Marc 21: Porovnání verzí

(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
== PERSONÁLNÍ AUTORITY (odpovědné entity) ==
+
<br />
- Zahrnují osoby odpovědné za dílo – autoři, ilustrátoři, překladatelé, editoři.
+
== Autority ==
  
'''Co je nutné umět a rozlišit:'''
+
Ve formátu Marc 21 se autority rozdělují na personální (jména autorů), názvy korporací, konferenční (jméno akce) a na názvové autority. V poli 06 se nachází kód autoritního záznamu. Údaje o pevné délce v poli 08 označují druh záznamu souboru autorit.  Oblast personálních autorit slouží k přesnému vyjádření autorova jména a informací o něm. Tyto údaje se musejí hlavně zobrazit v poli 100. Toto pole není v žádném případě duplicitní. Další specifické údaje se nacházejí v polích 600 (Vedlejší věcné záhlaví, 700 (Vedlejší záhlaví). Pole 110 se používá pro tvorbu korporativního záhlaví, další informace můžeme najít v polích 610 a 710 (Vedlejší záhlaví). Blok týkající se záhlaví pro jména akcí obsahuje označení obsahu indikátorů a podpolí, jež se nejčastěji používají v polích pro jména akcí v záhlaví, tj. v polích 111, 611, 711. Pro zápis unifikovaných názvů použije pole 130, 240.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. ''Katalogizace ve formátu Marc 21'': stručná instrukce a příklady pro knihy a některé typy pokračujících zdrojů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2004. ISBN 80-7050-438-2</ref>
# Pravidla pro strukturaci preferované formy jména, která se vloží do bibliografického záznamu.
 
# Pravidla pro tvorbu odkazů v záznamech autority.
 
# Pravidla pro to, ve kterých případech jméno vložím do hlavního a kdy do vedlejšího záhlaví.
 
# Zápis jména do polí formátu MARC 21.
 
  
'''Volba selekčních údajů'''
+
   
* Dílo jednoho autora -> hlavní záhlaví (pole 100) - (245 ind. Na první pozici - 1)
+
=== Jména osob (personální autority) ===
* Dílo dvou a více autorů -> první v hlavním záhlaví, další ve vedlejším záhlaví - (245 ind. Na první pozici - 1)
+
* Další původci – vedlejší záhlaví
+
<br />
  
'''Pravidla pro strukturaci jména'''
+
Jméno tvůrce se zapíše pod takovou formou, kterou autor běžně používá a v jazyce daného autora. Vycházíme z hlavního pramene popisu díla nebo z databáze národních autorit. Ne, ve všech případech lze aplikovat unifikovaný zápis jména (příjmení, jméno) a to, když autor uvede pouze rodné jméno např. svatí, papežové, panovníci nebo osoby těžko geograficky zařaditelné a další významné osobnosti. Pokud v tomto ohledu existuje počeštěná forma jména těchto osob, použijeme ji. Jestliže je jméno složeno z více části postupujeme podle příručkových pramenů vydaných v jazyce autora nebo země, kde působí (AACR2, RDA). V případě že seznamy neexistují nebo se k nim nedostaneme, vycházíme z pravidel země nebo jazyka spojené s autorem. Autor může publikovat pod více bibliografickými identitami. Za preferovanou formu se volí později nejběžněji užívané jméno, vše ostatní se odkáže v záznamu autority.   Úvodní členy na počátku polí pro jmenná záhlaví se obvykle vynechávají, pokud nejsou zapisovány záměrně. Vynechávají se úvodní členy, kterými začíná název nebo jeho část v polích pro vedlejší záhlaví jméno/název, tj. v polích 600,700,800.
*Tato pravidla platí pro strukturaci jména v bibliografickém záznamu, jak v hlavním, tak i ve vedlejším záhlaví a stejně se také strukturuje jméno ve všech polích autoritního záznamu.<ref name="Balik"> Balíková, Marie. <i> Katalogizace ve formátu Marc 21: stručná instrukce a příklady pro knihy a některé typy pokračujících zdrojů. </i> 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2004.s. 156 ISBN: 80-7050-438-2</ref>
 
  
'''Pravidla pro zápis jména'''
+
'''Indikátory'''<br />
* Většinou se jako jméno bere to nejběžněji známé, to, pod kterým autor publikuje (tzn. i pseudonym).
 
* Autor může publikovat pod více bibliografickými identitami – skupiny děl (kolik bbg. identit – tolik autoritních záznamů, např. Carroll, Lewis – dětská literatura; Dodgson, Charles Lutwidge – matematická díla)
 
* Za preferovanou formu se volí později nejběžněji užívané jméno, vše ostatní se odkáže v záznamu autority.<ref name="požadavky"> <i>Funkční požadavky na bibliografické záznamy: závěrečná zpráva[online]. </i> Praha: Národní knihovna ČR, 2001.[cit. 2016-12-27] 116 s. Dostupné: htttp:/www.ifla. org.sg/VII/s13/frbr/frbr/frbr3.htm</ref>
 
  
'''Struktura jména''':
+
První indikátor:<br />
Vstupní prvek (příjmení autora nebo pseudonym); Další část jména; Doplňky ke jménu jiné než data; Římské číslice; Data; popř. Rozpis iniciál rodného jména.
+
0-jméno se uvádí pouze pod křestním jménem<br />
 +
1-jméno se uvedeno pod příjmením<br />
 +
3-jméno se označí pod jménem rodiny<br />
 +
<br />
 +
Druhý indikátor není definován.
 +
<br />
  
Vstupní prvek
+
'''Jména rodů a rodin''' <br />
* Většinou příjmení- unifikovaný tvar- nejdříve příjmení poté křestní jméno
 
* Středověká jména, šlechtická jména - jméno s formou příjmení; jméno rozvité o místo původu.
 
