Marc 21: Porovnání verzí

(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
   
+
  <br />
 
== Autority ==
 
== Autority ==
  
Ve formátu Marc 21 se autority rozdělují na personální (jména autorů), názvy korporací, konferenční (jméno akce) a na názvové autority. V poli 06 se nachází kód autoritního záznamu. Údaje o pevné délce v poli 08 označují druh záznamu souboru autorit.  Oblast personálních autorit slouží k přesnému vyjádření autorova jména a informací o něm. Tyto údaje se musejí hlavně zobrazit v poli 100. Toto pole není v žádném případě duplicitní. Další specifické údaje se nacházejí v polích 600 (Vedlejší věcné záhlaví, 700 (Vedlejší záhlaví). Pole 110 se používá pro tvorbu korporativního záhlaví, další informace můžeme najít v polích 610 a 710 (Vedlejší záhlaví). Blok týkající se záhlaví pro jména akcí obsahuje označení obsahu indikátorů a podpolí, jež se nejčastěji používají v polích pro jména akcí v záhlaví, tj. v polích 111, 611, 711. Pro zápis unifikovaných názvů použije pole 130, 240.  
+
Ve formátu Marc 21 se autority rozdělují na personální (jména autorů), názvy korporací, konferenční (jméno akce) a na názvové autority. V poli 06 se nachází kód autoritního záznamu. Údaje o pevné délce v poli 08 označují druh záznamu souboru autorit.  Oblast personálních autorit slouží k přesnému vyjádření autorova jména a informací o něm. Tyto údaje se musejí hlavně zobrazit v poli 100. Toto pole není v žádném případě duplicitní. Další specifické údaje se nacházejí v polích 600 (Vedlejší věcné záhlaví, 700 (Vedlejší záhlaví). Pole 110 se používá pro tvorbu korporativního záhlaví, další informace můžeme najít v polích 610 a 710 (Vedlejší záhlaví). Blok týkající se záhlaví pro jména akcí obsahuje označení obsahu indikátorů a podpolí, jež se nejčastěji používají v polích pro jména akcí v záhlaví, tj. v polích 111, 611, 711. Pro zápis unifikovaných názvů použije pole 130, 240.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. ''Katalogizace ve formátu Marc 21'': stručná instrukce a příklady pro knihy a některé typy pokračujících zdrojů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2004. ISBN 80-7050-438-2</ref>
  
 
      
 
      
'''Jména osob (personální autority)'''  
+
=== Jména osob (personální autority) ===
 +
   
 
<br />
 
<br />
  
Řádek 22: Řádek 23:
 
'''Jména rodů a rodin''' <br />
 
'''Jména rodů a rodin''' <br />
  
U jména rodin šlechtických a panovnických rodů použijeme českou variantou formu jména. Jméno musí být zpětně vyhledatelné. Ostatní jména zapisujeme v jazyce originálu. Za jménem se nachází kulatá závorka s daným kvalifikátorem. V kvalifikátoru uvedeme „rod“ pokud se jedná o jméno šlechtického nebo panovnického rodu, jestli bychom chtěli zapsat jméno současné rodiny nebo starší rodiny, která nebyla šlechtická ani panovnická, dáme přednost výrazu „rodina“.  Koncovky u rodin a rodů se rozlišují následovně: rodina – ovi, rod- ové. U jmen, která vycházejí forem z přídavných jmen se použije 1. pád množného čísla.  Př. ''100 3 $a Lobkowiczové (rod)''<br />
+
U jména rodin šlechtických a panovnických rodů použijeme českou variantou formu jména. Jméno musí být zpětně vyhledatelné. Ostatní jména zapisujeme v jazyce originálu. Za jménem se nachází kulatá závorka s daným kvalifikátorem. V kvalifikátoru uvedeme „rod“ pokud se jedná o jméno šlechtického nebo panovnického rodu, jestli bychom chtěli zapsat jméno současné rodiny nebo starší rodiny, která nebyla šlechtická ani panovnická, dáme přednost výrazu „rodina“.  Koncovky u rodin a rodů se rozlišují následovně: rodina – ovi, rod- ové. U jmen, která vycházejí forem z přídavných jmen se použije 1. pád množného čísla.  Př. ''100 3 $a Lobkowiczové (rod)'' <ref name="Luffer">Luffer, Jan. ''Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21'': osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref>
 +
 
  
 
'''Římské číslice'''  <br />
 
'''Římské číslice'''  <br />
Řádek 31: Řádek 33:
  
 
V záhlaví dat bychom neměli používat výrazy „stol“ a „činný“. Pokud je to možné datum se musí shodovat se skutečnými roky narození a úmrtí, jestliže nevíme přesná data použijeme zkratku „ca“.
 
