Proces informatizace společnosti: Porovnání verzí

m
(Editace byla rozšířením a aktualizováním textu o nové technologie a poznatky. Rozšířen byl také zejména pohled na vývoj daného tématu v minulosti a hlavní milníky vývoje.)
Řádek 1: Řádek 1:
  
 
== Úvod ==
 
== Úvod ==
Informatizace probíhá v našich časech neuvěřitelným tempem. Byla předpovídána už v minulém století mnoha vizionáři. Mezi ně patří i
+
Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling<ref>http://wiki.knihovna.cz/index.php/Rob_Kling</ref> nebo Howard Rosenbaum<ref>http://wiki.knihovna.cz/index.php/Howard_Rosenbaum</ref>.
[[Rob Kling]] nebo [[Howard Rosenbaum]]. Následující text je shrnutím článku, který na toto téma uveřejnil [[PhD. Aleš Bednařík]] ve studii '''Centra pro sociální a ekonomické strategie''' Univerzity Karlovy v roce 2000. Studie nese název [[Vize rozvoje České republiky do roku 2015]].<ref>http://www.inflow.cz/socialni-informatika</ref>  
 
== Výchozí stav a vývojové trendy ==
 
  
V roce 2000 roste význam informačních a komunikačních technologií – rizikový, ale velmi výnosný průmysl (před prasknutím dot.com bubliny). Fúzují firmy z oblasti informačních a komunikačních technologií a společnosti z oblasti zábavního průmyslu, vznikají silné podnikatelské subjekty s velkým kapitálem. Osobní počítače se rozšiřují mimo armádu a akademická pracovitě do podniků a středních i základních škol, kde slouží ke zvládnutí počítačové gramotnosti. V domácnostech jsou využívány především textové a tabulkové editory a aplikace sloužící k zábavě, zatím nejvíce počítačové hry. [[World Wide Web]] umožňuje konvergenci médií – rozhlasu a televize - na internetu.
+
== Vývoj procesu informatizace společnosti ==
  
==Praktická využití internetu v roce 2000 ==
+
Nejprve se podíváme na základní milníky procesu informatizace společnosti. První krok k informatizaci tvoří zejména objevení fonetického písma ve 4.tis př.n.l. v sumerské civilizaci a s tím začátek zachycování mluveného slova pro jeho další šíření. Následným zásadním milníkem je až vynález [[Vývoj knihtisku|knihtisku]] v roce 1448 [[Johannes Gutenberg|Johannesem Gutenbergem]] a šíření knih do všech úrovní společnosti. Dalším krokem ve vývoji informatizace společnosti, tedy přístupu společnosti k informacím, pak jsou vynález [[Telegraf|telegrafu]] na konci 18.stol, vynález [[Telefon|telefonu]] v druhé pol. 19. stol., vynález [[Osobní počítač|počítače]] v druhé pol. 20. stol. a spuštění sítě [[Internet|APARNET]] v roce 1969. Posledním zásadním milníkem v procesu informatizace se stává spuštění [[Internet|internetu]] v roce 1990. V 90. letech 20. stol roste význam informačních a komunikačních technologií na platformě internetu, s tím spojený rozvoj elektronických obchodních modelů, provozovaných právě přes tuto síť. Následně největší z těchto nových technologických společností způsobily skutečnou revoluci v informatizaci společnosti, a to tím, že zpřístupnily obrovské množství dat široké veřejnosti. Jedná se zejména o společnosti Google, Wikipedie, Amazon, Apple, Facebook, Twitter,  Microsoft a mnoho dalších. Rozvoj osobních počítačů a internetu, spolu se spuštěním nové verze webu 2.0<ref>http://zbiejczuk.com/web20/02-web20.html</ref>, kdy mohou sami účastníci internetu vkládat obsah a editovat ten stávající v prvním desetiletí 21.stol, znamenal zatím poslední významnou akceleraci procesu informatizace společnosti. O vývoji těchto médií a jejich vlivu na informační společnost velmi podrobně rozebírá odborník na informační společnost [[Marshall McLuhan]] ve své knize Člověk, média a elektronická kultura<ref>MCLUHAN, Marshall. <i>Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla</i>. Brno: Jota, 2000.</ref>.
  
