Rychlé čtení: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
==== '''Rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení''' ====
+
'''Rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení''' (anglicky: [[speed reading]] <ref>'''Speed reading'''<br />
(anglicky: [[speed reading]] <ref>'''Speed reading'''<br />
 
 
Wikipedia contributors, 'Speed reading', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 7 November 2016, 08:41 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Speed_reading&oldid=748265295> [accessed 7 November 2016]
 
Wikipedia contributors, 'Speed reading', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 7 November 2016, 08:41 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Speed_reading&oldid=748265295> [accessed 7 November 2016]
</ref> “, „rapid reading“), (francouzsky: [[lecture rapide]]<ref>'''Lecture rapide'''<br />
+
</ref> “, rapid reading), (francouzsky: [[lecture rapide]]<ref>'''Lecture rapide'''<br />
 
Contributeurs à Wikipedia, 'Lecture rapide', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 4 octobre 2016, 13:24 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Lecture_rapide&oldid=130347904> [Page consultée le 8 novembre 2016]
 
Contributeurs à Wikipedia, 'Lecture rapide', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 4 octobre 2016, 13:24 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Lecture_rapide&oldid=130347904> [Page consultée le 8 novembre 2016]
 
</ref>") je technika pro zrychlení čtení.  
 
</ref>") je technika pro zrychlení čtení.  
Řádek 16: Řádek 15:
 
Technika rychlého čtení má kořeny zejména ve Francii konce 19.století; následně se rozvíjela ve Spojených státech v 1. polovině 20. století a poté v ostatních zemích Evropy, vč. Československa.
 
Technika rychlého čtení má kořeny zejména ve Francii konce 19.století; následně se rozvíjela ve Spojených státech v 1. polovině 20. století a poté v ostatních zemích Evropy, vč. Československa.
  
=== Názvosloví, vývoj termínu ===
+
== Historický vývoj, vývoj názvosloví ==
 
Vlastní termín „rychlé čtení“ není zcela ustálen, a to zejména z důvodů různého vývoje vlastní techniky a existence různých metod čtení; termín „rychlé čtení“, resp. spojení těchto slov v jedno „rychločtení“ bývá zaměňováno s názvy jiných metod čtení, jako např. „efektivní“ čtení, resp. čtení „racionální“.<br />
 
Vlastní termín „rychlé čtení“ není zcela ustálen, a to zejména z důvodů různého vývoje vlastní techniky a existence různých metod čtení; termín „rychlé čtení“, resp. spojení těchto slov v jedno „rychločtení“ bývá zaměňováno s názvy jiných metod čtení, jako např. „efektivní“ čtení, resp. čtení „racionální“.<br />
 
V angličtině je rovněž používáno více názvů pro tuto techniku čtení a to zejména: „speed reading“ a „rapid reading“.<br />
 
V angličtině je rovněž používáno více názvů pro tuto techniku čtení a to zejména: „speed reading“ a „rapid reading“.<br />
Řádek 22: Řádek 21:
  
 
=== Historický vývoj ===
 
=== Historický vývoj ===
 
 
Čtení, resp. způsob nebo technika čtení je jednak závislá na druhu textu, který je čten – zda jde o text odborný, nebo populární a pak zejm. na druhu písma, kterým je text napsán. <br />
 
Čtení, resp. způsob nebo technika čtení je jednak závislá na druhu textu, který je čten – zda jde o text odborný, nebo populární a pak zejm. na druhu písma, kterým je text napsán. <br />
 
Zejména kanadský filosof [[Marshall McLuhan|Marshall McLuhan]] <ref>'''MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla.'''<br />
 
Zejména kanadský filosof [[Marshall McLuhan|Marshall McLuhan]] <ref>'''MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla.'''<br />
 
1. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3.; z anglického originálu Essential McLuhan (ed. Eric McLuhan a Frank Zingore, Concord, Ontario, Anansi 1995) přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza</ref>se zabýval vlivem druhu písma – zejména abecedního, resp. [[fonetického]]<ref>'''Fonetika'''<br />
 
1. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3.; z anglického originálu Essential McLuhan (ed. Eric McLuhan a Frank Zingore, Concord, Ontario, Anansi 1995) přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza</ref>se zabýval vlivem druhu písma – zejména abecedního, resp. [[fonetického]]<ref>'''Fonetika'''<br />
 
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Fonetika [online]. c2015 [citováno 9. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fonetika&oldid=13145519></ref> na způsob myšlení: např. „[[ideogram]]“ je komplexní tvar, resp. výraz a vtahuje všechny smysly do procesu čtení (včetně tištěného ideogramu dnešní Číny) a tedy nedovoluje oddělení smyslů – vytváří asociace; abeceda naopak redukuje současné užití všech smyslů na jediný vizuální kód.<br />
 
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Fonetika [online]. c2015 [citováno 9. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fonetika&oldid=13145519></ref> na způsob myšlení: např. „[[ideogram]]“ je komplexní tvar, resp. výraz a vtahuje všechny smysly do procesu čtení (včetně tištěného ideogramu dnešní Číny) a tedy nedovoluje oddělení smyslů – vytváří asociace; abeceda naopak redukuje současné užití všech smyslů na jediný vizuální kód.<br />
V této souvislosti např. francouzské prameny uvádějí, že Claude-François Lizarde Radonvilliers ><ref>Claude-François Lizarde de Radonvilliers<br />
+
V této souvislosti např. francouzské prameny uvádějí, že Claude-François Lizarde Radonvilliers <ref>'''Claude-François Lizarde de Radonvilliers'''<br />
 
Contributeurs à Wikipedia, 'Claude-François Lizarde de Radonvilliers', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 mars 2016, 20:34 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Claude-Fran%C3%A7ois_Lizarde_de_Radonvilliers&oldid=123969885> [Page consultée le 9 novembre 2016] </ref>  již v roce 1768 vytvořil  pro děti krále metodu kombinující tvar slova s obrázkem představující jeho smysl.
 