* V marcu - $avstupní prvek.
 
  
Další část jména  
+
U jména rodin šlechtických a panovnických rodů použijeme českou variantou formu jména. Jméno musí být zpětně vyhledatelné. Ostatní jména zapisujeme v jazyce originálu. Za jménem se nachází kulatá závorka s daným kvalifikátorem. V kvalifikátoru uvedeme „rod“ pokud se jedná o jméno šlechtického nebo panovnického rodu, jestli bychom chtěli zapsat jméno současné rodiny nebo starší rodiny, která nebyla šlechtická ani panovnická, dáme přednost výrazu „rodina“.  Koncovky u rodin a rodů se rozlišují následovně: rodina – ovi, rod- ové. U jmen, která vycházejí forem z přídavných jmen se použije 1. pád množného čísla.  Př. ''100 3 $a Lobkowiczové (rod)'' <ref name="Luffer">Luffer, Jan. ''Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21'': osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref>
* To jsou další části, zejména křestní jméno(a) a různé předložky
 
* V marcu - $avstupní prvek, Další část jména
 
  
Různost napříč jazyky
 
* Nizozemština: $awijngaert, Frank van den; Francouzština: $ale Rouge, Gustave.
 
Jména zahraničních autorek
 
* Na českém překladu uvedeno: Virginia Woolfová - 245 … $cvirginia Woolfová; 100 … $awoolf, Virginia- v hlavním záhlaví příjmení zahraničních autorek nepřechylujeme
 
  
Doplňky ke jménu - Doplňky všeobecně se ke jménu podle pravidel dávají tehdy, když by mohlo v katalogu dojít k záměně osob se stejným jménem
+
'''Římské číslice'''  <br />
* České interpretace doporučují doplnit ke jménu doplněk vždy, přednost mají data narození a úmrtí před ostatními doplňky
 
* Druhy doplňků
 
* Doplňky ke jménu jiné než data - šlechtické tituly, svatí, panovnické hodnosti, církevní hodnosti, sr., jr.
 
  
Životní data
+
V pod poli $b zapisujeme římská číslice samotné nebo s další částí křestního jména. Používají se v případě označení nějakého titulu. V indikátoru uvedeme hodnotu 0. Za číslicí následuje tečka. Římské číslice se vážou k osobnímu jménu. Pokud se ale číslice týkají spíše titulů samotných, zapisujeme číslici do pod pole $c.<br />
* Žijící osoba - 1923- (Osoba již nežije a je znám pouze rok narození nebo úmrtí - nar. 1923, zemřel 1995.)
 
* Osoba již nežije - 1923-1995 (Osoby se stejným jménem a roky - 1900 led. 10. - 1990 x 1900 březen 2. -1985)
 
* Nejistý rok narození - ca 1823-1895 (Neznámé roky života - činný 1833-1840; 13. stol.; 12./13. stol.)
 
* Nejistý rok úmrtí - 1823-ca 1895 (Nejisté oba letopočty - ca 1823-ca 1895).
 
  
Indikátory (u ostatních se odlišují)
+
'''Životní data osob''' <br />
* První – definovány
 
* Druhý – nedefinovány<ref>Luffer, Jan. <i> Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. 38 s. </i> ISBN 80-7050-507-9 </ref>
 
== KORPORATIVNÍ AUTORITY ==
 
  
'''Volba selekčních údajů – korporace'''
+
V záhlaví dat bychom neměli používat výrazy „stol“ a „činný“. Pokud je to možné datum se musí shodovat se skutečnými roky narození a úmrtí, jestliže nevíme přesná data použijeme zkratku „ca“.
* Korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek.
+
Jedná se zejména o roky úmrtí v období světových válek. Data do záhlaví uvedeme v případě: 1. Osoba žije, rok narození známe ''($a Kozlová, Johanna, $d1980-)'' <ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref>
* Asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné podniky, vlády, státní instituce, projekty a programy, nábo-ženské instituce a organizace, místní náboženská společenství. Události a plavidla se považují za korporace.<ref name="požadavky"> </ref>
+
, 2. Osoba již nežije, roky narození a úmrtí jsou známé (''$a Šilar, Jan, $d 1911-2005'')<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref> 3. Osoba již nežije a známe pouze rok narození ($a ''Woolner, Ronald, $d 1908'')<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref>4. Osoba nežije a je znám pouze rok úmrtí (''$a Šmeralová, Soňa, $d zemř. 1971'')<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref> 5. Pokud se najdou osoby se stejným jménem i rokem narození zapisuje se to: $a (''Novák, Jiří, $d 1967 ún. 5-, $a Novák, Jiří, $d 1967 břez 7'')<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref>  <br />
  
* Nikdy nesmí být dvě a více hlavních záhlaví - dvě personální, dvě korporace, korporace a osoba.
+
'''Rozpis iniciál rodného/ křestního jména nebo úplnější forma jména''' <br />
* Díla administrativního charakteru – výroční zprávy.
 
* Některé právnické, vládní a náboženské dokumenty – ústava.
 
* Díla, která zaznamenávají kolektivní myšlení korporace – Karolinka.
 
* Díla, která jsou zprávami o kolektivních aktivitách, konferencích apod. - konferenční sborníky.
 
* Díla, která jsou výsledkem společné aktivity skupin interpretů jako celku - zejména v populární hudbě.
 
  
Vedlejší záhlaví
+
Pod pole obsahuje úplnější formu jména zapsanou v kulatých závorkách. Nemusí se jednat pouze o rozpis iniciál ale také o rozšíření o další, neuvedené jméno. Tato forma se používá, pokud musíme rozlišit dvě jinak identická záhlaví nebo v případě že autor se ve většinou uvádí v úplné formě jména. . ''100 1 $a Lawrence C. H. $q (Clifford Hugh), $d 1921''<ref name="Luffer"></ref> <br />
* Vždy, když se katalogizátor domnívá, že jej uživatel využije.
 