Čerstvou novinkou jsou internetové obchody orientované na B2C (pro koncové zákazníky), už tehdy byla možnost platby bankovní kartou. Přes internet probíhá také [[B2C komunikace]] mezi výrobcem a odběratelem – koordinace objednávek. Na internetu vznikají první vzdělávací programy. Informační technologie se dostávají i do státní správy, už proběhly přípravy na zavedení elektronického podpisu. Kromě rychlého růstu IT probíhá i rozvoj telekomunikací – textové zprávy, telefonické bankovnictví, GPS - globální navigační systém.
+
== Google, encyklopedie a sociální sítě ==
  
== Internetová kriminalita ==
+
V současné době si většina lidí nedokáže již představit život bez těchto technologií, které se stále zlepšují. Tento vývoj vedou zejména zmíněné velké korporace zaměřené na zpracování a distribuci informací na webovém rozhraní. Nejvíce na tomto poli zapůsobila společnost [[Google]], která roku 1998 spustila svůj stejnojmenný vyhledávač informací, který je v současné době nejvíce používaným nástrojem v této oblasti. Tento vyhledávač pracuje na bázi indexování a ukládání celého obsahu [[Povrchový a hluboký web|viditelného webu]], který každému uživateli zpřístupňuje informace z více jak 100 trilionu webových stránek, které neustále narůstají. Tímto má každý uživatel internetu přístup k obrovské databázi informací. Další zásadní zlom v informatizaci společnosti nastává se spuštěním Wikipedie<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie</ref> v roce 2001. Tato encyklopedie tvořená dobrovolníky a nadšenci z celého světa, ke dni tohoto článku více jak 5,7 miliónů hesel a další miliony hesel v jiných jazycích. To z ní tvoří největší encyklopedii historie a také jedno z nejčastějších míst, kde lidé hledají informace. Posledním příspěvkem k větší informatizaci společnosti se zasloužila společnost [[Facebook]] stejnojmennou sociální sítí, která naprosto změnila způsob, jakým si lidé nejčastěji vyměňují informace a jak nové informace získávají.
  
Spolu s internetovým obchodem vznikají nové formy kriminality, především dochází k poškozování autorských práv. To plyne ze samotné architektury internetu - volné stahování dokumentů. Digitální informace jsou kopírovány a distribuovány bez jakékoli kontroly. Na internetu se objevuje pornografie. Negativní jevy vyvolávají diskuze o globální regulaci obsahu, ty jsou však bezpředmětné, protože regulace je v současnosti (v roce 2000) technicky i politicky nemožná.
+
== Média a nové trendy v informatizaci ==
 +
 
 +
Doba, kdy nositelem nových informací byly tištěná média v řádu dnů jsou dávnou minulostí. V dnešní době jsou média on-line a sdílejí informace se společností s čím dál menší časovou prodlevou, a to v řádu minut. Tato média jsou důležitou součástí procesu informatizace společnosti, na druhou stranu čím dál více platí pohled [[Marshall McLuhan|McLuhana]], který v knize Jak rozumět médiím<ref>MCLUHAN, Marshall. <i>Jak rozumět médiím: extenze člověka</i>. Praha: Mladá fronta, 2011.</ref> předkládá myšlenku, že přílišná zaměřenost na média může mít neblahé důsledky, a to až ke stavu otupělosti a netečnosti vůči novým informacím. Skutečně je v dnešní době mnoho dezinformací a lidé do určité míry otupěli. Neznamená to však, že by se proces informatizace zastavil, ba naopak. Celkově vývoj neustále postupuje kupředu a hledá nové možnosti jako ještě více propojit informační společnost a proces informatizace dovést k jeho limitům. Ať již se jedná o rozvoj [[Virtuální realita|virtuální reality]], nebo nositelné elektroniky<ref>https://www.jaknainternet.cz/page/2597/wearables---nositelna-elektronika/</ref>, kde jsme skutečně vždy informacím na dosah, nebo propojení [[big data]] s našimi profesními a osobními preferencemi, či zpřístupňování informací a technologií chudším oblastem světa, stále je možné společnost více a více integrovat do informačního procesu.  
 
   
 
   
== Internetová kriminalita ==
+
== Kyberbezpečnost ==
 
   
 
