Profesní kompetence poradenského psychologa: Porovnání verzí

Řádek 23: Řádek 23:
 
Každé povolání, v tomto případě poradenský psycholog vyžaduje určitý soubor schopností, zájmu a osobnostních charakteristik, které tvoří tzv. profesní profil. Na závěr zmiňuje důležitost, kdy se profesní kompetence poradenských psychologů mění pod vlivem času a životních zkušeností (Mezera, 2008).
 
Každé povolání, v tomto případě poradenský psycholog vyžaduje určitý soubor schopností, zájmu a osobnostních charakteristik, které tvoří tzv. profesní profil. Na závěr zmiňuje důležitost, kdy se profesní kompetence poradenských psychologů mění pod vlivem času a životních zkušeností (Mezera, 2008).
 
Odborné kompetence poradenského psychologa je možné shrnout do následujících bodů:
 
Odborné kompetence poradenského psychologa je možné shrnout do následujících bodů:
* Položka odrážkového seznamu• Je schopný vést poradenské setkání, tj. navázat kontakt, dojednat podmínky a zakázku (rozlišit kontrolu a pomoc), realizovat zakázku (dokáže vést poradenský rozhovor), provést závěrečnou intervenci.
+
* Je schopný vést poradenské setkání, tj. navázat kontakt, dojednat podmínky a zakázku (rozlišit kontrolu a pomoc), realizovat zakázku (dokáže vést poradenský rozhovor), provést závěrečnou intervenci.
* Položka odrážkového seznamu• Ovládá práci s klientovým tématem, klientovým prožíváním a jeho aktuální situací, procesem rozhovorů, se svými paralelně běžícími myšlenkami a pocity.
+
* Ovládá práci s klientovým tématem, klientovým prožíváním a jeho aktuální situací, procesem rozhovorů, se svými paralelně běžícími myšlenkami a pocity.
* Položka odrážkového seznamu• Dokáže zhodnotit přínos své poradenské práce.
+
* Dokáže zhodnotit přínos své poradenské práce.
* Položka odrážkového seznamu • Zvládá obtížné situace v poradenské práci.
+
* Zvládá obtížné situace v poradenské práci.
* Položka odrážkového seznamu• Je si vědom hranic konzultační poradenské práce.
+
* Je si vědom hranic konzultační poradenské práce.
* Položka odrážkového seznamu• Je schopen sebereflexe a supervize své práce (Národní ústav vzdělávání, 2020, 2).
+
* Je schopen sebereflexe a supervize své práce (Národní ústav vzdělávání, 2020, 2).
  
 
Další zajímavý pohled má autor Block (2007), který popisuje tři potřebné dovednosti. První je odborná kvalifikace a znalosti oboru, ve kterém je poradenství poskytováno. Druhou oblastí jsou interpersonální dovednosti, pod které spadá, schopnost komunikace, naslouchat, projevit empatii, asertivní jednaní, navázání vztahu s druhou osobou a další. Třetí oblastí jsou poradenské dovednosti, pod které spadá ovládání poradenského procesu a zajištění bezpečí prostředí, ve kterém poradenství probíhá. Aby poradce byl zdatný, a na vysoké úrovni ve všech třech výše vyjmenovaných oblastech je nutné, aby se kontinuálně vzdělával po celý život (Národní ústav vzdělávání, 2020).
 
