Rychlé čtení: Porovnání verzí

Řádek 155: Řádek 155:
 
[[ergonomie|ergonomie]]
 
[[ergonomie|ergonomie]]
  
=== Klíčová slova ===<br />
+
=== Klíčová slova ===
 
+
<br />
 
rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení, speed reading, rapid reading, lecture rapide
 
rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení, speed reading, rapid reading, lecture rapide

Verze z 17. 12. 2016, 19:30

Rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení

(anglicky: speed reading [1] “, rapid reading), (francouzsky: lecture rapide[2]") je technika pro zrychlení čtení.

Technika spočívá v tzv. rozšíření zrakového pole, společně se snížením počtu očních fixací v textu; dále pak v omezení tzv. subvokalizace [3] [4] a regrese očního pohybu, tedy vracení se v textu zpět.
Rychlé čtení je vhodné kombinovat s jinými styly čtení, jako čtení „kurzorické“ (anglicky: „skimming“), „informační“, „selektivní“ (anglicky: „skipping“, francouzsky: „lecture d´ecremage“), „statarické“, nebo „kombinované“.

Technika není vhodná pro počáteční učení čtení, např. u dětí, zrovna tak jako u negramotných dospělých.

Technika rychlého čtení má kořeny zejména ve Francii konce 19.století; následně se rozvíjela ve Spojených státech v 1. polovině 20. století a poté v ostatních zemích Evropy, vč. Československa.

Názvosloví, vývoj termínu

Vlastní termín „rychlé čtení“ není zcela ustálen, a to zejména z důvodů různého vývoje vlastní techniky a existence různých metod čtení; termín „rychlé čtení“, resp. spojení těchto slov v jedno „rychločtení“ bývá zaměňováno s názvy jiných metod čtení, jako např. „efektivní“ čtení, resp. čtení „racionální“.
V angličtině je rovněž používáno více názvů pro tuto techniku čtení a to zejména: „speed reading“ a „rapid reading“.
Ve francouzštině je používán zejména název „Lecture rapide„.

Historický vývoj

Čtení, resp. způsob nebo technika čtení je jednak závislá na druhu textu, který je čten – zda jde o text odborný, nebo populární a pak zejm. na druhu písma, kterým je text napsán.
Zejména kanadský filosof Marshall McLuhan [5]se zabýval vlivem druhu písma – zejména abecedního, resp. fonetického[6] na způsob myšlení: např. „ideogram“ je komplexní tvar, resp. výraz a vtahuje všechny smysly do procesu čtení (včetně tištěného ideogramu dnešní Číny) a tedy nedovoluje oddělení smyslů – vytváří asociace; abeceda naopak redukuje současné užití všech smyslů na jediný vizuální kód.
V této souvislosti např. francouzské prameny uvádějí, že Claude-François Lizarde Radonvilliers [7] již v roce 1768 vytvořil pro děti krále metodu kombinující tvar slova s obrázkem představující jeho smysl.

Obecně je však technika rychlého čtení spojována s oftalmologem Emilem Javalem[8], který koncem 19. století zjistil, že se oči při čtení nepohybují plynule, ale že se vždy na zlomek vteřiny zastavují, tzv. fixují; toto zjištění je základem pro termín „oční fixace“; „oční fixace“ zachytí u různých lidí různý počet písmen, tedy tzv. „zrakové pole“.

Dalším mezníkem v rozvoji techniky rychlého čtení, resp. zkoumání vizuálního vnímání, pozornosti a reakčního času bylo období 1. světové války, kdy vědci vyvinuly přístroj zvaný tachystoskop[9] (též tachyskop) pro výcvik pilotů k rozeznávání letadel; tachystoskop byl následně využíván pro výuku rychlého čtení.

Po 1. světové válce se vyvíjejí různé další metody, resp. techniky čtení a to v souvislosti s rozvojem jiných vědních oborů, např. psychologie.
Ve Francii je to tzv. méthode globale[10], která spočívá ve čtení slov po slabikách, nikoli po hláskách;
ve Spojených státech Dr. William H. Bates zkoumá souvislost psychického stavu a koncentrace a způsoby, jak rozšířit zorné pole v souvislosti s tzv. periferním viděním; zároveň v roce 1925 vzniká první kurz rychlého čtení na Syracuse University v New Yorku. První knihu o rychlém čtení pod názvem „The art of Rapid Reading“ vydává Walter B. Pitkin;[11], americký profesor filosofie a psychologie.