Contributeurs à Wikipedia, 'Claude-François Lizarde de Radonvilliers', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 mars 2016, 20:34 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Claude-Fran%C3%A7ois_Lizarde_de_Radonvilliers&oldid=123969885> [Page consultée le 9 novembre 2016] </ref>  již v roce 1768 vytvořil  pro děti krále metodu kombinující tvar slova s obrázkem představující jeho smysl.
  
Obecně je však technika rychlého čtení spojována s oftalmologem [[Emilem Javalem]]<ref>Émile Javal<br />
+
Obecně je však technika rychlého čtení spojována s oftalmologem [[Emilem Javalem]]<ref>'''Émile Javal'''<br />
 
Contributeurs à Wikipedia, 'Émile Javal', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 5 novembre 2016, 09:47 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=%C3%89mile_Javal&oldid=131525314> [Page consultée le 9 novembre 2016] </ref>, který koncem 19. století zjistil, že se oči při čtení nepohybují plynule, ale že se vždy na zlomek vteřiny zastavují, tzv. fixují; toto zjištění je základem pro termín „oční fixace“; „oční fixace“ zachytí u různých lidí různý počet písmen, tedy tzv. „zrakové pole“.
 
Contributeurs à Wikipedia, 'Émile Javal', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 5 novembre 2016, 09:47 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=%C3%89mile_Javal&oldid=131525314> [Page consultée le 9 novembre 2016] </ref>, který koncem 19. století zjistil, že se oči při čtení nepohybují plynule, ale že se vždy na zlomek vteřiny zastavují, tzv. fixují; toto zjištění je základem pro termín „oční fixace“; „oční fixace“ zachytí u různých lidí různý počet písmen, tedy tzv. „zrakové pole“.
  
Dalším mezníkem v rozvoji techniky rychlého čtení, resp. zkoumání vizuálního vnímání, pozornosti a reakčního času bylo období 1. světové války, kdy vědci vyvinuly přístroj zvaný [[tachystoskop]]<ref>'''Tachistoscope'''<br />
+
Dalším mezníkem v rozvoji techniky rychlého čtení, resp. zkoumání vizuálního vnímání, pozornosti a reakčního času bylo období 1. světové války, kdy vědci vyvinuly přístroj zvaný [[tachystoskop]]<ref>'''Tachistoscope'''<br />
 
Wikipedia contributors, 'Tachistoscope', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 9 February 2015, 11:33 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Tachistoscope&oldid=646334447>
 
Wikipedia contributors, 'Tachistoscope', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 9 February 2015, 11:33 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Tachistoscope&oldid=646334447>
 
[accessed 9 February 2015]
 
[accessed 9 February 2015]
</ref> (též „tachyskop“) pro výcvik pilotů k rozeznávání letadel; tachystoskop byl následně využíván pro výuku rychlého čtení.
+
</ref> (též tachyskop) pro výcvik pilotů k rozeznávání letadel; tachystoskop byl následně využíván pro výuku rychlého čtení.
  
 
Po 1. světové válce se vyvíjejí různé další metody, resp. techniky čtení a to v souvislosti s rozvojem jiných vědních oborů, např. psychologie.<br />
 
Po 1. světové válce se vyvíjejí různé další metody, resp. techniky čtení a to v souvislosti s rozvojem jiných vědních oborů, např. psychologie.<br />
Ve Francii je to tzv. „méthode globale“<ref>'''Méthode globale'''<br />
+
Ve Francii je to tzv. ''méthode globale''<ref>'''Méthode globale'''<br />
 
Contributeurs à Wikipedia, 'Méthode globale', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 novembre 2016, 20:30 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C3%A9thode_globale&oldid=131448532> [Page consultée le 7 novembre 2016]
 
Contributeurs à Wikipedia, 'Méthode globale', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 novembre 2016, 20:30 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C3%A9thode_globale&oldid=131448532> [Page consultée le 7 novembre 2016]
 
</ref>, která spočívá ve čtení slov po slabikách, nikoli po hláskách;<br />
 
</ref>, která spočívá ve čtení slov po slabikách, nikoli po hláskách;<br />
Řádek 49: Řádek 47:
 
Ve 30. letech belgický profesor Ovide Decroly<ref>'''Jean-Ovide Decroly'''<br />
 
Ve 30. letech belgický profesor Ovide Decroly<ref>'''Jean-Ovide Decroly'''<br />
 
Contributeurs à Wikipedia, 'Ovide Decroly', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 7 septembre 2016, 09:55 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Ovide_Decroly&oldid=129377053> [Page consultée le 7 novembre 2016]  
 
Contributeurs à Wikipedia, 'Ovide Decroly', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 7 septembre 2016, 09:55 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Ovide_Decroly&oldid=129377053> [Page consultée le 7 novembre 2016]  
</ref> svými experimenty dává do souvislostí tzv. "oralitu" a psaní; zdůraznil význam cíle četby v souvislosti s možností eliminace redundantních <ref>'''Redundance'''<br />
+
</ref> svými experimenty dává do souvislostí tzv. ''oralitu'' a psaní; zdůraznil význam cíle četby v souvislosti s možností eliminace redundantních <ref>'''Redundance'''<br />
 
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Redundance [online]. c2016 [citováno 9. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Redundance&oldid=14170094> </ref> informací z textu.
 
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Redundance [online]. c2016 [citováno 9. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Redundance&oldid=14170094> </ref> informací z textu.
  
 
Ve 40. letech, resp. během 2. světové války se technika rychlého čtení uplatňuje hodně v armádě Spojených států a to zejm. prostřednictvím naučných filmů a pomoci tachystoskopu.
 