Další zajímavý pohled má autor Block (2007), který popisuje tři potřebné dovednosti. První je odborná kvalifikace a znalosti oboru, ve kterém je poradenství poskytováno. Druhou oblastí jsou interpersonální dovednosti, pod které spadá, schopnost komunikace, naslouchat, projevit empatii, asertivní jednaní, navázání vztahu s druhou osobou a další. Třetí oblastí jsou poradenské dovednosti, pod které spadá ovládání poradenského procesu a zajištění bezpečí prostředí, ve kterém poradenství probíhá. Aby poradce byl zdatný, a na vysoké úrovni ve všech třech výše vyjmenovaných oblastech je nutné, aby se kontinuálně vzdělával po celý život (Národní ústav vzdělávání, 2020).
Řádek 34: Řádek 34:
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
 
|-
 
|-
! Text záhlaví
+
! Kompetence a schopnosti poradenského psychologa
 
|-
 
|-
| Text buňky Empatie
+
| Empatie
 
|-
 
|-
| Text buňky
+
| Komunikační dovednosti
 
|-
 
|-
| Text buňky
+
| Důvěra
 
|-
 
|-
| Text buňky
+
| Umět naslouchat
 
|-
 
|-
| Text buňky
+
| Trpělivost
 
|-
 
|-
| Text buňky
+
| Umět vytvořit hranice
 
|-
 
|-
| Text buňky
+
| Schopnost hranice(Psychology.org, 2020)
 
|}
 
|}
 +
== Osobnost poradenského psychologa ==
 +
 +
Klíčovou roli v poradenském procesu má také osobnost poradce. Dle autora Matouška (2008) je vhodné, aby poradenský psycholog disponoval zdatností a inteligencí (sociální a emoční), a projevoval celoživotní zájem rozšiřovat své znalosti. Dále by měl být schopen projevit svou náklonnost ke klientovi, umět s klienty jednat a také mít vytvořenou odbornou pověst. Také je nezbytné, aby poradenský psycholog disponoval důvěryhodností, diskrétností a porozuměním. Tyto tři elementy jsou základem pro vytvoření vztahu (Matoušek, 2008).
 +
Autor A. W. Combs se ve svém výzkumu došel k závěru, že poradenští pracovníci, kteří byli dobří, měli pozitivní přesvědčení o lidech, byli nezávislí, přátelství a důvěřovali svým klientů. Další autoři se zabývali také otázkou, jaký je dokonalý model poradce a jeho terapeutické vlastnosti. Například autor G. Corey  definoval některé prvky tohoto modelu. První  je, že poradce je v souladu se svou identitou, dále je otevřené ke změně, má smysl pro humor, je schopen se poučit z chyb, žije v přítomnosti, rozvijí svůj poradenský sty, pečuje a stará se o klienta a vykazuje opravdový zájem o ostatní (Procházka, 2014).
 +
V praxi se poradensky psycholog setkává s nejrůznějšími obtížemi klientů. Ovšem je nutné, aby se vždy opíral o kompetence daného pracoviště, na kterém působí. Například je pak vhodné, aby v případě potřeby kontaktoval jiné poradenské pracoviště pro problém, který již pro jeho pracoviště nespadá.
 +
Klíčové pro práci poradenského psychologa je držet se zakázky klienta, kterou si definuje. Při poradenské práci na konkrétním jevu, je náročné nesklouznout do jiných životních oblastí daného klienta. Bohužel tento úkrok stranou se v praxi stává velmi často (Procházka, 2014).
 +
 +
== Odborný růst ==
 +
 +
Je důležité, aby poradenští psychologové průběžně pracovali na svém odborném růstu. V první řadě to zahrnuje kontinuální odborné vzdělávání. Pokud poradenští pracovníci pracují na problematice, s níž jsou málo obeznámeni, je třeba, aby navázali odbornou spolupráci a požádali o supervizi. Je také nezbytné, aby  udržovali přehled o nejnovějších vědeckých a odborných poznatcích své disciplíny tím, že studují odbornou literaturu, účastní se konferencí a workshopů, aktivně se zapojují do práce odborných společností a asociací (Národní ústav vzdělávání, 2020, 12).
