Proces organizace knihovního fondu - systémy stavění fondu. Charakterizujte principy stavění fondu v knihovnách, jmenujte výhody a nevýhody jednotlivých systémů stavění fondu.: Porovnání verzí

m
Řádek 1: Řádek 1:
== STATICKÉ PRVKY ==
+
Dekompozicí rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.
=== Knihovní fond ===
+
 
* Cílevědomě, plánovitě vytvořený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátku.
+
Organizace informačního fondu zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.
* Dokumenty opatřeny signaturou.
+
 
 +
 
 +
=STATICKÉ PRVKY=
 +
 
 +
1. Knihovní fond
 +
* Bezprostředně přístupný
 +
** Volný výběr
 +
** Volný přístup
 +
* Zprostředkovaně přístupný
 +
** Skladiště
 +
** Depozitář
 +
2. Katalogy
 +
3. Technické prostředky k ukládání dokumentů
 +
Knihovní fond – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou.  
 +
 
 
Vlastnosti knihovního fondu:
 
Vlastnosti knihovního fondu:
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektuje životnost informace.
+
* Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny
* Trojí pohyb – doplňování, přeřazování a vyřazování.
+
* Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.
 +
 
 
Složení knihovního fondu:
 
Složení knihovního fondu:
* Závislá na typu a funkcích knihoven.
+
* Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno korigovat.
+
1. Typ a funkce knihoven
* Závislé na počtu a složení čtenářů.
+
* Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem.
+
2. Počtu a složení čtenářů
* Odpovídá druhům dokumentů, které jsou pro k prioritní.
+
* Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře.
* Závisí na prostorových možnostech.
+
3. Gesci instituce
 +
* V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.
 +
4. Skladba dokumentů
 +
* Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).
 +
5. Prostorové možnosti
 +
* Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven
 +
 
 
Fond bezprostředně přístupný:
 
Fond bezprostředně přístupný:
 +
 
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.
 
* Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.
 
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.
 
* Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.
 +
 
* Výhody – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.
 
* Výhody – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.
 
* Nevýhody – nároky na stavění, prostor a ochranu.
 
* Nevýhody – nároky na stavění, prostor a ochranu.
 
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.
 
* Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.
 +
 
Fond zprostředkovaně přístupný:
 
Fond zprostředkovaně přístupný:
 +
 
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.
 
* Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.
* Nevýhody – prostorové a časové nevýhody.
+
 
 
* Výhody – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).
 
* Výhody – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).
 +
* Nevýhody – prostorové a časové nevýhody
 
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.
 
* Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.
  
=== Katalogy ===
+
Katalogy
* Katalog je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly.
+
* Katalog - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.
* Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.
+
* Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.
* Selekčním nástrojem, tj. Nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.  
+
* Plní lokační a bibliografickou funkci.
* Plní lokační a bibliografickou funkci.  
+
* Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.
* Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.  
 
 
* Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.
 
* Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.
  
 
Druhy katalogů:
 
Druhy katalogů:
# Podle způsobu zpracování lístkové, v počítači.
+
Podle způsobu zpracování:
# Podle druhu dotazů jmenný, systematický (podle MDT, DDT), předmětový.
+
* lístkové
# Podle čtenářského určení – čtenářský, komplexní (k odlišení slouží signatura nebo barva).
+
* v počítači
# Podle rozsahu dílčí, souhrnný (všechny fondy), souborný (více institucí), ústřední (ústřední + pobočky).
+
 
 +
 
 +
Lístkové (klasické) katalogy
 +
Rozdělují se podle:
 +
1. druhů dotazů
 +
* jmenný abecední řazení podle autora, názvu, korporace
 +
* systematický – řazený podle MDT, DDT
 +
* předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel
 +
2. čtenářského určení  
 +
* čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům
 +
* služební – generální – určen pouze pro služební účely
 +
3. druhu zachycených dokumentů
 +
* druhový časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty
 +
* komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků
 +
4. rozsahu
 +
* dílčí katalog jednoho fondu (dětský katalog)
 +
* souhrnný - všechny fondy
 +
* souborný - více institucí
 +
* ústřední - ústřední + všechny pobočky
 +
 