* Výrazně uvedená korporace, které nebylo přisouzeno hlavní záhlaví.
 
* Výrazně uvedená korporace, která organizuje konferenci.
 
* Pokud korporace zastává pouze funkci nakladatele, distributora nebo výrobce - pak se jí záhlaví nevytváří.
 
* Korporace, kde byla obhájena kvalifikační práce - vždy ve vedlejším záhlaví (česká interpretace).
 
  
MARC 21
+
'''Doplňky ke jménu jiné než data''' <br />
* 110 - hlavní záhlaví
 
* 710 - vedlejší záhlaví
 
* X10 - všeobecná pravidla pro zápis do formátu<ref name="Balik"> </ref>
 
  
Pravidla pro zápis jména
+
Doplňky používáme jenom když jsou úzce spojeny se jménem.  Tyto atributy musíme v autoritním záhlaví napsat hlavně u nejvyšších panovnických, církevních hodností. V ostatních situacích se rozhodneme podle následujících pravidel:<br />
* Vždy v jazyce korporace - preferovaná forma.
 
* Výjimka - u obecně užívaných jmen - Organizace spojených národů.
 
* Vynechejte úvodní mluvnický člen.
 
* Jiné formy - odkazy v autoritních záznamech.
 
* Úplná forma – vždy přednost před zkratkou.
 
* Kvalifikátory – vždy česky.
 
* Strukturace jména.
 
  
Struktura korporativního záhlaví
+
'''Církevní hodnosti'''<br />
* Vstupní prvek
 
* Podřízená složka
 
* Kvalifikátor (doplněk)
 
  
Vstupní prvek - $a
+
Titul, který v autoritním záznamu uvádíme vždy a upřednostňujeme ho před ostatními, je papež. Např. biskup a další církevní hodnosti zapisujeme do záznamu pouze v situaci, kdy osoba uvedla jenom křestní jméno. Pokud osoba vlastní více titulů zapíšeme ten nejvyšší z jeho hodností.<br />
* Často stojí o samotě jako plnohodnotný název korporace (Univerzita Karlova, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Mezinárodní červený kříž, Akademie věd České republiky).
 
Kvalifikátor (doplněk) - (...)
 
* Nachází se za vstupním prvkem, popř. Podřízenou složkou v „(...)“.
 
* Vždy česky
 
* Kvalifikátor místa, kvalifikátor obecný.
 
* Kvalifikátory stejné druhu se oddělují čárkou, různé dvojtečkou s oboustrannou mezerou.
 
* Používají se pouze jako rozlišující prvek u více korporací, jejichž názvy nejsou jedinečné.
 
* Pokud jméno nevyjadřuje, že jde o korporaci.
 
  
Kvalifikátor povinný
+
'''Křesťanští svatí'''<br />
* Galerie - Galerie moderního umění (Hradec Králové, Česko).
 
* Knihovny - Knihovna Karla Dvořáčka (Vyškov, Česko).
 
* Muzea - Okresní muzeum (Jindřichův Hradec, Česko).
 
* Nemocnice - Nemocnice na Františku (Praha, Česko).
 
* Školy (základní, střední) - Základní škola (Libáň, Česko).
 
* ALE Národní knihovna České republiky - Muzeum hlavního města Prahy (kvalifikátor se nepřipojuje, protože geografické jméno je gramaticky nedílnou součástí jména).
 
  
Podřízená složka - $b
+
V záhlaví se „svatý“ použije v případě křesťanského světce. Pokud tento světec zastával i jiný úřad např. panovnický tak se do záhlaví musí vložit doplněk „vladařský“ a doplněk svatý se zapíše v odkazované formě jména.<br />
* Univerzity, fakulty, katedry; státní správa, ministerstva; samospráva; prezident x předseda vlády.
 
* Státní správa.
 
* Vstupní prvek - jméno státu (geografické jméno - vždy česky) $ačesko.$bnejvyšší soud; $arakousko.$bbotschaft (Česko) - rakouské velvyslanectví v Česku.
 
Samospráva
 
* Pod geografickým jménem správního celku - vždy česky - $apardubický kraj (Česko).$bkrajský úřad.
 
* Prezident $ačesko.$bprezident (1993-2003 : Havel); $ačesko.$bpředseda vlády
 
* Výjimka – ústavy Akademie věd ČR. Nejsou považovány za podřízenou složku.<ref name="Balik"> </ref>
 
  
== KONFERENČNÍ AUTORITY ==
+
'''Tituly panovníků'''<br />
  
=== Volba selekčních údajů ===
+
V doplňku se objeví titul panovníka a název příslušného státu nebo národa. Zapisujeme pouze nejvyšší tituly a ty, které panovník používá. Nepřipojují se přívlastky spojované se jménem, uvedeme je v odkazech.<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref>
Konferenční záhlaví nebo záhlaví pro akce je považováno za jedno z druhů korporativních záhlaví. Jméno kon-ference/akce může tvořit hlavní záhlaví pro díla, zaznamenávající kolektivní činnost korporace, např. Sborníky referátů, katalogy výstav a další díla ad hoc událostí (sportovní soutěže, expedice, veletrhy a festivaly).  
 