V záhlaví dat bychom neměli používat výrazy „stol“ a „činný“. Pokud je to možné datum se musí shodovat se skutečnými roky narození a úmrtí, jestliže nevíme přesná data použijeme zkratku „ca“.
Jedná se zejména o roky úmrtí v období světových válek. Data do záhlaví uvedeme v případě: 1. Osoba žije, rok narození známe ($a Kozlová, Johanna, $d1980-), 2. Osoba již nežije, roky narození a úmrtí jsou známé (''$a Šilar, Jan, $d 1911-2005'') 3. Osoba již nežije a známe pouze rok narození ($a ''Woolner, Ronald, $d 1908'') 4. Osoba nežije a je znám pouze rok úmrtí (''$a Šmeralová, Soňa, $d zemř. 1971'')5. Pokud se najdou osoby se stejným jménem i rokem narození zapisuje se to: $a (''Novák, Jiří, $d 1967 ún. 5-, $a Novák, Jiří, $d 1967 břez 7'') <br />
+
Jedná se zejména o roky úmrtí v období světových válek. Data do záhlaví uvedeme v případě: 1. Osoba žije, rok narození známe ''($a Kozlová, Johanna, $d1980-)'' <ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref>
 +
, 2. Osoba již nežije, roky narození a úmrtí jsou známé (''$a Šilar, Jan, $d 1911-2005'')<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref> 3. Osoba již nežije a známe pouze rok narození ($a ''Woolner, Ronald, $d 1908'')<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref>4. Osoba nežije a je znám pouze rok úmrtí (''$a Šmeralová, Soňa, $d zemř. 1971'')<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref> 5. Pokud se najdou osoby se stejným jménem i rokem narození zapisuje se to: $a (''Novák, Jiří, $d 1967 ún. 5-, $a Novák, Jiří, $d 1967 břez 7'')<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref>  <br />
  
 
'''Rozpis iniciál rodného/ křestního jména nebo úplnější forma jména''' <br />
 
'''Rozpis iniciál rodného/ křestního jména nebo úplnější forma jména''' <br />
  
Pod pole obsahuje úplnější formu jména zapsanou v kulatých závorkách. Nemusí se jednat pouze o rozpis iniciál ale také o rozšíření o další, neuvedené jméno. Tato forma se používá, pokud musíme rozlišit dvě jinak identická záhlaví nebo v případě že autor se ve většinou uvádí v úplné formě jména. Př. ''100 1 $a Lawrence C. H. $q (Clifford Hugh), $d 1921'' <br />
+
Pod pole obsahuje úplnější formu jména zapsanou v kulatých závorkách. Nemusí se jednat pouze o rozpis iniciál ale také o rozšíření o další, neuvedené jméno. Tato forma se používá, pokud musíme rozlišit dvě jinak identická záhlaví nebo v případě že autor se ve většinou uvádí v úplné formě jména. Př. ''100 1 $a Lawrence C. H. $q (Clifford Hugh), $d 1921''<ref name="Luffer"></ref> <br />
  
 
'''Doplňky ke jménu jiné než data''' <br />
 
'''Doplňky ke jménu jiné než data''' <br />
Řádek 51: Řádek 54:
 
'''Tituly panovníků'''<br />
 
'''Tituly panovníků'''<br />
  
V doplňku se objeví titul panovníka a název příslušného státu nebo národa. Zapisujeme pouze nejvyšší tituly a ty, které panovník používá. Nepřipojují se přívlastky spojované se jménem, uvedeme je v odkazech.<br />
+
V doplňku se objeví titul panovníka a název příslušného státu nebo národa. Zapisujeme pouze nejvyšší tituly a ty, které panovník používá. Nepřipojují se přívlastky spojované se jménem, uvedeme je v odkazech.<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref>
  
 
   
 
   
== KORPORATIVNÍ AUTORITY ==
+
=== Korporativní záhlaví ===
 +
<br />
 +
Korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy). Ve vstupním prvku $a zapíšeme jméno ve formě, která daná korporace používá a připojíme ho v jazyce instituce. Formy jména by se měla kontrolovat v souboru geografických autorit. Indikátory máme 3, ale 0 většinou nehraje žádnou roli v korporativním záhlaví. Dále se musí dbát na odlišení druhů 4 kvalifikátorů. Zapisujeme do polí 110 (Hlavní záhlaví), do 610 a 710 (Vedlejší záhlaví).<br />
  
'''Volba selekčních údajů – korporace'''
 
*[[Korporace]] je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek.
 
* Asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné podniky, vlády, státní instituce, projekty a programy, nábo-ženské instituce a organizace, místní náboženská společenství. Události a plavidla se považují za korporace.<ref name="požadavky"> </ref>
 
  
* Nikdy nesmí být dvě a více hlavních záhlaví - dvě personální, dvě korporace, korporace a osoba.
+
'''Indikátory''' <br />
* Díla administrativního charakteru – výroční zprávy.
+
<br />
* Některé právnické, vládní a náboženské dokumenty – ústava.
+
0 = invertovaná forma jména<br />
* Díla, která zaznamenávají kolektivní myšlení korporace – Karolinka.
+
1 = Jméno jurisdikce-používá se při tvorbě záhlaví pro státní/ správní orgány a organizace a státní činitele<br />
* Díla, která jsou zprávami o kolektivních aktivitách, konferencích apod. - konferenční sborníky.
+
2 = Jméno v přímém pořadí – používá se při tvorbě záhlaví pro korporace, které se nezapisují pod jménem jurisdikce, ale pod jménem korporace v přímém pořadí<br />
* Díla, která jsou výsledkem společné aktivity skupin interpretů jako celku - zejména v populární hudbě.
+
<br />
 +
'''
 +
'''1.Obecný kvalifikátor''' <br />
 +
Pokud nevíme jistě, jestli se jedná korporaci nebo jméno instituce, které můžeme snadno zaměnit.<br />
 +
<br />
 +
'''2. Kvalifikátor místa''' <br />
 +
Tento kvalifikátor nám pomáhá rozlišit korporace, které se stejně jmenují nebo názvy jsou zaměnitelné. Kvalifikátor místa se musí povinně zapisovat u: galerie, muzea, knihovny, nemocnice, základní a střední školy. Pokud se kvalifikátor stal součástí jména korporace, neuvádíme ho např. Muzeum hlavního města Prahy.<br />
 +
<br />
 +
'''3.Instituce jako kvalifikátor''' <br />
 +
Použijeme ho, když zapisujeme vědecké ústavy- např. Akademie věd ČR. V případě, že bychom chtěli kvalifikátor přiradit zahraniční korporaci tak ale jedině v originálním jazyce instituce, nepřekládá se do češtiny.<br />
  
