https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rasa&feed=atom&action=historyRasa - Historie editací2024-03-28T22:27:26ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rasa&diff=13843&oldid=prevVera.Okenkova v 8. 1. 2015, 18:112015-01-08T18:11:19Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 8. 1. 2015, 18:11</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l2" >Řádek 2:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 2:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Vznik a vývoj pojmu rasa ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Vznik a vývoj pojmu rasa ==</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[File:Page13-Rasehygiene (utdrag) crop.jpg|thumb|upright 1.3|Tabulka lidských ras z roku 1939]]</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Slovo rasa se vyskytuje snad ve všech jazycích bývalých koloniálních národů, obecně označuje populace odlišného původu. Etymologie slova rasa je velmi neurčitá, nicméně mnozí autoři slovníků předpokládají, že pochází z italštiny, respektive '''z latiny'''. Někteří britští autoři však nesouhlasili: Henry Watson Fowler tvrdil, že neexistuje žádný latinský termín, ze kterého by rasa mohla být odvozena, zoolog Cedric Dover zase přisuzoval původ slova '''z arabského ras''', což znamená hlava, původ nebo začátek.<ref name="Kamín"> KAMÍN, T., MACHALOVÁ, T. Kritika rasy a rasismu, str. 12.</ref></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Slovo rasa se vyskytuje snad ve všech jazycích bývalých koloniálních národů, obecně označuje populace odlišného původu. Etymologie slova rasa je velmi neurčitá, nicméně mnozí autoři slovníků předpokládají, že pochází z italštiny, respektive '''z latiny'''. Někteří britští autoři však nesouhlasili: Henry Watson Fowler tvrdil, že neexistuje žádný latinský termín, ze kterého by rasa mohla být odvozena, zoolog Cedric Dover zase přisuzoval původ slova '''z arabského ras''', což znamená hlava, původ nebo začátek.<ref name="Kamín"> KAMÍN, T., MACHALOVÁ, T. Kritika rasy a rasismu, str. 12.</ref></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l35" >Řádek 35:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 36:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>=== Použitá literatura ===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>=== Použitá literatura ===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Danics, Š., Kamín, T. ''Extremismus, rasismus a antisemitismus'', 1. vyd. Policejní Akademie ČR, 2005. 151 s. ISBN 978-80-7251-286-7.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">* </ins>Danics, Š., Kamín, T. ''Extremismus, rasismus a antisemitismus'', 1. vyd. Policejní Akademie ČR, 2005. 151 s. ISBN 978-80-7251-286-7. </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">* </ins>Kamín, T., Machalová, T. ''Kritika rasy a rasismu'', 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 163 s. ISBN 80-210-3275-8. </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kamín, T., Machalová, T. ''Kritika rasy a rasismu'', 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 163 s. ISBN 80-210-3275-8.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">* </ins>[http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/slovnik.html Malina, J. a kol. ''Antropologický slovník''], Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7204-560-0. <ins class="diffchange diffchange-inline"> </ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">* </ins>Soukup, V. ''Dějiny antropologie'', Praha: Karolinum, 2005. 667 s. ISBN 80-246-0337-3. <ins class="diffchange diffchange-inline"> </ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/slovnik.html Malina, J. a kol. ''Antropologický slovník''], Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7204-560-0. </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">* </ins>[http://is.muni.cz/th/321983/pedf_b/BP_MZ.txt Zýbalová, M. ''Kořeny rasismu'']: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy, 2011. 47 l., Vedoucí bakalářské práce PhDr. Milan Valach, PhD. </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Soukup, V. ''Dějiny antropologie'', Praha: Karolinum, 2005. 667 s. ISBN 80-246-0337-3.</div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[http://is.muni.cz/th/321983/pedf_b/BP_MZ.txt Zýbalová, M. ''Kořeny rasismu'']: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy, 2011. 47 l., Vedoucí bakalářské práce PhDr. Milan Valach, PhD. </div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Etnologie]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Etnologie]]</div></td></tr>
