RFID: Porovnání verzí

m
 
Řádek 23: Řádek 23:
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]
 
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]
+
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 21. 10. 2018, 12:27

RFID je zkratka Radio Frequency Identification- bezdotyková automatická identifikace založená na rádiové frekvenci, sloužící k ukládání a přenosu dat pomocí elektromagnetických vln. Tato technologie slouží k bezkontaktní komunikaci na krátkou vzdálenost. RFID dříve sloužila hlavně v různých odvětvích průmyslu, výroby, dopravy, obrany a dalších. Dnes se s ní běžně setkáváme i v knihovnách. Dále v textu bude RFID bráno z pohledu jeho využití právě v knihovnách. [1]

Do základních komponentů RFID patří radiofrekvenční čip, hardware pro přenos informací z čipu a software pro ovládání hardwaru a dekódování informací získaných z čipu. Výhodou čipů je to, že jsou přepisovatelné. Data na nich uložená tak lze kdykoliv měnit, aktualizovat, doplňovat nebo mazat. Čtecí zařízení může mít fixní podobu v podobě např. RFID brány, nebo mobilní ve formě datového terminálu/snímače. Doplňkem k této sadě RFID technologie je ruční čtečka, díky které lze rychle zjistit např. špatné umístění knih na regále. Také pomáhá při již výše zmiňované revizi fondu a třídí odložené a vrácené knihy.

Další komponentou je např. samoobslužný pult, kde si mohou čtenáři sami vypůjčit nebo vrátit knihy. [1]

Díky RFID technologii lze automatizovat rutinní činnosti v knihovně. Tím se šetří čas a práci knihovníků na kvalifikovanější úkoly. Samotným uživatelům knihovny nabízí kvalitnější a rychlejší služby. Dalšími výhodami jsou: velká datová kapacita, odolnost proti mechanickému poškození, příjemné uživatelské rozhraní a dobrá identifikace konkrétního dokumentu. [2]

Nevýhoda u RFID je finanční náročnost a nekompatibilita mezi zařízeními různých knihoven.

Druhy RFID

  • Pasivní

Pasivní RFID bývá bez vnitřního napájení, přijímá energii z vnějšího zdroje. Je levnější a má menší čtecí vzdálenost (zpravidla několik centimetrů nebo metrů).

  • Aktivní

Oproti pasivnímu RFID je dražší, využívá vnitřní napájení (malá baterie je umístěna uvnitř čipu). Hodí se i na větší vzdálenosti a díky tomu tak lze sledovat osoby, zvířata nebo vozidla. [3]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. Wiki knihovna.cz. [online]. 27. 8. 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID.
  2. RYDVAL, Jan a Mirek Cink. O RFID v knihovně. SlidePlayer: IBM Česká republika. [online]. © 2007 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1893458/.
  3. RFID. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RFID.