Vedlejší záhlaví
+
'''4. Rok jako kvalifikátor''' <br />
* Vždy, když se katalogizátor domnívá, že jej uživatel využije.
+
Tento kvalifikátor použijeme v případě, že jména korporací jsou shodná nebo snadno zaměnitelná, zejména kvalifikátor zapisujeme pro odlišení stejného jména, kterým se korporace identifikovala v různých letech své existence.  
* Výrazně uvedená korporace, které nebylo přisouzeno hlavní záhlaví.
+
Pokud to považujeme za nutné lze uvést i více než jeden kvalifikátor. Nejčastěji se vyskytuje vedle sebe obecný kvalifikátor a kvalifikátor místa.<br />
* Výrazně uvedená korporace, která organizuje konferenci.
 
* Pokud korporace zastává pouze funkci nakladatele, distributora nebo výrobce - pak se jí záhlaví nevytváří.
 
* Korporace, kde byla obhájena kvalifikační práce - vždy ve vedlejším záhlaví (česká interpretace).
 
  
MARC 21
+
'''Pod pole $b – podřízená složka''' <br />
* 110 - hlavní záhlaví
+
Zapisujeme v případě podřízených a souvisejících korporací v podřízeným vztahu. Pod pole $b je od vstupního prvku $a vždy oddělujeme tečkou.<br />
* 710 - vedlejší záhlaví
 
* X10 - všeobecná pravidla pro zápis do formátu<ref name="Balik"> </ref>
 
  
Pravidla pro zápis jména
+
'''Pod pole $n –číslo pořadí akce''' <br />
* Vždy v jazyce korporace - preferovaná forma.
+
Používá se pro akci zapsanou v podřízeném vztahu ke korporaci. Součástí tohoto pod pole je i název korporace a akce vyjadřuje podřízenost ke korporaci.<br />
* Výjimka - u obecně užívaných jmen - Organizace spojených národů.
+
* Vynechejte úvodní mluvnický člen.
+
'''Pod pole $d – datum konání akce''' <br />
* Jiné formy - odkazy v autoritních záznamech.
+
Datum konání dáváme do kulaté závorky. Pokud se před datumem nachází údaj o číslu akce, začátek kulaté závorky připojíme do pod pole $n. Jestliže následuje za datem údaj o místu konání akce, tak se kulatá závorka v pod poli $d neuzavírá a zapíšeme tam místo toho dvojtečku a oboustrannou mezeru.<br />
* Úplná forma – vždy přednost před zkratkou.
 
* Kvalifikátory – vždy česky.
 
* Strukturace jména.
 
  
Struktura korporativního záhlaví
+
'''Pod pole $c – místo konání akce''' <br />
* Vstupní prvek
+
Místo konání akce zapisujeme do kulaté závorky. Pokud se před místem konání akce nacházejí další údaje (číslo akce, datum konání akce) začátek závorky se objeví v pod poli $n nebo $d. Formu jména místa musíme zkontrolovat v souboru geografických autorit.<ref>Světlíková, Svojmila. ''Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21'': korporace. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-508-7</ref>
* Podřízená složka
 
* Kvalifikátor (doplněk)
 
  
Vstupní prvek - $a
+
=== Konferenční autority ===
* Často stojí o samotě jako plnohodnotný název korporace (Univerzita Karlova, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Mezinárodní červený kříž, Akademie věd České republiky).
+
<br />
Kvalifikátor (doplněk) - (...)
+
Konferenční záhlaví nebo záhlaví pro akce je považováno za jedno z druhů korporativních záhlaví. Jméno konference/akce může tvořit hlavní záhlaví pro díla, zaznamenávající kolektivní činnost korporace, např. Sborníky referátů, katalogy výstav a další díla ad hoc událostí (sportovní soutěže, expedice, veletrhy a festivaly). Pro zápis jména akcí používáme pole 111(Hlavní záhlaví), 611, 711 (Vedlejší záhlaví). Jméno akce rozlišujeme na monografické a seriálové. V souboru autorit ale můžeme použít oba tyto typy jak monografický, tak seriálový, ale musíme je náležitě propojit. <br />
* Nachází se za vstupním prvkem, popř. Podřízenou složkou v „(...).
 
* Vždy česky
 
* Kvalifikátor místa, kvalifikátor obecný.
 
* Kvalifikátory stejné druhu se oddělují čárkou, různé dvojtečkou s oboustrannou mezerou.
 
* Používají se pouze jako rozlišující prvek u více korporací, jejichž názvy nejsou jedinečné.
 
* Pokud jméno nevyjadřuje, že jde o korporaci.
 