</table>Vera.Okenkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rasa&diff=13842&oldid=prevVera.Okenkova v 8. 1. 2015, 17:592015-01-08T17:59:28Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 8. 1. 2015, 17:59</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l16" >Řádek 16:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 16:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Přístup ke studiu lidské variability skrze lidské rasy ztroskotal. ''„V klasické fyzické antropologii byl pojem rasa užíván jako taxonomická jednotka sloužící k označení vnitrodruhové populace, která se od ostatních populací téhož druhu liší svým geografickým rozšířením a sdílenými biologickými znaky zděděnými po společných předcích. V rámci tradiční taxonomie se lidské populace dělí do tří velkých ras:''</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Přístup ke studiu lidské variability skrze lidské rasy ztroskotal. ''„V klasické fyzické antropologii byl pojem rasa užíván jako taxonomická jednotka sloužící k označení vnitrodruhové populace, která se od ostatních populací téhož druhu liší svým geografickým rozšířením a sdílenými biologickými znaky zděděnými po společných předcích. V rámci tradiční taxonomie se lidské populace dělí do tří velkých ras:''</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div># '''''Černá''' neboli '''negroidní rasa''' - původně rozšířená v oblastech tropické Afriky na jih od Sahary</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div># '''''Černá''' neboli '''negroidní rasa''' - původně rozšířená v oblastech tropické Afriky na jih od Sahary<ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div># '''Žlutá''' neboli '''mongoloidní rasa''' - původně rozšířená ve východní, střední a jihovýchodní subtropické Asii</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div># <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>'''Žlutá''' neboli '''mongoloidní rasa''' - původně rozšířená ve východní, střední a jihovýchodní subtropické Asii<ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div># '''Bílá''' neboli '''europoidní rasa''' - původně rozšířená v mírném pásu Evropy a na rozhraní východní Evropy a západní Asie."''<ref name="Soukup" /></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div># <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>'''Bílá''' neboli '''europoidní rasa''' - původně rozšířená v mírném pásu Evropy a na rozhraní východní Evropy a západní Asie."''<ref name="Soukup" /></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Tato terminologie nepostihuje biologickou rozmanitost lidských populací, a proto byli antropologové nuceni zavést pojmy malá rasa a rasový typ. Jejich práci navíc ztěžoval '''proces amalgamace''' - stírání rasových rozdílů. Fenotypové rysy nejsou u lidského rodu přesně odděleny. Nadto se některé morfologické změny projevují ve směru sever - jih, jiné ve směru západ - východ. Příkladem může být barva lidské pleti, která směrem od Severní Evropy ke střední Africe tmavne či narůstající výskyt krevní skupiny B od západní do východní Evropy. Vědci pracující s kritériem barvy pleti dojdou k jiné taxonomii než vědci s kritériem výskytu krevních skupin. Ani kombinace různých fenotypových rysů není přesná, protože tyto rysy jsou dány geny, umístěnými na různých chromozomech a jsou na potomstvo přenášeny nezávisle.<ref name="Soukup84"> SOUKUP, V. Dějiny antropologie, str. 84.</ref></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Tato terminologie nepostihuje biologickou rozmanitost lidských populací, a proto byli antropologové nuceni zavést pojmy malá rasa a rasový typ. Jejich práci navíc ztěžoval '''proces amalgamace''' - stírání rasových rozdílů. Fenotypové rysy nejsou u lidského rodu přesně odděleny. Nadto se některé morfologické změny projevují ve směru sever - jih, jiné ve směru západ - východ. Příkladem může být barva lidské pleti, která směrem od Severní Evropy ke střední Africe tmavne či narůstající výskyt krevní skupiny B od západní do východní Evropy. Vědci pracující s kritériem barvy pleti dojdou k jiné taxonomii než vědci s kritériem výskytu krevních skupin. Ani kombinace různých fenotypových rysů není přesná, protože tyto rysy jsou dány geny, umístěnými na různých chromozomech a jsou na potomstvo přenášeny nezávisle.<ref name="Soukup84"> SOUKUP, V. Dějiny antropologie, str. 84.</ref></div></td></tr>
