Marc 21: Porovnání verzí

Řádek 14: Řádek 14:
  
 
'''Pravidla pro strukturaci jména'''
 
'''Pravidla pro strukturaci jména'''
*Tato pravidla platí pro strukturaci jména v bibliografickém záznamu, jak v hlavním, tak i ve vedlejším záhlaví a stejně se také strukturuje jméno ve všech polích autoritního záznamu.<ref name=“Balik“> Balíková, Marie. Katalogizace ve formátu Marc 21: stručná instrukce a příklady pro knihy a některé typy pokračujících zdrojů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2004.s. 156 ISBN: 80-7050-438-2</ref>
+
*Tato pravidla platí pro strukturaci jména v bibliografickém záznamu, jak v hlavním, tak i ve vedlejším záhlaví a stejně se také strukturuje jméno ve všech polích autoritního záznamu.<ref name=“Balik“> Balíková, Marie. <i> Katalogizace ve formátu Marc 21: stručná instrukce a příklady pro knihy a některé typy pokračujících zdrojů. </i> 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2004.s. 156 ISBN: 80-7050-438-2</ref>
  
 
'''Pravidla pro zápis jména'''
 
'''Pravidla pro zápis jména'''
 
* Většinou se jako jméno bere to nejběžněji známé, to, pod kterým autor publikuje (tzn. i pseudonym).
 
* Většinou se jako jméno bere to nejběžněji známé, to, pod kterým autor publikuje (tzn. i pseudonym).
 
* Autor může publikovat pod více bibliografickými identitami – skupiny děl (kolik bbg. identit – tolik autoritních záznamů, např. Carroll, Lewis – dětská literatura; Dodgson, Charles Lutwidge – matematická díla)
 
* Autor může publikovat pod více bibliografickými identitami – skupiny děl (kolik bbg. identit – tolik autoritních záznamů, např. Carroll, Lewis – dětská literatura; Dodgson, Charles Lutwidge – matematická díla)
* Za preferovanou formu se volí později nejběžněji užívané jméno, vše ostatní se odkáže v záznamu autority.<ref name=“požadavky“ > Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva[online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001.[cit. 2016-12-27] 116 s. Dostupné: htttp:/www.ifla. org.sg/VII/s13/frbr/frbr/frbr3.htm</ref>
+
* Za preferovanou formu se volí později nejběžněji užívané jméno, vše ostatní se odkáže v záznamu autority.<ref name=“požadavky“ > <i>.Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva[online]. </i> Praha: Národní knihovna ČR, 2001.[cit. 2016-12-27] 116 s. Dostupné: htttp:/www.ifla. org.sg/VII/s13/frbr/frbr/frbr3.htm</ref>
  
 
'''Struktura jména''':
 
'''Struktura jména''':
Řádek 51: Řádek 51:
 
Indikátory (u ostatních se odlišují)
 
Indikátory (u ostatních se odlišují)
 
* První – definovány
 
* První – definovány
* Druhý – nedefinovány<ref>Luffer, Jan. ''Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21'': osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. 38 s. ISBN 80-7050-507-9 </ref>
+
* Druhý – nedefinovány<ref>Luffer, Jan. <i> Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. 38 s. </i> ISBN 80-7050-507-9 </ref>
 
 
 
== KORPORATIVNÍ AUTORITY ==
 
== KORPORATIVNÍ AUTORITY ==
  

Verze z 28. 12. 2016, 15:29

PERSONÁLNÍ AUTORITY (odpovědné entity)

- Zahrnují osoby odpovědné za dílo – autoři, ilustrátoři, překladatelé, editoři.

Co je nutné umět a rozlišit:

  1. Pravidla pro strukturaci preferované formy jména, která se vloží do bibliografického záznamu.
  2. Pravidla pro tvorbu odkazů v záznamech autority.
  3. Pravidla pro to, ve kterých případech jméno vložím do hlavního a kdy do vedlejšího záhlaví.
  4. Zápis jména do polí formátu MARC 21.

