Role výměnných formátů v katalogizační praxi, charakteristika formátu MARC 21: Porovnání verzí

Řádek 60: Řádek 60:
 
'''Příklad:'''
 
'''Příklad:'''
 
[[Soubor:MARC21záznam.png|náhled|střed]]
 
[[Soubor:MARC21záznam.png|náhled|střed]]
 
+
'''Rozbor záznamu v příkladu:'''
 +
* '''Leader:''' obsahuje ***** (počet znaků záznamu), '''nam''' (n = nový záznam, a = tištěné, m = monografie), '''2''' (indikátor, indikátor i identifikátor mají vždy dvě pozice), '''7''' (minimální záznam), '''i''' (katalogizováno dle pravidel RDA). Celé toto ovšem vyplní systém sám.
 +
* '''podpole:''' označení podpole je '''/a''' nebo '''$a''' pokud má specifický obsah.
 +
* '''#''' znak hash znamená '''''neobsazeno'''''.
 +
* '''identifikátor:''' označení podpole
 +
* '''indikátory:''' vždy dvoumístné. Hash nebo nedefinování 1-9.
 +
* '''pole 00:''' '''0-5''' datum uložení záznamu, musí obsahovat 6 znaků ve formátu '''rrmmdd''' (rok-měsíc-den), '''6''' publikační status = zapisuje se do pole písmeno '''s''', '''7-10''' povinný rok vydání dokumentu, '''11-14''' povinný status pokračujícího zdroje (seriálu), '''15-17''' místo vydání (kód ČR = xr#, musí se shodovat s polem 264!), 
 
<br />
 
<br />
 
<br />
 
<br />

Verze z 28. 12. 2020, 14:57

Výměnné formáty mají strukturu polí a podpolí do kterých jsou ukládány bibliografické záznamy. Díky standardům (katalogizační pravidla RDA / AACR2, struktura dat ISBD...aj.), které určují jejich neměnnou strukturu je možné data přenášet napříč různými systémy.

Podle terminologické databáze Národní knihovny ČR (KTD) je výměnný formát „Standardizovaný formát struktury bibliografického, katalogizačního záznamu, autoritního záznamu, klasifikačních údajů, sloužící pro výměnu dat mezi jednotlivými informačními institucemi anebo systémy. Stanoví povinné údaje pro výměnu, pořadí údajů, jejich odpovídající kódová označení a pravidla použití.“ [1]

Výměnné formáty jsou užívány národně nebo mezinárodně.

  • Národní - Nejvíce užívaný formát na území Národa a hlavní standard, který je používán a podporován hlavní informační institucí státu (většinou NK). Používá se pro výměnu dat mezi knihovnami a jinými institucemi na daném území. Na území ČR je takovým formátem MARC21.
  • Mezinárodní - Používá se pro výměnu dat mezinárodně. Formát stanovený organizací IFLA (International Federation of Library Associations). Cíleně vytvořený jako mezinárodní formát byl jen UNIMARC.

Můžeme se setkat ještě s termínem interní formát. Za interní formát je považován takový formát, ve kterém jsou bibliografické informace ukládány přímo v knihovním systému určité knihovny.

MARC21

MARC21 je mezinárodně uznávaný metadatový standard pro popis dokumentů v knihovnických informačních systémech. Jedná se o nejrozšířenější typ strojem čitelných informací z rodiny formátu MARC. Je kompatibilní s pravidly RDA (stejně jako dříve se starými pravidly AACR2R).
MARC neboli Machine Redeable Cataloging vznikl jako strojově čitelný výměnný formát bibliografických dat. Patří mezi standardizované formáty struktury katalogizačního záznamu dodnes. Slouží pro přenos dat mezi jednotlivými systémy a stanovuje povinné údaje pro výměnu, pořadí údajů popisu, jejich odpovídající kódová označení a pravidla použití. MARC formáty kooperují s mezinárodními standardy pro katalogizaci jako jsou mezinárodní katalogizační pravidla RDA (Resource Description and Access) či strukturou dat ISBD (International Standard Bibliographic Description).

Vývoj

Projekt MARC vznikl z iniciativy programátorky Henriette Avram v roce 1966 v knihovně Kongresu (LoC - Library of Congress) v USA. MARC vznikl jako pilotní projekt testování výroby strojově čitelných záznamů.
UNIMARC - Universal MARC format. Jelikož tvorba MARC formátů v USA a Velké Británii odstartovala tvorbu strojově zpracovatelných formátů i v ostatních státech a formáty byly nejednotné, bylo potřeba verze formátu sjednotit. Cílem sjednocení bylo ulehčit mezinárodní výměnu bibliografických údajů. UNIMARC byl vydán v roce 1977 jako jeden ze základních programů organizace IFLA (Interntional Federation of Library Associations) opět díky Henriette Avram. V té době byl nezávislý na katalogizačních instrukcích a řídil se jen standardem ISBD.
Během 80. - 90. let vznikly další verze v rodině formátu MARC. Byly to formáty USMARC (USA), UKMARC (Velká Británie) a CANMARC (Kanada), které se staly předlohou pro pozdější nejnovější verzi MARC21.
MARC21 vznikl spojením USMARCU a CANMARCU v roce 1999. Pracovaly na něm 3 velké instituce: Library of Congress (USA), British Library (Velká Británie) a NK Kanady. Snažili se připojit i UKMARC, ale britská katalogizační praxe byla příliš odlišná a VB poté přešla na MARC21, který začal celoplošně nahrazovat UNIMARC všude a dnes je nejpoužívanějším výměnným formátem současnosti. V mnoha oblastech je ovšem už formát zastaralý a bylo by vhodné ho vyměnit za novější, převzít hned nový formát ovšem není reálné kvůli velkému množství existujících bibliografických dat a problému s knihovními softwary, které by musely být s novým formátem a jeho strukturou ihned kompatibilní.
V ČR se přechod na MARC21 uskutečnil v roce 2004.