</table>Vera.Okenkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rasa&diff=13841&oldid=prevVera.Okenkova v 8. 1. 2015, 17:572015-01-08T17:57:35Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 8. 1. 2015, 17:57</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l16" >Řádek 16:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 16:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Přístup ke studiu lidské variability skrze lidské rasy ztroskotal. ''„V klasické fyzické antropologii byl pojem rasa užíván jako taxonomická jednotka sloužící k označení vnitrodruhové populace, která se od ostatních populací téhož druhu liší svým geografickým rozšířením a sdílenými biologickými znaky zděděnými po společných předcích. V rámci tradiční taxonomie se lidské populace dělí do tří velkých ras:''</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Přístup ke studiu lidské variability skrze lidské rasy ztroskotal. ''„V klasické fyzické antropologii byl pojem rasa užíván jako taxonomická jednotka sloužící k označení vnitrodruhové populace, která se od ostatních populací téhož druhu liší svým geografickým rozšířením a sdílenými biologickými znaky zděděnými po společných předcích. V rámci tradiční taxonomie se lidské populace dělí do tří velkých ras:''</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''<del class="diffchange diffchange-inline"># </del>'''Černá''' neboli '''negroidní rasa''' - původně rozšířená v oblastech tropické Afriky na jih od Sahary</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline"># </ins>'''''Černá''' neboli '''negroidní rasa''' - původně rozšířená v oblastech tropické Afriky na jih od Sahary</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div># '''Žlutá''' neboli '''mongoloidní rasa''' - původně rozšířená ve východní, střední a jihovýchodní subtropické Asii</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div># '''Žlutá''' neboli '''mongoloidní rasa''' - původně rozšířená ve východní, střední a jihovýchodní subtropické Asii</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div># '''Bílá''' neboli '''europoidní rasa''' - původně rozšířená v mírném pásu Evropy a na rozhraní východní Evropy a západní Asie."''<ref name="Soukup" /></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div># '''Bílá''' neboli '''europoidní rasa''' - původně rozšířená v mírném pásu Evropy a na rozhraní východní Evropy a západní Asie."''<ref name="Soukup" /></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l35" >Řádek 35:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 35:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>=== Použitá literatura ===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>=== Použitá literatura ===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Danics, Š., Kamín, T. Extremismus, rasismus a antisemitismus, 1. vyd. Policejní Akademie ČR, 2005. 151 s. ISBN 978-80-7251-286-7.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Danics, Š., Kamín, T. <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>Extremismus, rasismus a antisemitismus<ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>, 1. vyd. Policejní Akademie ČR, 2005. 151 s. ISBN 978-80-7251-286-7.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kamín, T., Machalová, T. Kritika rasy a rasismu, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 163 s. ISBN 80-210-3275-8.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/slovnik.html Malina, J. a kol. Antropologický slovník], Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7204-560-0. </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Kamín, T., Machalová, T. <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>Kritika rasy a rasismu<ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 163 s. ISBN 80-210-3275-8.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Soukup, V. Dějiny antropologie, Praha: Karolinum, 2005. 667 s. ISBN 80-246-0337-3.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[http://is.muni.cz/th/321983/pedf_b/BP_MZ.txt Zýbalová, M. Kořeny rasismu]: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy, 2011. 47 l., Vedoucí bakalářské práce PhDr. Milan Valach, PhD. </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/slovnik.html Malina, J. a kol. <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>Antropologický slovník<ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>], Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7204-560-0. </div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Soukup, V. <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>Dějiny antropologie<ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>, Praha: Karolinum, 2005. 667 s. ISBN 80-246-0337-3.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[http://is.muni.cz/th/321983/pedf_b/BP_MZ.txt Zýbalová, M. <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>Kořeny rasismu<ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>]: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy, 2011. 47 l., Vedoucí bakalářské práce PhDr. Milan Valach, PhD. </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Etnologie]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Etnologie]]</div></td></tr>