Ve 40. letech, resp. během 2. světové války se technika rychlého čtení uplatňuje hodně v armádě Spojených států a to zejm. prostřednictvím naučných filmů a pomoci tachystoskopu.
  
V 50. letech se o rozvoj techniky rychlého čtení zasloužila výrazně Američanka [Evelyn Woodová|Evelyn Woodová]<ref>'''Evelyn Nielsen Wood'''<br />
+
V 50. letech se o rozvoj techniky rychlého čtení zasloužila výrazně Američanka [[Evelyn Woodová|Evelyn Woodová]]<ref>'''Evelyn Nielsen Wood'''<br />
 
Wikipedia contributors, 'Evelyn Wood (teacher)', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 27 September 2016, 12:21 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Evelyn_Wood_(teacher)&oldid=741426356> [accessed 27 September 2016]
 
Wikipedia contributors, 'Evelyn Wood (teacher)', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 27 September 2016, 12:21 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Evelyn_Wood_(teacher)&oldid=741426356> [accessed 27 September 2016]
</ref>; v roce 1958 na univerzitě v Utahu představila svou vlastní metodu rychlého čtení zveřejněná jako Evelyn Wood's Reading Dynamics; metoda spočívá spíše než ve čtení textu z leva doprava, ve čtení skupin slov a odhadu myšlenek, resp. obsahu textu; zároveň se prosazovala snaha vyhnout se nedobrovolné regresi; metodika zároveň preferovala použití prstu jako ukazovátka na textu pro eliminaci subvoklizace: pohyb prstu po stránce upoutává pozornost očí a pomáhá plynulému čtení.
+
</ref>; v roce 1958 na univerzitě v Utahu představila svou vlastní metodu rychlého čtení zveřejněná jako [http://www.ewrd.com/ewrd/index.asp ''Evelyn Wood's Reading Dynamics'']; metoda spočívá spíše než ve čtení textu z leva doprava, ve čtení skupin slov a odhadu myšlenek, resp. obsahu textu; zároveň se prosazovala snaha vyhnout se nedobrovolné regresi; metodika zároveň preferovala použití prstu jako ukazovátka na textu pro eliminaci ''subvokalizace'': pohyb prstu po stránce upoutává pozornost očí a pomáhá plynulému čtení.
  
 
Koncem 50. let se techniky rychlého čtení postupně rozpracovávaly i v Evropě.<br />
 
Koncem 50. let se techniky rychlého čtení postupně rozpracovávaly i v Evropě.<br />
Ve Velké Británii vyšla v roce  1957 první učebnice autora Harryho Bayleyho ''Quicker reading'' a později byl natočen i instruktážní film ''Speed Up Your Reading''. [KREJČÍ, 2008, s. 11]
+
Ve Velké Británii vyšla v roce  1957 první učebnice autora Harryho Bayleyho [https://lccn.loc.gov/57004527 ''Quicker reading''] a později byl natočen i instruktážní film ''Speed Up Your Reading''. [KREJČÍ, 2008, s. 11]
  
V 60. letech ve Spojených státech rozvíjeli techniku rychlého čtení manželé Leeuowi (kniha ''Read Better, Read Faster''), v Německu Wolfgang Zielke (''Schneller Lesen – besser lesen'') a v bývalém Sovětském svazu to byli I.Z.Postolevskij a E.G.Semenov [KREJČÍ, 2008, s. 11].<br />
+
V 60. letech ve Spojených státech rozvíjeli techniku rychlého čtení manželé Leeuowi ([https://lccn.loc.gov/88130958 ''Read Better, Read Faster'']), v Německu Wolfgang Zielke (''Schneller Lesen – besser lesen'') a v bývalém Sovětském svazu to byli I.Z.Postolevskij a E.G.Semenov [KREJČÍ, 2008, s. 11].<br />
Ve Francii se technikou rychlého čtení zabýval zejména Francois Richeaudeau, který se zaměřuje na rychlost čtení a čitelnost textů tak, aby byly více kompatibilní pro určité přirozené schopnosti rychle pochopit skupiny písmen, čísel nebo slov; je autorem práce ''Methode de lecture rapide Richaudeau.''
+
Ve Francii se technikou rychlého čtení zabýval zejména [[Francois Richeaudeau]]<ref>'''François Richaudeau'''<br />
 +
Contributeurs à Wikipedia, 'François Richaudeau', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 28 octobre 2016, 13:07 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Fran%C3%A7ois_Richaudeau&oldid=131156427> [Page consultée le 7 novembre 2016]
 +
</ref>, který se zaměřuje na rychlost čtení a čitelnost textů tak, aby byly více kompatibilní pro určité přirozené schopnosti rychle pochopit skupiny písmen, čísel nebo slov; je autorem práce ''Methode de lecture rapide Richaudeau.''
  
 
V bývalém Československu se rychlé čtení začalo objevovat v 70. letech.<br />
 
V bývalém Československu se rychlé čtení začalo objevovat v 70. letech.<br />
První pokusy prováděl doc. MUDr, Jan Hes, Csc., který vycházel z děl Zielkeho a Pitkina; v Bratislavě profesor Univerzity Komenského, Jozef Mistrik vedl kurzy rychlého čteni pro studenty Slovenské vysoké školy technické a později vydal knihu ''Rychle čitanie''; formou časopiseckých článků se tématu věnoval doc. PhDr. Vladimir Smetáček, Csc; významnými osobnostmi oboru jsou Ing. David Gruber a PhDr. Richard Papik PhD. [KREJČÍ, 2008, s. 11].
+
První pokusy prováděl doc. MUDr, Jan Hes, Csc., který vycházel z děl Zielkeho a Pitkina; v Bratislavě profesor Univerzity Komenského, Jozef Mistrik<ref>'''Jozef Mistrík'''<br />
 +
prispievatelia Wikipédie, 'Jozef Mistrík', Wikipédia, Slobodná encyklopédia, 21 september 2016, 13:09 UTC, <//sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Jozef_Mistr%C3%ADk&oldid=6363961> [accessed 7 november 2016]
 +
</ref> vedl kurzy rychlého čteni pro studenty Slovenské vysoké školy technické a později vydal knihu ''Rychle čitanie''; formou časopiseckých článků se tématu věnoval doc. PhDr. Vladimir Smetáček, Csc.; významnými osobnostmi oboru jsou Ing. David Gruber a PhDr. Richard Papik PhD. [KREJČÍ, 2008, s. 11].
  