Struktura

Skládá se z 5 formátů:

  • pro bibliografická data
  • pro autoritní data
  • pro data o vlastních dokumentech a lokační data
  • pro klasifikační data
  • pro data o společnosti

Má 4 hlavní části:

  • Návěští - neboli Leader
  • Adresář záznamů - série datových řetězců tvořených tagem pole a počáteční pozicí každého pole.
  • Proměnná pole - do těch se zaznamenávají bibliografické údaje
  • Oddělovač záznamů

Indikátory obsahují hodnoty, které vysvětlují nebo doplňují údaje obsažené v poli. Jsou definovány nezávisle pro každé pole. Hodnota každého indikátoru je interpretována nezávisle – nikdy společně a může být vyjádřena abecedním znakem, číslicí či mezerou (mezera zpravidla vyjadřuje, že indikátor není definován).

Podpole identifikuje údaje uvnitř pole. Skládá se z vymezeni podpole (delimiter), identifikátoru podpole (data element identifier), který tvoří abecední (malá) písmena nebo znak číslice. Každé pole obsahuje nejméně jedno označení podpole. Označení podpolí jsou definovány nezávisle pro každé pole. Pořadí podpolí je dáno standardy pro obsah, např. AACR2.

Základní rozdělení proměnných polí údajů

  • 0XX Kontrolní informace, identifikační čísla, kontrolní pole, klasifikační znaky atd.
  • 1XXHlavní záhlaví
  • 2XX Názvy a údaje o vydání, nakladatelské údaje atd.
  • 3XX Údaje fyzického popisu atd.
  • 4XX Údaje o edici
  • 5XX Poznámky
  • 6XX Věcné selekční údaje
  • 7XX Vedlejší záhlaví s výjimkou předmětů a edic; propojovací pole
  • 8XX Vedlejší záhlaví pro edici; knihovní jednotky atd.
  • 9XX Pole pro národní použití [2]
Záznam MARC.jpg

Příklad:

MARC21záznam.png

Rozbor záznamu v příkladu:

  • Leader: obsahuje ***** (počet znaků záznamu), nam (n = nový záznam, a = tištěné, m = monografie), 2 (indikátor, indikátor i identifikátor mají vždy dvě pozice), 7 (minimální záznam), i (katalogizováno dle pravidel RDA). Celé toto ovšem vyplní systém sám.
  • podpole: označení podpole je /a nebo $a pokud má specifický obsah.
  • # znak hash znamená neobsazeno.
  • identifikátor: označení podpole
  • indikátory: vždy dvoumístné. Hash nebo nedefinování 1-9.
  • pole 00: 0-5 datum uložení záznamu, musí obsahovat 6 znaků ve formátu rrmmdd (rok-měsíc-den), 6 publikační status = zapisuje se do pole písmeno s, 7-10 povinný rok vydání dokumentu, 11-14 povinný status pokračujícího zdroje (seriálu), 15-17 místo vydání (kód ČR = xr#, musí se shodovat s polem 264!),



Další formáty

MAB

Zatímco většina světa používala UNIMARC a poté MARC21, německé knihovnictví šlo svou cestou a používalo svůj výměnný formát neMARCovského typu MAB a poté MAB2. MARC21 přijalo Německo až v roce 2013 jelikož to bylo z pohledu mezinárodní výměny dat výhodnější. Problém v přechodu z formátu MAB byla neodmyslitelná vazba výměnného formátu s katalogizační praxí. Německo a Rakousko používalo stále pruskou instrukci - katalogizační pravidla RAK (okolní země anglo-americkou instrukci pravidla AACR).

BIBFRAME

Výměnný formát založený na principu propojení dat, který je postaven na identifikaci dat či zdrojů pomocí URL. Každá entita či vlastnost je identifikována. Záznamy jsou čitelné spíše pro strojové zpracování narozdíl od bežných bibliografických záznamů. Stále je ve vývoji (Library of Congress).

Zdroje

Použitá literatura

Reference

Podobné články

Klíčová slova

MARC21, UNIMARC, MAB, BIBFRAME, výměnné formáty, výměna dat, katalogizační standard, katalogizace, strojově čitelné formáty, struktura MARC21, bibliografická data.