   
Celý článek vyznívá poměrně pesimisticky, rizika nad pozitivy budoucího vývoje výrazně převažují. Jediné pozitivní možnosti pan '''Bednařík''' vidí v digitalizaci televize a rozhlasu a urychlení a zefektivnění komunikace mezi občany, občanskými organizacemi, podnikovými subjekty a institucemi veřejné správy. Další šance je, že vyšší informovanost a možnost přístupu k informacím přinese vyšší zainteresovanost stran, ať už se jedná o obchod či politická rozhodnutí. Jako rizika pan Bednařík uvádí nutnost vybudování potřebné sítě a vzdělaných odborníků nejen na straně poskytovatelů obsahu, ale také na straně uživatelů. Je nutné umožnit přístup k internetu všem, aby se nebudovaly sociální nerovnosti. Obává se také rizik odosobněné komunikace, a to jak z hlediska možných psychických potíží, tak z hlediska komunikace pouze za osobním prospěchem, rizika zahlcení informacemi, šíření lží, obtížnosti interpretace informací, zveřejňování utajovaných a důvěrných informací, závislosti na užívání technologie, ale i možných nemocí z neznalosti dopadu nových technologií na lidský organismus. Jako hrozbu vidí i konvergenci médií, kde spatřuje riziko v zneužití velkého vlivu vlasníků médií a velkých inzerentů a obtížnou regulaci obsahu internetu.<ref>BEDNAŘÍK, Aleš. Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace. Vize rozvije České republiky do roku 2015. 2000, , 120-124.</ref>
+
Rozvoj informační společnosti sebou přináší i vážná rizika. Čím více informací sdílíme, s čím více informacemi přicházíme do styku, čím více se společnost informatizuje, tím více se objevují skupiny, které se snaží tuto integraci společnosti s informacemi poškodit, či se na ni alespoň ilegálně obohatit. Mluvíme zde především o virových hrozbách a útocích [[Computer hacking|hackerů]], kteří ohrožují naše osobní data<ref>https://www.uoou.cz/pojem-osobni-udaj/d-1751</ref> či naše finance. Neméně nebezpečné jsou ale také například dezinformace<ref>https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx</ref>, které ovlivňují myšlení a rozhodování lidí ve prospěch extremistických skupin, nebo fyzické ohrožování dětí i dospělých formou [[Kyberšikana|kyberšikany]] či [[Cyberstalking|cyberstalkingu]].  
 +
 
 +
== Negativní dopady procesu informatizace společnosti ==
 +
 
 +
Výše uvedená rizika spojená s informatizací společnosti, nejsou jediná. Zásadním problémem informační společnosti, či hlubšího procesu samotné informatizace, se stává [[Informační zahlcení|informační zahlcení]] kdy se ztrácí schopnost získávaná data zpracovat a mít z nich užitek, a způsobuje stres a přetlak v celé společnosti. Neméně důležitým problémem pak je zvyšující se anonymita jedinců, ztrácení schopnosti přímé interakce, vytváření si alternativních identit ve virtuálním světě a ztráta soukromí jako takového. Neposledním zásadním problémem je pak závislost společnosti na informačních technologiích, na internetu, mobilních telefonech a počítačích. Problematiku informačního zahlcení v procesu rozhodování jedinců již zmiňoval v 70-tých letech minulého století Alvin Toffler<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler</ref>.
  
  
Řádek 32: Řádek 36:
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
informatizace, komunikační technologie, rizika používání internetu, média
+
informatizace, komunikační technologie, rizika používání internetu, média, informační zahlcení, kyberbezpečnost, internet
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]

Verze z 17. 1. 2019, 01:52

Úvod

Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling[1] nebo Howard Rosenbaum[2].

Vývoj procesu informatizace společnosti

Nejprve se podíváme na základní milníky procesu informatizace společnosti. První krok k informatizaci tvoří zejména objevení fonetického písma ve 4.tis př.n.l. v sumerské civilizaci a s tím začátek zachycování mluveného slova pro jeho další šíření. Následným zásadním milníkem je až vynález knihtisku v roce 1448 Johannesem Gutenbergem a šíření knih do všech úrovní společnosti. Dalším krokem ve vývoji informatizace společnosti, tedy přístupu společnosti k informacím, pak jsou vynález telegrafu na konci 18.stol, vynález telefonu v druhé pol. 19. stol., vynález počítače v druhé pol. 20. stol. a spuštění sítě APARNET v roce 1969. Posledním zásadním milníkem v procesu informatizace se stává spuštění internetu v roce 1990. V 90. letech 20. stol roste význam informačních a komunikačních technologií na platformě internetu, s tím spojený rozvoj elektronických obchodních modelů, provozovaných právě přes tuto síť. Následně největší z těchto nových technologických společností způsobily skutečnou revoluci v informatizaci společnosti, a to tím, že zpřístupnily obrovské množství dat široké veřejnosti. Jedná se zejména o společnosti Google, Wikipedie, Amazon, Apple, Facebook, Twitter, Microsoft a mnoho dalších. Rozvoj osobních počítačů a internetu, spolu se spuštěním nové verze webu 2.0[3], kdy mohou sami účastníci internetu vkládat obsah a editovat ten stávající v prvním desetiletí 21.stol, znamenal zatím poslední významnou akceleraci procesu informatizace společnosti. O vývoji těchto médií a jejich vlivu na informační společnost velmi podrobně rozebírá odborník na informační společnost Marshall McLuhan ve své knize Člověk, média a elektronická kultura[4].