=== Technika rychlého čtení ===
+
== Technika ==
Technika rychlého čtení se sice liší, dle země vzniku, resp. dle autora té které techniky, resp. metody, avšak základní aspekty jsou shodné:  
+
Technika rychlého čtení se sice liší, dle země vzniku, resp. dle autora té které techniky, resp. metody, avšak základní aspekty jsou shodné: <br />
 +
Správné držení těla - [[ergonomie|ergonomie]]<br />
 +
Omezení subvokalizace<br />
 +
Rozšíření zrakového pole a snížení počtu očních fixací<br />
 +
Omezení regrese<br />
  
'''Správné držení těla - ergonomie'''
+
=== Subvokalizace ===
 
+
Subvokalizace, neboli ''tichá řeč'', je vnitřní řečí obvyklá při čtení.<br />
'''Omezení subvokalizace'''<br />
 
Subvokalizace, neboli "tichá řeč", je vnitřní řečí obvyklá při čtení.<br />
 
 
Jedná se o přirozený proces pro pochopení a zapamatování významu čteného textu; tato vnitřní řeč je charakterizována pohyby v hrtanu a jiných svalů zapojených do artikulace řeči; většina z těchto pohybů je nedetekovatelných (bez pomoci přístrojů) osobou, která čte.<br />
 
Jedná se o přirozený proces pro pochopení a zapamatování významu čteného textu; tato vnitřní řeč je charakterizována pohyby v hrtanu a jiných svalů zapojených do artikulace řeči; většina z těchto pohybů je nedetekovatelných (bez pomoci přístrojů) osobou, která čte.<br />
Zastánci rychlého čtení obecně tvrdí, že subvokalizace, je zátěží pro kognitivní smysly a tedy zpomaluje čtení; studie porovnávající rychlé a pomalé čtenáře naznačují, že mezi oběma skupinami jsou značné rozdíly v aktivovaných oblastech mozku, zejména, že u rychlých čtenářů jsou zjišťovány nižší aktivace v oblasti mozku spojené s řečí, což znamená, že vyšší rychlosti bylo z části dosaženo snížením subvokalizace.<br />
+
Zastánci rychlého čtení obecně tvrdí, že ''subvokalizace'', je zátěží pro kognitivní smysly a tedy zpomaluje čtení; studie porovnávající rychlé a pomalé čtenáře naznačují, že mezi oběma skupinami jsou značné rozdíly v aktivovaných oblastech mozku, zejména, že u rychlých čtenářů jsou zjišťovány nižší aktivace v oblasti mozku spojené s řečí, což znamená, že vyšší rychlosti bylo z části dosaženo snížením ''subvokalizace''.<br />
Subvokalizace může naopak zlepšit porozumění – např. učící se osoba si opakuje informace tak, jako by je viděla na papíru.<br />
+
''Subvokalizace'' může naopak zlepšit porozumění – např. učící se osoba si opakuje informace tak, jako by je viděla na papíru.<br />
Subvokalizace má vyhlídky v použití pro záchranné služby, bezpečnostní síly, pro lidi s problémy řeči, nebo i pro možnou lidskou komunikaci s počítačovými systémy.<br />
+
''Subvokalizace'' má vyhlídky v použití pro záchranné služby, bezpečnostní síly, pro lidi s problémy řeči, nebo i pro možnou lidskou komunikaci s počítačovými systémy.<br />
Pro rychlé čtení je ideální cílový stav převést viděné slovo přímo do jeho významu.
+
Pro rychlé čtení je ideální cílový stav převést viděné slovo přímo do jeho významu.<br />
  
'''Rozšíření zrakového pole a snížení počtu očních fixací'''<br />
+
=== Rozšíření zrakového pole a snížení počtu očních fixací ===
 
Francouzský oftalmolog Louis Émile Javal pozoroval pohyb očí při čtení tak, že na bulvy svých pokusných objektů přichytil přísavky s perem; díky tomu zjistil, že se oko nepohybuje při čtení plynule ale spíše trhanými pohyby; trhaným zpracováním se má na mysli, že oči zaznamenávají text přesně jen v momentě, kdy se nehýbou; a naopak, při přesunu pohledu ze slova na další slovo nebo z písmene na písmeno žádný text ve skutečnosti oči nevnímají; také přišel na to, že zatímco průměrný čtenář na jednu fixaci zachytí pět až deset znaků, dobrý čtenář jich může zachytit i více než dvacet. (Rozectise-Legentas-eBook.pdf) [online]. [cit. 2016-10-12].<br />
 
Francouzský oftalmolog Louis Émile Javal pozoroval pohyb očí při čtení tak, že na bulvy svých pokusných objektů přichytil přísavky s perem; díky tomu zjistil, že se oko nepohybuje při čtení plynule ale spíše trhanými pohyby; trhaným zpracováním se má na mysli, že oči zaznamenávají text přesně jen v momentě, kdy se nehýbou; a naopak, při přesunu pohledu ze slova na další slovo nebo z písmene na písmeno žádný text ve skutečnosti oči nevnímají; také přišel na to, že zatímco průměrný čtenář na jednu fixaci zachytí pět až deset znaků, dobrý čtenář jich může zachytit i více než dvacet. (Rozectise-Legentas-eBook.pdf) [online]. [cit. 2016-10-12].<br />
 