Ve 30. letech belgický profesor Ovide Decroly[12] svými experimenty dává do souvislostí tzv. oralitu a psaní; zdůraznil význam cíle četby v souvislosti s možností eliminace redundantních [13] informací z textu.

Ve 40. letech, resp. během 2. světové války se technika rychlého čtení uplatňuje hodně v armádě Spojených států a to zejm. prostřednictvím naučných filmů a pomoci tachystoskopu.

V 50. letech se o rozvoj techniky rychlého čtení zasloužila výrazně Američanka Evelyn Woodová[14]; v roce 1958 na univerzitě v Utahu představila svou vlastní metodu rychlého čtení zveřejněná jako Evelyn Wood's Reading Dynamics; metoda spočívá spíše než ve čtení textu z leva doprava, ve čtení skupin slov a odhadu myšlenek, resp. obsahu textu; zároveň se prosazovala snaha vyhnout se nedobrovolné regresi; metodika zároveň preferovala použití prstu jako ukazovátka na textu pro eliminaci subvokalizace: pohyb prstu po stránce upoutává pozornost očí a pomáhá plynulému čtení.

Koncem 50. let se techniky rychlého čtení postupně rozpracovávaly i v Evropě.
Ve Velké Británii vyšla v roce 1957 první učebnice autora Harryho Bayleyho Quicker reading a později byl natočen i instruktážní film Speed Up Your Reading. [KREJČÍ, 2008, s. 11]

V 60. letech ve Spojených státech rozvíjeli techniku rychlého čtení manželé Leeuowi (Read Better, Read Faster), v Německu Wolfgang Zielke (Schneller Lesen – besser lesen) a v bývalém Sovětském svazu to byli I.Z.Postolevskij a E.G.Semenov [KREJČÍ, 2008, s. 11].
Ve Francii se technikou rychlého čtení zabýval zejména Francois Richeaudeau[15], který se zaměřuje na rychlost čtení a čitelnost textů tak, aby byly více kompatibilní pro určité přirozené schopnosti rychle pochopit skupiny písmen, čísel nebo slov; je autorem práce Methode de lecture rapide Richaudeau.

V bývalém Československu se rychlé čtení začalo objevovat v 70. letech.
První pokusy prováděl doc. MUDr, Jan Hes, Csc., který vycházel z děl Zielkeho a Pitkina; v Bratislavě profesor Univerzity Komenského, Jozef Mistrik[16] vedl kurzy rychlého čteni pro studenty Slovenské vysoké školy technické a později vydal knihu Rychle čitanie; formou časopiseckých článků se tématu věnoval doc. PhDr. Vladimir Smetáček, Csc.; významnými osobnostmi oboru jsou Ing. David Gruber a PhDr. Richard Papik PhD. [KREJČÍ, 2008, s. 11].

Technika rychlého čtení

Technika rychlého čtení se sice liší, dle země vzniku, resp. dle autora té které techniky, resp. metody, avšak základní aspekty jsou shodné:

Správné držení těla - ergonomie

Omezení subvokalizace

Subvokalizace, neboli tichá řeč, je vnitřní řečí obvyklá při čtení.
Jedná se o přirozený proces pro pochopení a zapamatování významu čteného textu; tato vnitřní řeč je charakterizována pohyby v hrtanu a jiných svalů zapojených do artikulace řeči; většina z těchto pohybů je nedetekovatelných (bez pomoci přístrojů) osobou, která čte.
Zastánci rychlého čtení obecně tvrdí, že subvokalizace, je zátěží pro kognitivní smysly a tedy zpomaluje čtení; studie porovnávající rychlé a pomalé čtenáře naznačují, že mezi oběma skupinami jsou značné rozdíly v aktivovaných oblastech mozku, zejména, že u rychlých čtenářů jsou zjišťovány nižší aktivace v oblasti mozku spojené s řečí, což znamená, že vyšší rychlosti bylo z části dosaženo snížením subvokalizace.
Subvokalizace může naopak zlepšit porozumění – např. učící se osoba si opakuje informace tak, jako by je viděla na papíru.
Subvokalizace má vyhlídky v použití pro záchranné služby, bezpečnostní síly, pro lidi s problémy řeči, nebo i pro možnou lidskou komunikaci s počítačovými systémy.
Pro rychlé čtení je ideální cílový stav převést viděné slovo přímo do jeho významu.