  
Kvalifikátor povinný
+
'''Autoritní záznam se seriálový záhlavím''' <br />
* Galerie - Galerie moderního umění (Hradec Králové, Česko).
+
V poli 680 se objevuje informační poznámka o typu akce a její periodicitě apod. Odkazuje na monografické autority. Může se zde objevovat jiné varianty jména akce v poli 411. <br />
* Knihovny -[[ Knihovna]] Karla Dvořáčka (Vyškov, Česko).
 
* Muzea - Okresní muzeum (Jindřichův Hradec, Česko).
 
* Nemocnice - Nemocnice na Františku (Praha, Česko).
 
* Školy (základní, střední) - Základní škola (Libáň, Česko).
 
* ALE Národní knihovna České republiky - Muzeum hlavního města Prahy (kvalifikátor se nepřipojuje, protože geografické jméno je gramaticky nedílnou součástí jména).
 
  
Podřízená složka - $b
+
'''Autoritní záznam s monografickým záhlavím''' <br />
* Univerzity, fakulty, katedry; státní správa, ministerstva; samospráva; prezident x předseda vlády.
+
Na seriálové záhlaví se odkazuje v poli 511 a v poli 680 se uvádí poznámka: Toto záhlaví se používá pouze při monografickém zpracování publikace.<br />
* Státní správa.
 
* Vstupní prvek - jméno státu (geografické jméno - vždy česky) $ačesko.$bnejvyšší soud; $arakousko.$bbotschaft (Česko) - rakouské velvyslanectví v Česku.
 
Samospráva
 
* Pod geografickým jménem správního celku - vždy česky - $apardubický kraj (Česko).$bkrajský úřad.
 
* Prezident $ačesko.$bprezident (1993-2003 : Havel); $ačesko.$bpředseda vlády
 
* Výjimka – ústavy Akademie věd ČR. Nejsou považovány za podřízenou složku.<ref name="Balik"> </ref>
 
  
== KONFERENČNÍ AUTORITY ==
+
'''Indikátor''' <br />
 +
Rozlišujeme 3 druhy indikátorů <br />
 +
0 = Invertovaná forma jména<br />
 +
1= Jméno jurisdikce<br />
 +
2= Jméno v přímém pořadí<br />
 +
<br />
  
=== Volba selekčních údajů ===
+
Indikátor 0 a 1 se většinou v konferenčním záhlaví nevyskytuje a používá se zejména jméno v přímém pořadí.<br />
Konferenční záhlaví nebo záhlaví pro akce je považováno za jedno z druhů korporativních záhlaví. Jméno kon-ference/akce může tvořit hlavní záhlaví pro díla, zaznamenávající kolektivní činnost korporace, např. Sborníky referátů, katalogy výstav a další díla ad hoc událostí (sportovní soutěže, expedice, veletrhy a festivaly).
 
  
Hlavní záhlaví
+
'''Pod pole $a''' <br />
* Pojmenovaná x nepojmenovaná konference/akce.
+
Zde se uvádí vstupní prvek název akce. Nepatří sem ale akce, které se podřizují korporaci. Pokud název dostatečně vypovídá jménem, pořadím, rokem, místem konání nepřipojujeme obecný kvalifikátor. V záhlaví, ve kterém se nevyskytuje $n pořadí akce nebo $d datum akce, zde můžeme obecný kvalifikátor použít. <br />
* Pojmenovaná: určitý člen v názvu, spíše specifické výrazy než obecně, velká počáteční písmena každého slova v názvu (zejména v angličtině); musejí být uvedena v dokumentu, nejlépe výrazně =>hlavní záhlaví pro konf.
+
<br />
* Nepojmenovaná: obecný výraz (seminář o katalogizaci) = > konferenční Záhlaví se netvoří.
 
  
Vedlejší záhlaví
+
'''Další údaje''' <br />
* Minimálně případů
+
Další důležité informace, které se pojí s konferenčními autoritami jsou datum konání akce $d, číslo pořadí akce $n, místo konání akce $c. (viz. Korporace)<ref>Světlíková, Svojmila. ''Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21'': korporace. Národní knihovna [web]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. [cit. 07.09.2012] Dostupné: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/marc-21-korporace-autority</ref>
* Druhá a třetí konference/akce
 
* Popisná jednotka se celá nevěnuje konf./akci
 
  
MARC 21
+
=== Názvové autority ===
* 111 – hlavní záhlaví
+
<br />
* 711 – vedlejší záhlaví
+
Unifikovaný název propojuje všechny katalogizační záznamy daného díla, které se vyskytuje pod různými názvy a jazyky. Unifikovaný název identifikuje dílo, pokud se nějak liší od hlavního názvu. Unifikovaný název tvoříme hlavně u právnických děl, u hudebních, u posvátných děl, u anonymních atd.  V záhlaví používáme pro zápis unifikovaných názvů pole 130 a 240. Unifikovaný název můžeme do pole 130 zapsat i v případě, že jsme nevytvořili autoritní záznam a v pod poli $7 nemá číslo autority. Přesnost názvu bychom tedy měli vždy kontrolovat.<br />
* X11 – všeobecná pravidla pro zápis do formátu
 
  
Pravidla pro zápis jména
+
'''Výběr názvu'''<br />
* Vždy v jazyce korporace – preferovaná forma. Vynechejte úvodní mluvnický člen.
+
Díla, které byla vytvořena po roce 1500 napíšeme název v původním jazyce.<br />
* Má-li konference jako jedna ze série konferencí jak své vlastní jméno, tak i jméno obecnější, použijte vlastní jméno dané konference (všechny další formy jména se zapíší v autoritním záznamu v odkazových polích).
+
<br />
* Úplná forma – vždy přednost před zkratkou.
 
