Psychoanalýza: Porovnání verzí

(Revert na poslední verzi neobsahující odkazy na wikisofia.cz)
Řádek 1: Řádek 1:
Psychoanalýza je '''psychologický směr''' vznikající na přelomu '''19. a 20. století''' a patřící do '''[http://is.muni.cz/www/344438/7159323/Hlubinna_psychologie.pdf hlubinné psychologie]''' spolu s [[analytická psychologie|analytickou psychologiií]], [[individuální psychologie|individuální psychologií]] a [[kulturní analýza|kulturní analýzou]].<ref><i>Psychoanalýza</i> from [http://cs.wikipedia.org/wiki/Psychoanal%C3%BDza http://cs.wikipedia.org/wiki/]</ref> 
+
= Psychoanalýza =
 
+
Psychoanalýza je '''psychologický směr''' vznikající na přelomu '''19. a 20. století''' a reagující na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí ([[Wilhelm Wundt]]).
Psychoanalýza reagovala na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí ([[Wilhelm Wundt]]).  
 
  
 
Psychoanalýzu lze rozdělit na:
 
Psychoanalýzu lze rozdělit na:
* '''teorii osobnosti'''
+
* '''metodu''', jejímž cílem je léčba duševních poruch
* '''metodu''', jejímž cílem je léčba duševních poruch<ref>Nolen-Hoeksema Susan. (2012). <i>Psychologie Atkinsonové a Hilgarda</i>. (Vyd. 3., přeprac., 884 s.) Praha: Portál.</ref>
+
* '''teorii osobnosti '''
  
 
== Vznik ==
 
== Vznik ==
Za zakladatele psychoanalýzy je považován '''[http://wikisofia.cz/index.php/Sigmund_Freud Sigmund Freud]'''.
+
Za zakladatele psychoanalýzy je považován Sigmund Freud. Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem Josefa Breuera. S principy psychoanalýzy se setkáváme v roce 1900, kdy Freud vydává knihu Výklad snů. Komplexnější obraz své teorie prezentuje formou přednášek na Clark University ve Worcestru v roce 1909. Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy     reakce na psychologii jako vědě o vědomí → JÁ, ONO, NADJÁ    snaha přijít na přičinu hysterie → neurózy, traumata v dětsví, psychosociální vývoj osobnosti    snaha o léčbu hysterie → metoda volných asociací, obranné mechanismy.
 
 
[[Soubor:Sigmund Freud LIFE.jpg|200px|náhled|vlevo|Sigmund Freud]]
 
 
 
 
 
=== Psychoanalýza se otevírá světu ===
 
Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem [http://www.freudfile.org/breuer.html Josefa Breuera]. S principy psychoanalýzy se setkáváme v knižní podobě v roce 1900, kdy Freud vydává knihu '''Výklad snů'''<ref>Thomas Ventura. (2002). <i>Psychoanalysis</i> from [http://allpsych.com/journal/psychoanalysis.html http://allpsych.com]</ref>. Komplexnější obraz své teorie později prezentuje formou''' přednášek'''.<ref>Freud Sigmund. (1990). <i>O člověku a kultuře</i>. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.</ref> 
 
 
 
Místo vzniku psychoanalýzy je '''Vídeň''', kde Freud pracoval jako lékař. Později se dostává do GB, Francie a USA.
 
 
 
Psychoanalýza byla považována za pavědu, neboť její metody byly velmi [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/subjektivni '''subjektivní''']. 
 
 
 
Psychoanalýza je tzv. '''první síla psychologie''' hned vedle [[Behaviorismus|behaviorismu]] a [http://is.muni.cz/www/344438/7159323/Humanisticka_psychologie.pdf humanistické psychologie].
 