Rozšíření zrakového pole a snížení počtu očních fixací
Francouzský oftalmolog Louis Émile Javal pozoroval pohyb očí při čtení tak, že na bulvy svých pokusných objektů přichytil přísavky s perem; díky tomu zjistil, že se oko nepohybuje při čtení plynule ale spíše trhanými pohyby; trhaným zpracováním se má na mysli, že oči zaznamenávají text přesně jen v momentě, kdy se nehýbou; a naopak, při přesunu pohledu ze slova na další slovo nebo z písmene na písmeno žádný text ve skutečnosti oči nevnímají; také přišel na to, že zatímco průměrný čtenář na jednu fixaci zachytí pět až deset znaků, dobrý čtenář jich může zachytit i více než dvacet. (Rozectise-Legentas-eBook.pdf) [online]. [cit. 2016-10-12].
Od poloviny 20. století se při výzkumu fixací stále více využívá výpočetní techniky umožňující zaznamenat a zpracovat ohromné množství dat, která vytváří pohyb očí; zároveň vzniká kognitivní psychologie jako teoretický a metodologický rámec, v němž se procesy čtení zkoumají.
Pro rychlé čtení je ideální cílový stav zachycení většího množství textu na jeden pohled, resp. postupné rozšíření zrakového rozpětí a to i v reálném životě.

Omezení regrese
Tak jako subvokalizace, tak i vracení se v textu – regresivní pohyby oka, jsou špatným návykem, který zdržuje při čtení; texty bývají často tzv. redundantní, tzn., že stejná informace se v nich opakuje, nebo vyplyne z kontextu.

Zajímavosti

Vědci z NASA začali pomocí počítačů sledovat „lidské, tiché čtení“, pomocí nervových signálů v krku. NASA News: NASA Develops System To Computerize Silent, "Subvocal Speech" http://www.nasa.gov/home/hqnews/2004/mar/HQ_04093_subvocal_speech.html

Prezidenti Zastánci techniky rychlého čtení byli i někteří prezidenti: J. F. Kennedy, Jimmy Carter.

Pomůcky ano či ne Richaudeau považuje pomůcky jako prst či záložku za zlozvyk, který čtení jen zpomaluje, zatímco dle Evelyn Woodové může taková pomůcka naopak být užitečná.

Rozpor v názvosloví Název techniky kurzorického/diagonálního čteni vychází z pohybu očí při čtení; Richaudeau ale ponechává zcela na čtenáři, jakým způsobem se bude po stránce pohybovat - tuto metodu nazývá „lecture d´ecremage“. [KREJČÍ, 2008, s. 58].