* Kvalifikátory – vždy česky.
 
* Podřízená složka ($b) spíše výjimečně
 
* Název konference/akce - většinou nestojí o samotě
 
* Kvalifikátor se nachází za vstupním prvkem, popř. Podřízenou složkou v „(...)“. Vždy je česky.
 
* Pokud je konference/akce jednou z číslovaných akcí se stejným jménem, připojte řadovou číslovku do tohoto podpole. Není-li pořadové číslo konferencí pravidelné, nepřipojujte jej. Jakoukoli nepravidelnost volitelně vy-světlete v poznámce, popř. Vysvětlujícím odkazu.
 
* Je-li záhlaví vytvořeno pro jednu akci, připojte rok či roky, kdy byla konference/akce pořádána.
 
  
Místo konání akce
+
'''Doplňky k unifikovaným názvům''' <br />
* Připojte jméno místa nebo jinou lokaci (instituci např.), ve které se konference/akce konala. Uveďte jméno místa v češtině, nejlepší je se řídit souborem autorit geografických názvů.
+
Musíme rozlišit dvě shodná záhlaví a zjistit obsah popisné jednotky např. jazyk<br />
* Obecné pojmenování zasedání korporace: 2# $ainternational Labour Organisation.$beuropean Regional Con-ference$n(2. :$d1968 :$cženeva, Švýcarsko).<ref name="Balik"> </ref>
 
  
== NÁZVOVÉ AUTORITY ==
+
'''Skupinové unifikované názvy''' <br />
 +
Jedná se o soubor děl nebo výtahů od jednoho autora<ref>''Unifikovaný název ve věcném zpracování'': pracovní text. Národní autority ČR [web] Dostupné: http://autority.nkp.cz/unifikovane-nazvy/unifikovany-nazev-ve-vecnem-zpracovani-pracovni-text/</ref>
  
Selekční údaje
+
Pro popis názvu málokdy využijeme pole 765 a to ve 3 případech:<br />
* V RDA – zejména oblast „vztahů“.
 
* Cílem pravidel je identifikovat vztahy mezi entitami 1. Skupiny FRBR – dílo, vyjádření, provedení, jednotka na-vzájem.
 
* Mezi odpovědnými entitami – osoba, korporace, rodina navzájem (v autoritních záznamech).
 
* Mezi odpovědnými entitami a zdroji.<ref name="požadavky"> </ref>
 
  
Preferovaný název díla
+
1) Název originálu se liší od stanoveného unifikovaného názvu<br />
* Klíčová úloha v RDA podle FRBR – dílo (+ vyjádření) a jejich identifikace a identifikace vztahů.
+
''Příklad'' <br />
* Atributy díla a vyjádření: Vztahy k dalším entitám i mezi stejnými entitami, Autoritní záznam
+
''0 411 $a cze $h eng'' <br />
 
+
''100 1 $a Shakespeare, Wiliam, $d 1564-1616 $7 jn19981002129 $4 aut'' <br />
Pole 130 a 730
+
''240 1.0 $a Hamlet. $I Česky $7 aun2006373422'' <br />
* Anonymní díla – posvátné knihy, anonymní díla před rokem 1500
+
''245 1.0 $a Tragický příběh Hamleta, prince dánského'' <br />
130 0# $abible.$pevangelium Lukášovo.$lčesky
+
''765 0 $t Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark''<ref name="názvy"></ref> <br />
245 10 $aevangelium podle Lukáše a Žalmy
+
<br />
730 02 $abible.$pžalmy.$lčesky
+
2) Dílo bylo přeloženo z jiného jazyka
 
+
<br />
Specifické případy
+
''Příklad:'' <br />
# Několik děl od různých autorů bez společného názvu - Pokud možno uvést ve vedlejším záhlaví název ve formě preferovaného názvu díla.
+
''0411 $a cze $h bur $k ger'' <br />
# Několik děl se společným názvem - Poznámka č. 505.
+
''245 0.0 $a Barmské pohádky'' <br />
# Dílo je modifikací jiného díla - Propojovací pole - 787 – související názvy.
+
''765 0 $t Märchen aus Birma''<ref name="názvy"></ref> <br />
 
 
Edice - pole 490 a 8XX
 
Buď: 490 1# $aspisy Jana Čepa ;$vsv. 3
 
800 1# $ačep, Jan,$d1902-1974.$tspisy
 
 
 
Nebo: 490 1# $azprávy / Česká botanická společnost$v2002/1
 
800 1# $ačep, Jan,$d1902-1974.$tsebraná díla.$lčesky.$f1999
 
810 2# $ačeská botanická společnost.$tzprávy
 
 
 
Funkce preferovaného názvu díla
 
* Shromažďovací; identifikační; rozlišovací.
 
* Dělení preferovaného názvu díla.
 
* Podle úrovně popisu rozlišujeme: individuální a skupinové.
 