 
 
=== Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy ===
 
* reakce na psychologii jako vědě o vědomí → '''JÁ, ONO, NADJÁ'''      
 
 
 
* snaha přijít na přičinu [[hysterie]] '''neurózy, trauma v dětsví, psychosociální vývoj osobnosti'''      
 
 
 
* snaha o léčbu hysterie → '''metoda volných asociací, obranné mechanismy'''<ref>Mikota Václav. (2006). <i>150 let od narození Sigmunda Freuda: sborník textů</i>. (Vyd. 1., 121 s.) Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku from [http://www.cepin.cz/docs/dokumenty/sbornik51.pdf#page=6 http://www.cepin.cz]</ref> .
 
Kořeny psychoanalýzy Freud stavěl na základě[http://cs.wikipedia.org/wiki/Empirie ''' empirie'''], a to především pozorování. V souvislosti s těmito zkušenostmi potom tvořil teorii. 
 
 
 
{| class="wikitable"
 
|-
 
| "V psychoanalýze existovalo od samého začátku ''spojení mezi léčbou a výzkumem'', poznání přinášelo úspěch, nešlo léčit, aniž bychom poznávali něco nového, každé poučení přinášelo blahodárný účinek." (Freud)<ref><i>Oidipovský komplex a budoucnost psychoanalýzy</i> Článek původně vyšel v časopise Revue psychoanalytická psychoterapie, Zima 2006; VIII/2 from [http://iapsa.cz/ARTICLES/Holub2006Oidipsky.pdf http://iapsa.cz]</ref>
 
|}
 
== Hlavní body psychoanalýzy ==
 
 
 
=== Fyziologický determinismus ===
 
Vzhledem k Freudovu prvnotnímu zaměstání se upíná k biologickým vysvětlením. Jednou z jeho důležitých myšlenek je právě ta, ve které tvrdí, že jedinec je puzen''' fyziologickými silami'''. Tyto síly ovlivňují jak chování, tak další vývoj osobnosti.
 
 
 
=== Sexuální povaha duševní energie ===
 
'''Libido''', neboli duševní energie, je pojem, který si Freud zvolil do své terminologie. Tato psychické energie oživuje všechny funkce. Zdrojem je buď tělo, nebo nevědomí.
 
 
 
=== Nevědomí ===
 
Část našeho JÁ,k terá není uvědomovaná.<ref name=":0">Drapela Victor J. (1998). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2.opr.vyd., 175 s.) Praha: Portál from [http://www.gjar-po.sk/~gajdos/psychologia/KNIHY/DRAPELA_V_J.---Prehled_teorii_osobnosti.pdf http://www.gjar-po.sk/]</ref>
 
== Psychoanalýza jako teorie osobnosti ==
 
 
 
=== Topografický model osobnosti ===
 
[[Soubor:Freud1.gif|320px|náhled|vpravo|Metafora ledovce]]
 
 
 
Topografický model osobnosti vychází z tvrzení, že naše JÁ není pouze vědomé, jak si doposud psychologie myslela, ale dělí se na tři složky:
 
# '''Vědomí '''- jedinec si plně uvědomuje
 
# '''Předvědomí '''- myšlenky, zážitky, které si člověk plně uvědomoval, ale pak je zapomněl - může si je bez větších problémů vybavit
 
# '''Nevědomí=podvědomí '''- přání, představy, které jsou mimo uvědomování
 
 
 
Topografický model osobnosti se dá znázornit Freudovou '''metaforou ledovce''', kde vědomá část je vrcholek a největší část je nevědomí, které leží pod vodou, mezi nimi se nachází předvědomí.
 
<ref>Martina Smělíková. (2011). <i>Freudovo pojetí svědomí v kontextu psychoanalýzy</i>. Plzeň from https://dspace.zcu.cz/bitstream/handle/11025/4773/BP_Smelikova_2011.pdf?sequence=1</ref>
 
 
 
 
 
=== Strukturální model osobnosti ===
 
Freud zde navazuje na Wundta a jeho pojem JÁ, který ovšem rozšiřuje, jak na nevědomí a předvědomí, tak i na další složky.
 
