Proces informatizace společnosti

Verze z 17. 1. 2019, 22:39, kterou vytvořil Lukas.Kudlacek (diskuse | příspěvky) (Oprava editace ve smyslu referencí dle ISO692, formátování, doplnění souvisejících článků a klíčových slov)

Úvod

Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling[1] nebo Howard Rosenbaum[2].

Vývoj procesu informatizace společnosti

Nejprve se podíváme na základní milníky procesu informatizace společnosti. První krok k informatizaci tvoří zejména objevení fonetického písma ve 4.tis př.n.l. v sumerské civilizaci a s tím začátek zachycování mluveného slova pro jeho další šíření. Následným zásadním milníkem je až vynález knihtisku v roce 1448 Johannesem Gutenbergem a šíření knih do všech úrovní společnosti. Dalším krokem ve vývoji informatizace společnosti, tedy přístupu společnosti k informacím, pak jsou vynález telegrafu na konci 18.stol, vynález telefonu v druhé pol. 19. stol., vynález počítače v druhé pol. 20. stol. a spuštění sítě APARNET v roce 1969.

Posledním zásadním milníkem v procesu informatizace se stává spuštění internetu v roce 1990. V 90. letech 20. stol roste význam informačních a komunikačních technologií na platformě internetu, s tím spojený rozvoj elektronických obchodních modelů, provozovaných právě přes tuto síť. Následně největší z těchto nových technologických společností způsobily skutečnou revoluci v informatizaci společnosti, a to tím, že zpřístupnily obrovské množství dat široké veřejnosti. Jedná se zejména o společnosti Google, Wikipedie, Amazon, Apple, Facebook, Twitter, Microsoft a mnoho dalších. Rozvoj osobních počítačů a internetu, spolu se spuštěním nové verze webu 2.0[3], kdy mohou sami účastníci internetu vkládat obsah a editovat ten stávající v prvním desetiletí 21.stol, znamenal zatím poslední významnou akceleraci procesu informatizace společnosti. O vývoji těchto médií a jejich vlivu na informační společnost velmi podrobně rozebírá odborník na informační společnost Marshall McLuhan ve své knize Člověk, média a elektronická kultura[4].

Google, encyklopedie a sociální sítě

V současné době si většina lidí nedokáže již představit život bez těchto technologií, které se stále zlepšují. Tento vývoj vedou zejména zmíněné velké korporace zaměřené na zpracování a distribuci informací na webovém rozhraní. Nejvíce na tomto poli zapůsobila společnost Google, která roku 1998 spustila svůj stejnojmenný vyhledávač informací, který je v současné době nejvíce používaným nástrojem v této oblasti. Tento vyhledávač pracuje na bázi indexování a ukládání celého obsahu viditelného webu, který každému uživateli zpřístupňuje informace z více jak 100 trilionu webových stránek, které neustále narůstají. Tímto má každý uživatel internetu přístup k obrovské databázi informací.

Další zásadní zlom v informatizaci společnosti nastává se spuštěním Wikipedie[5] v roce 2001. Tato encyklopedie tvořená dobrovolníky a nadšenci z celého světa, ke dni tohoto článku více jak 5,7 miliónů hesel a další miliony hesel v jiných jazycích. To z ní tvoří největší encyklopedii historie a také jedno z nejčastějších míst, kde lidé hledají informace. Posledním příspěvkem k větší informatizaci společnosti se zasloužila společnost Facebook stejnojmennou sociální sítí, která naprosto změnila způsob, jakým si lidé nejčastěji vyměňují informace a jak nové informace získávají.

Média a nové trendy v informatizaci

Doba, kdy nositelem nových informací byly tištěná média v řádu dnů jsou dávnou minulostí. V dnešní době jsou média on-line a sdílejí informace se společností s čím dál menší časovou prodlevou, a to v řádu minut. Tato média jsou důležitou součástí procesu informatizace společnosti, na druhou stranu čím dál více platí pohled McLuhana, který v knize Jak rozumět médiím[6] předkládá myšlenku, že přílišná zaměřenost na média může mít neblahé důsledky, a to až ke stavu otupělosti a netečnosti vůči novým informacím. Skutečně je v dnešní době mnoho dezinformací a lidé do určité míry otupěli. Neznamená to však, že by se proces informatizace zastavil, ba naopak.

Celkově vývoj neustále postupuje kupředu a hledá nové možnosti jako ještě více propojit informační společnost a proces informatizace dovést k jeho limitům. Ať již se jedná o rozvoj virtuální reality, nebo nositelné elektroniky[7], kde jsme skutečně vždy informacím na dosah, nebo propojení big data s našimi profesními a osobními preferencemi, či zpřístupňování informací a technologií chudším oblastem světa, stále je možné společnost více a více integrovat do informačního procesu.

Kyberbezpečnost

Rozvoj informační společnosti sebou přináší i vážná rizika. Čím více informací sdílíme, s čím více informacemi přicházíme do styku, čím více se společnost informatizuje, tím více se objevují skupiny, které se snaží tuto integraci společnosti s informacemi poškodit, či se na ni alespoň ilegálně obohatit. Mluvíme zde především o virových hrozbách a útocích hackerů, kteří ohrožují naše osobní data[8] či naše finance. Neméně nebezpečné jsou ale také například dezinformace[9], které ovlivňují myšlení a rozhodování lidí ve prospěch extremistických skupin, nebo fyzické ohrožování dětí i dospělých formou kyberšikany či cyberstalkingu.

Negativní dopady procesu informatizace společnosti

Výše uvedená rizika spojená s informatizací společnosti, nejsou jediná. Zásadním problémem informační společnosti, či hlubšího procesu samotné informatizace, se stává informační zahlcení kdy se ztrácí schopnost získávaná data zpracovat a mít z nich užitek, a způsobuje stres a přetlak v celé společnosti. Neméně důležitým problémem pak je zvyšující se anonymita jedinců, ztrácení schopnosti přímé interakce, vytváření si alternativních identit ve virtuálním světě a ztráta soukromí jako takového. Neposledním zásadním problémem je pak závislost společnosti na informačních technologiích, na internetu, mobilních telefonech a počítačích. Problematiku informačního zahlcení v procesu rozhodování jedinců již zmiňoval v 70-tých letech minulého století Alvin Toffler[10].


Odkazy

Reference

  1. http://wiki.knihovna.cz/index.php/Rob_Kling
  2. http://wiki.knihovna.cz/index.php/Howard_Rosenbaum
  3. ZBIEJCZUK, adam. Web 2.0 - fenomén či marketingový trik?. Web 2.0 [online]. Brno, 2007 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://zbiejczuk.com/web20/02-web20.html
  4. MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. Brno: Jota, 2000.
  5. Wikipedie. Wikipedie [online]. 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie
  6. MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Mladá fronta, 2011.
  7. Wearables - nositelná elektronika. Jak na internet [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/2597/wearables---nositelna-elektronika/
  8. Pojem osobní údaj. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/pojem-osobni-udaj/d-1751
  9. Definice dezinformací a propagandy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx
  10. Definice dezinformací a propagandy. Wikipedie [online]. Wikipedie, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler

Související články


Klíčová slova

informatizace, Proces, Písmo, Knihtisk, Internet, Komunikace, Technologie, Google, Sociální síť, Informační zahlcení, Média, Kyberbezpečnost