Radost: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce.  V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67)</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovázejí specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).
+
'''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní [[Emoce|emoce]].  V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67).</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovází specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).
  
{| class="wikitable"
+
<div style="background: #f9f9f9; border: solid 1px black; padding: 10px; margin-bottom: 10px; margin-top: 10px;">
|-
+
<center>"''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''"<br />
!
+
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij</center>
''Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.''.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij
+
</div>
  
|-
+
== Význam radosti ==
  
|}
+
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí, jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128).</ref>
  
==Význam radosti==
+
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598).</ref>
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128)</ref>
 
  
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598)</ref>
+
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav [[flow]]<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132).</ref>
  
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav „flow“<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132)</ref>
+
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]
  
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]]
+
== Emoce ==
  
==Emoce==
+
[[Emoce]] (z latinského "motio", pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. [[Primární emoce]] jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. [[Paul Ekman|P. Ekman]] a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.
  
'''Emoce''' (z latinského „motio“, pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.
+
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107).</ref>
  
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107)</ref>
+
== Pozitivní psychologie ==
  
==Pozitivní psychologie==
+
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá [[Pozitivní psychologie]]. Hlavním představitelem je [[Martin Seligman]], z českých psychologů pak [[Jaro Křivohlavý]], Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.</ref>
  
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.ref>
 
 
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002).  Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref>
 
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002).  Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref>
  
 +
== Zdroje ==
  
==Reference==
+
=== Reference ===
  
 
<references/>
 
<references/>
 +
 +
=== Použitá literatura ===
 +
 +
# Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.
 +
# Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada:Praha.
 +
# Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.
 +
# Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.
 +
 +
=== Zdroje obrázků ===
 +
 +
* http://psych-your-mind.blogspot.cz/2011/06/channels-of-emotion-not-just-in-face.html
 +
 +
=== Doporučená literatura ===
 +
 +
* Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.
 +
* Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.
 +
* Seligman, Martin. (1998) Learned Optimism. New York, NY: Pocket Books.
 +
 +
=== Externí odkazy ===
 +
 +
* https://en.wikipedia.org/wiki/Happiness
 +
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Emoce
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
 +
radost, emoce, pozitivní psychologie, štěstí
 +
 +
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]
 +
[[Kategorie: Psychologie Osobnosti|*]]

Aktuální verze z 24. 6. 2015, 15:38

Radost (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.[1] Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovází specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).

"Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti."
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Význam radosti

Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí, jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.[2]

Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.[3]

Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav flow[4] - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.[5]

Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)

Emoce

Emoce (z latinského "motio", pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.

Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.[6]

Pozitivní psychologie

Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.[7]

Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.[8]

Zdroje

Reference

  1. Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67).
  2. Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128).
  3. Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598).
  4. Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.
  5. Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132).
  6. Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107).
  7. Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.
  8. Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.

Použitá literatura

  1. Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.
  2. Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada:Praha.
  3. Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.
  4. Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.

Zdroje obrázků

Doporučená literatura

  • Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.
  • Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.
  • Seligman, Martin. (1998) Learned Optimism. New York, NY: Pocket Books.

Externí odkazy

Klíčová slova

radost, emoce, pozitivní psychologie, štěstí