[[Soubor:Kresba.gif|400px|náhled|vpravo|Strukturální model osobnosti-nenáročná kresbička]]
 
 
 
'''''ID (ONO) '''''
 
* '''nevědomé''', '''iracionální''', řídí se '''principem slasti '''(pudy), chce být ihned uspokojeno
 
 
 
* '''ryzí id''' - u kojenců, uspokojení potřeby teď a tady
 
* '''primární proces '''- představa uspokojení potřeby, u dospělých se projevuje ve snech           
 
'''''EGO (JÁ)'''''
 
* '''vědomé''', '''racionální''', řídí se '''principem reality''', převádí do předvědomí zážitky
 
* '''sekundární proces''' - testování reality (přání id porovnává s realitou → přizpůsobuje potřeby)
 
'''''SUPEREGO (NADJÁ)'''''
 
* '''nevědomá i vědomá část''', řídí se '''principem dokonalosti'''
 
* tvoří se na základě zákazů a pochval v dětsví → bývá '''zvnitřněno'''
 
* '''morální síla''', svědomí
 
* '''ideál já''' → požadavky stálého zdokonalování <ref>Freud Sigmund. (1997). <i>Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalýzy: Strukturální rozbor psychické osobnosti</i>. (Vyd. 1., 157 s.) Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek.</ref>
 
 
 
'''INTERAKCE ID, EGO A SUPEREGO'''
 
 
 
'''''Katexe'''''
 
* proud libida z id → ke zdroji uspokojení
 
* '''objektová katexe''' - vnější zdroj uspokojení (láska k druhému)
 
* '''egokatexe''' - vnitřní zdroj uspokojení (sebeláska)
 
'''''Antikatexe'''''
 
* vznik v ego nebo superego
 
* působí proti katexi id
 
V děství jsou katexe id zadržovány zákazy rodičů. V dospělosti tuto činnost přebírá ego, které hledá kompromis mezi silami, tedy mezi id a superego.
 
 
 
'''INTRAPERSONÁLNÍ KONFLIKTY'''
 
 
 
'''''Konflikt id versus ego''''' - chlapec chce autíčko, chce ho ukrást, ale bojí se, že ho chytí
 
 
 
'''''Konflikt id versus superego''''' - chlapec chce autíčko, chce ho ukrást, ale v hlavě slyší, že krást je špatné
 
 
 
'''''Konflikt ego versus superego''''' - člověk, chce dělat něco, co hodnotí jako etické, zároveň se ale cítí provinile v důsledku dřívejší výchovy (která byla například moc přísná)
 
<ref name=":0">Drapela Victor J. (1998). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2.opr.vyd., 175 s.) Praha: Portál from [http://www.gjar-po.sk/~gajdos/psychologia/KNIHY/DRAPELA_V_J.---Prehled_teorii_osobnosti.pdf http://www.gjar-po.sk/]</ref>
 
=== Pudy ===
 
Pud = požadavek, který tělo klade psychice
 
 
 
'''''Vlastnosti pudů'''''
 
* vrozené
 
* patří k id
 
* psychický projev tělesného napětí
 
Freud rozeznával mnoho pudů, ale vyčlenil dva hlavní, a to Eros a Thanatos. <ref name=":0" />
 
 
 
'''''EROS - pud života'''''
 
* dodává energii, aby člověk mohl milovat, učit se, růst,...
 
* řídí se '''principem slasti''', '''sexuální povaha'''
 
* spjat s '''erotogenními zónami '''(oblast těla, kde dráždění způsobuje slast)
 
'''''THANATOS - pud smrti'''''
 
* princip '''nirvány '''(neexistence utrpení, naprostý pokoj)
 
* cílem je '''destrukce'''
 
* projevy: zlost, agrese
 
* snaha omezit hrůzy života a být v klidovém stavu (smrt je bez napětí a tenze - paradox) <ref>Jean Arundale. (2004). <i>Eros nad Thanatos in context</i> from [http://onlinelibrary.wiley.com.ezproxy.is.cuni.cz/doi/10.1111/j.1752-0118.2004.tb00163.x/pdf http://onlinelibrary.wiley.com.ezproxy.is.cuni.cz/]</ref>
 
Eros a Thanatos jsou v každém člověku, ale v rozdílné míře.
 
