Psychické stavy: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
Jako '''psychické stavy''' označujeme takové psychické jevy, které odrážejí okamžité nastavení psychiky ve vztahu k situaci. Nejde pouze o citové vyladění – týkají se všech psychických obsahů a procesů, které přímo vytvářejí nebo ovlivňují. Jde o konstelaci převažujících psychických procesů a činitelů, které jedince v dané chvíli charakterizují ve vztahu k jeho psychickým vlastnostem.
+
Jako '''psychické stavy''' označujeme takové psychické jevy, které odrážejí okamžité nastavení psychiky ve vztahu k situaci. Nejde pouze o citové vyladění – týkají se všech psychických obsahů a procesů, které přímo vytvářejí nebo ovlivňují. Jde o konstelaci převažujících psychických procesů a činitelů, které jedince v dané chvíli charakterizují ve vztahu k jeho psychickým vlastnostem<ref>Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). ''Psychologický slovník''. Praha: Portál. </ref>.
  
 
Psychický stav lze vymezit vůči jiným psychickým jevům – procesům a vlastnostem:  
 
Psychický stav lze vymezit vůči jiným psychickým jevům – procesům a vlastnostem:  
Řádek 6: Řádek 6:
 
*'''Psychická vlastnost''' je trvale přítomný, stálý rys psychiky. Psychické vlastnosti do značné míry ovlivňují frekvenci a podobu zažívaných psychických stavů. Př. úzkostnost jako psychická vlastnost predikuje častější výskyt úzkostných stavů.
 
*'''Psychická vlastnost''' je trvale přítomný, stálý rys psychiky. Psychické vlastnosti do značné míry ovlivňují frekvenci a podobu zažívaných psychických stavů. Př. úzkostnost jako psychická vlastnost predikuje častější výskyt úzkostných stavů.
  
== Dělení psychických stavů ==
+
==Dělení psychických stavů==
 
Psychické stavy můžeme rozdělit dle<ref>Balcar, K. (1991). ''Úvod do studia psychologie osobnosti''. Chrudim: Mach.</ref>:
 
Psychické stavy můžeme rozdělit dle<ref>Balcar, K. (1991). ''Úvod do studia psychologie osobnosti''. Chrudim: Mach.</ref>:
  
Řádek 23: Řádek 23:
 
*Aktivace – stavy organismu, nízká až vysoká aktivace.
 
*Aktivace – stavy organismu, nízká až vysoká aktivace.
  
== Odkazy ==
+
==Odkazy==
 +
 
 +
===Reference===
 +
<references />
  
 
=== Literatura ===
 
=== Literatura ===

Verze z 9. 1. 2020, 20:34

Jako psychické stavy označujeme takové psychické jevy, které odrážejí okamžité nastavení psychiky ve vztahu k situaci. Nejde pouze o citové vyladění – týkají se všech psychických obsahů a procesů, které přímo vytvářejí nebo ovlivňují. Jde o konstelaci převažujících psychických procesů a činitelů, které jedince v dané chvíli charakterizují ve vztahu k jeho psychickým vlastnostem[1].

Psychický stav lze vymezit vůči jiným psychickým jevům – procesům a vlastnostem:

  • Psychický proces je aktuálně probíhající změnou, jehož je psychický stav vnitřní podmínkou. Př. proces aktivního učení se textu je podmíněn aktuálním psychickým stavem (nudou, zaujetím aj.).
  • Psychická vlastnost je trvale přítomný, stálý rys psychiky. Psychické vlastnosti do značné míry ovlivňují frekvenci a podobu zažívaných psychických stavů. Př. úzkostnost jako psychická vlastnost predikuje častější výskyt úzkostných stavů.

Dělení psychických stavů

Psychické stavy můžeme rozdělit dle[2]:

  • Obsahu duševní činnosti:
    • Poznávací (údiv, nuda, …).
    • Volní (nerozhodnost, vypětí, …).
    • Citové (smutek, radost, …).
  • Druhu situací, které jsou s nimi spojeny: hypnóza (změněný stav vědomí), halucinatorní stav ad.

S přihlédnutím k jednotlivým složkám psychicky můžeme uvažovat také o stavech:

  • Vědomí – normální bdění, spánek, změněné stavy vědomí, patické stavy vědomí při organických či duševních poruchách apod.
  • Pozornosti – záměrná / bezděčná, selektivní, rozdělená ad.
  • Emocí – nálady, afekty, vášně.
  • Aktivace – stavy organismu, nízká až vysoká aktivace.

Odkazy

Reference

  1. Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.
  2. Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Chrudim: Mach.

Literatura

Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Chrudim: Mach.

Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.