Od poloviny 20. století se při výzkumu fixací stále více využívá výpočetní techniky umožňující zaznamenat a zpracovat ohromné množství dat, která vytváří pohyb očí; zároveň vzniká kognitivní psychologie jako teoretický a metodologický rámec, v němž se procesy čtení zkoumají.<br />
 
Od poloviny 20. století se při výzkumu fixací stále více využívá výpočetní techniky umožňující zaznamenat a zpracovat ohromné množství dat, která vytváří pohyb očí; zároveň vzniká kognitivní psychologie jako teoretický a metodologický rámec, v němž se procesy čtení zkoumají.<br />
Pro rychlé čtení je ideální cílový stav zachycení většího množství textu na jeden pohled, resp. postupné rozšíření zrakového rozpětí a to i v reálném životě.
+
Pro rychlé čtení je ideální cílový stav zachycení většího množství textu na jeden pohled, resp. postupné rozšíření zrakového rozpětí a to i v reálném životě.<br />
  
'''Omezení regrese'''<br />
+
=== Omezení regrese ===
 
Tak jako subvokalizace, tak i vracení se v textu – regresivní pohyby oka, jsou špatným návykem, který zdržuje při čtení; texty bývají často tzv. redundantní, tzn., že stejná informace se v nich opakuje, nebo vyplyne z kontextu.
 
Tak jako subvokalizace, tak i vracení se v textu – regresivní pohyby oka, jsou špatným návykem, který zdržuje při čtení; texty bývají často tzv. redundantní, tzn., že stejná informace se v nich opakuje, nebo vyplyne z kontextu.
  
=== Zajímavosti ===
+
== Zajímavosti ==
  
 +
=== NASA ===
 
Vědci z NASA začali pomocí počítačů sledovat „lidské, tiché čtení“, pomocí nervových signálů v krku.
 
Vědci z NASA začali pomocí počítačů sledovat „lidské, tiché čtení“, pomocí nervových signálů v krku.
 
NASA News: NASA Develops System To Computerize Silent, "Subvocal Speech"
 
NASA News: NASA Develops System To Computerize Silent, "Subvocal Speech"
 
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2004/mar/HQ_04093_subvocal_speech.html
 
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2004/mar/HQ_04093_subvocal_speech.html
  
Prezidenti
+
=== Prezidenti ===
 
Zastánci techniky rychlého čtení byli i někteří prezidenti: J. F. Kennedy, Jimmy Carter.   
 
Zastánci techniky rychlého čtení byli i někteří prezidenti: J. F. Kennedy, Jimmy Carter.   
  
Pomůcky ano či ne
+
=== Pomůcky ano či ne ===
 
Richaudeau považuje pomůcky jako prst či záložku za zlozvyk, který čtení jen zpomaluje, zatímco dle  
 
Richaudeau považuje pomůcky jako prst či záložku za zlozvyk, který čtení jen zpomaluje, zatímco dle  
 
Evelyn Woodové může taková pomůcka naopak být užitečná.
 
Evelyn Woodové může taková pomůcka naopak být užitečná.
  
Rozpor v názvosloví
+
=== Rozpor v názvosloví ===
 
Název techniky kurzorického/diagonálního čteni vychází z pohybu očí při čtení;  
 
Název techniky kurzorického/diagonálního čteni vychází z pohybu očí při čtení;  
 
Richaudeau ale ponechává zcela na čtenáři, jakým způsobem se bude po stránce pohybovat - tuto metodu nazývá „lecture d´ecremage“. [KREJČÍ, 2008, s. 58].
 
Richaudeau ale ponechává zcela na čtenáři, jakým způsobem se bude po stránce pohybovat - tuto metodu nazývá „lecture d´ecremage“. [KREJČÍ, 2008, s. 58].
  
 +
== Odkazy ==
 +
 +
=== Reference ===
 +
 +
<references />
 +
 +
=== Použitá literatura ===
 +
 +
KREJČÍ, Jana. Metodika rychlého čtení ve světě a průzkum pramenů zabývajících se touto problematikou [online]. 2008 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/60498. Vedoucí práce Richard Papík.<br />
  
=== Odkazy ===
+
MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. 1. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3.; z anglického originálu Essential McLuhan (ed. Eric McLuhan a Frank Zingore, Concord, Ontario, Anansi 1995) přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza<br />
==== Reference ====
 
  
 +
PITKIN, Walter B. Umění učit se.<br />
 +
Zlín: Nakladatelství Tisk Zlín, 1940, 314 s<br />
  
<references />
+
Evelyn Wood Reading Dynamics<br />
 +
Copyright 2016 Evelyn Wood Reading Dynamics is owned and distributed by PARK University Enterprises, Inc. 1-800-897-5235
 +
http://www.ewrd.com/ewrd/index.asp<br />
  
==== Související články ====
+
Bayley, Harry. Quicker reading<br />
'''[[rozprac|rozprac]]''', ??????????
+
London, Pitman [1957] 252 p. 23 cm. LB1050.5 .B37 https://lccn.loc.gov/57004527<br />
'''[[rozprac|rozprac]]''', ??????????
 
'''[[rozprac|rozprac]]''', ??????????
 