 
 
Typologie pro preferovaný název díla
 
* Účelová; díla vytvořená po roce 1500; díla vytvořená před rokem 1501 (klasická a byzantská řecká díla, anonymní díla, která nejsou psána řeckým ani latinským písmem); posvátné knihy; liturgická díla, náboženská vy-znání, vyznání víry atd.; oficiální dokumenty papeže atd.
 
Strukturace
 
* Preferovaný název díla se skládá: vstupní prvek (úvodní část) a doplňky (doplňky v podstatě slouží pro identifikaci vyjádření).
 
 
 
Hlavní x vedlejší záhlaví
 
* Dílo anonymní - pak hlavní záhlaví ve formě preferovaný název díla (pole 130).
 
* Dílo má autora (personálního či korporativního) => autor hlavní záhlaví, preferovaný název díla ve vedlejším záhlaví (pole 240 a další).
 
  
Preferované názvy děl
+
3) Nelze důvěřovat informacím o názvu nebo je tento poznatek špatně dohledatelný<ref name="názvy">''Unifikované názvy X Názvy originálu''. Národní knihovna [web] [cit. 18.02.2015] Dostupné: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/katalogizacni-politika/unifikovane-nazvy-x-nazvy-originalu</ref>
* Díla po roce 1500; individuální názvy po roce 1500; části díla; skupinové názvy; právnické dokumenty atd.<ref name="Balik"> </ref>
 
  
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==

Verze z 28. 9. 2020, 17:00


Autority

Ve formátu Marc 21 se autority rozdělují na personální (jména autorů), názvy korporací, konferenční (jméno akce) a na názvové autority. V poli 06 se nachází kód autoritního záznamu. Údaje o pevné délce v poli 08 označují druh záznamu souboru autorit. Oblast personálních autorit slouží k přesnému vyjádření autorova jména a informací o něm. Tyto údaje se musejí hlavně zobrazit v poli 100. Toto pole není v žádném případě duplicitní. Další specifické údaje se nacházejí v polích 600 (Vedlejší věcné záhlaví, 700 (Vedlejší záhlaví). Pole 110 se používá pro tvorbu korporativního záhlaví, další informace můžeme najít v polích 610 a 710 (Vedlejší záhlaví). Blok týkající se záhlaví pro jména akcí obsahuje označení obsahu indikátorů a podpolí, jež se nejčastěji používají v polích pro jména akcí v záhlaví, tj. v polích 111, 611, 711. Pro zápis unifikovaných názvů použije pole 130, 240.[1]


Jména osob (personální autority)


Jméno tvůrce se zapíše pod takovou formou, kterou autor běžně používá a v jazyce daného autora. Vycházíme z hlavního pramene popisu díla nebo z databáze národních autorit. Ne, ve všech případech lze aplikovat unifikovaný zápis jména (příjmení, jméno) a to, když autor uvede pouze rodné jméno např. svatí, papežové, panovníci nebo osoby těžko geograficky zařaditelné a další významné osobnosti. Pokud v tomto ohledu existuje počeštěná forma jména těchto osob, použijeme ji. Jestliže je jméno složeno z více části postupujeme podle příručkových pramenů vydaných v jazyce autora nebo země, kde působí (AACR2, RDA). V případě že seznamy neexistují nebo se k nim nedostaneme, vycházíme z pravidel země nebo jazyka spojené s autorem. Autor může publikovat pod více bibliografickými identitami. Za preferovanou formu se volí později nejběžněji užívané jméno, vše ostatní se odkáže v záznamu autority. Úvodní členy na počátku polí pro jmenná záhlaví se obvykle vynechávají, pokud nejsou zapisovány záměrně. Vynechávají se úvodní členy, kterými začíná název nebo jeho část v polích pro vedlejší záhlaví jméno/název, tj. v polích 600,700,800.

Indikátory

První indikátor:
0-jméno se uvádí pouze pod křestním jménem
1-jméno se uvedeno pod příjmením
3-jméno se označí pod jménem rodiny

Druhý indikátor není definován.

Jména rodů a rodin

U jména rodin šlechtických a panovnických rodů použijeme českou variantou formu jména. Jméno musí být zpětně vyhledatelné. Ostatní jména zapisujeme v jazyce originálu. Za jménem se nachází kulatá závorka s daným kvalifikátorem. V kvalifikátoru uvedeme „rod“ pokud se jedná o jméno šlechtického nebo panovnického rodu, jestli bychom chtěli zapsat jméno současné rodiny nebo starší rodiny, která nebyla šlechtická ani panovnická, dáme přednost výrazu „rodina“. Koncovky u rodin a rodů se rozlišují následovně: rodina – ovi, rod- ové. U jmen, která vycházejí forem z přídavných jmen se použije 1. pád množného čísla. Př. 100 3 $a Lobkowiczové (rod) [2]


Římské číslice

V pod poli $b zapisujeme římská číslice samotné nebo s další částí křestního jména. Používají se v případě označení nějakého titulu. V indikátoru uvedeme hodnotu 0. Za číslicí následuje tečka. Římské číslice se vážou k osobnímu jménu. Pokud se ale číslice týkají spíše titulů samotných, zapisujeme číslici do pod pole $c.