 +
===Katalogy v počítači===
 +
* umožňuje vícehlediskové vyhledávání
 +
* automatizovaný knihovnický systém
 +
* katalog na webové stránce
 +
* OPAC (Online public access catalogue) – čtenářský katalog
 +
 
 +
==Technické prostředky k ukládání knihovního fondu==
 +
Knihovní regály s příslušenstvím
 +
* Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic.
 +
* Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům
 +
** Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg
 +
** Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg
 +
** Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné
 +
** knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby
 +
** velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba
 +
** poslední svazek – zajištěn zarážkou
 +
** použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police
 +
* Časopisy – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích
 +
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály
 +
* Mikrofilmy – umístěny v krabičkách – zásuvky
 +
* Gramofonové desky – vertikálně
 +
* Filmy – horizontálně
 +
* CD-ROM vertikálně.
 +
* Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)
 +
 
 +
=DYNAMICKÉ PRVKY=
 +
 
 +
1. Linka dokumentu
 +
* Stavění fondu
 +
** Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.
 +
** Přeřazování – změna v začlenění.
 +
** Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu
 +
*** Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta
 +
*** Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat
 +
* Ochrana
 +
** řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.
 +
** Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě
 +
*** Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)
 +
*** Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu)
 +
* Revize – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)
 +
** Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001. 
 +
*** Do 5 000 jednotek – každé 3 roky
 +
*** Do 100 000 jednotek – každých 5 let
 +
*** Větší fondy – během 10 let
 +
** Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků
 +
** Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací
 +
 
 +
2. Linka záznamu
 +
* Budování katalogů
 +
* Redakce katalogů
 +
* Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů.
 +
* Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy.
 +
* U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)
 +
 
 +
==Současné tendence v organizaci fondu==
 +
* Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných
 +
* Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty
 +
* Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů
 +
* Digitalizace dokumentů
 +
* Kooperace knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, MVS
 +
* Používání technologie RFID
  
=== Technické prostředky k ukládání knihovního fondu ===
 
Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic.
 
Fondy ve skladech - Výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm.
 
* 1 police – max. 50 knih. Jednotek (v literatuře 35-40), 34-38 kg.
 
* Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg.
 
* Knihy – vertikálně, velká fólia – horizontálně (neláme se vazba).
 
* Časopisy – speciální regály, svázané nebo desky či krabice.
 
* Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály.
 
* Mikrofilmy – umístěny v krabičkách – zásuvky.
 
* Gramofonové desky – vertikálně, filmy – horizontálně, CD-ROM vertikálně.
 
* Zařízení pro dopravu dok. – horizontální a vertikální přeprava (vozíky, výtahy).
 
  
== DYNAMICKÉ PRVKY ==
+
==Okolí==
 +
* Velikost skladovacích prostor
 +
* Legislativa (zákony a nařízení)
 +
* Klimatické podmínky
 +
* Čistota ovzduší
 +
* Spolupracující knihovny
  
# '''Linka dokumentu'''
 
* Stavění fondu
 
** Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.
 
** Přeřazování – změna v začlenění.
 
** Vyřazování
 
* Revize
 
* Ochrana
 
** Preventivní
 
** Následná
 
2. '''Linka záznamu'''
 
* Budování katalogů
 
* Redakce katalogů
 
** Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů.
 
** Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy.
 
** U digitálních katalogů – během zpracování (pozor na překlepy).
 
  
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==

Verze z 25. 1. 2017, 18:23

Dekompozicí rozumíme definování statických a dynamických prvků knihovního fondu, které musí být kvantifikovány.

Organizace informačního fondu zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.


STATICKÉ PRVKY

1. Knihovní fond

  • Bezprostředně přístupný
    • Volný výběr
    • Volný přístup
  • Zprostředkovaně přístupný
    • Skladiště
    • Depozitář

2. Katalogy 3. Technické prostředky k ukládání dokumentů Knihovní fond – cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů a selekčního aparátu, který obsahuje tradiční, ale i odpovídající druhy moderních médií a technologií. Dokumenty jsou opatřeny signaturou.