  
=== Externí zdroje/použitá literatura ===
+
Rozectise-Legentas-eBook.pdf [online]. [cit. 2016-11-08].
 +
http://uisk.rozectise.cz/Rozectise-eBook-cze.pdf
  
'''KREJČÍ, Jana. Metodika rychlého čtení ve světě a průzkum pramenů zabývajících se touto problematikou''' [online]. 2008 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/60498. Vedoucí práce Richard Papík.
+
=== Externí odkazy ===
  
 
'''Rychločtení'''
 
'''Rychločtení'''
Řádek 133: Řádek 149:
 
Википедия contributors, 'Скорочтение', Википедия, свободная энциклопедия, 3 мая 2016, 11:07 UTC, <http://ru.wikipedia.org/?oldid=78145954> [accessed 8 ноября 2016]
 
Википедия contributors, 'Скорочтение', Википедия, свободная энциклопедия, 3 мая 2016, 11:07 UTC, <http://ru.wikipedia.org/?oldid=78145954> [accessed 8 ноября 2016]
  
'''MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla'''. 1. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3.; z anglického originálu Essential McLuhan (ed. Eric McLuhan a Frank Zingore, Concord, Ontario, Anansi 1995) přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza
 
  
'''Rozectise-Legentas-eBook'''.pdf [online]. [cit. 2016-11-08].
+
=== Související články ===
http://uisk.rozectise.cz/Rozectise-eBook-cze.pdf
+
<br />
 +
[[Marshall McLuhan|Marshall McLuhan]]<br />
 +
[[ergonomie|ergonomie]]
 +
 
 +
=== Klíčová slova ===
 +
<br />
 +
rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení, speed reading, rapid reading, lecture rapide
 +
 
  
==== Klíčová slova ====
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 20. 10. 2018, 11:35

Rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení (anglicky: speed reading [1] “, rapid reading), (francouzsky: lecture rapide[2]") je technika pro zrychlení čtení.

Technika spočívá v tzv. rozšíření zrakového pole, společně se snížením počtu očních fixací v textu; dále pak v omezení tzv. subvokalizace [3] [4] a regrese očního pohybu, tedy vracení se v textu zpět.
Rychlé čtení je vhodné kombinovat s jinými styly čtení, jako čtení „kurzorické“ (anglicky: „skimming“), „informační“, „selektivní“ (anglicky: „skipping“, francouzsky: „lecture d´ecremage“), „statarické“, nebo „kombinované“.

Technika není vhodná pro počáteční učení čtení, např. u dětí, zrovna tak jako u negramotných dospělých.

Technika rychlého čtení má kořeny zejména ve Francii konce 19.století; následně se rozvíjela ve Spojených státech v 1. polovině 20. století a poté v ostatních zemích Evropy, vč. Československa.

Historický vývoj, vývoj názvosloví

Vlastní termín „rychlé čtení“ není zcela ustálen, a to zejména z důvodů různého vývoje vlastní techniky a existence různých metod čtení; termín „rychlé čtení“, resp. spojení těchto slov v jedno „rychločtení“ bývá zaměňováno s názvy jiných metod čtení, jako např. „efektivní“ čtení, resp. čtení „racionální“.
V angličtině je rovněž používáno více názvů pro tuto techniku čtení a to zejména: „speed reading“ a „rapid reading“.
Ve francouzštině je používán zejména název „Lecture rapide„.

Historický vývoj

Čtení, resp. způsob nebo technika čtení je jednak závislá na druhu textu, který je čten – zda jde o text odborný, nebo populární a pak zejm. na druhu písma, kterým je text napsán.
Zejména kanadský filosof Marshall McLuhan [5]se zabýval vlivem druhu písma – zejména abecedního, resp. fonetického[6] na způsob myšlení: např. „ideogram“ je komplexní tvar, resp. výraz a vtahuje všechny smysly do procesu čtení (včetně tištěného ideogramu dnešní Číny) a tedy nedovoluje oddělení smyslů – vytváří asociace; abeceda naopak redukuje současné užití všech smyslů na jediný vizuální kód.
V této souvislosti např. francouzské prameny uvádějí, že Claude-François Lizarde Radonvilliers [7] již v roce 1768 vytvořil pro děti krále metodu kombinující tvar slova s obrázkem představující jeho smysl.

Obecně je však technika rychlého čtení spojována s oftalmologem Emilem Javalem[8], který koncem 19. století zjistil, že se oči při čtení nepohybují plynule, ale že se vždy na zlomek vteřiny zastavují, tzv. fixují; toto zjištění je základem pro termín „oční fixace“; „oční fixace“ zachytí u různých lidí různý počet písmen, tedy tzv. „zrakové pole“.

Dalším mezníkem v rozvoji techniky rychlého čtení, resp. zkoumání vizuálního vnímání, pozornosti a reakčního času bylo období 1. světové války, kdy vědci vyvinuly přístroj zvaný tachystoskop[9] (též tachyskop) pro výcvik pilotů k rozeznávání letadel; tachystoskop byl následně využíván pro výuku rychlého čtení.

Po 1. světové válce se vyvíjejí různé další metody, resp. techniky čtení a to v souvislosti s rozvojem jiných vědních oborů, např. psychologie.
Ve Francii je to tzv. méthode globale[10], která spočívá ve čtení slov po slabikách, nikoli po hláskách;
ve Spojených státech Dr. William H. Bates zkoumá souvislost psychického stavu a koncentrace a způsoby, jak rozšířit zorné pole v souvislosti s tzv. periferním viděním; zároveň v roce 1925 vzniká první kurz rychlého čtení na Syracuse University v New Yorku. První knihu o rychlém čtení pod názvem „The art of Rapid Reading“ vydává Walter B. Pitkin;[11], americký profesor filosofie a psychologie.

Ve 30. letech belgický profesor Ovide Decroly[12] svými experimenty dává do souvislostí tzv. oralitu a psaní; zdůraznil význam cíle četby v souvislosti s možností eliminace redundantních [13] informací z textu.

Ve 40. letech, resp. během 2. světové války se technika rychlého čtení uplatňuje hodně v armádě Spojených států a to zejm. prostřednictvím naučných filmů a pomoci tachystoskopu.

