezidentské knihovny: Porovnání verzí

Řádek 10: Řádek 10:
 
[[File:FDR in 1933.jpg|thumb|Franklin D. Roosevelt.]]
 
[[File:FDR in 1933.jpg|thumb|Franklin D. Roosevelt.]]
  
===Prezidentské knihovny & legislativa===
+
==Prezidentské knihovny & legislativa==
  
 
Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné.  
 
Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné.  

Verze z 31. 1. 2018, 11:34

Prezidentskou knihovnou se rozumí taková knihovna, která je založena prezidentem, často po jeho odejití z funkce, a uchovává jeho spisy a dokumenty z období jeho vlády. Může také sloužit jako jakési muzeum dedikované danému prezidentu.


Počátky prezidentských knihoven v USA

Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku 1939 na popud Franklina D. Roosevelta, který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916. Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak archivní, tak muzejní funkci.

Franklin D. Roosevelt.

Prezidentské knihovny & legislativa

Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta).[1]


Hlavní vchod do knihovny Václava Havla v Ostrovní ulici

Prezidentské knihovny v ČR - Knihovna Václava Havla

V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna Václava Havla, která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg. Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti.[2]

Zdroje

Odkazy

Reference

  1. KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2016 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Blanka Vorlíčková.
  2. KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Anna Stöcklová.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

prezidentská knihovna, prezident, knihovna, Franklin D. Roosevelt, Václav Havel