  
Hlavní záhlaví
+
* Pojmenovaná x nepojmenovaná konference/akce.
+
=== Korporativní záhlaví ===
* Pojmenovaná: určitý člen v názvu, spíše specifické výrazy než obecně, velká počáteční písmena každého slova v názvu (zejména v angličtině); musejí být uvedena v dokumentu, nejlépe výrazně =>hlavní záhlaví pro konf.
+
<br />
* Nepojmenovaná: obecný výraz (seminář o katalogizaci) = > konferenční Záhlaví se netvoří.
+
Korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy). Ve vstupním prvku $a zapíšeme jméno ve formě, která daná korporace používá a připojíme ho v jazyce instituce. Formy jména by se měla kontrolovat v souboru geografických autorit. Indikátory máme 3, ale 0 většinou nehraje žádnou roli v korporativním záhlaví. Dále se musí dbát na odlišení druhů 4 kvalifikátorů. Zapisujeme do polí 110 (Hlavní záhlaví), do 610 a 710 (Vedlejší záhlaví).<br />
  
Vedlejší záhlaví
 
* Minimálně případů
 
* Druhá a třetí konference/akce
 
* Popisná jednotka se celá nevěnuje konf./akci
 
  
MARC 21
+
'''Indikátory''' <br />
* 111 – hlavní záhlaví
+
<br />
* 711 vedlejší záhlaví
+
0 = invertovaná forma jména<br />
* X11 – všeobecná pravidla pro zápis do formátu
+
1 = Jméno jurisdikce-používá se při tvorbě záhlaví pro státní/ správní orgány a organizace a státní činitele<br />
 +
2 = Jméno v přímém pořadí používá se při tvorbě záhlaví pro korporace, které se nezapisují pod jménem jurisdikce, ale pod jménem korporace v přímém pořadí<br />
 +
<br />
 +
'''
 +
'''1.Obecný kvalifikátor''' <br />
 +
Pokud nevíme jistě, jestli se jedná korporaci nebo jméno instituce, které můžeme snadno zaměnit.<br />
 +
<br />
 +
'''2. Kvalifikátor místa''' <br />
 +
Tento kvalifikátor nám pomáhá rozlišit korporace, které se stejně jmenují nebo názvy jsou zaměnitelné. Kvalifikátor místa se musí povinně zapisovat u: galerie, muzea, knihovny, nemocnice, základní a střední školy. Pokud se kvalifikátor stal součástí jména korporace, neuvádíme ho např. Muzeum hlavního města Prahy.<br />
 +
<br />
 +
'''3.Instituce jako kvalifikátor''' <br />
 +
Použijeme ho, když zapisujeme vědecké ústavy- např. Akademie věd ČR. V případě, že bychom chtěli kvalifikátor přiradit zahraniční korporaci tak ale jedině v originálním jazyce instituce, nepřekládá se do češtiny.<br />
  
Pravidla pro zápis jména
+
'''4. Rok jako kvalifikátor''' <br />
* Vždy v jazyce korporace – preferovaná forma. Vynechejte úvodní mluvnický člen.
+
Tento kvalifikátor použijeme v případě, že jména korporací jsou shodná nebo snadno zaměnitelná, zejména kvalifikátor zapisujeme pro odlišení stejného jména, kterým se korporace identifikovala v různých letech své existence.  
* Má-li konference jako jedna ze série konferencí jak své vlastní jméno, tak i jméno obecnější, použijte vlastní jméno dané konference (všechny další formy jména se zapíší v autoritním záznamu v odkazových polích).
+
Pokud to považujeme za nutné lze uvést i více než jeden kvalifikátor. Nejčastěji se vyskytuje vedle sebe obecný kvalifikátor a kvalifikátor místa.<br />
* Úplná forma – vždy přednost před zkratkou.
 
* Kvalifikátory – vždy česky.
 
* Podřízená složka ($b) spíše výjimečně
 
* Název konference/akce - většinou nestojí o samotě
 
* Kvalifikátor se nachází za vstupním prvkem, popř. Podřízenou složkou v „(...)“. Vždy je česky.
 
* Pokud je konference/akce jednou z číslovaných akcí se stejným jménem, připojte řadovou číslovku do tohoto podpole. Není-li pořadové číslo konferencí pravidelné, nepřipojujte jej. Jakoukoli nepravidelnost volitelně vy-světlete v poznámce, popř. Vysvětlujícím odkazu.
 
* Je-li záhlaví vytvořeno pro jednu akci, připojte rok či roky, kdy byla konference/akce pořádána.
 
  
Místo konání akce
+
'''Pod pole $b – podřízená složka''' <br />
* Připojte jméno místa nebo jinou lokaci (instituci např.), ve které se konference/akce konala. Uveďte jméno místa v češtině, nejlepší je se řídit souborem autorit geografických názvů.
+
Zapisujeme v případě podřízených a souvisejících korporací v podřízeným vztahu. Pod pole $b je od vstupního prvku $a vždy oddělujeme tečkou.<br />
* Obecné pojmenování zasedání korporace: 2# $ainternational Labour Organisation.$beuropean Regional Con-ference$n(2. :$d1968 :$cženeva, Švýcarsko).<ref name="Balik"> </ref>
 
  
== NÁZVOVÉ AUTORITY ==
+
'''Pod pole $n –číslo pořadí akce''' <br />
 +
Používá se pro akci zapsanou v podřízeném vztahu ke korporaci. Součástí tohoto pod pole je i název korporace a akce vyjadřuje podřízenost ke korporaci.<br />
 +
 +
'''Pod pole $d – datum konání akce''' <br />
 +
Datum konání dáváme do kulaté závorky. Pokud se před datumem nachází údaj o číslu akce, začátek kulaté závorky připojíme do pod pole $n. Jestliže následuje za datem údaj o místu konání akce, tak se kulatá závorka v pod poli $d neuzavírá a zapíšeme tam místo toho dvojtečku a oboustrannou mezeru.<br />
  
Selekční údaje
+
'''Pod pole $c místo konání akce''' <br />
* V RDA zejména oblast „vztahů“.
+
Místo konání akce zapisujeme do kulaté závorky. Pokud se před místem konání akce nacházejí další údaje (číslo akce, datum konání akce) začátek závorky se objeví v pod poli $n nebo $d. Formu jména místa musíme zkontrolovat v souboru geografických autorit.<ref>Světlíková, Svojmila. ''Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21'': korporace. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-508-7</ref>
* Cílem pravidel je identifikovat vztahy mezi entitami 1. Skupiny FRBR – dílo, vyjádření, provedení, jednotka na-vzájem.
 