Volba selekčních údajů

  • Dílo jednoho autora -> hlavní záhlaví (pole 100) - (245 ind. Na první pozici - 1)
  • Dílo dvou a více autorů -> první v hlavním záhlaví, další ve vedlejším záhlaví - (245 ind. Na první pozici - 1)
  • Další původci – vedlejší záhlaví

Pravidla pro strukturaci jména

  • Tato pravidla platí pro strukturaci jména v bibliografickém záznamu, jak v hlavním, tak i ve vedlejším záhlaví a stejně se také strukturuje jméno ve všech polích autoritního záznamu.[1]

Pravidla pro zápis jména

  • Většinou se jako jméno bere to nejběžněji známé, to, pod kterým autor publikuje (tzn. i pseudonym).
  • Autor může publikovat pod více bibliografickými identitami – skupiny děl (kolik bbg. identit – tolik autoritních záznamů, např. Carroll, Lewis – dětská literatura; Dodgson, Charles Lutwidge – matematická díla)
  • Za preferovanou formu se volí později nejběžněji užívané jméno, vše ostatní se odkáže v záznamu autority.[2]

Struktura jména: Vstupní prvek (příjmení autora nebo pseudonym); Další část jména; Doplňky ke jménu jiné než data; Římské číslice; Data; popř. Rozpis iniciál rodného jména.

Vstupní prvek

  • Většinou příjmení- unifikovaný tvar- nejdříve příjmení poté křestní jméno
  • Středověká jména, šlechtická jména - jméno s formou příjmení; jméno rozvité o místo původu.
  • V marcu - $avstupní prvek.

Další část jména

  • To jsou další části, zejména křestní jméno(a) a různé předložky
  • V marcu - $avstupní prvek, Další část jména

Různost napříč jazyky

  • Nizozemština: $awijngaert, Frank van den; Francouzština: $ale Rouge, Gustave.

Jména zahraničních autorek

  • Na českém překladu uvedeno: Virginia Woolfová - 245 … $cvirginia Woolfová; 100 … $awoolf, Virginia- v hlavním záhlaví příjmení zahraničních autorek nepřechylujeme

Doplňky ke jménu - Doplňky všeobecně se ke jménu podle pravidel dávají tehdy, když by mohlo v katalogu dojít k záměně osob se stejným jménem

  • České interpretace doporučují doplnit ke jménu doplněk vždy, přednost mají data narození a úmrtí před ostatními doplňky
  • Druhy doplňků
  • Doplňky ke jménu jiné než data - šlechtické tituly, svatí, panovnické hodnosti, církevní hodnosti, sr., jr.

Životní data

  • Žijící osoba - 1923- (Osoba již nežije a je znám pouze rok narození nebo úmrtí - nar. 1923, zemřel 1995.)
  • Osoba již nežije - 1923-1995 (Osoby se stejným jménem a roky - 1900 led. 10. - 1990 x 1900 březen 2. -1985)
  • Nejistý rok narození - ca 1823-1895 (Neznámé roky života - činný 1833-1840; 13. stol.; 12./13. stol.)
  • Nejistý rok úmrtí - 1823-ca 1895 (Nejisté oba letopočty - ca 1823-ca 1895).

Indikátory (u ostatních se odlišují)

  • První – definovány
  • Druhý – nedefinovány[3]

KORPORATIVNÍ AUTORITY

Volba selekčních údajů – korporace

  • Korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek.
  • Asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné podniky, vlády, státní instituce, projekty a programy, nábo-ženské instituce a organizace, místní náboženská společenství. Události a plavidla se považují za korporace.

Hlavní záhlaví

  • Nikdy nesmí být dvě a více hlavních záhlaví - dvě personální, dvě korporace, korporace a osoba.
  • Díla administrativního charakteru – výroční zprávy.
  • Některé právnické, vládní a náboženské dokumenty – ústava.
  • Díla, která zaznamenávají kolektivní myšlení korporace – Karolinka.
  • Díla, která jsou zprávami o kolektivních aktivitách, konferencích apod. - konferenční sborníky.
  • Díla, která jsou výsledkem společné aktivity skupin interpretů jako celku - zejména v populární hudbě.

Vedlejší záhlaví

  • Vždy, když se katalogizátor domnívá, že jej uživatel využije.
  • Výrazně uvedená korporace, které nebylo přisouzeno hlavní záhlaví.
  • Výrazně uvedená korporace, která organizuje konferenci.
  • Pokud korporace zastává pouze funkci nakladatele, distributora nebo výrobce - pak se jí záhlaví nevytváří.
  • Korporace, kde byla obhájena kvalifikační práce - vždy ve vedlejším záhlaví (česká interpretace).