 
 
=== Vývoj osobnosti ===
 
Vývoj osobnosti je spojován s erotogenními zónami - orální (ústa), analní (rektální otvor) a falická (pohlavní orgány).
 
 
 
'''''1. Orální stádium (0 - 1,5 roku)'''''
 
 
 
- slast - '''příjem potravy''' (sání, polykání)
 
 
 
- konec - dítě pociťuje bolest s růstem zubů
 
 
 
'''''2. Anální stádium (1,5 - 3 roky)'''''
 
 
 
- slast - '''uvolňování napětí v konečníku'''
 
 
 
- konec - nácvik čistotnosti
 
 
 
'''''3. Falické stádium (3 - 6 let)'''''
 
 
 
- genitální oblasti
 
 
 
- zkoumání vlastních pohlavních orgánů
 
 
 
- '''autoerotické chování'''
 
 
 
-''' Oidipův komplex''' (chlapci) a '''Elektřin konflikt''' (dívky)
 
 
 
- dítě se zamilovává do rodiče opačného pohlaví a cítí nepřátelství vůči rodiči stejného pohlaví
 
 
 
- '''kastrační úzkost''' - strach chlapce z toho, že ho jeho otec vykastruje kvůli pocitům k matce
 
 
 
- '''závidění penisu''' - frustrace u dívek
 
 
 
- řešení: identifikace s rodičem stejného pohlaví (podle Freuda nemusí být vyřešeno nikdy)
 
 
 
'''''4. Stádium latence (6 - 12 let)'''''
 
 
 
- sexuální impulsy jsou převáděny do školní práce a jiných aktivit
 
 
 
'''''5. Genitální stádium (12 a více)'''''
 
 
 
- puberta - pravé erotické vztahy <ref>Hana Hromiaková. (2013). <i>Problém teorie struktury osobnosti</i>. (p. 40). Plzeň.</ref>
 
 
 
=== Úzkost a strach ===
 
úzkost - očekávání nebezpečí, neznámá příčinna
 
* '''neurotická úzkost''' - obava z trestu od společnosti za nepřijatelné chování
 
* '''morální úzkost''' - obava z pocitů viny, které probudí superego
 
strach - je znám předmět obav <ref name=":0">Drapela Victor J. (1998). <i>Přehled teorií osobnosti</i>. (2.opr.vyd., 175 s.) Praha: Portál from [http://www.gjar-po.sk/~gajdos/psychologia/KNIHY/DRAPELA_V_J.---Prehled_teorii_osobnosti.pdf http://www.gjar-po.sk/]</ref>
 
== Psychoanalýza jako metoda léčby duše ==
 
 
 
=== Neurózy ===
 
Freud zpočátku vycházel z empirických poznatků o hysterii a myslel si, že za každou neurózou můžeme najít sexuální zneužívání v dětství. Poté co mu ovšem zemřel otec a sám propadl neuróze došel k závěru, že neuróza vzniká '''kvůli intrapsychickému sporu'''.
 
 
 
=== Metoda léčby ===
 
Freud, ovlivněn Josefem Breuerem, používal jako hlavní metodu ''hypnózu a elektroterapii''. Elektroterapie se zdála být neúčinná hned na začátku, u hypnózy však trvalo několik let než Freud rozpoznal její úskalí. Problémů bylo několik:
 
# Nedařilo se zhypnotizovat všechny pacienty.
 
# Nešlo navodit hloubku hypnózy dle přání.
 
# Hysterické pacientky se do hypnotizéra zamilovávali.
 
Freud tedy opustil hypnózu. Jeho novým nástrojem se stala '''metoda volných asociací'''. Tuto metodu se rozhodl používat i na základě toho, že si všiml, že není nutné pacienta zhypnotizovat, abychom se dostali do jeho nevědomí. Metoda volných asociací spočívá v podpoře pacientů k tomu, aby bez jakýchkoli překážek povídali o tom, co je zrovna napadne. Touto metodou si lidé dokázali vybavit vzpomínky, které byly děsivé, trapné nebo bolestné. V momentu, kdy zvědomily tyto myšlenky, projevy neuróz ustoupily.
 