Vlastnosti knihovního fondu:

  • Dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů a přizpůsobení rozměrovým vlastnostem knihovny
  • Trojí pohyb knihovního fondu – doplňování, přeřazování a vyřazování.

Složení knihovního fondu:

  • Struktura je závislá na: typu a funkcích knihoven, počtu a složení čtenářů, gesci institucích, skladbě dokumentů, prostorovým možnostem knihovny

1. Typ a funkce knihoven

  • Pokud je v lokalitě více knihoven – nutno koordinovat složení fondů podle typu knihoven (veřejná, odborná, školní). Knihovny uchovávající kulturní bohatství jsou povinny vlastnit všechny dokumenty.

2. Počtu a složení čtenářů

  • Přihlížení k věku čtenářů, jejich schopnostem (technické a informační znalosti), jazykovým možnostem (cizojazyčná literatura). Rovněž je důležité brát ohled na potencionální čtenáře.

3. Gesci instituce

  • V odborných knihovnách sledujeme gesci instituce, která je zřizovatelem. V takových knihovnách by neměly chybět příručky, slovníky a atlasy.

4. Skladba dokumentů

  • Skladba druhů dokumentů odpovídá zaměření knihovny, převážně těm prioritním (např. vědecké knihovny preferují odborné časopisy v jakékoliv formě a dokumenty z konferencí, sborníky).

5. Prostorové možnosti

  • Závisí na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, čítáren a studoven

Fond bezprostředně přístupný:

  • Volný výběr – k dispozici čtenářům, půjčují se.
  • Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.
  • Výhody – bezprostřední kontakt s dokumentem, větší obrat, úspora času.
  • Nevýhody – nároky na stavění, prostor a ochranu.
  • Pořádání – věcné (tematické), ve veřejných knihovnách autorské.

Fond zprostředkovaně přístupný:

  • Dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech.
  • Výhody – menší nároky na prostor, minimální ochrana knihovního fondu, nižší teploty (menší ztráty).
  • Nevýhody – prostorové a časové nevýhody
  • Pořádání – formální, nejčastěji formátově-pořadové.

Katalogy

  • Katalog - je druh sekundárního dokumentu, který odráží konkrétní dokumentový fond a jeho vytváření se řídí pravidly. Skládá se z jednotlivých záznamů o dokumentech.
  • Je selekčním nástrojem, tj. nástrojem, který umožňuje výběr relevantních dokumentů.
  • Plní lokační a bibliografickou funkci.
  • Lokační funkce – poskytování informací o tom, zda určité hledané dílo, dílo určité tématiky, či určitého autora je v daném fondu a kde uloženo.
  • Bibliografická funkce - informuje o tom, jaké dokumenty od téhož autora, nebo určité tématiky existují, tuto funkci plní zejména katalogy národních institucí.

Druhy katalogů: Podle způsobu zpracování:

  • lístkové
  • v počítači


Lístkové (klasické) katalogy Rozdělují se podle: 1. druhů dotazů

  • jmenný – abecední řazení podle autora, názvu, korporace
  • systematický – řazený podle MDT, DDT
  • předmětový – abecední řazení podle předmětových hesel

2. čtenářského určení

  • čtenářský – určené dokumenty pouze čtenářům
  • služební – generální – určen pouze pro služební účely

3. druhu zachycených dokumentů

  • druhový – časopisy, disertace, hudebniny, audiální dokumenty
  • komplexní - k odlišení slouží signatura nebo barva lístků

4. rozsahu

  • dílčí – katalog jednoho fondu (dětský katalog)
  • souhrnný - všechny fondy
  • souborný - více institucí
  • ústřední - ústřední + všechny pobočky

Katalogy v počítači

  • umožňuje vícehlediskové vyhledávání
  • automatizovaný knihovnický systém
  • katalog na webové stránce
  • OPAC (Online public access catalogue) – čtenářský katalog