MARC 21

  • 110 - hlavní záhlaví
  • 710 - vedlejší záhlaví
  • X10 - všeobecná pravidla pro zápis do formátu

Pravidla pro zápis jména

  • Vždy v jazyce korporace - preferovaná forma.
  • Výjimka - u obecně užívaných jmen - Organizace spojených národů.
  • Vynechejte úvodní mluvnický člen.
  • Jiné formy - odkazy v autoritních záznamech.
  • Úplná forma – vždy přednost před zkratkou.
  • Kvalifikátory – vždy česky.
  • Strukturace jména.

Struktura korporativního záhlaví

  • Vstupní prvek
  • Podřízená složka
  • Kvalifikátor (doplněk)

Vstupní prvek - $a

  • Často stojí o samotě jako plnohodnotný název korporace (Univerzita Karlova, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Mezinárodní červený kříž, Akademie věd České republiky).

Kvalifikátor (doplněk) - (...)

  • Nachází se za vstupním prvkem, popř. Podřízenou složkou v „(...)“.
  • Vždy česky
  • Kvalifikátor místa, kvalifikátor obecný.
  • Kvalifikátory stejné druhu se oddělují čárkou, různé dvojtečkou s oboustrannou mezerou.
  • Používají se pouze jako rozlišující prvek u více korporací, jejichž názvy nejsou jedinečné.
  • Pokud jméno nevyjadřuje, že jde o korporaci.

Kvalifikátor povinný

  • Galerie - Galerie moderního umění (Hradec Králové, Česko).
  • Knihovny - Knihovna Karla Dvořáčka (Vyškov, Česko).
  • Muzea - Okresní muzeum (Jindřichův Hradec, Česko).
  • Nemocnice - Nemocnice na Františku (Praha, Česko).
  • Školy (základní, střední) - Základní škola (Libáň, Česko).
  • ALE Národní knihovna České republiky - Muzeum hlavního města Prahy (kvalifikátor se nepřipojuje, protože geografické jméno je gramaticky nedílnou součástí jména).

Podřízená složka - $b

  • Univerzity, fakulty, katedry; státní správa, ministerstva; samospráva; prezident x předseda vlády.
  • Státní správa.
  • Vstupní prvek - jméno státu (geografické jméno - vždy česky) $ačesko.$bnejvyšší soud; $arakousko.$bbotschaft (Česko) - rakouské velvyslanectví v Česku.

Samospráva

  • Pod geografickým jménem správního celku - vždy česky - $apardubický kraj (Česko).$bkrajský úřad.
  • Prezident $ačesko.$bprezident (1993-2003 : Havel); $ačesko.$bpředseda vlády
  • Výjimka – ústavy Akademie věd ČR. Nejsou považovány za podřízenou složku.

KONFERENČNÍ AUTORITY

Volba selekčních údajů

Konferenční záhlaví nebo záhlaví pro akce je považováno za jedno z druhů korporativních záhlaví. Jméno kon-ference/akce může tvořit hlavní záhlaví pro díla, zaznamenávající kolektivní činnost korporace, např. Sborníky referátů, katalogy výstav a další díla ad hoc událostí (sportovní soutěže, expedice, veletrhy a festivaly).

Hlavní záhlaví

  • Pojmenovaná x nepojmenovaná konference/akce.
  • Pojmenovaná: určitý člen v názvu, spíše specifické výrazy než obecně, velká počáteční písmena každého slova v názvu (zejména v angličtině); musejí být uvedena v dokumentu, nejlépe výrazně =>hlavní záhlaví pro konf.
  • Nepojmenovaná: obecný výraz (seminář o katalogizaci) = > konferenční Záhlaví se netvoří.

Vedlejší záhlaví

  • Minimálně případů
  • Druhá a třetí konference/akce
  • Popisná jednotka se celá nevěnuje konf./akci

MARC 21

  • 111 – hlavní záhlaví
  • 711 – vedlejší záhlaví
  • X11 – všeobecná pravidla pro zápis do formátu

Pravidla pro zápis jména

  • Vždy v jazyce korporace – preferovaná forma. Vynechejte úvodní mluvnický člen.
  • Má-li konference jako jedna ze série konferencí jak své vlastní jméno, tak i jméno obecnější, použijte vlastní jméno dané konference (všechny další formy jména se zapíší v autoritním záznamu v odkazových polích).
  • Úplná forma – vždy přednost před zkratkou.
  • Kvalifikátory – vždy česky.
  • Podřízená složka ($b) spíše výjimečně
  • Název konference/akce - většinou nestojí o samotě
  • Kvalifikátor se nachází za vstupním prvkem, popř. Podřízenou složkou v „(...)“. Vždy je česky.
  • Pokud je konference/akce jednou z číslovaných akcí se stejným jménem, připojte řadovou číslovku do tohoto podpole. Není-li pořadové číslo konferencí pravidelné, nepřipojujte jej. Jakoukoli nepravidelnost volitelně vy-světlete v poznámce, popř. Vysvětlujícím odkazu.
  • Je-li záhlaví vytvořeno pro jednu akci, připojte rok či roky, kdy byla konference/akce pořádána.