 
 
S metodou volných asociací také souvisí spojení '''pacient na pohovce'''. Při léčebné metodě totiž pacient ležel na pohovce a asocioval, zatímco psychoanalytik seděl za jeho hlavou a zapisoval to, co pacient říká a jak se při určité asociaci oba cítí. Když vycítil nějaké souvislosti, sdělil to pacientovi.
 
 
 
Psychoanalýza je narozdíl od jiných terapií (např. [[kognitivně-behaviorální terapie|kognitivně-behaviorální]]) '''dlouhodobá''' záležitost, protože je potřeba vypěstovat vztah mezi klientem a psychoanalytikem. Od toho se odvíjí její délka, která se udává v rozmezí měsíců až let. 
 
 
 
'''Přenos a protipřenos''' 
 
* ''přenos''''' '''- přesměrování nevědomých pocitů z dřivějších objektů na nové objekty 
 
* ''protipřenos'' - přenos pocitů z pacienta na terapeuta  <ref>Mikota Václav. (2006). <i>150 let od narození Sigmunda Freuda: sborník textů</i>. (Vyd. 1., 121 s.) Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku from [http://www.cepin.cz/docs/dokumenty/sbornik51.pdf#page=6 http://www.cepin.cz]</ref>
 
 
 
=== Sny ===
 
- Freud vytvořil první teorií snů
 
 
 
-''' "via religia"''' - královská cesta do nevědomí
 
 
 
- sny jsou '''ochránci''' našeho '''spánku''' (zpracovávají pozůstatky zážitků z předchozího dne, se kterými jsme si nedokázali poradit sami)
 
 
 
- sen dává tvar rušivým myšlenkám, tužbám a problémům
 
 
 
- sen je '''splněním přání'''
 
 
 
- vyjadřuje přání minulá i současná
 
 
 
- Freud také o snech tvrdil, že jsou primitivní, neracionální duševní jevy, které postrádají logiku a objektivně uznávaná kritéria (čas, prostor)
 
 
 
- sen - neurotický symbol
 
 
 
- sexuální symbolika (např. věci do výšky - [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/falus-falos falus])
 
 
 
- zjevný='''manifestní''' - srozumitelný, skrytý='''latentní'''
 
 
 
'''''Výklad snu'''''
 
 
 
'''1. Symbolický výklad snu'''
 
 
 
- snaha nahradit celek snu srozumitelnějším obsahem
 
 
 
'''2. Metoda šifrovací'''
 
 
 
- každý rys má nějaký význam <ref>Daniela Tisarová. (2012). <i>Pojetí snu u Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga</i>. (p. 68). Plzeň from [https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/4846/Bakalarska%20prace%20Tisarova.pdf?sequence=1 https://otik.uk.zcu.cz/]</ref>
 
 
 
=== Obranné mechanismy ===
 
- vznik na základě interpersonálních a intrapersonálních konfliktů → pokud konflikty ohrožují ego dochází k úzkosti
 
 
 
- ochrana před ohrožujícími myšlenkami nebo přáními (vina, stud), které vyvolávají úzkost
 
 
 
- působí na nevědomé úrovni
 
* '''''Vytěsnění'''''
 
 
 
- iracionální útěk od myšlenek, které jsou většinou sexuální povahy
 
 
 
- ego vytlačuje myšlenku do nevědomí → libido ale není odstraněno → uplatňují se další obranné mechanismy → přetahování o nadvládu mezi ego a id → úzkost
 
 
 
- příčina je skryta
 
 
 
- příznaky: podrážděnost, nesoustředěnost
 
 
 
- snaha dostat se na povrch nepřímými cestami, když je ego oslabeno (přeřeknutí)
 
* '''''Sublimace'''''
 
 
 
- převedení libida do činností, které jsou společensky uznávané (umění)
 
* '''''Regrese'''''
 
 
 
- navrácení se k nižšímu vývojovému stádiu, které působí méně stresově (např. člověk, který zanedbává hyginu - anální stádium)
 
* '''''Fixace'''''
 
 
 
- liší se od regrese tím, že je poměrně dlouhodobá
 
 
 
Další obranné mechanismy rozpracovala Freudova dcera [[Anna Freudová]], jedná se např. o identifikaci, projekci či izolaci.
 