* Mezi odpovědnými entitami – osoba, korporace, rodina navzájem (v autoritních záznamech).
 
* Mezi odpovědnými entitami a zdroji.
 
  
Preferovaný název díla
+
=== Konferenční autority ===
* Klíčová úloha v RDA podle FRBR – dílo (+ vyjádření) a jejich identifikace a identifikace vztahů.
+
<br />
* Atributy díla a vyjádření: Vztahy k dalším entitám i mezi stejnými entitami, Autoritní záznam
+
Konferenční záhlaví nebo záhlaví pro akce je považováno za jedno z druhů korporativních záhlaví. Jméno konference/akce může tvořit hlavní záhlaví pro díla, zaznamenávající kolektivní činnost korporace, např. Sborníky referátů, katalogy výstav a další díla ad hoc událostí (sportovní soutěže, expedice, veletrhy a festivaly). Pro zápis jména akcí používáme pole 111(Hlavní záhlaví), 611, 711 (Vedlejší záhlaví). Jméno akce rozlišujeme na monografické a seriálové. V souboru autorit ale můžeme použít oba tyto typy jak monografický, tak seriálový, ale musíme je náležitě propojit. <br />
  
Pole 130 a 730
+
'''Autoritní záznam se seriálový záhlavím''' <br />
* Anonymní díla – posvátné knihy, anonymní díla před rokem 1500
+
V poli 680 se objevuje informační poznámka o typu akce a její periodicitě apod. Odkazuje na monografické autority. Může se zde objevovat jiné varianty jména akce v poli 411. <br />
130 0# $abible.$pevangelium Lukášovo.$lčesky
 
245 10 $aevangelium podle Lukáše a Žalmy
 
730 02 $abible.$pžalmy.$lčesky
 
  
Specifické případy
+
'''Autoritní záznam s monografickým záhlavím''' <br />
# Několik děl od různých autorů bez společného názvu - Pokud možno uvést ve vedlejším záhlaví název ve formě preferovaného názvu díla.
+
Na seriálové záhlaví se odkazuje v poli 511 a v poli 680 se uvádí poznámka: Toto záhlaví se používá pouze při monografickém zpracování publikace.<br />
# Několik děl se společným názvem - Poznámka č. 505.
 
# Dílo je modifikací jiného díla - Propojovací pole - 787 – související názvy.
 
  
Edice - pole 490 a 8XX
+
'''Indikátor''' <br />
Buď: 490 1# $aspisy Jana Čepa ;$vsv. 3
+
Rozlišujeme 3 druhy indikátorů <br />
800 1# $ačep, Jan,$d1902-1974.$tspisy
+
0 = Invertovaná forma jména<br />
 +
1= Jméno jurisdikce<br />
 +
2= Jméno v přímém pořadí<br />
 +
<br />
  
Nebo: 490 1# $azprávy / Česká botanická společnost$v2002/1
+
Indikátor 0 a 1 se většinou v konferenčním záhlaví nevyskytuje a používá se zejména jméno v přímém pořadí.<br />
800 1# $ačep, Jan,$d1902-1974.$tsebraná díla.$lčesky.$f1999
 
810 2# $ačeská botanická společnost.$tzprávy
 
  
Funkce preferovaného názvu díla
+
'''Pod pole $a''' <br />
* Shromažďovací; identifikační; rozlišovací.
+
Zde se uvádí vstupní prvek název akce. Nepatří sem ale akce, které se podřizují korporaci. Pokud název dostatečně vypovídá jménem, pořadím, rokem, místem konání nepřipojujeme obecný kvalifikátor. V záhlaví, ve kterém se nevyskytuje $n pořadí akce nebo $d datum akce, zde můžeme obecný kvalifikátor použít. <br />
* Dělení preferovaného názvu díla.
+
<br />
* Podle úrovně popisu rozlišujeme: individuální a skupinové.
 
  
Typologie pro preferovaný název díla
+
'''Další údaje''' <br />
* Účelová; díla vytvořená po roce 1500; díla vytvořená před rokem 1501 (klasická a byzantská řecká díla, anonymní díla, která nejsou psána řeckým ani latinským písmem); posvátné knihy; liturgická díla, náboženská vy-znání, vyznání víry atd.; oficiální dokumenty papeže atd.
+
Další důležité informace, které se pojí s konferenčními autoritami jsou datum konání akce $d, číslo pořadí akce $n, místo konání akce $c. (viz. Korporace)<ref>Světlíková, Svojmila. ''Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21'': korporace. Národní knihovna [web]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. [cit. 07.09.2012] Dostupné: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/marc-21-korporace-autority</ref>
Strukturace
 
* Preferovaný název díla se skládá: vstupní prvek (úvodní část) a doplňky (doplňky v podstatě slouží pro identifikaci vyjádření).
 