Místo konání akce

  • Připojte jméno místa nebo jinou lokaci (instituci např.), ve které se konference/akce konala. Uveďte jméno místa v češtině, nejlepší je se řídit souborem autorit geografických názvů.
  • Obecné pojmenování zasedání korporace: 2# $ainternational Labour Organisation.$beuropean Regional Con-ference$n(2. :$d1968 :$cženeva, Švýcarsko).

NÁZVOVÉ AUTORITY

Selekční údaje

  • V RDA – zejména oblast „vztahů“.
  • Cílem pravidel je identifikovat vztahy mezi entitami 1. Skupiny FRBR – dílo, vyjádření, provedení, jednotka na-vzájem.
  • Mezi odpovědnými entitami – osoba, korporace, rodina navzájem (v autoritních záznamech).
  • Mezi odpovědnými entitami a zdroji.

Preferovaný název díla

  • Klíčová úloha v RDA podle FRBR – dílo (+ vyjádření) a jejich identifikace a identifikace vztahů.
  • Atributy díla a vyjádření: Vztahy k dalším entitám i mezi stejnými entitami, Autoritní záznam

Pole 130 a 730

  • Anonymní díla – posvátné knihy, anonymní díla před rokem 1500

130 0# $abible.$pevangelium Lukášovo.$lčesky 245 10 $aevangelium podle Lukáše a Žalmy 730 02 $abible.$pžalmy.$lčesky

Specifické případy

  1. Několik děl od různých autorů bez společného názvu - Pokud možno uvést ve vedlejším záhlaví název ve formě preferovaného názvu díla.
  2. Několik děl se společným názvem - Poznámka č. 505.
  3. Dílo je modifikací jiného díla - Propojovací pole - 787 – související názvy.

Edice - pole 490 a 8XX Buď: 490 1# $aspisy Jana Čepa ;$vsv. 3 800 1# $ačep, Jan,$d1902-1974.$tspisy

Nebo: 490 1# $azprávy / Česká botanická společnost$v2002/1 800 1# $ačep, Jan,$d1902-1974.$tsebraná díla.$lčesky.$f1999 810 2# $ačeská botanická společnost.$tzprávy

Funkce preferovaného názvu díla

  • Shromažďovací; identifikační; rozlišovací.
  • Dělení preferovaného názvu díla.
  • Podle úrovně popisu rozlišujeme: individuální a skupinové.

Typologie pro preferovaný název díla

  • Účelová; díla vytvořená po roce 1500; díla vytvořená před rokem 1501 (klasická a byzantská řecká díla, anonymní díla, která nejsou psána řeckým ani latinským písmem); posvátné knihy; liturgická díla, náboženská vy-znání, vyznání víry atd.; oficiální dokumenty papeže atd.

Strukturace

  • Preferovaný název díla se skládá: vstupní prvek (úvodní část) a doplňky (doplňky v podstatě slouží pro identifikaci vyjádření).

Hlavní x vedlejší záhlaví

  • Dílo anonymní - pak hlavní záhlaví ve formě preferovaný název díla (pole 130).
  • Dílo má autora (personálního či korporativního) => autor hlavní záhlaví, preferovaný název díla ve vedlejším záhlaví (pole 240 a další).

Preferované názvy děl

  • Díla po roce 1500; individuální názvy po roce 1500; části díla; skupinové názvy; právnické dokumenty atd.

Zdroje

Reference

  1. Balíková, Marie. Katalogizace ve formátu Marc 21: stručná instrukce a příklady pro knihy a některé typy pokračujících zdrojů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2004.s. 156 ISBN: 80-7050-438-2
  2. .Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva[online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2001.[cit. 2016-12-27] 116 s. Dostupné: htttp:/www.ifla. org.sg/VII/s13/frbr/frbr/frbr3.htm
  3. Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. 38 s. ISBN 80-7050-507-9

Související články

Klíčová slova