 +
Článek  autorů Marsella  &  Pedersena (2004) se zabývají současnými kompetencemi poradenských psychologů a jejich rozvojem. Dynamicky měnící se svět, ve kterém nyní žijeme, vyžaduje, aby poradenská psychologie změnila předpoklady, obsah a metody školení a připravila studenty a fakulty na řešení problémů života v globálním světě. Aktuální společnost přináší problémy, jako je chudoba, migrace, přelidnění, násilí, rychlá urbanizace a kulturní dezintegrace, představují nové výzvy pro služby, které již nejsou vhodné pro etnocentrické hodnoty, obsah a intervence.
 +
Ve školském prostředí se objevují problémy jako syndrom přizpůsobení, kulturní šok, akulturace, konflikt identity a zmatek a další. Tyto problémy představují pro poradenské psychology výzvu a je k tomu potřeba rozvíjet i jejich kompetence. Autoři zdůrazňují,  že je proto potřeba pozměnit rozvoj kompetencí poradenských psychologů a připravit je na nové výzvy 21. století (Marsella &  Pedersen, 2004).
 +
 +
 +
== Oblasti působení poradenských psychologů ==
 +
 +
V současné době v České republice existuje několik oblastí, kde mohou poradenští psychologové působit. V následujícím odstavci je uveden jejich stručný přehled. První oblastí je poradenství v '''rezortu ministerstva práce a sociálních věcí České republiky''', pod které spadají následující druhy poradenství: základní sociální poradenství, odborné sociální poradenství, individuální poradenství, skupinové poradenství, párové a rodinné poradenství (Procházka, 2014).
 +
Druhou oblastí je  '''poradenství ve školství'''. Zde působí psychologové pro  fungování základní, střední nebo vysoké školy. Spadají sem  speciálně-pedagogická centra (SPC), školní poradenská pracoviště při základních a středních školách a pedagogicko-psychologické poradny (PPP). Dále sem spadá také poradna pro vysokoškolské studenty, kde se jedná o pomáhání a podporu při řešení nejen studijních problémů (Procházka, 2014). Školní psycholog se podílí na činnosti školního poradenského pracoviště. Vytváří program poskytování pedagogicko-psychologických poradenských služeb ve škole (Národní ústav vzdělávání, 2020).  „Psychologické poradenství není samo o sobě výchovou dítěte. Jeho specifickou funkcí je působit na ty, kdo vychovávají“ (Matějček, 1991,  19).
 +
Třetí oblastí je '''poradenství ve zdravotnictví''', které slouží pro klienty, kteří prochází rozmanitými somatickými onemocněními. Také sem řadíme poradenství pro závislé na alkoholových a nealkoholových drogách.
 +
Čtvrtou oblastí je '''občanské poradenství'''. Tyto zařízení nabízí pomoc občanům, kteří se ocitli v osobní nebo sociální krizi a podporují je v jejich samostatném zvládnutí. V našem státě je většinou poskytováno zdarma. Veškeré ostatní zařízení a služby jsou řazené do kategorie jiné typy poradenství (Procházka, 2014).
 +
Každá výše uvedená oblast poradenské psychologie má své specifické požadavky na poradenského psychologa. Proto je třeba dle jeho vybraného působení směřovat vzdělávání a rozvoj jeho profesních kompetencí.