  
Hlavní x vedlejší záhlaví
+
=== Názvové autority ===
* Dílo anonymní - pak hlavní záhlaví ve formě preferovaný název díla (pole 130).
+
<br />
* Dílo má autora (personálního či korporativního) => autor hlavní záhlaví, preferovaný název díla ve vedlejším záhlaví (pole 240 a další).
+
Unifikovaný název propojuje všechny katalogizační záznamy daného díla, které se vyskytuje pod různými názvy a jazyky. Unifikovaný název identifikuje dílo, pokud se nějak liší od hlavního názvu. Unifikovaný název tvoříme hlavně u právnických děl, u hudebních, u posvátných děl, u anonymních atd.  V záhlaví používáme pro zápis unifikovaných názvů pole 130 a 240. Unifikovaný název můžeme do pole 130 zapsat i v případě, že jsme nevytvořili autoritní záznam a v pod poli $7 nemá číslo autority. Přesnost názvu bychom tedy měli vždy kontrolovat.<br />
  
Preferované názvy děl
+
'''Výběr názvu'''<br />
* Díla po roce 1500; individuální názvy po roce 1500; části díla; skupinové názvy; právnické dokumenty atd.<ref name="Balik"> </ref>
+
Díla, které byla vytvořena po roce 1500 napíšeme název v původním jazyce.<br />
 +
<br />
 +
 
 +
'''Doplňky k unifikovaným názvům''' <br />
 +
Musíme rozlišit dvě shodná záhlaví a zjistit obsah popisné jednotky např. jazyk<br />
 +
 
 +
'''Skupinové unifikované názvy''' <br />
 +
Jedná se o soubor děl nebo výtahů od jednoho autora<ref>''Unifikovaný název ve věcném zpracování'': pracovní text. Národní autority ČR [web] Dostupné: http://autority.nkp.cz/unifikovane-nazvy/unifikovany-nazev-ve-vecnem-zpracovani-pracovni-text/</ref>
 +
 
 +
Pro popis názvu málokdy využijeme pole 765 a to ve 3 případech:<br />
 +
 
 +
1) Název originálu se liší od stanoveného unifikovaného názvu<br />
 +
''Příklad'' <br />
 +
''0 411 $a cze $h eng'' <br />
 +
''100 1 $a Shakespeare, Wiliam, $d 1564-1616 $7 jn19981002129 $4 aut'' <br />
 +
''240 1.0 $a Hamlet. $I Česky $7 aun2006373422'' <br />
 +
''245 1.0 $a Tragický příběh Hamleta, prince dánského'' <br />
 +
''765 0 $t Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark''<ref name="názvy"></ref> <br />
 +
<br />
 +
2) Dílo bylo přeloženo z jiného jazyka
 +
<br />
 +
''Příklad:'' <br />
 +
''0411 $a cze $h bur $k ger'' <br />
 +
''245 0.0 $a Barmské pohádky'' <br />
 +
''765 0 $t Märchen aus Birma''<ref name="názvy"></ref> <br />
 +
 
 +
3) Nelze důvěřovat informacím o názvu nebo je tento poznatek špatně dohledatelný<ref name="názvy">''Unifikované názvy X Názvy originálu''. Národní knihovna [web] [cit. 18.02.2015] Dostupné: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/katalogizacni-politika/unifikovane-nazvy-x-nazvy-originalu</ref>
  
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==
Řádek 206: Řádek 158:
  
 
===Související články===
 
===Související články===
 +
<br />
  
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
 
+
personální autority, korporativní autority, konferenční autority, názvové autority
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Verze z 28. 9. 2020, 17:00


Autority

Ve formátu Marc 21 se autority rozdělují na personální (jména autorů), názvy korporací, konferenční (jméno akce) a na názvové autority. V poli 06 se nachází kód autoritního záznamu. Údaje o pevné délce v poli 08 označují druh záznamu souboru autorit. Oblast personálních autorit slouží k přesnému vyjádření autorova jména a informací o něm. Tyto údaje se musejí hlavně zobrazit v poli 100. Toto pole není v žádném případě duplicitní. Další specifické údaje se nacházejí v polích 600 (Vedlejší věcné záhlaví, 700 (Vedlejší záhlaví). Pole 110 se používá pro tvorbu korporativního záhlaví, další informace můžeme najít v polích 610 a 710 (Vedlejší záhlaví). Blok týkající se záhlaví pro jména akcí obsahuje označení obsahu indikátorů a podpolí, jež se nejčastěji používají v polích pro jména akcí v záhlaví, tj. v polích 111, 611, 711. Pro zápis unifikovaných názvů použije pole 130, 240.[1]


Jména osob (personální autority)


Jméno tvůrce se zapíše pod takovou formou, kterou autor běžně používá a v jazyce daného autora. Vycházíme z hlavního pramene popisu díla nebo z databáze národních autorit. Ne, ve všech případech lze aplikovat unifikovaný zápis jména (příjmení, jméno) a to, když autor uvede pouze rodné jméno např. svatí, papežové, panovníci nebo osoby těžko geograficky zařaditelné a další významné osobnosti. Pokud v tomto ohledu existuje počeštěná forma jména těchto osob, použijeme ji. Jestliže je jméno složeno z více části postupujeme podle příručkových pramenů vydaných v jazyce autora nebo země, kde působí (AACR2, RDA). V případě že seznamy neexistují nebo se k nim nedostaneme, vycházíme z pravidel země nebo jazyka spojené s autorem. Autor může publikovat pod více bibliografickými identitami. Za preferovanou formu se volí později nejběžněji užívané jméno, vše ostatní se odkáže v záznamu autority. Úvodní členy na počátku polí pro jmenná záhlaví se obvykle vynechávají, pokud nejsou zapisovány záměrně. Vynechávají se úvodní členy, kterými začíná název nebo jeho část v polích pro vedlejší záhlaví jméno/název, tj. v polích 600,700,800.

Indikátory

První indikátor:
0-jméno se uvádí pouze pod křestním jménem
1-jméno se uvedeno pod příjmením
3-jméno se označí pod jménem rodiny

Druhý indikátor není definován.