Životní data osob

V záhlaví dat bychom neměli používat výrazy „stol“ a „činný“. Pokud je to možné datum se musí shodovat se skutečnými roky narození a úmrtí, jestliže nevíme přesná data použijeme zkratku „ca“. Jedná se zejména o roky úmrtí v období světových válek. Data do záhlaví uvedeme v případě: 1. Osoba žije, rok narození známe ($a Kozlová, Johanna, $d1980-) [2] , 2. Osoba již nežije, roky narození a úmrtí jsou známé ($a Šilar, Jan, $d 1911-2005)[2] 3. Osoba již nežije a známe pouze rok narození ($a Woolner, Ronald, $d 1908)[2]4. Osoba nežije a je znám pouze rok úmrtí ($a Šmeralová, Soňa, $d zemř. 1971)[2] 5. Pokud se najdou osoby se stejným jménem i rokem narození zapisuje se to: $a (Novák, Jiří, $d 1967 ún. 5-, $a Novák, Jiří, $d 1967 břez 7)[2]

Rozpis iniciál rodného/ křestního jména nebo úplnější forma jména

Pod pole obsahuje úplnější formu jména zapsanou v kulatých závorkách. Nemusí se jednat pouze o rozpis iniciál ale také o rozšíření o další, neuvedené jméno. Tato forma se používá, pokud musíme rozlišit dvě jinak identická záhlaví nebo v případě že autor se ve většinou uvádí v úplné formě jména. Př. 100 1 $a Lawrence C. H. $q (Clifford Hugh), $d 1921[2]

Doplňky ke jménu jiné než data

Doplňky používáme jenom když jsou úzce spojeny se jménem. Tyto atributy musíme v autoritním záhlaví napsat hlavně u nejvyšších panovnických, církevních hodností. V ostatních situacích se rozhodneme podle následujících pravidel:

Církevní hodnosti

Titul, který v autoritním záznamu uvádíme vždy a upřednostňujeme ho před ostatními, je papež. Např. biskup a další církevní hodnosti zapisujeme do záznamu pouze v situaci, kdy osoba uvedla jenom křestní jméno. Pokud osoba vlastní více titulů zapíšeme ten nejvyšší z jeho hodností.

Křesťanští svatí

V záhlaví se „svatý“ použije v případě křesťanského světce. Pokud tento světec zastával i jiný úřad např. panovnický tak se do záhlaví musí vložit doplněk „vladařský“ a doplněk svatý se zapíše v odkazované formě jména.

Tituly panovníků

V doplňku se objeví titul panovníka a název příslušného státu nebo národa. Zapisujeme pouze nejvyšší tituly a ty, které panovník používá. Nepřipojují se přívlastky spojované se jménem, uvedeme je v odkazech.[2]


Korporativní záhlaví


Korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy). Ve vstupním prvku $a zapíšeme jméno ve formě, která daná korporace používá a připojíme ho v jazyce instituce. Formy jména by se měla kontrolovat v souboru geografických autorit. Indikátory máme 3, ale 0 většinou nehraje žádnou roli v korporativním záhlaví. Dále se musí dbát na odlišení druhů 4 kvalifikátorů. Zapisujeme do polí 110 (Hlavní záhlaví), do 610 a 710 (Vedlejší záhlaví).


Indikátory

0 = invertovaná forma jména
1 = Jméno jurisdikce-používá se při tvorbě záhlaví pro státní/ správní orgány a organizace a státní činitele
2 = Jméno v přímém pořadí – používá se při tvorbě záhlaví pro korporace, které se nezapisují pod jménem jurisdikce, ale pod jménem korporace v přímém pořadí

1.Obecný kvalifikátor
Pokud nevíme jistě, jestli se jedná korporaci nebo jméno instituce, které můžeme snadno zaměnit.

2. Kvalifikátor místa
Tento kvalifikátor nám pomáhá rozlišit korporace, které se stejně jmenují nebo názvy jsou zaměnitelné. Kvalifikátor místa se musí povinně zapisovat u: galerie, muzea, knihovny, nemocnice, základní a střední školy. Pokud se kvalifikátor stal součástí jména korporace, neuvádíme ho např. Muzeum hlavního města Prahy.

3.Instituce jako kvalifikátor
Použijeme ho, když zapisujeme vědecké ústavy- např. Akademie věd ČR. V případě, že bychom chtěli kvalifikátor přiradit zahraniční korporaci tak ale jedině v originálním jazyce instituce, nepřekládá se do češtiny.

4. Rok jako kvalifikátor
Tento kvalifikátor použijeme v případě, že jména korporací jsou shodná nebo snadno zaměnitelná, zejména kvalifikátor zapisujeme pro odlišení stejného jména, kterým se korporace identifikovala v různých letech své existence. Pokud to považujeme za nutné lze uvést i více než jeden kvalifikátor. Nejčastěji se vyskytuje vedle sebe obecný kvalifikátor a kvalifikátor místa.

Pod pole $b – podřízená složka
Zapisujeme v případě podřízených a souvisejících korporací v podřízeným vztahu. Pod pole $b je od vstupního prvku $a vždy oddělujeme tečkou.

Pod pole $n –číslo pořadí akce
Používá se pro akci zapsanou v podřízeném vztahu ke korporaci. Součástí tohoto pod pole je i název korporace a akce vyjadřuje podřízenost ke korporaci.

Pod pole $d – datum konání akce
Datum konání dáváme do kulaté závorky. Pokud se před datumem nachází údaj o číslu akce, začátek kulaté závorky připojíme do pod pole $n. Jestliže následuje za datem údaj o místu konání akce, tak se kulatá závorka v pod poli $d neuzavírá a zapíšeme tam místo toho dvojtečku a oboustrannou mezeru.

