Science Fiction: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
 
 
 
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi či scifi) neboli vědeckofantastický žánr je umělecký žánr charakteristický výskytem fantaskních technologií a objevů. Příběh se v mnoha případech neodehrává na Zemi, zahrnuje mimozemské formy života nebo pracuje s jedinečnými vypravěčskými koncepty (cestování časem, otázky etiky vyplývající z genetické manipulace, futurologické představy lidské společnosti v budoucnosti, mimozemská invaze atd.), které jsou pro vědeckofantastické příběhy typické.
 
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi či scifi) neboli vědeckofantastický žánr je umělecký žánr charakteristický výskytem fantaskních technologií a objevů. Příběh se v mnoha případech neodehrává na Zemi, zahrnuje mimozemské formy života nebo pracuje s jedinečnými vypravěčskými koncepty (cestování časem, otázky etiky vyplývající z genetické manipulace, futurologické představy lidské společnosti v budoucnosti, mimozemská invaze atd.), které jsou pro vědeckofantastické příběhy typické.
  
Řádek 8: Řádek 6:
  
 
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na další vývoj žánru svůj podíl. Romány První lidé na Měsíci H. G. Wellse a Ze Země na Měsíc od Julese Vernea byly hlavní inspirací pro první skutečný film scifi žánru. V roce 1902 průkopník kinematografie Georges Mélièse natočil film Cesta na Měsíc (Le voyage dans la lune), jenž byl promítán jak v černobílé variantě, tak v barevné. 14minutový přelomový snímek se ve své době stal hitem, avšak svému tvůrci mnoho finančních prostředků nepřinesl. V roce 2002 byl ve francouzské stodole nalezen zatím nejkompletnější sestřih filmu, který byl navíc ručně obarven. Film byl restaurován a měl premiéru v roce 2003 na festivalu Le Giornate del Cinema Muto.
 
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na další vývoj žánru svůj podíl. Romány První lidé na Měsíci H. G. Wellse a Ze Země na Měsíc od Julese Vernea byly hlavní inspirací pro první skutečný film scifi žánru. V roce 1902 průkopník kinematografie Georges Mélièse natočil film Cesta na Měsíc (Le voyage dans la lune), jenž byl promítán jak v černobílé variantě, tak v barevné. 14minutový přelomový snímek se ve své době stal hitem, avšak svému tvůrci mnoho finančních prostředků nepřinesl. V roce 2002 byl ve francouzské stodole nalezen zatím nejkompletnější sestřih filmu, který byl navíc ručně obarven. Film byl restaurován a měl premiéru v roce 2003 na festivalu Le Giornate del Cinema Muto.
 
 
  
 
== Fenomén Hvězdné Války ==
 
== Fenomén Hvězdné Války ==

Verze z 31. 3. 2017, 11:54

Science fiction (zkráceně sci-fi či scifi) neboli vědeckofantastický žánr je umělecký žánr charakteristický výskytem fantaskních technologií a objevů. Příběh se v mnoha případech neodehrává na Zemi, zahrnuje mimozemské formy života nebo pracuje s jedinečnými vypravěčskými koncepty (cestování časem, otázky etiky vyplývající z genetické manipulace, futurologické představy lidské společnosti v budoucnosti, mimozemská invaze atd.), které jsou pro vědeckofantastické příběhy typické.

Historie

První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. [1]

Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na další vývoj žánru svůj podíl. Romány První lidé na Měsíci H. G. Wellse a Ze Země na Měsíc od Julese Vernea byly hlavní inspirací pro první skutečný film scifi žánru. V roce 1902 průkopník kinematografie Georges Mélièse natočil film Cesta na Měsíc (Le voyage dans la lune), jenž byl promítán jak v černobílé variantě, tak v barevné. 14minutový přelomový snímek se ve své době stal hitem, avšak svému tvůrci mnoho finančních prostředků nepřinesl. V roce 2002 byl ve francouzské stodole nalezen zatím nejkompletnější sestřih filmu, který byl navíc ručně obarven. Film byl restaurován a měl premiéru v roce 2003 na festivalu Le Giornate del Cinema Muto.

Fenomén Hvězdné Války

S fenoménem jakým je filmová série Hvězdné války a jejich světem rozšířeným o nepřeberné množství knih, počítačových her, komiksů a seriálů, se může měřit jen málokterá scifi franšíza. Space opera o záchraně princezny a celé galaxie přišla do kin v roce 1977 a téměř přes noc způsobila šílenství. Do dnešního dne jsou Hvězdné války po odečtení inflace třetím nejvýdělečnějším filmem historie po Avataru a Severu proti Jihu.

Odkazy

Reference

  1. HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-7511-169-2.

Použitá literatura

Externí odkazy

Souvisejíci články

Kyberpunk
Virtuální realita

Klíčová slova

počítač, internet, world wide web, anonymita