Projekce (psychologie): Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Projekce''' je psychologický termín, který lze chápat dvěma způsoby: tradičním psychoanalytickým a novějším, obecnějším.<ref name="diagn"…“)
 
m
 
Řádek 3: Řádek 3:
 
== Psychoanalytický význam ==
 
== Psychoanalytický význam ==
  
Původní význam termínu projekce přinesl do psychologii [[Sigmund Freud]] v roce 1894. Šlo o mechanismus obrany proti úzkosti, který umožňuje připsat vlastní (často nevhodné či odmítané) snahy, přání a pocity jiným osobám a okolí.<ref name="diagn" />
+
Původní význam termínu projekce přinesl do psychologii [[Sigmund Freud]] v roce 1894. Šlo o mechanismus obrany proti [[Úzkost|úzkosti]], který umožňuje připsat vlastní (často nevhodné či odmítané) snahy, přání a pocity jiným osobám a okolí.<ref name="diagn" />
  
 
== Nepsychoanalytický význam ==
 
== Nepsychoanalytický význam ==
Řádek 9: Řádek 9:
 
"Proces, v němž vyšetřovaná osoba promítá obsahy svých duševních procesů navenek mimo sebe, připisuje je jiným nebo je spatřuje v jiných lidech, zvířatech, rostlinách, předmětech či dějích" (s. 217)<ref name="diagn" />
 
"Proces, v němž vyšetřovaná osoba promítá obsahy svých duševních procesů navenek mimo sebe, připisuje je jiným nebo je spatřuje v jiných lidech, zvířatech, rostlinách, předmětech či dějích" (s. 217)<ref name="diagn" />
  
Na předpokladu projekce jako externalizace chování stojí [[Projektivní metody|projektivní psychodiagnostické metody]], kde konkrétní technika slouží jen jako katalyzátor.<ref name="diagn" />
+
Na předpokladu projekce jako externalizace [[Chování|chování]] stojí [[Projektivní metody|projektivní psychodiagnostické metody]], kde konkrétní technika slouží jen jako katalyzátor.<ref name="diagn" />
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Aktuální verze z 18. 6. 2016, 15:22

Projekce je psychologický termín, který lze chápat dvěma způsoby: tradičním psychoanalytickým a novějším, obecnějším.[1]

Psychoanalytický význam

Původní význam termínu projekce přinesl do psychologii Sigmund Freud v roce 1894. Šlo o mechanismus obrany proti úzkosti, který umožňuje připsat vlastní (často nevhodné či odmítané) snahy, přání a pocity jiným osobám a okolí.[1]

Nepsychoanalytický význam

"Proces, v němž vyšetřovaná osoba promítá obsahy svých duševních procesů navenek mimo sebe, připisuje je jiným nebo je spatřuje v jiných lidech, zvířatech, rostlinách, předmětech či dějích" (s. 217)[1]

Na předpokladu projekce jako externalizace chování stojí projektivní psychodiagnostické metody, kde konkrétní technika slouží jen jako katalyzátor.[1]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.

Použitá literatura

  • Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.