</table>Vera.Okenkovahttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rasa&diff=13840&oldid=prevVera.Okenkova: Založena nová stránka s textem „Pojem '''lidská rasa''' představuje popis biologických vlastností lidských populací na základě společně sdílených fenotypových znaků (barvy p…“2015-01-08T17:54:37Z<p>Založena nová stránka s textem „Pojem '''lidská rasa''' představuje popis biologických vlastností lidských populací na základě společně sdílených fenotypových znaků (barvy p…“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>Pojem '''lidská rasa''' představuje popis biologických vlastností lidských populací na základě společně sdílených fenotypových znaků (barvy pleti, struktury vlasů, obličejových rysů aj.).<ref name="Malina"> MALINA, J. a kol. Antropologický slovník, str. 195.</ref><br />
<br />
== Vznik a vývoj pojmu rasa ==<br />
Slovo rasa se vyskytuje snad ve všech jazycích bývalých koloniálních národů, obecně označuje populace odlišného původu. Etymologie slova rasa je velmi neurčitá, nicméně mnozí autoři slovníků předpokládají, že pochází z italštiny, respektive '''z latiny'''. Někteří britští autoři však nesouhlasili: Henry Watson Fowler tvrdil, že neexistuje žádný latinský termín, ze kterého by rasa mohla být odvozena, zoolog Cedric Dover zase přisuzoval původ slova '''z arabského ras''', což znamená hlava, původ nebo začátek.<ref name="Kamín"> KAMÍN, T., MACHALOVÁ, T. Kritika rasy a rasismu, str. 12.</ref><br />
<br />
První vědeckou definici poprvé stanovil '''Francois Bernier''' v 17. století. Rozdělil lidskou populaci do čtyř skupin (Evropané a západní Asiaté, Afričané, východní Asiaté a Laponci) a v hodnocení vycházel ze sedmi znaků: barvy vlasů, pleti, tvaru obličeje, nosu, očních štěrbin a výšky těla.<ref name="Kamín17"> KAMÍN, T., MACHALOVÁ, T. Kritika rasy a rasismu, str. 17.</ref><br />
<br />
Důležitým mezníkem se stala práce ''Systema Naturae'' od švédského antropologa Carla Linné. Ten v ní člení lidskou „rasu” do čtyř základních skupin podle geografického rozlišení a následně podle barvy pleti, temperamentu a postoje. Nicméně místo pojmu rasa používá '''termín varieta'''.<ref name="Kamín17" /><br />
<br />
Rasou se začalo zabývat stále více antropologů a přírodovědců v 19. století, kteří užívali rozličné kategorie při klasifikaci. Zmínit lze '''Johanna Friedricha Blumenbacha''', zakladatele fyzické antropologie, který stanovil pět „ras” (používal též termín varieta) podle geografie a vzhledu (barvy pleti, barvy a typu vlasů). Friedrich Müller dělí lidstvo podle typu vlasů na 12 „ras”, Jean Louis Armand de Quatrefages zase do tří hlavních (bílé, žluté a černé) a devíti vedlejších, '''Franz Boas''' s výhradami rozlišuje pouze dvě „rasy”.<ref name="Kamín"> KAMÍN, T., MACHALOVÁ, T. Kritika rasy a rasismu, str. 18.</ref><br />
<br />
Do těchto rozličných teorií a nepřesně vymezených termínů začaly pronikat myšlenky o nadřazenosti bílé rasy nad ostatními. Z teorií o rase se začaly rozvíjet '''rasové ideologie''', jejichž teoretický vrchol nacházíme u Arthura de Gobineau. Jeho teorie později inspirovaly [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]].<ref name="Zýbalová"> ZÝBALOVÁ, M. Kořeny rasismu, str. 10.</ref><br />
<br />
Ve 20. století se rasa používá často jako rozlišovací kategorie. Je snaha pokračovat ve vytváření taxonomie lidských ras, nicméně problémem je stanovení relevantních kritérií vedoucích k jejich jednoznačné klasifikaci. Zlom přichází v roce 1950, kdy Carleton S. Coon, Stanley Garn a Joseph B. Birdsell vydali knihu '''''Rasy'''''. ''„Autoři odmítli klasifikovat lidstvo pouze na základě anatomických znaků. Stanovili třicet ras na základě změn souvisících s adaptací k přírodnímu prostředí. V centru jejich zájmu se ocitly selektivní tlaky (zejména klima), které mají vliv na genetickou výbavu... Tato práce je již předzvěstí nového přístupu k pochopení fenoménu lidské rasy.”''<ref name="Soukup"> SOUKUP, V. Dějiny antropologie, str. 83.</ref><br />
<br />
Přístup ke studiu lidské variability skrze lidské rasy ztroskotal. ''„V klasické fyzické antropologii byl pojem rasa užíván jako taxonomická jednotka sloužící k označení vnitrodruhové populace, která se od ostatních populací téhož druhu liší svým geografickým rozšířením a sdílenými biologickými znaky zděděnými po společných předcích. V rámci tradiční taxonomie se lidské populace dělí do tří velkých ras:''<br />