Pod pole $c – místo konání akce
Místo konání akce zapisujeme do kulaté závorky. Pokud se před místem konání akce nacházejí další údaje (číslo akce, datum konání akce) začátek závorky se objeví v pod poli $n nebo $d. Formu jména místa musíme zkontrolovat v souboru geografických autorit.[3]

Konferenční autority


Konferenční záhlaví nebo záhlaví pro akce je považováno za jedno z druhů korporativních záhlaví. Jméno konference/akce může tvořit hlavní záhlaví pro díla, zaznamenávající kolektivní činnost korporace, např. Sborníky referátů, katalogy výstav a další díla ad hoc událostí (sportovní soutěže, expedice, veletrhy a festivaly). Pro zápis jména akcí používáme pole 111(Hlavní záhlaví), 611, 711 (Vedlejší záhlaví). Jméno akce rozlišujeme na monografické a seriálové. V souboru autorit ale můžeme použít oba tyto typy jak monografický, tak seriálový, ale musíme je náležitě propojit.

Autoritní záznam se seriálový záhlavím
V poli 680 se objevuje informační poznámka o typu akce a její periodicitě apod. Odkazuje na monografické autority. Může se zde objevovat jiné varianty jména akce v poli 411.

Autoritní záznam s monografickým záhlavím
Na seriálové záhlaví se odkazuje v poli 511 a v poli 680 se uvádí poznámka: Toto záhlaví se používá pouze při monografickém zpracování publikace.

Indikátor
Rozlišujeme 3 druhy indikátorů
0 = Invertovaná forma jména
1= Jméno jurisdikce
2= Jméno v přímém pořadí

Indikátor 0 a 1 se většinou v konferenčním záhlaví nevyskytuje a používá se zejména jméno v přímém pořadí.

Pod pole $a
Zde se uvádí vstupní prvek název akce. Nepatří sem ale akce, které se podřizují korporaci. Pokud název dostatečně vypovídá jménem, pořadím, rokem, místem konání nepřipojujeme obecný kvalifikátor. V záhlaví, ve kterém se nevyskytuje $n pořadí akce nebo $d datum akce, zde můžeme obecný kvalifikátor použít.

Další údaje
Další důležité informace, které se pojí s konferenčními autoritami jsou datum konání akce $d, číslo pořadí akce $n, místo konání akce $c. (viz. Korporace)[4]

Názvové autority


Unifikovaný název propojuje všechny katalogizační záznamy daného díla, které se vyskytuje pod různými názvy a jazyky. Unifikovaný název identifikuje dílo, pokud se nějak liší od hlavního názvu. Unifikovaný název tvoříme hlavně u právnických děl, u hudebních, u posvátných děl, u anonymních atd. V záhlaví používáme pro zápis unifikovaných názvů pole 130 a 240. Unifikovaný název můžeme do pole 130 zapsat i v případě, že jsme nevytvořili autoritní záznam a v pod poli $7 nemá číslo autority. Přesnost názvu bychom tedy měli vždy kontrolovat.

Výběr názvu
Díla, které byla vytvořena po roce 1500 napíšeme název v původním jazyce.

Doplňky k unifikovaným názvům
Musíme rozlišit dvě shodná záhlaví a zjistit obsah popisné jednotky např. jazyk

Skupinové unifikované názvy
Jedná se o soubor děl nebo výtahů od jednoho autora[5]

Pro popis názvu málokdy využijeme pole 765 a to ve 3 případech:

1) Název originálu se liší od stanoveného unifikovaného názvu
Příklad
0 411 $a cze $h eng
100 1 $a Shakespeare, Wiliam, $d 1564-1616 $7 jn19981002129 $4 aut
240 1.0 $a Hamlet. $I Česky $7 aun2006373422
245 1.0 $a Tragický příběh Hamleta, prince dánského
765 0 $t Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark[6]

2) Dílo bylo přeloženo z jiného jazyka
Příklad:
0411 $a cze $h bur $k ger
245 0.0 $a Barmské pohádky
765 0 $t Märchen aus Birma[6]

3) Nelze důvěřovat informacím o názvu nebo je tento poznatek špatně dohledatelný[6]

Zdroje

Reference

  1. BALÍKOVÁ, Marie. Katalogizace ve formátu Marc 21: stručná instrukce a příklady pro knihy a některé typy pokračujících zdrojů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2004. ISBN 80-7050-438-2
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. Světlíková, Svojmila. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: korporace. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-508-7
  4. Světlíková, Svojmila. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: korporace. Národní knihovna [web]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. [cit. 07.09.2012] Dostupné: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/marc-21-korporace-autority
  5. Unifikovaný název ve věcném zpracování: pracovní text. Národní autority ČR [web] Dostupné: http://autority.nkp.cz/unifikovane-nazvy/unifikovany-nazev-ve-vecnem-zpracovani-pracovni-text/
  6. 6,0 6,1 6,2 Unifikované názvy X Názvy originálu. Národní knihovna [web] [cit. 18.02.2015] Dostupné: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/katalogizacni-politika/unifikovane-nazvy-x-nazvy-originalu

Související články


Klíčová slova

personální autority, korporativní autority, konferenční autority, názvové autority