Referenční a rešeršní služby v knihovnách, jejich uživatelé, typologie, etapy tvorby rešerše, možnosti rozvoje ve virtuálním prostředí.: Porovnání verzí

m
Řádek 10: Řádek 10:
 
Cílem referenčních služeb je poskytnou uživateli přímou informaci, nebo odkaz na zdroj, ve kterém požadovanou informaci najde. V případě zájmu, poskytne knihovník uživateli základní instruktáž jak pracovat s vyhledávacími nástroji, případně jaké zdroje může používat k vyhledávání informací. Knihovník by měl uživatele motivovat k samostatné práci a ujistit ho, že v případě jakýchkoliv nejasností či dotazů je mu plně k dispozici.  
 
Cílem referenčních služeb je poskytnou uživateli přímou informaci, nebo odkaz na zdroj, ve kterém požadovanou informaci najde. V případě zájmu, poskytne knihovník uživateli základní instruktáž jak pracovat s vyhledávacími nástroji, případně jaké zdroje může používat k vyhledávání informací. Knihovník by měl uživatele motivovat k samostatné práci a ujistit ho, že v případě jakýchkoliv nejasností či dotazů je mu plně k dispozici.  
  
=== Základní terminologie<ref>Online Dictionary for Library and Information Science [online]. Santa Barbara: ABC-CLIO, c2017 [cit. 2017-01-20]. Dostupné z: http://www.abc-clio.com/ODLIS/odlis_r.aspx</ref> ===
+
=== Základní terminologie===
 
S pojmem referenční služby úzce souvisí následující pojmy.
 
S pojmem referenční služby úzce souvisí následující pojmy.
  

Verze z 21. 1. 2017, 23:27

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Referenční služby (z angl. reference services) jsou "informační služby, jejichž hlavním cílem je poskytování informací o informačních zdrojích nebo jiných pramenech informací, které jsou relevantní z hlediska požadavku konkrétního uživatele."[1] Referenční služby patří do kategorie veřejných knihovnických a informačních služeb, které jsou definovány v zákoně č. 257/2001 Sb. § 4[2]Název odvozen od slova reference (zpráva, dobrozdání, doporučení, posudek).[3]

Stručně z historie referenčních služeb

První zmínky o referenčních službách se objevují až na konci 19. století v amerických veřejných knihovnách. V roce 1876 publikoval Samuel Swett Green (1837-1918) článek, ve kterém instruoval uživatele jak nejlépe mohou využívat služby knihovny. V souvislosti s rozvojem referenčních služeb v knihovnách začali odborníci tuto problematiku detailněji zkoumat a definovat. Jednu z prvních definic vytvořil v roce 1891 William B. Child: "Referenční práce je prostě pomoc knihovníka čtenáři i při seznamování se s komplikovaným katalogem, v odpovídání otázek, v krátkosti poskytnutí všeho, co je v jeho silách, aby umožnil přístup ke zdrojům knihovny, za kterou je odpovědný.

Ve 20. století procházely referenční služby dynamických vývojem, neboť reagovaly na celké změny v knihovnách. Významným mezníkem ve vývoji referenčních služeb byla konference ALA v roce 1992, kde se hovořilo nejen o poskytování referenčních služeb, ale i o jejich analýze a hodnocení.

Poslání referenčních služeb

Cílem referenčních služeb je poskytnou uživateli přímou informaci, nebo odkaz na zdroj, ve kterém požadovanou informaci najde. V případě zájmu, poskytne knihovník uživateli základní instruktáž jak pracovat s vyhledávacími nástroji, případně jaké zdroje může používat k vyhledávání informací. Knihovník by měl uživatele motivovat k samostatné práci a ujistit ho, že v případě jakýchkoliv nejasností či dotazů je mu plně k dispozici.

Základní terminologie

S pojmem referenční služby úzce souvisí následující pojmy.

Reference and User Services Association (RUSA)

Speciální oddělení American Library Association (ALA), ustanoveno v roce 1972, zabývá se propagací a dodáváním referenčních a informačních služeb, vydává časopis Reference and User Services Quarterly (RUSQ).

Referenční rozhovor

Forma interpersonální komunikace, která se odehrává mezi referenčním knihovníkem a uživatelem a vede k upřesnění požadavku. Může probíhat osobně, telefonicky, nebo elektronicky.

Referenční dotaz

Otázka od uživatele. Většinou velmi obecný dotaz, který je následně upřesněn v referenčním rozhovoru.

Rychlá reference

Odpověď na dotaz formou jednoduché přímé odpovědi.

Hloubkový referenční dotaz

Komplikovanější dotaz, knihovník prohledává více dbází, je nutné dotaz konzultovat s uživatelem a specifikovat jej.

Rešerše

Soupis literatury k danému tématu.

Referenční sbírky a materiály

Dokumenty umístěné blízko referenčního pultu. Patří sem katalogy a databáze, všeobecné či specializované encyklopedie, základní příručkové knihy z různých oborů, jazykové slovníky, věstníky, sbírky zákonů, aj., informační zdroje z regionu, jiné zdroje dle typu knihovny. Referenční fond je vždy pouze prezenční.

Referenční pult

Místo, kde referenční knihovník vykonává svou práci. V mnoha knihovnách představuje referenční pult centrální místo, kde uživatel sděluje své dotazy.

Referenční knihovník

Odborník na práci v oddělení referenčních služeb. Znalosti a dovednosti referenčního knihovníka jsou definovány v Národní soustavě povolání(NSP). "Referenční knihovník specialista koordinuje systém knihovnických a informačních služeb knihovny; je aktivně zapojen do vývoje národního systému knihovnických a informačních služeb tvorbou pracovních pomůcek, formou kooperativních projektů a inovací. Analyzuje a vyhodnocuje zpětnou vazbu z provozu národního, regionálního a oborového systému knihovnických a informačních služeb. Podílí se na realizaci systému celoživotního vzdělávání v oboru."[4]

Formy referenčních služeb

Tradiční

Tradiční (nebo také klasické) referenční služby jsou poskytovány ústně při osobním rozhovoru, nebo telefonicky. Důležitý je kontakt knihovníka s uživatelem.

  • osobní konzultace
  • telefonické dotazy
Virtuální

Virtuální (nebo také digitální) referenční služby jsou poskytovány elektronicky prostřednictvím informačních technologií.

  • synchronní - dotaz a odpověď probíhají ve stejném čase, komunikace pomocí chatu, okamžitých zpráv aj., výhoda vedení referenčního interview, např. Ptejte se knihovny
  • asynchronní - dotaz a odpověď nenásledují ve stejném čase, komunikace hlavně pomocí e-mailů (i fázovaně) a elektronických formulářů, minimální náklady, jednoduchá organizace, např. Infopult (Zemědělská a potravinářská knihovna)

  1. Švejda, Jan. referenční služby. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001879&local_base=KTD.
  2. ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů. Praha, 2002. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/knihovni-zakon-257-2001-sb.-a-navazne-provadeci-prepisy/Zakon257.htm
  3. Reference. In: Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, c2008-2017 [cit. 2017-01-20]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=reference
  4. Referenční knihovník. In: Národní soustava povolání [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2017-01-20]. Dostupné z: http://katalog.nsp.cz/karta_tp.aspx?id_jp=101834