 
 
Libido se snaží dostat na povrch, když je ego oslabeno, potom dochází k '''chybným úkonům (parapraxe)''' jako je přepsání či '''"freudovské přeřeknutí"'''. <ref>B. Čech,  . (2006). <i>Od Anny Freud ku narcistickému prenosu</i> from [http://www.psychiatria-casopis.sk/files/psychiatria/3-4-2006/PSY34-2006-cla25.pdf http://www.psychiatria-casopis.sk]</ref>
 
 
 
== Metafory ==
 
'''Metafora ledovce''' - vědomí, předvědomí, podvědomí
 
 
 
'''Metafora krystalu''' - psychika (přesně určená struktura, trhliny → duševně nemocní)
 
 
 
'''Metafora pochodně''' - vědomí jako kužel světla<ref>Freud Sigmund. (1997). <i>Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalýzy: Strukturální rozbor psychické osobnosti</i>. (Vyd. 1., 157 s.) Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek.</ref>
 
 
 
== Následovníci ==
 
[['''Anna Freudová'''|Anna Freudová]] - ego-obranné mechanismy
 
 
 
[['''Melanie Kleinová '''|Melanie Kleinová]]- dětská psychoanalýza, psychoanalytická teorie her
 
 
 
[['''Erik H. Erikson'''|Erik H. Erikson]] - 8 věků člověka
 
 
 
[['''Karen Horneyová '''|Karen Horneyová]]- kulturní psychoanalýza
 
 
 
[['''Carl Gustav Jung'''|Carl Gustav Jung]] - analytická psychologie
 
 
 
[['''Alfred Adler'''|Alfred Adler]] - individuální psychologie
 
 
 
[['''Viktor Frankl'''|Viktor Frankl]] - existenciální psychologie
 
 
 
[['''Erich Fromm'''|Erich Fromm]] - neopsychoanalýza
 
 
 
[['''Karen Horneyová'''|Karen Horneyová]] - kulturní psychoanalýza
 
 
 
[['''Heinz Kohut '''|Heinz Kohut]]- self psychologie
 
 
 
[['''Otto F. Kernberg'''|Otto F. Kernberg]] - ego-psychologie, psychologie objektních vztahů<ref>Plháková Alena. (2006). <i>Dějiny psychologie</i>. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.</ref>
 
 
 
Freud ovlivnil mnoho dalších lidí a věd (politika, antropologie, sociologie, hudba, literatura atd.).
 
== Kritika ==
 
Součástí motivace nevědomých přání téměř '''vždy sex nebo agrese'''.
 
 
 
Člověk je '''determinován''' (problém svobodné vůle).<ref>Wallerstein,  . (2006). <i>The relevance of Freud's psychoanalysis in the 21st century: Its science and its research</i> from [http://web.b.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=bf13f6ab-8295-4770-a87b-40556e8d671a%40sessionmgr113&vid=3&hid=101 http://web.b.ebscohost.com]</ref>
 
 
 
[https://www.phil.muni.cz/fil/studenti/popper%28charvat%29.html K. Popper] - psychoanalýza je pseudověda (imunizace)<ref name=":1" />
 
== Freud je stále naživu ==
 
Freud dal základ mnohým teoriím, které známe dnes.
 
