Science Fiction: Porovnání verzí

m
m
Řádek 1: Řádek 1:
 
{{Pracuje se}}
 
{{Pracuje se}}
  
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi či scifi) neboli vědeckofantastický žánr je umělecký žánr charakteristický výskytem fantaskních technologií a objevů. Příběh se v mnoha případech neodehrává na Zemi, zahrnuje mimozemské formy života nebo pracuje s jedinečnými vypravěčskými koncepty (cestování časem, otázky etiky vyplývající z genetické manipulace, futurologické představy lidské společnosti v budoucnosti atd.), které jsou pro vědeckofantastické příběhy typické.
+
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi či scifi) neboli vědeckofantastický žánr je umělecký žánr charakteristický výskytem fantaskních technologií a objevů. Příběh se v mnoha případech neodehrává na Zemi, zahrnuje mimozemské formy života nebo pracuje s jedinečnými vypravěčskými koncepty (cestování časem, otázky etiky vyplývající z genetické manipulace, futurologické představy lidské společnosti v budoucnosti, mimozemská invaze atd.), které jsou pro vědeckofantastické příběhy typické.
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
  
 
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století.  
 
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století.  
Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury.  
+
Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury.<ref>HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-7511-169-2.</ref>
 
 
 
 
Zatímco původ Frankensteina Mary Shelleyové sahá až do roku 1818
 
 
 
Kořeny science fiction sahají do 19. století
 
 
 
 
 
Své počátky má science fiction zejména v příbězích Julese Verna,  
 
  
  

Verze z 21. 1. 2017, 16:15

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Science fiction (zkráceně sci-fi či scifi) neboli vědeckofantastický žánr je umělecký žánr charakteristický výskytem fantaskních technologií a objevů. Příběh se v mnoha případech neodehrává na Zemi, zahrnuje mimozemské formy života nebo pracuje s jedinečnými vypravěčskými koncepty (cestování časem, otázky etiky vyplývající z genetické manipulace, futurologické představy lidské společnosti v budoucnosti, mimozemská invaze atd.), které jsou pro vědeckofantastické příběhy typické.

Historie

První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury.[1]


Fenomén Hvězdné Války

Odkazy

Reference

  1. HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-7511-169-2.

Použitá literatura

Externí odkazy

Souvisejíci články

Kyberpunk
Virtuální realita

Klíčová slova

počítač, internet, world wide web, anonymita