Proces informatizace společnosti: Porovnání verzí

(Doplnění vlivu informatizace na společnost, doplnění dalšího renomovaného odboorníka pka profesora Cejpka a odkaz na jeho práci. Další rozvedení textu.)
m (doplnění klíčových sov, oprava odsazení citace)
Řádek 3: Řádek 3:
 
Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling<ref>Rob Kling. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Rob_Kling</ref> nebo Howard Rosenbaum<ref>Howard Rosenbaum. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Howard_Rosenbaum</ref>. Informatizací společnosti se v České republice ve své práci nejvíce zabýval uznávaný odborník a průkopník v tématu informace, informační věda, informatizace a knihovnictví, pan [[Jiří Cejpek|Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc.]], který kromě jiných napsal knihu Informace, komunikace a myšlení<ref name="cejpek">CEJPEK, Jiří. <i>Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy</i>. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005.</ref>, ve které se tématu informatizace společnosti věnuje a popisuje ji takto:   
 
Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling<ref>Rob Kling. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Rob_Kling</ref> nebo Howard Rosenbaum<ref>Howard Rosenbaum. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Howard_Rosenbaum</ref>. Informatizací společnosti se v České republice ve své práci nejvíce zabýval uznávaný odborník a průkopník v tématu informace, informační věda, informatizace a knihovnictví, pan [[Jiří Cejpek|Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc.]], který kromě jiných napsal knihu Informace, komunikace a myšlení<ref name="cejpek">CEJPEK, Jiří. <i>Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy</i>. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005.</ref>, ve které se tématu informatizace společnosti věnuje a popisuje ji takto:   
  
:Odsazená řádka''"Proces pronikání informační techniky a technologie do společnosti označujeme jako informatizaci společnosti."''<ref name="cejpek" />
+
            ''"Proces pronikání informační techniky a technologie do společnosti označujeme jako informatizaci společnosti."''<ref name="cejpek" />
  
 
== Vývoj procesu informatizace společnosti  ==
 
== Vývoj procesu informatizace společnosti  ==
Řádek 68: Řádek 68:
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
informatizace, Proces, Písmo, Knihtisk, Internet, Komunikace, Technologie, Google, Sociální síť, Informační zahlcení, Média, Kyberbezpečnost
+
informatizace, Proces, Písmo, Knihtisk, Internet, Komunikace, Technologie, Google, Sociální síť, Informační zahlcení, Média, Kyberbezpečnost, Průmysl 4.0, Hluboké strojové učení, Robotizace, Sociální interakce, Informační technologie
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]

Verze z 21. 1. 2019, 00:17

Úvod

Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling[1] nebo Howard Rosenbaum[2]. Informatizací společnosti se v České republice ve své práci nejvíce zabýval uznávaný odborník a průkopník v tématu informace, informační věda, informatizace a knihovnictví, pan Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc., který kromě jiných napsal knihu Informace, komunikace a myšlení[3], ve které se tématu informatizace společnosti věnuje a popisuje ji takto:

           "Proces pronikání informační techniky a technologie do společnosti označujeme jako informatizaci společnosti."[3]

Vývoj procesu informatizace společnosti

Proces informatizace společnosti trvá velmi dlouhé období lidských dějin a prošel několika zásadními milníky. První krok k informatizaci tvoří zejména objevení fonetického písma ve 4.tis př.n.l. v sumerské civilizaci a s tím spojený začátek zachycování mluveného slova pro jeho další šíření. Následným zásadním milníkem je až vynález knihtisku v roce 1448 Johannesem Gutenbergem a následné masové šíření knih, a informací v nich obsažených, do všech úrovní společnosti. Dalším krokem ve vývoji informatizace společnosti, tedy přístupu společnosti k informacím, pak jsou vynález telegrafu na konci 18.stol, vynález telefonu v druhé pol. 19. stol., vynález počítače v druhé pol. 20. stol. a spuštění sítě APARNET v roce 1969.

Posledním zásadním milníkem v procesu informatizace se stává spuštění internetu jako globální informační sítě v roce 1990. V 90. letech 20. stol. roste význam informačních a komunikačních technologií na platformě internetu, s tím spojený rozvoj elektronických obchodních modelů a nové typy práce provozované právě přes tuto síť. Následně největší z těchto nových technologických společností způsobily skutečnou revoluci v informatizaci společnosti, a to tím, že zpřístupnily obrovské množství informačních dat široké veřejnosti. Jedná se zejména o společnosti Google, Wikipedie, Amazon, Apple, Facebook, Twitter, Microsoft a mnoho dalších. Rozvoj osobních počítačů a internetu, spolu se spuštěním nové verze webu 2.0[4], kdy mohou sami účastníci internetu vkládat obsah a editovat ten stávající v prvním desetiletí 21.stol, znamenal zatím poslední významnou akceleraci procesu informatizace společnosti. O vývoji těchto informačních médiích a jejich vlivu na informační společnost se velmi podrobně rozebírá odborník na informační společnost Marshall McLuhan ve své knize Člověk, média a elektronická kultura[5].