Technické prostředky k ukládání knihovního fondu

Knihovní regály s příslušenstvím

  • Volně přístupné fondy - výška 185 cm, šířka 90 cm, 6 polic.
  • Fondy ve skladech - výška 220 cm, šířka 100 cm, 7 polic, vzdálenost mezi regály 120 cm, regály mají být postaveny kolmo k oknům
    • Jedna police jednometrového regálu má max. 50 knih, v literatuře 35-40 jednotek, 1 police = 34-38 kg
    • Oboustranný regál – 532 kg, zatížení na m2 550 kg
    • Kompaktní regály – stavěné naproti sobě, zatížení na m2 je dvojnásobné
    • knihy – stavěny vertikálně kvůli proudění vzduchu a snadné manipulaci, knihy nesmějí být natěsno v regálu kvůli případnému poničení vazby
    • velká fólia – horizontálně, aby se nelámala vazba
    • poslední svazek – zajištěn zarážkou
    • použití stupátek a schůdků pro nejvyšší police
  • Časopisy – speciální regály, svázané v deskách s příslušným popisem, uskladnění v deskách, krabicích
  • Listové materiály – grafika, mapy – zásuvkové regály
  • Mikrofilmy – umístěny v krabičkách – zásuvky
  • Gramofonové desky – vertikálně
  • Filmy – horizontálně
  • CD-ROM vertikálně.
  • Zařízení pro dopravu dokumentů – horizontální a vertikální přeprava (knižní vozíky, výtahy)

DYNAMICKÉ PRVKY

1. Linka dokumentu

  • Stavění fondu
    • Zařazování (vřazování) – začlenění nových přírůstků.
    • Přeřazování – změna v začlenění.
    • Vyřazování – vyčlenění knihovních jednotek z fondu
      • Důvod vyřazení: zastaralý obsah, poškození, potvrzená ztráta
      • Úbytkový seznam – seznam vyřazených knih z databáze, obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název, důvod odpisu, cena titulu, v seznamu se nesmí přelepovat
  • Ochrana
    • řídící a ekonomická opatření týkající se programu a činnosti knihovny. Skladování a ukládání fondů, úrovně pracovníků, technik a metod ochrany knihovních a archivních materiálů a informací, které jsou v nich obsaženy.
    • Cílem je uchovávání intelektuálního obsahu zaznamenaných informací v původní formě knihovního materiálu v nejneporušenější možné použitelné formě
      • Preventivní (teplota a vlhkost, světlo, znečistění ovzduší – prach a čistota, skladovací materiály, bezpečnost sbírek, oheň, voda, krádež)
      • Následná (poškození papíru, usní a pergamonu, fotografického filmu)
  • Revize – forma inventarizace fondů (porovnání skutečného stavu knihovních jednotek s evidovaným stavem)
    • Prováděná ze zákona, termín určuje § 16 Knihovní zákon 257/2001.
      • Do 5 000 jednotek – každé 3 roky
      • Do 100 000 jednotek – každých 5 let
      • Větší fondy – během 10 let
    • Mimořádná revize – prováděna buď z nařízení nadřízeného orgánu, stěhování, změna pracovníků
    • Výsledek revize je protokol o revizi, který obsahuje tyto položky: uvede rozsah, dobu revize, evidenční podklady, které byly použity, jména pracovníků, kteří revizi prováděli, a seznam nezvěstných publikací

2. Linka záznamu

  • Budování katalogů
  • Redakce katalogů
  • Nástroj k udržení stálé hodnoty lístkových katalogů.
  • Při revizi – ruší se hnízda, vytváří se nová hesla a odkazy.
  • U digitálních katalogů – kontrola během zpracování (pozor na překlepy)

Současné tendence v organizaci fondu

  • Přímý přístup k fondům pro čtenáře – převaha fondů bezprostředně přístupných
  • Snaha o intenzívní růst fondů – provádět revize fondů, vyřazovat zastaralé a poškozené dokumenty
  • Vznik centrálních dokumentových fondů – budování depozitářů
  • Digitalizace dokumentů
  • Kooperace knihoven – koordinovaná akvizice, sdílená katalogizace, MVS
  • Používání technologie RFID


Okolí

  • Velikost skladovacích prostor
  • Legislativa (zákony a nařízení)
  • Klimatické podmínky
  • Čistota ovzduší
  • Spolupracující knihovny


Zdroje

Reference


Související články

Klíčová slova