Proces řízení projektových rizik: Porovnání verzí

Řádek 50: Řádek 50:
  
 
==Ošetření rizik==
 
==Ošetření rizik==
 +
Ošetření rizik reaguje na rizika z červeného a žlutého pásma. Cílem je vznik opatření, která co nejvíce sníží možná působení těchto rizik. Mezi možné odpovědi na riziko patři:<br />
 +
*Akceptace rizika (risk acceptance) - o riziku víme, avšak rozhodneme se nepodniknout žádné kroky. Jsme ochotni přijmout případnou ztrátu, kterou riziko přinese.
 +
*Zmírnění rizika (risk reduction/mitigation) - podnikneme kroky a přijmeme taková opatření, která sníží riziko na přijatelnou úroveň.
 +
*Vyhnutí se riziku (risk avoidance) -
 +
*
 +
*
  
 
==Monitoring rizik==
 
==Monitoring rizik==

Verze z 2. 6. 2018, 14:11

Riziko je jakákoliv nežádoucí, nečekaná nebo neplánovaná událost, která může mít negativní dopad na náš projekt, může ohrozit jeden nebo více cílů projektu a má určitou pravděpodobnost výskytu. Rizikem jsou i události, které mají na projekt pozitivní dopad, ale jsou nečekané.[1]

Řízení rizik (risk management) je neustále se opakující sled vzájemně souvisejících aktivit, které mají za cíl zvládnout potenciální rizika. Tedy omezit pravděpodobnost jejich výskytu a snížit jejich dopad na projekt.[2]

Řízení rizik

End to End Risk Management - ISO 31000.png

Čtyři základní důvody proč mít řízení rizik na vysoké úrovni:

  1. Předcházíme nepříjemným a nečekaným situacím
  2. Vyhneme se krizovému řízení
  3. Předejdeme výskytu problémů
  4. Zamezíme jejich vystupňování

Řízení rizik musí probíhat včas, často, pravidelně a na všech úrovních projektu.

Proces řízení rizik má čtyři hlavní, na sebe navazující a neustále se opakující části:

  1. Identifikace rizik
  2. Analýza a hodnocení rizik
  3. Ošetření rizik
  4. Monitoring rizik[2]

Identifikace rizik

Cílem je identifikovat rizika v rizikovém scénáři, která mohou daný projekt ovlivnit. Součástí je i dokumentace vlastností jednotlivých rizik. Je dobré brát v potaz obecná nebezpečí ohrožující naplnění určitého cíle a specifické rizikové faktory působící na projekt.[3] Zdroji pro identifikaci rizik mohou být dokumenty a lidé.
Mezi dokumentové zdroje patří:

  • Request for information (RFI)
  • Request for proposal (RFP)
  • Business requirements
  • Work breakdown structure (WBS)
  • Project control book (PCB) – obsahuje veškeré dokumenty o projektu
  • Databáze lessons learned
  • Předchozí smlouvy a projekty s konkrétním zákazníkem
Risk Analysis Chart.svg

Mezi lidské zdroje identifikace rizik mohou patřit:

  • Dodavatelé
  • Minulí vedoucí projektů
  • Řízení kvality
  • Právní oddělení – kontrola správných formulací ve smlouvách
  • Finanční oddělení – dohlížení na pozitivní tok peněz

Analýza a hodnocení rizik

Při hodnocení rizik analyzujeme jejich velikost, pravděpodobnost vzniku a jejich možné dopady. Zároveň jsou určeny jejich negativní důsledky. Nejprve by měla být provedena kvalitativní analýza. Následně, pokud to projekt vyžaduje a jsou dostupná data, provést kvantitativní analýzu zjištěných rizik.
Kvalitativní analýza je rozbor hrozících rizik. Hodnocena je pravděpodobnost jejich vzniku a míra dopadu na cíle projektu. Rizika jsou díky ní seřazena podle závažnosti a je jim přiřazena priorita, v jakém pořadí vzniklé problémy řešit. Běžně se v praxi zadávají rizika do matice - jedna osa určuje pravděpodobnost výskytu, druhá osa vzniklé důsledky.
Kvantitativní analýza je založena na matematických výpočtech, je tedy nutné mít velké množství vstupních dat. Tato analýza je velmi nákladná a časově náročná, z toho důvodu se používá pouze u velkých projektů.
Hodnocení rizik je postaveno na předchozí analýze. V tomto kroku se určuje, která rizika spolu souvisí, která je nutno řešit a která jsou naopak zanedbatelná nebo je lze akceptovat. Dělí se nejčastěji do čtyř pásem:

  • Červené pásmo - kritická rizika, která nelze akceptovat a je nutné je řešit okamžitě a předcházet jim
  • Žluté pásmo - větší rizika, která také nelze akceptovat. Vyžadují rychlou reakci.
  • Zelené pásmo - normální úroveň rizika. Lze ho dočasně akceptovat a nevyžaduje okamžité řešení. Jsou průběžně kontrolována v rámci rizikového managementu.
  • Modré pásmo - nízká až zanedbatelná rizika, která nemusí být příliš aktivně kontrolována.[3]

Ošetření rizik

Ošetření rizik reaguje na rizika z červeného a žlutého pásma. Cílem je vznik opatření, která co nejvíce sníží možná působení těchto rizik. Mezi možné odpovědi na riziko patři:

  • Akceptace rizika (risk acceptance) - o riziku víme, avšak rozhodneme se nepodniknout žádné kroky. Jsme ochotni přijmout případnou ztrátu, kterou riziko přinese.
  • Zmírnění rizika (risk reduction/mitigation) - podnikneme kroky a přijmeme taková opatření, která sníží riziko na přijatelnou úroveň.
  • Vyhnutí se riziku (risk avoidance) -

Monitoring rizik

Odkazy

Reference

  1. Rizika (Risks). ManagementMania.com [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://managementmania.com/cs/rizika
  2. 2,0 2,1 Řízení rizik (Risk management). ManagementMania.com [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://managementmania.com/cs/rizeni-rizik.
  3. 3,0 3,1 Doporučená praxe Společnosti pro projektové řízení: oblast Řízení rizik [online]. IPMA, 2013. [cit. 2018-06-02]. Dostupné také z: https://www.ipma.cz/media/1283/dobra_praxe_rizeni_rizik.pdf

Související články

Klíčová slova