V 50. letech se o rozvoj techniky rychlého čtení zasloužila výrazně Američanka Evelyn Woodová[14]; v roce 1958 na univerzitě v Utahu představila svou vlastní metodu rychlého čtení zveřejněná jako Evelyn Wood's Reading Dynamics; metoda spočívá spíše než ve čtení textu z leva doprava, ve čtení skupin slov a odhadu myšlenek, resp. obsahu textu; zároveň se prosazovala snaha vyhnout se nedobrovolné regresi; metodika zároveň preferovala použití prstu jako ukazovátka na textu pro eliminaci subvokalizace: pohyb prstu po stránce upoutává pozornost očí a pomáhá plynulému čtení.

Koncem 50. let se techniky rychlého čtení postupně rozpracovávaly i v Evropě.
Ve Velké Británii vyšla v roce 1957 první učebnice autora Harryho Bayleyho Quicker reading a později byl natočen i instruktážní film Speed Up Your Reading. [KREJČÍ, 2008, s. 11]

V 60. letech ve Spojených státech rozvíjeli techniku rychlého čtení manželé Leeuowi (Read Better, Read Faster), v Německu Wolfgang Zielke (Schneller Lesen – besser lesen) a v bývalém Sovětském svazu to byli I.Z.Postolevskij a E.G.Semenov [KREJČÍ, 2008, s. 11].
Ve Francii se technikou rychlého čtení zabýval zejména Francois Richeaudeau[15], který se zaměřuje na rychlost čtení a čitelnost textů tak, aby byly více kompatibilní pro určité přirozené schopnosti rychle pochopit skupiny písmen, čísel nebo slov; je autorem práce Methode de lecture rapide Richaudeau.

V bývalém Československu se rychlé čtení začalo objevovat v 70. letech.
První pokusy prováděl doc. MUDr, Jan Hes, Csc., který vycházel z děl Zielkeho a Pitkina; v Bratislavě profesor Univerzity Komenského, Jozef Mistrik[16] vedl kurzy rychlého čteni pro studenty Slovenské vysoké školy technické a později vydal knihu Rychle čitanie; formou časopiseckých článků se tématu věnoval doc. PhDr. Vladimir Smetáček, Csc.; významnými osobnostmi oboru jsou Ing. David Gruber a PhDr. Richard Papik PhD. [KREJČÍ, 2008, s. 11].

Technika

Technika rychlého čtení se sice liší, dle země vzniku, resp. dle autora té které techniky, resp. metody, avšak základní aspekty jsou shodné:
Správné držení těla - ergonomie
Omezení subvokalizace
Rozšíření zrakového pole a snížení počtu očních fixací
Omezení regrese

Subvokalizace

Subvokalizace, neboli tichá řeč, je vnitřní řečí obvyklá při čtení.
Jedná se o přirozený proces pro pochopení a zapamatování významu čteného textu; tato vnitřní řeč je charakterizována pohyby v hrtanu a jiných svalů zapojených do artikulace řeči; většina z těchto pohybů je nedetekovatelných (bez pomoci přístrojů) osobou, která čte.
Zastánci rychlého čtení obecně tvrdí, že subvokalizace, je zátěží pro kognitivní smysly a tedy zpomaluje čtení; studie porovnávající rychlé a pomalé čtenáře naznačují, že mezi oběma skupinami jsou značné rozdíly v aktivovaných oblastech mozku, zejména, že u rychlých čtenářů jsou zjišťovány nižší aktivace v oblasti mozku spojené s řečí, což znamená, že vyšší rychlosti bylo z části dosaženo snížením subvokalizace.
Subvokalizace může naopak zlepšit porozumění – např. učící se osoba si opakuje informace tak, jako by je viděla na papíru.
Subvokalizace má vyhlídky v použití pro záchranné služby, bezpečnostní síly, pro lidi s problémy řeči, nebo i pro možnou lidskou komunikaci s počítačovými systémy.
Pro rychlé čtení je ideální cílový stav převést viděné slovo přímo do jeho významu.

Rozšíření zrakového pole a snížení počtu očních fixací

Francouzský oftalmolog Louis Émile Javal pozoroval pohyb očí při čtení tak, že na bulvy svých pokusných objektů přichytil přísavky s perem; díky tomu zjistil, že se oko nepohybuje při čtení plynule ale spíše trhanými pohyby; trhaným zpracováním se má na mysli, že oči zaznamenávají text přesně jen v momentě, kdy se nehýbou; a naopak, při přesunu pohledu ze slova na další slovo nebo z písmene na písmeno žádný text ve skutečnosti oči nevnímají; také přišel na to, že zatímco průměrný čtenář na jednu fixaci zachytí pět až deset znaků, dobrý čtenář jich může zachytit i více než dvacet. (Rozectise-Legentas-eBook.pdf) [online]. [cit. 2016-10-12].
Od poloviny 20. století se při výzkumu fixací stále více využívá výpočetní techniky umožňující zaznamenat a zpracovat ohromné množství dat, která vytváří pohyb očí; zároveň vzniká kognitivní psychologie jako teoretický a metodologický rámec, v němž se procesy čtení zkoumají.
Pro rychlé čtení je ideální cílový stav zachycení většího množství textu na jeden pohled, resp. postupné rozšíření zrakového rozpětí a to i v reálném životě.

Omezení regrese

Tak jako subvokalizace, tak i vracení se v textu – regresivní pohyby oka, jsou špatným návykem, který zdržuje při čtení; texty bývají často tzv. redundantní, tzn., že stejná informace se v nich opakuje, nebo vyplyne z kontextu.

Zajímavosti

NASA

Vědci z NASA začali pomocí počítačů sledovat „lidské, tiché čtení“, pomocí nervových signálů v krku. NASA News: NASA Develops System To Computerize Silent, "Subvocal Speech" http://www.nasa.gov/home/hqnews/2004/mar/HQ_04093_subvocal_speech.html

Prezidenti

Zastánci techniky rychlého čtení byli i někteří prezidenti: J. F. Kennedy, Jimmy Carter.

Pomůcky ano či ne

Richaudeau považuje pomůcky jako prst či záložku za zlozvyk, který čtení jen zpomaluje, zatímco dle Evelyn Woodové může taková pomůcka naopak být užitečná.