Google, encyklopedie a sociální sítě

V současné době si většina lidí nedokáže již představit život bez těchto technologií, které se stále zlepšují. Tento vývoj vedou zejména zmíněné velké korporace zaměřené na zpracování a distribuci informací na webovém rozhraní. Nejvíce na tomto poli zapůsobila společnost Google, která roku 1998 spustila svůj stejnojmenný vyhledávač informací, který je v současné době nejvíce používaným nástrojem v této oblasti. Tento vyhledávač pracuje na bázi indexování a ukládání celého obsahu viditelného webu, který každému uživateli zpřístupňuje informace z více jak 100 trilionu webových stránek, které neustále narůstají. Tímto má každý uživatel internetu přístup k obrovské databázi informací. Další zásadní zlom v informatizaci společnosti nastává se spuštěním Wikipedie[5] v roce 2001. Tato encyklopedie tvořená dobrovolníky a nadšenci z celého světa, ke dni tohoto článku více jak 5,7 miliónů hesel a další miliony hesel v jiných jazycích. To z ní tvoří největší encyklopedii historie a také jedno z nejčastějších míst, kde lidé hledají informace. Posledním příspěvkem k větší informatizaci společnosti se zasloužila společnost Facebook stejnojmennou sociální sítí, která naprosto změnila způsob, jakým si lidé nejčastěji vyměňují informace a jak nové informace získávají.

Média a nové trendy v informatizaci

Doba, kdy nositelem nových informací byly tištěná média v řádu dnů jsou dávnou minulostí. V dnešní době jsou média on-line a sdílejí informace se společností s čím dál menší časovou prodlevou, a to v řádu minut. Tato média jsou důležitou součástí procesu informatizace společnosti, na druhou stranu čím dál více platí pohled McLuhana, který v knize Jak rozumět médiím[6] předkládá myšlenku, že přílišná zaměřenost na média může mít neblahé důsledky, a to až ke stavu otupělosti a netečnosti vůči novým informacím. Skutečně je v dnešní době mnoho dezinformací a lidé do určité míry otupěli. Neznamená to však, že by se proces informatizace zastavil, ba naopak. Celkově vývoj neustále postupuje kupředu a hledá nové možnosti jako ještě více propojit informační společnost a proces informatizace dovést k jeho limitům. Ať již se jedná o rozvoj virtuální reality, nebo nositelné elektroniky[7], kde jsme skutečně vždy informacím na dosah, nebo propojení big data s našimi profesními a osobními preferencemi, či zpřístupňování informací a technologií chudším oblastem světa, stále je možné společnost více a více integrovat do informačního procesu.

Kyberbezpečnost

Rozvoj informační společnosti sebou přináší i vážná rizika. Čím více informací sdílíme, s čím více informacemi přicházíme do styku, čím více se společnost informatizuje, tím více se objevují skupiny, které se snaží tuto integraci společnosti s informacemi poškodit, či se na ni alespoň ilegálně obohatit. Mluvíme zde především o virových hrozbách a útocích hackerů, kteří ohrožují naše osobní data[8] či naše finance. Neméně nebezpečné jsou ale také například dezinformace[9], které ovlivňují myšlení a rozhodování lidí ve prospěch extremistických skupin, nebo fyzické ohrožování dětí i dospělých formou kyberšikany či cyberstalkingu.

Negativní dopady procesu informatizace společnosti

Výše uvedená rizika spojená s informatizací společnosti, nejsou jediná. Zásadním problémem informační společnosti, či hlubšího procesu samotné informatizace, se stává informační zahlcení kdy se ztrácí schopnost získávaná data zpracovat a mít z nich užitek, a způsobuje stres a přetlak v celé společnosti. Neméně důležitým problémem pak je zvyšující se anonymita jedinců, ztrácení schopnosti přímé interakce, vytváření si alternativních identit ve virtuálním světě a ztráta soukromí jako takového. Neposledním zásadním problémem je pak závislost společnosti na informačních technologiích, na internetu, mobilních telefonech a počítačích. Problematiku informačního zahlcení v procesu rozhodování jedinců již zmiňoval v 70-tých letech minulého století Alvin Toffler[10].


Odkazy

Reference

Související články

Klíčová slova

informatizace, komunikační technologie, rizika používání internetu, média, informační zahlcení, kyberbezpečnost, internet