Jména rodů a rodin

U jména rodin šlechtických a panovnických rodů použijeme českou variantou formu jména. Jméno musí být zpětně vyhledatelné. Ostatní jména zapisujeme v jazyce originálu. Za jménem se nachází kulatá závorka s daným kvalifikátorem. V kvalifikátoru uvedeme „rod“ pokud se jedná o jméno šlechtického nebo panovnického rodu, jestli bychom chtěli zapsat jméno současné rodiny nebo starší rodiny, která nebyla šlechtická ani panovnická, dáme přednost výrazu „rodina“. Koncovky u rodin a rodů se rozlišují následovně: rodina – ovi, rod- ové. U jmen, která vycházejí forem z přídavných jmen se použije 1. pád množného čísla. Př. 100 3 $a Lobkowiczové (rod) [2]


Římské číslice

V pod poli $b zapisujeme římská číslice samotné nebo s další částí křestního jména. Používají se v případě označení nějakého titulu. V indikátoru uvedeme hodnotu 0. Za číslicí následuje tečka. Římské číslice se vážou k osobnímu jménu. Pokud se ale číslice týkají spíše titulů samotných, zapisujeme číslici do pod pole $c.

Životní data osob

V záhlaví dat bychom neměli používat výrazy „stol“ a „činný“. Pokud je to možné datum se musí shodovat se skutečnými roky narození a úmrtí, jestliže nevíme přesná data použijeme zkratku „ca“. Jedná se zejména o roky úmrtí v období světových válek. Data do záhlaví uvedeme v případě: 1. Osoba žije, rok narození známe ($a Kozlová, Johanna, $d1980-) [2] , 2. Osoba již nežije, roky narození a úmrtí jsou známé ($a Šilar, Jan, $d 1911-2005)[2] 3. Osoba již nežije a známe pouze rok narození ($a Woolner, Ronald, $d 1908)[2]4. Osoba nežije a je znám pouze rok úmrtí ($a Šmeralová, Soňa, $d zemř. 1971)[2] 5. Pokud se najdou osoby se stejným jménem i rokem narození zapisuje se to: $a (Novák, Jiří, $d 1967 ún. 5-, $a Novák, Jiří, $d 1967 břez 7)[2]

Rozpis iniciál rodného/ křestního jména nebo úplnější forma jména

Pod pole obsahuje úplnější formu jména zapsanou v kulatých závorkách. Nemusí se jednat pouze o rozpis iniciál ale také o rozšíření o další, neuvedené jméno. Tato forma se používá, pokud musíme rozlišit dvě jinak identická záhlaví nebo v případě že autor se ve většinou uvádí v úplné formě jména. Př. 100 1 $a Lawrence C. H. $q (Clifford Hugh), $d 1921[2]

Doplňky ke jménu jiné než data

Doplňky používáme jenom když jsou úzce spojeny se jménem. Tyto atributy musíme v autoritním záhlaví napsat hlavně u nejvyšších panovnických, církevních hodností. V ostatních situacích se rozhodneme podle následujících pravidel:

Církevní hodnosti

Titul, který v autoritním záznamu uvádíme vždy a upřednostňujeme ho před ostatními, je papež. Např. biskup a další církevní hodnosti zapisujeme do záznamu pouze v situaci, kdy osoba uvedla jenom křestní jméno. Pokud osoba vlastní více titulů zapíšeme ten nejvyšší z jeho hodností.

Křesťanští svatí

V záhlaví se „svatý“ použije v případě křesťanského světce. Pokud tento světec zastával i jiný úřad např. panovnický tak se do záhlaví musí vložit doplněk „vladařský“ a doplněk svatý se zapíše v odkazované formě jména.

Tituly panovníků

V doplňku se objeví titul panovníka a název příslušného státu nebo národa. Zapisujeme pouze nejvyšší tituly a ty, které panovník používá. Nepřipojují se přívlastky spojované se jménem, uvedeme je v odkazech.[2]


Korporativní záhlaví


Korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy). Ve vstupním prvku $a zapíšeme jméno ve formě, která daná korporace používá a připojíme ho v jazyce instituce. Formy jména by se měla kontrolovat v souboru geografických autorit. Indikátory máme 3, ale 0 většinou nehraje žádnou roli v korporativním záhlaví. Dále se musí dbát na odlišení druhů 4 kvalifikátorů. Zapisujeme do polí 110 (Hlavní záhlaví), do 610 a 710 (Vedlejší záhlaví).


Indikátory

0 = invertovaná forma jména
1 = Jméno jurisdikce-používá se při tvorbě záhlaví pro státní/ správní orgány a organizace a státní činitele
2 = Jméno v přímém pořadí – používá se při tvorbě záhlaví pro korporace, které se nezapisují pod jménem jurisdikce, ale pod jménem korporace v přímém pořadí

1.Obecný kvalifikátor
Pokud nevíme jistě, jestli se jedná korporaci nebo jméno instituce, které můžeme snadno zaměnit.

2. Kvalifikátor místa
Tento kvalifikátor nám pomáhá rozlišit korporace, které se stejně jmenují nebo názvy jsou zaměnitelné. Kvalifikátor místa se musí povinně zapisovat u: galerie, muzea, knihovny, nemocnice, základní a střední školy. Pokud se kvalifikátor stal součástí jména korporace, neuvádíme ho např. Muzeum hlavního města Prahy.

3.Instituce jako kvalifikátor
Použijeme ho, když zapisujeme vědecké ústavy- např. Akademie věd ČR. V případě, že bychom chtěli kvalifikátor přiradit zahraniční korporaci tak ale jedině v originálním jazyce instituce, nepřekládá se do češtiny.

4. Rok jako kvalifikátor
Tento kvalifikátor použijeme v případě, že jména korporací jsou shodná nebo snadno zaměnitelná, zejména kvalifikátor zapisujeme pro odlišení stejného jména, kterým se korporace identifikovala v různých letech své existence. Pokud to považujeme za nutné lze uvést i více než jeden kvalifikátor. Nejčastěji se vyskytuje vedle sebe obecný kvalifikátor a kvalifikátor místa.

Pod pole $b – podřízená složka
Zapisujeme v případě podřízených a souvisejících korporací v podřízeným vztahu. Pod pole $b je od vstupního prvku $a vždy oddělujeme tečkou.

