Prozodie na úrovni větné fráze

  • tradiční pojmy: větná prozodie, melodie, větná intonace, větný přízvuk, důraz atp.
  • intonace × melodie (důsledně rozlišováno hlavně v českém prostředí, což je výhoda, neplete se to)
- melodie – modulace F0
- intonace – širší pojem, základem je melodie, ale + pauzy, tempo, dynamika atd.


Promluvový úsek

  • = tone unit, intonation unit, intonation group
  • podobná jednotka klasického popisu – kolón
  • několik mluvních taktů nějak (nejčastěji intonací) vázaných tak, že tvoří v percepci posluchače jednotku
  • minimálně 1 mluvní takt, max. ukončená výpověď
  • prostředky předělu mezi promluvovými úseky – pauza, melodická kontura, změny tempa, příp. signály z roviny segmentální (např. dloužení koncové slabiky – ovšem délka je spíš vlastnost suprasegmentální, ne?)
  • primárně zvuková jednotka, v podstatě fakultativní – z hlediska jazykové stavby nemusí být realizována
  • problém: jak naložit s přerušením, které nastane z technických důvodů (tj. není zamýšlenou pauzou, ale spíš dysfluencí)?
- když chceme jemnější dělení, je výhodné zde promluvový úsek přerušit
  • nápadné využití předrážky většinou signalizuje počátek nového promluvového úseku


Z pohledu mluvčího

  • je vyšší jednotkou rytmickou
  • relace takt – promluvový úsek je (asi?) základem rytmické organizace řeči
  • tendence k členění zvukového textu na úseky podle délky:
- počet taktů: 2–4
- počet SLB: 7–11
- srovnatelný rozměr má při záměrné rytmické organizaci verš
  • tendence k členění z hlediska významu textu:
- krok ve stavbě výpovědi, úsek v rozsahu jednoho kroku myšlenky
  • tendence z hlediska techniky produkce řeči:
- úsek nečleněný pauzou, maximálně jeden nádech


Z pohledu posluchače

  • realizace členění na úseky má vliv na pozitivní / negativní percepci zvukového textu
  • pozitivní komunikační funkce:
- frázování usnadňuje orientaci v hierarchii stavby řeči = primární funkce
  • frázování je arbitrem při dvojznačnosti v lineárním sledu textu
  • úsek je doménou pro účinek větných prominencí


Reference

  • Gussenhoven, C. (2004): The phonology of tone and intonation. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Hart, J.’t, Collier, R. & Cohen, A. (1990): A perceptual study of intonation. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Hirst, D. & Di Cristo, A. (eds.) (1998): Intonation systems. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Jun, Sun-Ah (ed.) (2005): Prosodic typology. Oxford: Oxford University Press.
  • Ladd, R. D. (1996): Intonational phonology. Cambridge: Cambridge University Press.


Zpět na rozcestník: Prozodie | Fonetika