Rozpor v názvosloví

Název techniky kurzorického/diagonálního čteni vychází z pohybu očí při čtení; Richaudeau ale ponechává zcela na čtenáři, jakým způsobem se bude po stránce pohybovat - tuto metodu nazývá „lecture d´ecremage“. [KREJČÍ, 2008, s. 58].

Odkazy

Reference

  1. Speed reading
    Wikipedia contributors, 'Speed reading', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 7 November 2016, 08:41 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Speed_reading&oldid=748265295> [accessed 7 November 2016]
  2. Lecture rapide
    Contributeurs à Wikipedia, 'Lecture rapide', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 4 octobre 2016, 13:24 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Lecture_rapide&oldid=130347904> [Page consultée le 8 novembre 2016]
  3. Subvocalization
    Wikipedia contributors, 'Subvocalization', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 4 September 2016, 09:55 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Subvocalization&oldid=737673881> [accessed 4 September 2016]
  4. Subvocalisation
    Contributeurs à Wikipedia, 'Subvocalisation', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 mars 2014, 15:50 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Subvocalisation&oldid=101754882> [Page consultée le 9 novembre 2016]
  5. MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla.
    1. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3.; z anglického originálu Essential McLuhan (ed. Eric McLuhan a Frank Zingore, Concord, Ontario, Anansi 1995) přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza
  6. Fonetika
    Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Fonetika [online]. c2015 [citováno 9. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fonetika&oldid=13145519>
  7. Claude-François Lizarde de Radonvilliers
    Contributeurs à Wikipedia, 'Claude-François Lizarde de Radonvilliers', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 mars 2016, 20:34 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Claude-Fran%C3%A7ois_Lizarde_de_Radonvilliers&oldid=123969885> [Page consultée le 9 novembre 2016]
  8. Émile Javal
    Contributeurs à Wikipedia, 'Émile Javal', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 5 novembre 2016, 09:47 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=%C3%89mile_Javal&oldid=131525314> [Page consultée le 9 novembre 2016]
  9. Tachistoscope
    Wikipedia contributors, 'Tachistoscope', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 9 February 2015, 11:33 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Tachistoscope&oldid=646334447> [accessed 9 February 2015]
  10. Méthode globale
    Contributeurs à Wikipedia, 'Méthode globale', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 novembre 2016, 20:30 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C3%A9thode_globale&oldid=131448532> [Page consultée le 7 novembre 2016]
  11. Walter B. Pitkin
    Wikipedia contributors, 'Walter B. Pitkin', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 10 September 2016, 00:13 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Walter_B._Pitkin&oldid=738605391> [accessed 10 September 2016]
  12. Jean-Ovide Decroly
    Contributeurs à Wikipedia, 'Ovide Decroly', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 7 septembre 2016, 09:55 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Ovide_Decroly&oldid=129377053> [Page consultée le 7 novembre 2016]
  13. Redundance
    Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Redundance [online]. c2016 [citováno 9. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Redundance&oldid=14170094>
  14. Evelyn Nielsen Wood
    Wikipedia contributors, 'Evelyn Wood (teacher)', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 27 September 2016, 12:21 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Evelyn_Wood_(teacher)&oldid=741426356> [accessed 27 September 2016]
  15. François Richaudeau
    Contributeurs à Wikipedia, 'François Richaudeau', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 28 octobre 2016, 13:07 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Fran%C3%A7ois_Richaudeau&oldid=131156427> [Page consultée le 7 novembre 2016]
  16. Jozef Mistrík
    prispievatelia Wikipédie, 'Jozef Mistrík', Wikipédia, Slobodná encyklopédia, 21 september 2016, 13:09 UTC, <//sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Jozef_Mistr%C3%ADk&oldid=6363961> [accessed 7 november 2016]

Použitá literatura

KREJČÍ, Jana. Metodika rychlého čtení ve světě a průzkum pramenů zabývajících se touto problematikou [online]. 2008 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/60498. Vedoucí práce Richard Papík.

MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. 1. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3.; z anglického originálu Essential McLuhan (ed. Eric McLuhan a Frank Zingore, Concord, Ontario, Anansi 1995) přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza

PITKIN, Walter B. Umění učit se.
Zlín: Nakladatelství Tisk Zlín, 1940, 314 s

Evelyn Wood Reading Dynamics
Copyright 2016 Evelyn Wood Reading Dynamics is owned and distributed by PARK University Enterprises, Inc. 1-800-897-5235 http://www.ewrd.com/ewrd/index.asp

Bayley, Harry. Quicker reading
London, Pitman [1957] 252 p. 23 cm. LB1050.5 .B37 https://lccn.loc.gov/57004527

Rozectise-Legentas-eBook.pdf [online]. [cit. 2016-11-08]. http://uisk.rozectise.cz/Rozectise-eBook-cze.pdf

Externí odkazy

Rychločtení Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Rychločtení [online]. c2016 [citováno 8. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rychlo%C4%8Dten%C3%AD&oldid=14270576>

Speed reading Wikipedia contributors, 'Speed reading', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 7 November 2016, 08:41 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Speed_reading&oldid=748265295> [accessed 7 November 2016]

Lecture rapide Contributeurs à Wikipedia, 'Lecture rapide', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 4 octobre 2016, 13:24 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Lecture_rapide&oldid=130347904> [Page consultée le 8 novembre 2016]

Skoročtenije (rusky: „Скорочтение“) Википедия contributors, 'Скорочтение', Википедия, свободная энциклопедия, 3 мая 2016, 11:07 UTC, <http://ru.wikipedia.org/?oldid=78145954> [accessed 8 ноября 2016]


Související články


Marshall McLuhan
ergonomie

Klíčová slova


rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení, speed reading, rapid reading, lecture rapide