Pod pole $n –číslo pořadí akce
Používá se pro akci zapsanou v podřízeném vztahu ke korporaci. Součástí tohoto pod pole je i název korporace a akce vyjadřuje podřízenost ke korporaci.

Pod pole $d – datum konání akce
Datum konání dáváme do kulaté závorky. Pokud se před datumem nachází údaj o číslu akce, začátek kulaté závorky připojíme do pod pole $n. Jestliže následuje za datem údaj o místu konání akce, tak se kulatá závorka v pod poli $d neuzavírá a zapíšeme tam místo toho dvojtečku a oboustrannou mezeru.

Pod pole $c – místo konání akce
Místo konání akce zapisujeme do kulaté závorky. Pokud se před místem konání akce nacházejí další údaje (číslo akce, datum konání akce) začátek závorky se objeví v pod poli $n nebo $d. Formu jména místa musíme zkontrolovat v souboru geografických autorit.[3]

Konferenční autority


Konferenční záhlaví nebo záhlaví pro akce je považováno za jedno z druhů korporativních záhlaví. Jméno konference/akce může tvořit hlavní záhlaví pro díla, zaznamenávající kolektivní činnost korporace, např. Sborníky referátů, katalogy výstav a další díla ad hoc událostí (sportovní soutěže, expedice, veletrhy a festivaly). Pro zápis jména akcí používáme pole 111(Hlavní záhlaví), 611, 711 (Vedlejší záhlaví). Jméno akce rozlišujeme na monografické a seriálové. V souboru autorit ale můžeme použít oba tyto typy jak monografický, tak seriálový, ale musíme je náležitě propojit.

Autoritní záznam se seriálový záhlavím
V poli 680 se objevuje informační poznámka o typu akce a její periodicitě apod. Odkazuje na monografické autority. Může se zde objevovat jiné varianty jména akce v poli 411.

Autoritní záznam s monografickým záhlavím
Na seriálové záhlaví se odkazuje v poli 511 a v poli 680 se uvádí poznámka: Toto záhlaví se používá pouze při monografickém zpracování publikace.

Indikátor
Rozlišujeme 3 druhy indikátorů
0 = Invertovaná forma jména
1= Jméno jurisdikce
2= Jméno v přímém pořadí

Indikátor 0 a 1 se většinou v konferenčním záhlaví nevyskytuje a používá se zejména jméno v přímém pořadí.

Pod pole $a
Zde se uvádí vstupní prvek název akce. Nepatří sem ale akce, které se podřizují korporaci. Pokud název dostatečně vypovídá jménem, pořadím, rokem, místem konání nepřipojujeme obecný kvalifikátor. V záhlaví, ve kterém se nevyskytuje $n pořadí akce nebo $d datum akce, zde můžeme obecný kvalifikátor použít.

Další údaje
Další důležité informace, které se pojí s konferenčními autoritami jsou datum konání akce $d, číslo pořadí akce $n, místo konání akce $c. (viz. Korporace)[4]

Názvové autority


Unifikovaný název propojuje všechny katalogizační záznamy daného díla, které se vyskytuje pod různými názvy a jazyky. Unifikovaný název identifikuje dílo, pokud se nějak liší od hlavního názvu. Unifikovaný název tvoříme hlavně u právnických děl, u hudebních, u posvátných děl, u anonymních atd. V záhlaví používáme pro zápis unifikovaných názvů pole 130 a 240. Unifikovaný název můžeme do pole 130 zapsat i v případě, že jsme nevytvořili autoritní záznam a v pod poli $7 nemá číslo autority. Přesnost názvu bychom tedy měli vždy kontrolovat.

Výběr názvu
Díla, které byla vytvořena po roce 1500 napíšeme název v původním jazyce.

Doplňky k unifikovaným názvům
Musíme rozlišit dvě shodná záhlaví a zjistit obsah popisné jednotky např. jazyk

Skupinové unifikované názvy
Jedná se o soubor děl nebo výtahů od jednoho autora[5]

Pro popis názvu málokdy využijeme pole 765 a to ve 3 případech:

1) Název originálu se liší od stanoveného unifikovaného názvu
Příklad
0 411 $a cze $h eng
100 1 $a Shakespeare, Wiliam, $d 1564-1616 $7 jn19981002129 $4 aut
240 1.0 $a Hamlet. $I Česky $7 aun2006373422
245 1.0 $a Tragický příběh Hamleta, prince dánského
765 0 $t Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark[6]

2) Dílo bylo přeloženo z jiného jazyka
Příklad:
0411 $a cze $h bur $k ger
245 0.0 $a Barmské pohádky
765 0 $t Märchen aus Birma[6]

3) Nelze důvěřovat informacím o názvu nebo je tento poznatek špatně dohledatelný[6]

Zdroje

Reference

  1. BALÍKOVÁ, Marie. Katalogizace ve formátu Marc 21: stručná instrukce a příklady pro knihy a některé typy pokračujících zdrojů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2004. ISBN 80-7050-438-2
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. Světlíková, Svojmila. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: korporace. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-508-7
  4. Světlíková, Svojmila. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: korporace. Národní knihovna [web]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. [cit. 07.09.2012] Dostupné: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/marc-21-korporace-autority
  5. Unifikovaný název ve věcném zpracování: pracovní text. Národní autority ČR [web] Dostupné: http://autority.nkp.cz/unifikovane-nazvy/unifikovany-nazev-ve-vecnem-zpracovani-pracovni-text/
  6. 6,0 6,1 6,2 Unifikované názvy X Názvy originálu. Národní knihovna [web] [cit. 18.02.2015] Dostupné: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/katalogizacni-politika/unifikovane-nazvy-x-nazvy-originalu

Související články


Klíčová slova

personální autority, korporativní autority, konferenční autority, názvové autority