Vliv informatizace na společnost

Postupná informatizace společnosti, jak je popsána výše, přinesla mnoho změn v celé společnosti. V první řadě se jedná o proměnu celého procesu výroby, a to od klasických řemesel a ruční, či částečně automatizované manufaktury, po plně automatizované výrobní procesy, kde většinu operací provádí částečně či plně robotizovaná linka pomocí složitých informačních systémů řízení. S tím je spojená transformace celé společnosti, zánik a na druhé straně vznik mnoha pracovních míst, nutnost informační a technologické gramotnosti obyvatel, zefektivnění a zrychlení celého procesu výroby, a tím větší nabídky a dostupnosti veškerého zboží. To na jedné straně přináší zvýšený životní standart a blahobyt společnosti, na duhou stranu to na společnost jako takovou přináší velký tlak na přizpůsobení se těmto novým trendům, ať již v oblasti vzdělání, či jejich současné kvalifikace, aby obstáli ve stále rychlejším rozvoji informatizace společnosti. V současné době se diskutuje o dalším kroku proměny práce vzhledem k vyšší integraci informačních technologií a to o průmyslové revoluci 4.0[6]

Dalším spektrem zásadního vlivu na společnost je proměna společenských vztahů. Proces informatizace nemá zatím přímý vliv na klasické uspořádání vztahů ve společnosti v rámci její hierarchie, nicméně velmi výrazně se začíná projevovat tzv. sociální odloučenost jednotlivých účastníků vztahů. S rozvojem informačních technologií a jejich integrace do všech aspektů dne člověka, se na nich člověk stává závislým. V dnešní době moderní informační společnosti je již přirozené budovat sociální vztahy skrze sociální sítě ve virtuálním prostředí, kde má jedinec velké množství virtuálních přátel a vztahů, se kterými denně komunikuje a naplňuje tím svou přirozenou sociální potřebu po sociální interakci. Na druhou stranu stále více upadá klasický přímý kontakt v sociálních vazbách a lidé se navzájem odcizují ve společnosti. Je běžné vidět lidi v restauracích, sedící naproti sobě, přičemž se každý z nich věnuje svému mobilnímu telefonu a sociálním interakcím ve virtuálním světě. O proměnách společnosti na základě vlivu informačních technologií popisuje a analyzuje celá škála renomovaných odporníků.

Vlivů informatizace na společnost je velmi mnoho, nicméně je potřeba zmínit ještě jeden zásadní vliv, a to vliv informatizace na mocenské struktury ve společnosti. S nástupem informatizace a informační společnosti, se proměnily samotné základní aspekty výkonu moci, a to od výběru daní a evidence majetku, přes evidenci a prevenci kriminality, až po volby mocenského zřízení a samotný jeho proces rozhodování. Rozvoj informovanosti obyvatel přispěl k zániku totalitních režimů střední a východní Evropy, na druhou stranu zvýšil všeobecný dohled nad obyvatelstvem. Informatizace společnosti přispěla díky pokročilým kamerovým systémům a sofistikovaných informačních center se zapojením umělé inteligence a strojového hlubokého učení[7] ke snížení kriminality, na druhou stranu vystavila celou společnost dohledu a kontrole, a s tím spojené ztráty soukromí. Samotný vliv informatizace na distribuci moci je popsán v samostatném článku.


Google, encyklopedie a sociální sítě

V současné době si většina lidí nedokáže již představit život bez technologií, které se stále zlepšují. Tento vývoj vedou zejména zmíněné velké korporace zaměřené na zpracování a distribuci informací na webovém rozhraní. Nejvíce na tomto poli zapůsobila společnost Google, která roku 1998 spustila svůj stejnojmenný vyhledávač informací, který je v současné době nejvíce používaným nástrojem v této oblasti. Tento vyhledávač pracuje na bázi indexování a ukládání celého obsahu viditelného webu, který každému uživateli zpřístupňuje informace z více jak 100 trilionu webových stránek, které neustále narůstají. Tímto má každý uživatel internetu přístup k obrovské databázi informací.

Další zásadní zlom v informatizaci společnosti nastává se spuštěním Wikipedie[8] v roce 2001 a jejím společným jmenovatelům. Tato encyklopedie tvořená dobrovolníky a nadšenci z celého světa, ke dni tohoto článku více jak 5,7 miliónů hesel a další miliony hesel v jiných jazycích. To z ní tvoří největší encyklopedii historie a také jedno z nejčastějších míst, kde lidé hledají informace. Posledním příspěvkem k větší informatizaci společnosti se zasloužila společnost Facebook stejnojmennou sociální sítí, která naprosto změnila způsob, jakým si lidé nejčastěji vyměňují informace a jak nové informace získávají. Ovšem právě tato změna, jak již bylo popsáno výše, způsobuje dramatické změny v celkovém pojetí sociálních vztahů ve společnosti.