Verze z 27. 4. 2020, 08:36

Profesní kompetence poradenského psychologa

Poradenský psycholog je osoba, která má vystudovanou jednooborovou psychologii magisterského stupně, která pomáhá lidem, kteří se potýkají s psychickými nebo psychosociálními problémy a jejich způsoby řešení. Je důležité, aby se kontinuálně vzdělávala, rozvíjela své profesní kompetence a účastnila se supervizí, výcviků zaměřených na rozvoj poradenských dovedností ve vybrané oblasti jejího působení. Dále je významné pro odborný růst sdílení vlastních poradenských zkušeností s kolegy.

Funkce poradenství

Poradenství plní dvě funkce. První, funkce je prevence, která cílí na vytváření podmínek pro osobní růst klienta. Preventivní poradenské působení je známé v podobě například protidrogových programů, výcviků sociálních dovedností a další. Druhá funkce je nápravná, kde se jedná často o řešení specifických problému daného klienta. Někdy obě funkce mohou být provázány a není možné je jednoznačně v praxi odlišit (Matějček, 2020).

Úloha a náplň práce poradenského psychologa

Poradenský psycholog získá svou odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním v akreditovaném magisterském studijním programu psychologie. Poradenští psychologové radí jednotlivcům, kteří je osloví ve studijních, pracovních, rodinných a jiných problémech, konfliktech a rozhodnutích. Podporují je v ujasnění cílů a překonávání překážek, využívají široké spektrum psychoterapeutických metod (Plháková, 2004). Odbornost poradenského psychologa je nutné specifikovat. Běžná lidská pomoc jako vyslechnutí, podpora a další nelze charakterizovat jako poradenský zásah. Odborná kvalifikace poradenského psychologa vyžaduje znalosti psychologie, teorie osobnosti a znalost poradenských metod. Teorie osobnosti umožňuje si vytvořit představu o dynamických silách, které na klienta působí a znalost poradenských metod pomáhá rozhodovat, které terapeutické intervence aplikovat (Drapela, 1995). Dle americké psychologické asociace APA jsou kompetence poradenských psychologů komplexním konceptem, který zahrnuje etickou oblast, vychází z etických kodexů, legislativy dané země a požadovaného vzdělání a rozvoje (Scheel1, Stabb, Cohn, Duan & Sauer, 2018). Hlavním úkolem poradce je při prvním kontaktu s klientem upravovat nepřiměřená očekávání klienta a nabídnout mu reálný pohled na možnosti poradenství. „Poradenství lze chápat jako metodu vzdělávání a výchovy, redukování emočního napětí a metodu pomáhající klientovi při řešení problémů“ (Procházka, 2014, 13). Poradenský psycholog působí v nejrůznějších oblastech lidského života (Procházka, 2014). Je nutné, aby poradenský psycholog měl přehled krom psychologie také v dalších vědních oborech. Nezbytná je filosofie a etika, kde má poradce nesmírnou odpovědnost ve vztahu ke svým klientům, musí znát etické principy, a nesmí svou moc nad klientem nikdy zneužít. Dále sem patří kulturní antropologie, kde si poradce musí být vědom možných kulturních rozdílů u svých klientů a umět je respektovat. Další je sociologie, kde by poradce měl brát v úvahu v práci s klientem i širší společenské souvislosti (Matějček, 2020). Podle zaměření vybrané organizace je také potřeba ovládat znalosti z oblasti práva, sociální práce, pedagogiky a mnohé další.

Poradenský tým

Je důležité si uvědomit, že poradenský psycholog je součástí poradenského týmu, kde jeho členové mají specifické profesní zaměřené dle typu poradenského zařízení. Poradenský tým se skládá z vnitřního a vnějšího týmu. Vnitřní tým lze charakterizovat jako jádrové, stálé poradenské pracovníky, kteří pracují pro danou organizaci. Vnější tým je tvořen specialisty, se kterém vybrané poradenské zařízení spolupracuje například ve formě zkráceného úvazku, nebo je zván příležitostně dle potřeby. Může se jednat o následující odborníky jako psychiatr, sociální pracovník, pedagog, právník a další. Je důležité, aby v týmu probíhala vzájemná spolupráce a byl vytvořen komplexní pohled na problém klienta (Procházka, 2014). == Profesní kompetence poradenského psychologa == Autor Donald Super definoval základní princip profesního vývoje, které se dají uplatnit i pro poradenské psychology. Prvním principem je, že jednotlivci se liší ve svých schopnostech, zájmech a osobnostních charakteristikách. Druhým principem je, že jednotlivci jsou na základě těchto výše zmíněných charakteristik kvalifikování pro celou škálu povolání (Mezera, 2008). Každé povolání, v tomto případě poradenský psycholog vyžaduje určitý soubor schopností, zájmu a osobnostních charakteristik, které tvoří tzv. profesní profil. Na závěr zmiňuje důležitost, kdy se profesní kompetence poradenských psychologů mění pod vlivem času a životních zkušeností (Mezera, 2008). Odborné kompetence poradenského psychologa je možné shrnout do následujících bodů:

  • Je schopný vést poradenské setkání, tj. navázat kontakt, dojednat podmínky a zakázku (rozlišit kontrolu a pomoc), realizovat zakázku (dokáže vést poradenský rozhovor), provést závěrečnou intervenci.
  • Ovládá práci s klientovým tématem, klientovým prožíváním a jeho aktuální situací, procesem rozhovorů, se svými paralelně běžícími myšlenkami a pocity.
  • Dokáže zhodnotit přínos své poradenské práce.
  • Zvládá obtížné situace v poradenské práci.
  • Je si vědom hranic konzultační poradenské práce.
  • Je schopen sebereflexe a supervize své práce (Národní ústav vzdělávání, 2020, 2).

Další zajímavý pohled má autor Block (2007), který popisuje tři potřebné dovednosti. První je odborná kvalifikace a znalosti oboru, ve kterém je poradenství poskytováno. Druhou oblastí jsou interpersonální dovednosti, pod které spadá, schopnost komunikace, naslouchat, projevit empatii, asertivní jednaní, navázání vztahu s druhou osobou a další. Třetí oblastí jsou poradenské dovednosti, pod které spadá ovládání poradenského procesu a zajištění bezpečí prostředí, ve kterém poradenství probíhá. Aby poradce byl zdatný, a na vysoké úrovni ve všech třech výše vyjmenovaných oblastech je nutné, aby se kontinuálně vzdělával po celý život (Národní ústav vzdělávání, 2020). Na základě zahraniční literatury nehledě na to, v jakém zařízení a oblasti poradenský psycholog pracuje, je třeba, aby disponoval následující kompetence a schopnosti:

Kompetence a schopnosti poradenského psychologa
Empatie
Komunikační dovednosti
Důvěra
Umět naslouchat
Trpělivost
Umět vytvořit hranice
Schopnost hranice(Psychology.org, 2020)

Osobnost poradenského psychologa

Klíčovou roli v poradenském procesu má také osobnost poradce. Dle autora Matouška (2008) je vhodné, aby poradenský psycholog disponoval zdatností a inteligencí (sociální a emoční), a projevoval celoživotní zájem rozšiřovat své znalosti. Dále by měl být schopen projevit svou náklonnost ke klientovi, umět s klienty jednat a také mít vytvořenou odbornou pověst. Také je nezbytné, aby poradenský psycholog disponoval důvěryhodností, diskrétností a porozuměním. Tyto tři elementy jsou základem pro vytvoření vztahu (Matoušek, 2008). Autor A. W. Combs se ve svém výzkumu došel k závěru, že poradenští pracovníci, kteří byli dobří, měli pozitivní přesvědčení o lidech, byli nezávislí, přátelství a důvěřovali svým klientů. Další autoři se zabývali také otázkou, jaký je dokonalý model poradce a jeho terapeutické vlastnosti. Například autor G. Corey definoval některé prvky tohoto modelu. První je, že poradce je v souladu se svou identitou, dále je otevřené ke změně, má smysl pro humor, je schopen se poučit z chyb, žije v přítomnosti, rozvijí svůj poradenský sty, pečuje a stará se o klienta a vykazuje opravdový zájem o ostatní (Procházka, 2014). V praxi se poradensky psycholog setkává s nejrůznějšími obtížemi klientů. Ovšem je nutné, aby se vždy opíral o kompetence daného pracoviště, na kterém působí. Například je pak vhodné, aby v případě potřeby kontaktoval jiné poradenské pracoviště pro problém, který již pro jeho pracoviště nespadá. Klíčové pro práci poradenského psychologa je držet se zakázky klienta, kterou si definuje. Při poradenské práci na konkrétním jevu, je náročné nesklouznout do jiných životních oblastí daného klienta. Bohužel tento úkrok stranou se v praxi stává velmi často (Procházka, 2014).