Odkazy

Reference

  1. Speed reading
    Wikipedia contributors, 'Speed reading', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 7 November 2016, 08:41 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Speed_reading&oldid=748265295> [accessed 7 November 2016]
  2. Lecture rapide
    Contributeurs à Wikipedia, 'Lecture rapide', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 4 octobre 2016, 13:24 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Lecture_rapide&oldid=130347904> [Page consultée le 8 novembre 2016]
  3. Subvocalization
    Wikipedia contributors, 'Subvocalization', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 4 September 2016, 09:55 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Subvocalization&oldid=737673881> [accessed 4 September 2016]
  4. Subvocalisation
    Contributeurs à Wikipedia, 'Subvocalisation', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 mars 2014, 15:50 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Subvocalisation&oldid=101754882> [Page consultée le 9 novembre 2016]
  5. MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla.
    1. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3.; z anglického originálu Essential McLuhan (ed. Eric McLuhan a Frank Zingore, Concord, Ontario, Anansi 1995) přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza
  6. Fonetika
    Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Fonetika [online]. c2015 [citováno 9. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fonetika&oldid=13145519>
  7. Claude-François Lizarde de Radonvilliers
    Contributeurs à Wikipedia, 'Claude-François Lizarde de Radonvilliers', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 mars 2016, 20:34 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Claude-Fran%C3%A7ois_Lizarde_de_Radonvilliers&oldid=123969885> [Page consultée le 9 novembre 2016]
  8. Émile Javal
    Contributeurs à Wikipedia, 'Émile Javal', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 5 novembre 2016, 09:47 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=%C3%89mile_Javal&oldid=131525314> [Page consultée le 9 novembre 2016]
  9. Tachistoscope
    Wikipedia contributors, 'Tachistoscope', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 9 February 2015, 11:33 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Tachistoscope&oldid=646334447> [accessed 9 February 2015]
  10. Méthode globale
    Contributeurs à Wikipedia, 'Méthode globale', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 3 novembre 2016, 20:30 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C3%A9thode_globale&oldid=131448532> [Page consultée le 7 novembre 2016]
  11. Walter B. Pitkin
    Wikipedia contributors, 'Walter B. Pitkin', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 10 September 2016, 00:13 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Walter_B._Pitkin&oldid=738605391> [accessed 10 September 2016]
  12. Jean-Ovide Decroly
    Contributeurs à Wikipedia, 'Ovide Decroly', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 7 septembre 2016, 09:55 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Ovide_Decroly&oldid=129377053> [Page consultée le 7 novembre 2016]
  13. Redundance
    Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Redundance [online]. c2016 [citováno 9. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Redundance&oldid=14170094>
  14. Evelyn Nielsen Wood
    Wikipedia contributors, 'Evelyn Wood (teacher)', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 27 September 2016, 12:21 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Evelyn_Wood_(teacher)&oldid=741426356> [accessed 27 September 2016]
  15. François Richaudeau
    Contributeurs à Wikipedia, 'François Richaudeau', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 28 octobre 2016, 13:07 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Fran%C3%A7ois_Richaudeau&oldid=131156427> [Page consultée le 7 novembre 2016]
  16. Jozef Mistrík
    prispievatelia Wikipédie, 'Jozef Mistrík', Wikipédia, Slobodná encyklopédia, 21 september 2016, 13:09 UTC, <//sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Jozef_Mistr%C3%ADk&oldid=6363961> [accessed 7 november 2016]

Použitá literatura

KREJČÍ, Jana. Metodika rychlého čtení ve světě a průzkum pramenů zabývajících se touto problematikou [online]. 2008 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/60498. Vedoucí práce Richard Papík.

MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. 1. Brno: Jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3.; z anglického originálu Essential McLuhan (ed. Eric McLuhan a Frank Zingore, Concord, Ontario, Anansi 1995) přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza

PITKIN, Walter B. Umění učit se.
Zlín: Nakladatelství Tisk Zlín, 1940, 314 s

Evelyn Wood Reading Dynamics
Copyright 2016 Evelyn Wood Reading Dynamics is owned and distributed by PARK University Enterprises, Inc. 1-800-897-5235 http://www.ewrd.com/ewrd/index.asp

Bayley, Harry. Quicker reading
London, Pitman [1957] 252 p. 23 cm. LB1050.5 .B37 https://lccn.loc.gov/57004527

Rozectise-Legentas-eBook.pdf [online]. [cit. 2016-11-08]. http://uisk.rozectise.cz/Rozectise-eBook-cze.pdf

Externí odkazy

Rychločtení Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Rychločtení [online]. c2016 [citováno 8. 11. 2016]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rychlo%C4%8Dten%C3%AD&oldid=14270576>

Speed reading Wikipedia contributors, 'Speed reading', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 7 November 2016, 08:41 UTC, <https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Speed_reading&oldid=748265295> [accessed 7 November 2016]

Lecture rapide Contributeurs à Wikipedia, 'Lecture rapide', Wikipédia, l'encyclopédie libre, 4 octobre 2016, 13:24 UTC, <http://fr.wikipedia.org/w/index.php?title=Lecture_rapide&oldid=130347904> [Page consultée le 8 novembre 2016]

Skoročtenije (rusky: „Скорочтение“) Википедия contributors, 'Скорочтение', Википедия, свободная энциклопедия, 3 мая 2016, 11:07 UTC, <http://ru.wikipedia.org/?oldid=78145954> [accessed 8 ноября 2016]


Související články


Marshall McLuhan
ergonomie

Klíčová slova


rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení, speed reading, rapid reading, lecture rapide