Média a nové trendy v informatizaci

Doba, kdy nositelem nových informací byly tištěná média v řádu dnů jsou dávnou minulostí. V dnešní době jsou média on-line a sdílejí informace se společností s čím dál menší časovou prodlevou, a to v řádu minut. Tato média jsou důležitou součástí procesu informatizace společnosti, na druhou stranu čím dál více platí pohled McLuhana, který v knize Jak rozumět médiím[9] předkládá myšlenku, že přílišná zaměřenost na média může mít neblahé důsledky, a to až ke stavu otupělosti a netečnosti vůči novým informacím. Skutečně je v dnešní době mnoho dezinformací a lidé do určité míry otupěli. Neznamená to však, že by se proces informatizace zastavil, ba naopak. Podobně se o tomto pojmu tzv. duševní lenosti[3], kdy vzhledem ke stále větší závislosti společnosti na vnějších informačních pamětích a nerozvíjení svého vlastního myšlení, může být společnost čím dál více závislá na vnějších názorech a rozhodnutích, a tím ztrácet svou vlastní osobnostní jedinečnost, jak zmiňuje ve své knize[3] pan Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc..

Celkově ovšem vývoj neustále postupuje kupředu a hledá nové možnosti jako ještě více propojit informační společnost a proces informatizace dovést k jeho představitelným limitům. Ať již se jedná o rozvoj virtuální reality, nebo nositelné elektroniky[10], kde jsme skutečně informace vždy na dosah, nebo propojení big data s našimi profesními a osobními preferencemi, či zpřístupňování informací a technologií chudším oblastem světa, stále je možné společnost více a více integrovat do informačního procesu.

Kyberbezpečnost

Rozvoj informační společnosti sebou přináší i vážná rizika. Čím více informací sdílíme, s čím více informacemi přicházíme do styku, čím více se společnost informatizuje, tím více se objevují skupiny, které se snaží tuto integraci společnosti s informacemi poškodit, či se na ni alespoň ilegálně obohatit. Mluvíme zde především o virových hrozbách a útocích hackerů, kteří ohrožují naše osobní data[11] či naše finance. Neméně nebezpečné jsou ale také například dezinformací[12], které ovlivňují myšlení a rozhodování lidí ve prospěch extremistických skupin, nebo fyzické ohrožování dětí i dospělých formou kyberšikany či cyberstalkingu.

Dalším zásadní výzvou v oblasti bezpečnosti pro 21. stol je stále větší závislost základních služeb jako je elektrická energie, vodohospodářství, rozvod plynu, distribuce pohonných hmot, silniční systémy, či služby v oblasti komunikačních sítí, logistiky a dodávky potravin, na sofistikovaných informačních systémech a informačních technologií, které jsou zranitelné pro cizí manipulaci. Informatizace společnosti v oblasti těchto základních sítích a služeb přináší mnohé výhody a také mnohá rizika narušení celkového chodu společnosti.

Negativní dopady procesu informatizace společnosti

Výše uvedená rizika spojená s informatizací společnosti, nejsou jediná. Zásadním problémem informační společnosti, či hlubšího procesu samotné informatizace, se stává informační zahlcení kdy se ztrácí schopnost získávaná data zpracovat a mít z nich užitek, a způsobuje jednak stres a přetlak v celé společnosti, jednak celkovou závislost lidí na vnější paměti. Neméně důležitým problémem pak je zvyšující se anonymita jedinců, ztrácení schopnosti přímé interakce, vytváření si alternativních identit ve virtuálním světě a ztráta soukromí jako takového. Neposledním zásadním problémem je pak závislost společnosti na informačních technologiích, na internetu, mobilních telefonech a počítačích. Problematiku informačního zahlcení v procesu rozhodování jedinců již zmiňoval v 70-tých letech minulého století Alvin Toffler[13].


Odkazy

Reference

  1. Rob Kling. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Rob_Kling
  2. Howard Rosenbaum. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Howard_Rosenbaum
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005.
  4. ZBIEJCZUK, adam. Web 2.0 - fenomén či marketingový trik?. Web 2.0 [online]. Brno, 2007 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://zbiejczuk.com/web20/02-web20.html
  5. MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. Brno: Jota, 2000.
  6. Industry 4.0. Wikipedia [online]. Wikipedia, 2019 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Industry_4.0
  7. name="zrcatko"Deep learning. Wikipedia [online]. Wikipedia, 2019 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Deep_learning
  8. Wikipedie. Wikipedie [online]. 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie
  9. MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Mladá fronta, 2011.
  10. Wearables - nositelná elektronika. Jak na internet [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/2597/wearables---nositelna-elektronika/
  11. Pojem osobní údaj. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/pojem-osobni-udaj/d-1751
  12. Definice dezinformací a propagandy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx
  13. Definice dezinformací a propagandy. Wikipedie [online]. Wikipedie, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler

Související články

Klíčová slova

informatizace, Proces, Písmo, Knihtisk, Internet, Komunikace, Technologie, Google, Sociální síť, Informační zahlcení, Média, Kyberbezpečnost, Průmysl 4.0, Hluboké strojové učení, Robotizace, Sociální interakce, Informační technologie