<br />
''# '''Černá''' neboli '''negroidní rasa''' - původně rozšířená v oblastech tropické Afriky na jih od Sahary<br />
# '''Žlutá''' neboli '''mongoloidní rasa''' - původně rozšířená ve východní, střední a jihovýchodní subtropické Asii<br />
# '''Bílá''' neboli '''europoidní rasa''' - původně rozšířená v mírném pásu Evropy a na rozhraní východní Evropy a západní Asie."''<ref name="Soukup" /><br />
<br />
Tato terminologie nepostihuje biologickou rozmanitost lidských populací, a proto byli antropologové nuceni zavést pojmy malá rasa a rasový typ. Jejich práci navíc ztěžoval '''proces amalgamace''' - stírání rasových rozdílů. Fenotypové rysy nejsou u lidského rodu přesně odděleny. Nadto se některé morfologické změny projevují ve směru sever - jih, jiné ve směru západ - východ. Příkladem může být barva lidské pleti, která směrem od Severní Evropy ke střední Africe tmavne či narůstající výskyt krevní skupiny B od západní do východní Evropy. Vědci pracující s kritériem barvy pleti dojdou k jiné taxonomii než vědci s kritériem výskytu krevních skupin. Ani kombinace různých fenotypových rysů není přesná, protože tyto rysy jsou dány geny, umístěnými na různých chromozomech a jsou na potomstvo přenášeny nezávisle.<ref name="Soukup84"> SOUKUP, V. Dějiny antropologie, str. 84.</ref><br />
<br />
== Vliv molekulární genetiky == <br />
<br />
Různorodé pojetí taxonomie lidské rasy obracelo pozornost antropologů k molekulární genetice. Díky výzkumům funkčních genů (krevních skupin, enzymů a bílkovin) a nezávislým informacím zakódovaným v sekvenci DNA se zjistilo, že žádné oddělené skupiny neexistují. Genetik Steve Jones to shrnul: ''"Všeobecné genetické rozdíly mezi rasami (například mezi Afričany a Evropany) nejsou o mnoho větší než rozdíly mezi jednotlivými státy v rámci Evropy nebo Afriky. Jedinci, ne národy a rasy, jsou tedy hlavními nositeli rozdílů ve funkčních genech. Rasa definovaná barvou kůže není větší biologickou entitou než národ, jehož identitu utvářela jen velmi krátká společná historie."''<ref name="Soukup84" /><br />
<br />
Podíl na potvrzení o neplatném přesvědčení o historických rozdílech mezi rasami mají i molekulární genetici Allan Wilson, Rebecca Cannová a Mark Stoneking, kteří v roce 1987 vytvořili '''hypotézu Eva'''. Podle této hypotézy vznikl Homo sapiens sapiens před 200 až 140 tisíci lety na jediném místě, pravděpodobně v subsaharské části Afriky. Analyzovali mitochondriální DNA (mtDNA) z placent 147 žen z pěti různých oblastí Starého světa. ''„Rekonstrukce rodokmenu moderního člověka se přitom opírala o předpoklad, že většina mutací na řetězci mtDNA je neutrální, takže výskyt a nahromadění mutací je funkcí času, Jinými slovy, čím má určitá populace v rámci zkoumaného vzorku proměnlivější řetězec mtDNA, tím je starší. Na základě analýzy v rozdílech sekvencí mtDNA bylo zjištěno, že nejproměnlivější řetězec mtDNA existuje u africké populace, a ta je proto pravděpodobně ve vztahu k ostatním populacím nejstarší.”''<ref name="Soukup85"> SOUKUP, V. Dějiny antropologie, str. 85.</ref><br />
<br />
Pojem rasa je dnes vnímán spíše jako sociologický termín. Biolog Richard Lewontin zveřejnil v roce 1972 výsledky svého výzkumu, ve kterém došel k závěru, že větší množství rozdílů nalezneme uvnitř jedné „rasy” než mezi různými „rasami”. Z vědeckého hlediska není možné stanovit přesně hranice, protože lidská populace je z 99,9% geneticky totožná.<ref name="Danics"> DANICS, Š., KAMÍN, T. Extremismus, rasismus a antisemitismus, str. 115.</ref><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Reference ===<br />
<references /><br />
<br />
=== Použitá literatura ===<br />
Danics, Š., Kamín, T. Extremismus, rasismus a antisemitismus, 1. vyd. Policejní Akademie ČR, 2005. 151 s. ISBN 978-80-7251-286-7.<br />
Kamín, T., Machalová, T. Kritika rasy a rasismu, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 163 s. ISBN 80-210-3275-8.<br />
[http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/slovnik.html Malina, J. a kol. Antropologický slovník], Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7204-560-0. <br />
Soukup, V. Dějiny antropologie, Praha: Karolinum, 2005. 667 s. ISBN 80-246-0337-3.<br />
[http://is.muni.cz/th/321983/pedf_b/BP_MZ.txt Zýbalová, M. Kořeny rasismu]: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy, 2011. 47 l., Vedoucí bakalářské práce PhDr. Milan Valach, PhD. <br />
<br />
[[Kategorie:Etnologie]]</div>Vera.Okenkova