 
 
nevědomí -''' metoda zpětného maskování'''
 
 
 
sny - dochází ke konsolidaci paměťových stop
 
 
 
vztah mezi '''duševní poruchou a traumatickou zkušeností'''
 
 
 
vztah '''pacient - terapeut''', přenos, protipřenos
 
 
 
důležitost vztahu '''matka - dítě'''
 
 
 
'''sexuologie''' <ref name=":1">Cyril Höschl. (2014). <i>Význam Freuda v současné medicíně</i>.</ref>
 
 
 
[http://www.bpc.org.uk/magazine/blue-skies O budoucnosti psychoanalýzy]
 
 
 
== ODKAZY ==
 
 
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
 
 
=== Další elektronické zdroje ===
 
J. Kulka. (2005). <i>Ego i Self a jejich protekce, defenze či kompenzace (pozitivně psychodynamický přístup)</i> from http://www.psychiatria-casopis.sk/files/psychiatria/4-2005/psy4-2005-cla9.pdf
 
<br />
 
 
 
http://allpsych.com/biographies/freud.html
 
 
 
=== Použitá literatura ===
 
1. Nakonečný Milan. (1998). <i>Základy psychologie</i>. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia.
 
 
 
2. Nakonečný Milan. (1995). <i>Průvodce dějinami psychologie</i>. (1. vyd., 174 s.) V Praze: SPN - pedagogické nakladatelství.
 
 
 
3. Freud Sigmund. (1990). <i>O člověku a kultuře</i>. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.
 
 
 
4. Nolen-Hoeksema Susan. (2012). <i>Psychologie Atkinsonové a Hilgarda</i>. (Vyd. 3., přeprac., 884 s.) Praha: Portál.
 
 
 
=== Zdroje obrázků ===
 
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sigmund_Freud_LIFE.jpg<br />http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/freud.htm<br />https://drive.google.com/file/d/0B5YUO0Asd9KfUFJRYVYxN3I3elU/view<br />
 
 
 
=== Doporučená literatura a stránky ===
 
1. Freud Sigmund. (1996). <i>Psychopatologie všedního života: o zapomínání, přeřeknutí, přehmátnutí, pověře a omylu</i>. (Vyd. 2., 262 s.) Praha: Psychoanalytické nakladatelství.
 
 
 
2. Mollon Phil. (2000). <i>Freud a syndrom falešné paměti</i>. (Vyd. 1., 86 s.) Praha: Triton.
 
 
 
3. [http://psychology.about.com/od/sigmundfreud/p/sigmund_freud.htm Život a dílo S. Freuda]
 
 
 
4. [http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2006/4/psychoanalyza-v-ilegalite/ Vladimír Borecký o psychoanalýze]
 
 
 
5. [http://www.iapsa.cz/rycroft/introduction.php Kritický slovník psychoanalýzy]
 
 
 
6. [http://www.psychoanalyza.cz/page10/page131/page133/page133.html Psychoanalýza v ČR]
 
 
 
=== Související stránky ===
 
[[Nevědomí]]
 
 
 
[[Sigmund Freud]]
 
 
 
== Klíčová slova ==
 
psychoanalýza, nevědomí, ego, id, superego, obranné mechanismy, sny, vývoj osobnosti, eros, thanatos, metoda volných asociací
 
[[Kategorie: Psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]
 

Verze z 13. 4. 2016, 16:45

Psychoanalýza

Psychoanalýza je psychologický směr vznikající na přelomu 19. a 20. století a reagující na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí (Wilhelm Wundt).

Psychoanalýzu lze rozdělit na:

  • metodu, jejímž cílem je léčba duševních poruch
  • teorii osobnosti

Vznik

Za zakladatele psychoanalýzy je považován Sigmund Freud. Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem Josefa Breuera. S principy psychoanalýzy se setkáváme v roce 1900, kdy Freud vydává knihu Výklad snů. Komplexnější obraz své teorie prezentuje formou přednášek na Clark University ve Worcestru v roce 1909. Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy reakce na psychologii jako vědě o vědomí → JÁ, ONO, NADJÁ snaha přijít na přičinu hysterie → neurózy, traumata v dětsví, psychosociální vývoj osobnosti snaha o léčbu hysterie → metoda volných asociací, obranné mechanismy.