Odborný růst

Je důležité, aby poradenští psychologové průběžně pracovali na svém odborném růstu. V první řadě to zahrnuje kontinuální odborné vzdělávání. Pokud poradenští pracovníci pracují na problematice, s níž jsou málo obeznámeni, je třeba, aby navázali odbornou spolupráci a požádali o supervizi. Je také nezbytné, aby udržovali přehled o nejnovějších vědeckých a odborných poznatcích své disciplíny tím, že studují odbornou literaturu, účastní se konferencí a workshopů, aktivně se zapojují do práce odborných společností a asociací (Národní ústav vzdělávání, 2020, 12). Článek autorů Marsella & Pedersena (2004) se zabývají současnými kompetencemi poradenských psychologů a jejich rozvojem. Dynamicky měnící se svět, ve kterém nyní žijeme, vyžaduje, aby poradenská psychologie změnila předpoklady, obsah a metody školení a připravila studenty a fakulty na řešení problémů života v globálním světě. Aktuální společnost přináší problémy, jako je chudoba, migrace, přelidnění, násilí, rychlá urbanizace a kulturní dezintegrace, představují nové výzvy pro služby, které již nejsou vhodné pro etnocentrické hodnoty, obsah a intervence. Ve školském prostředí se objevují problémy jako syndrom přizpůsobení, kulturní šok, akulturace, konflikt identity a zmatek a další. Tyto problémy představují pro poradenské psychology výzvu a je k tomu potřeba rozvíjet i jejich kompetence. Autoři zdůrazňují, že je proto potřeba pozměnit rozvoj kompetencí poradenských psychologů a připravit je na nové výzvy 21. století (Marsella & Pedersen, 2004).


Oblasti působení poradenských psychologů

V současné době v České republice existuje několik oblastí, kde mohou poradenští psychologové působit. V následujícím odstavci je uveden jejich stručný přehled. První oblastí je poradenství v rezortu ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, pod které spadají následující druhy poradenství: základní sociální poradenství, odborné sociální poradenství, individuální poradenství, skupinové poradenství, párové a rodinné poradenství (Procházka, 2014). Druhou oblastí je poradenství ve školství. Zde působí psychologové pro fungování základní, střední nebo vysoké školy. Spadají sem speciálně-pedagogická centra (SPC), školní poradenská pracoviště při základních a středních školách a pedagogicko-psychologické poradny (PPP). Dále sem spadá také poradna pro vysokoškolské studenty, kde se jedná o pomáhání a podporu při řešení nejen studijních problémů (Procházka, 2014). Školní psycholog se podílí na činnosti školního poradenského pracoviště. Vytváří program poskytování pedagogicko-psychologických poradenských služeb ve škole (Národní ústav vzdělávání, 2020). „Psychologické poradenství není samo o sobě výchovou dítěte. Jeho specifickou funkcí je působit na ty, kdo vychovávají“ (Matějček, 1991, 19). Třetí oblastí je poradenství ve zdravotnictví, které slouží pro klienty, kteří prochází rozmanitými somatickými onemocněními. Také sem řadíme poradenství pro závislé na alkoholových a nealkoholových drogách. Čtvrtou oblastí je občanské poradenství. Tyto zařízení nabízí pomoc občanům, kteří se ocitli v osobní nebo sociální krizi a podporují je v jejich samostatném zvládnutí. V našem státě je většinou poskytováno zdarma. Veškeré ostatní zařízení a služby jsou řazené do kategorie jiné typy poradenství (Procházka, 2014). Každá výše uvedená oblast poradenské psychologie má své specifické požadavky na poradenského psychologa. Proto je třeba dle jeho vybraného působení směřovat vzdělávání a rozvoj jeho profesních kompetencí.